09.03.2023, Michal Špírek

JUBILANTI: Jak se vyrovnat s nálepkou syna slavného otce? I to řešil František Tikal ml.

Dalším nedávným oslavencem, kterého vzpomenul Motor v průběhu programu extraligového zápasu, je sedmdesátiletý bývalý obránce František Tikal mladší. V A týmu hrál 4 sezony (1974-78), odehrál 132 zápasů s bilancí 3 gólů, 16 kanadských bodů a 48 trestných minut.

Jméno František Tikal má v české hokejové historii nějaký zvuk. Legendární bek byl hvězdou padesátých a šedesátých let, hrál dvakrát na olympiádě, devětkrát na mistrovství světa, reprezentaci dělal kapitána a dnes patří do Síně slávy IIHF i Síně slávy českého hokeje. Jeho synovi Františku Tikalovi ml. tak připadl nelehký úkol na výkony svého otce navázat. Talent do vínku dostal, s hokejem začal na Spartě. A velkou zajímavostí je, že prvním hokejovým krůčkům ho učil Ota Pavel! Slavný spisovatel ve Spartě hokej sám hrál, později koučoval mládežnická mužstva. "Je to tak, trénoval mě v přípravce na staré Štvanici, na Nudli. Mimo hlavní hřiště totiž byla plocha, které se tehdy říkalo Nudle. Hrál s námi i jeho syn, který byl v mém věku. Bylo mi tehdy šest let, ale vzpomínám si na něj, my jsme se pak navíc přestěhovali na Vinohrady a bydlel kousek od nás, s otcem se scházeli a navštěvovali poměrně pravidelně," potvrzuje František Tikal ml.

Zastával pozici obránce, stejně jako jeho otec. V mládeži vynikal, nastupoval v mládežnických reprezentacích, do sparťanského A týmu se prosadil jako velmi mladý. "Ligu jsem začal hrát v šestnácti letech za Spartu. Pak jsem zamířil na vojnu do Trenčína. Rukoval jsem sice nejprve do Jihlavy, ale tam si mě trenéři Pitner s Neveselým nenechali. Po návratu z vojny zpět do Sparty to tam bylo takové divné, přes I.ČLTK, tehdejší béčko Sparty, jsem se dostal do Budějovic," vysvětluje své hokejové štace Tikal. A tak přišla budějovická éra, na kterou sám hráč rád vzpomíná.

"Rád si vzpomenu na pana trenéra Bartoně, bylo to krásné období. Z Budějovic jsem se v podstatě dostal do širšího nároďáku, pak jsem se vrátil domů, do Sparty, kde o mě měl zájem pan Bukač," říká Tikal. Jeho otec byl rodákem ze Včelné, k Českým Budějovicím tak měl Tikal ml. vztah, ačkoliv se vždy považoval především za Pražana. "Pražák jsem byl vždy. I když jsem hrál v Budějovicích a dostal od nich byt, tak jsme si drželi s manželkou byt v Praze, vždy jsem počítal s tím, že se domů do Prahy vrátím. Ale odmalička jsem na jih jezdil, na Včelné nebo v Suchdole jsem trávil v podstatě půl prázdnin. Měl jsem tam veškeré příbuzenstvo," říká.

Jak už bylo naznačeno, František Tikal musel přijmout nálepku "syn slavného otce" a naučit se s ní nějak žít. "Že byl můj otec slavný hokejista pro mě mělo spíš negativní dopad. Všichni mi to dávali najevo, koukali na mě spíš jako na protlačovaného," krčí rameny Tikal ml. Otec ho přitom i s bratrem Janem nešetřil. Jan se i přes nesporný talent v profesionálním hokeji vůbec neprosadil. "Táta byl přísný. V hokeji mě ale netrénoval, měl jsem kliku na trenéry, že v přípravce mě trénoval Ota Pavel, od žáků až do dorostu pak trenér Miroslav Nový, což byl bývalý hráč Sparty i národního mužstva. Byl to vynikajicí bek a pro mě to byla výborná škola," je vděčný Tikal. Otec se k synům v rozhovorech příliš nevyjadřoval, když už, tak to moc pochvalné zmínky nebyly. "Kluci měli dost talentu, jenže zapomněli k němu přidat tvrdou práci," pronesl jednou dokonce. Souhlasí s tím František Tikal ml.? "Já nevím, k tomu se těžko vyjadřovat. Možná měl v něčem pravdu. Každopádně byla období, kdy jsem tomu mohl dávat víc, hlavně v těch šestnácti až osmnácti letech. To jsem prožíval takové bouřlivější období, rád jsem si zašel na diskotéku a tak, prostě jalová léta. Vojnou se pak všechno srovnalo."

Z jalových let, jak je sám označuje, vzešel i incident, který kariéru Františka Tikala ml. značně zbrzdil. V úvodu své druhé ligové sezóny se totiž dopustil disciplinárního prohřešku a vyfasoval roční trest. "První zápas kariéry mezi muži jsem zažil v Jihlavě, sezónu jsem dohrál. V dalším ročníku jsem odehrál za Spartu první dva zápasy a pak jsem dostal dištanc. Měli jsme problém s děvčaty. Ten roční trest jsem dostal v podstatě od klubu. Celou sezónu jsem tedy stál a pak už šel na vojnu," vysvětluje Tikal, blíže se v okolnostech trestu ale už pitvat nechce.

Po hraní v Budějovicích František Tikal přidal další tři sezóny ve Spartě, pár zápasů odehrál i ve Zlíně. Jak žil Tikal ml. po hokejové kariéře? "Dodělal jsem si vzdělání a nastoupil v Praze na RaJ 1, kde jsem přebral restauraci, hospodu. Léta letoucí jsem pak dělal na RaJi 1 v hotelu vrchního. Než se RaJ 1 rozpadl. Pak jsme si pořídili bar," prozrazuje Tikal. A jak se mu daří v současné době? "Jako důchodci. Dá se to. Na hokej koukám, chodím se synem na Spartu. Jsem čtyři roky po mozkové mrtvici, takže je to takové nahoru dolů, jednou je dobře, jindy hůře, tak jak to v životě je." A pokud vás zajímá, zda i syn Františka Tikala ml. pokračoval v rodinné tradici, tak vězte, že místo za pukem se honil za míčem. "Hrál fotbal za Bohemku. Odmalička létal s balónem, tak jsme i s dědou usoudili, že to pro něj bude lepší," usmívá se František Tikal ml.

Ceremoniál v Budvar aréně u příležitosti jeho sedmdesátin si užil. "Takové chvíle jsou vždy příjemné, když si někdo vzpomene. Hala je krásně zrekonstruovaná, já pamatuji samozřejmě ještě tu starou halu, ale teď je aréna krásná," vypíchl čerstvý zážitek František Tikal ml.

ČTĚTE TAKÉ:

Tweet