Stručná historie klubu

První záznamy o hokeji v jihočeské metropoli nalézáme v tisku už v roce 1904, kdy měl přijet sehrát přátelský zápas s místním německým bruslařským klubem. Nicméně o tom, zda se tak opravdu stalo, informace chybí. Až mnohem později se v kronice klubu SK České Budějovice z roku 1911 dočteme o skladbě prvního družstva. To tvořili sextáni gymnázia Leopold Feigl, František Lorenc, Václav Pilman, Adolf Schrabal, Karel Selinka, Josef Šesták, František Švarc, Eduard Tůma a Jan Vrkoč. V roce 1912 přišel do Českých Budějovic náruživý sportovec a neméně zdatný organizátor Dr. Zdeněk Černý. Na podzim téhož roku kolem sebe seskupil výše jmenované nadšence, k nimž postupně přibyli další. Doktor Černý, který se naučil hokeji v SK Horymír Příbram a zdokonalil se na studiích v Praze, se stal předsedou, náčelníkem, kapitánem, trenérem a rádcem v jedné osobě.

K prvnímu zápasu v bandy na ledě došlo v jihočeské metropoli v neděli 12. ledna 1913, kdy se na kluzišti ČLTC mezi sebou utkala I. a II. mužstva Hockeyového kroužku. V čase 2 x 30 minut I. mužstvo zvítězilo 13:1. Platících diváků bylo kolem stovky, ovšem dalších 700 přihlíželo za drátěným oplocením… Za týden si českobudějovičtí dojeli do Strakonic ke zkušenému soupeři, který měl ve hře již pětiletý náskok, pro porážku 1:10, ale v odvetě 2. února na kluzišti mezi mosty na Malši domácí podlehli po boji čestně 4:7. Na hokej přišla už téměř tisícovka diváků!

Rozmach přibrzdila I. světová válka, které odvedli hrůznou daň i průkopníci hokeje na soutoku Malše s Vltavou - Áda Schrabal, Karel Selinka, Jan Vrkoč a Leo Feigl. Bandy hokej nalezl místo postupně v AFK České Budějovice, po válce pak ve Slavoji České Budějovice (působil na "Palačáku" a neměl nic společného s názvem po roce 1950), DSK České Budějovice, SK České Budějovice, YMCA Č. Budějovice a konečně ve Viktorii Č. Budějovice.

Dne 21. prosince 1924 sehrál SK České Budějovice ve Strakonicích první utkání v hokeji kanadském, o týden později se hrálo historické první utkání v kanadském hokeji v Českých Budějovicích a SK Č. B. porazil SK Písek 2:1. První sestava kanadského ledního hokeje vypadala takto: Straka - Vácha, Staněk - Kalina, Meinert, E. Schrabal - Raška, Winkler, Neumann. Bandy postupně zmíralo, v sezóně 1925/26 měla "kanada" jasně převahu a příští ročník byl již definitivně ve znamení hokeje s pukem.

Viktorie Č. B. se 10. ledna 1928 sloučila se Slovanem Č. B. a vznikl AC Stadion České Budějovice, který se stal v roce 1930 mistrem českého venkova, v letech 1930 a 1935 hrálo finále o mistra Čech a v roce 1931 o mistra Československa. V sezóně 1936/37 klub nechyběl ani u prvního ročníku celostátní ligy a položil základy slavné tradici. Vychoval reprezentanty a mistry světa Čeňka Píchu, Františka Mizeru, Jiřího Macelise a Františka Vacovského a existoval až do oslav dvacetiletého jubilea 15. února 1948. Po komunistickém puči docházelo k neustálým reorganizacím a v rámci přejmenovávací mánie se slavný AC Stadion České Budějovice rychle měnil na Sokol Stadion Č. B. (1948/49), ZSJ Obchodní domy Č. B. (1949/50), SKP JNV Č. B. (1950/51), až k ustálenému Slavoji České Budějovice. Ten existoval od sezóny 1951/52 až do 4. října 1965, kdy v době kritické ekonomické situace klubu převzal hokej pod svá křídla národní podnik Motor a pomohl mu k návratu mezi elitu.

Jestliže éra Slavoje Č. B. byla spjata se jmény Hajšman, Španinger, Vodička, Bílek, období Motoru Č. B. dalo našemu hokeji Maříka, Pražáka, Miroslava Dvořáka, Pouzara, Korbelu, Norberta Krále, Lálu, Caldra a další špičkové hráče. Další změna názvu se datuje 21. prosince 1992, kdy klub, hrdě se hlásící k tradici AC Stadionu, Slavoje a Motoru, byl přejmenován na HC České Budějovice. Z jeho hokejových hvězd působili či stále působí v kanadsko - americké NHL Jaroslav Modrý, Radek Dvořák, Stanislav Neckář, Roman Turek, Václav Prospal, Zdeněk Kutlák, Aleš Kotalík, Milan Michálek, Jiří Novotný nebo Václav Nedorost. Vedení klubu zpod Černé věže dokázalo ve spolupráci s městem na konci devadesátých let minulého století zrekonstruovat Zimní stadion. Druhá ledová plocha, luxusní lóže či vysoce kvalitní zázemí pro hráče, realizační tým i vedení pasovaly Budvar Arénu na jeden z nejlepších stánku v zemi.

Českobudějovický hokejový klub však namísto příjemných zítřků zastihla v sezoně 2003/2004 velká krize, jež vyvrcholila barážovým propadákem s Duklou Jihlava. Následoval pád do první ligy a nikdo v tu chvíli vlastně nevěděl, co se s hokejem v jihočeské metropoli bude dít. Žezla se chopil nový prezident Jaroslav David, který ve spolupráci s Františkem Jounem a zejména novým trenérem Josefem Jandačem zařídil konkurenceschopný kádr, v jehož středu byly i hvězdy NHL včele s Prospalem, Dvořákem, Turkem či Ferencem. Nucený prvoligový azyl trval jediný rok a Jihočeši se vrátili do nejvyšší soutěže. Kádr prošel velkou obměnou, do vedení přišel nový sportovní manažer Jaromír Látal a českobudějovická štika se mohla opět prohánět extraligovými peřejemi. Její cestu zastavila až v semifinále play-off pražská Slavia.

Do sezóny 2006/2007 vstoupil českobudějovický klub s novým generálním partnerem a pod názvem HC Mountfield. Mužstvo trenéra Josefa Jandače si po úspěchu v minulém play-off mohlo klást vysoké cíle a do vyřazovacích bojů šel tým ze třetího místa. Cesta HC Mountfield ovšem znovu skončila v semifinále, Českobudějovičtí prohráli 1:4 na zápasy s Pardubicemi. Do třetice všeho dobrého, říkali si fanoušci klubu z jihočeské metropole před dalším ročníkem 2007/2008. Josef Jandač svou družinu dovedl k suverénnímu ovládnutí základní části a HC Mountfield slavil zisk Prezidentského poháru. Z dvaapadesáti zápasů jich hned pětatřicet vyhrál a získal 106 bodů. Jihočeši chtěli na vrchol, cítili velkou šanci na titul. Jenomže přišla již obvyklá stopka – semifinále. Nervydrásající sérii s Karlovými Vary rozhodl až sedmý duel, když hosté zvítězili v Budvar Aréně 2:1. I tak z toho ale bylo třetí místo, což bylo nejlepší umístění Českých Budějovic od sezóny 1994/1995.

V roce 2013 společnost Mountfield rozhodla, že přesune klub z Českých Budějovic do Hradce Králové. Skupina bývalých hráčů tvořená Radkem Bělohlavem, Stanislavem Bednaříkem, Petrem Sailerem, Romanem Turkem a Alešem Kotalíkem ale dokázala českobudějovický hokej zachránit alespoň působením ve druhé nejvyšší soutěži. Rozhodla také o návratu k tradičnímu názvu Motor. Po sedmi letech se Motor probojoval zpět do extraligy, ve které působí kontinuálně od sezóny 2020/2021.

K největším úspěchům českobudějovického hokeje patří zisk mistrovského titulu v ligovém ročníku 1950/51, druhé místo v ročníku 1980/81, kdy Jihočeši skončili druzí jen dva body za Vítkovicemi a nebýt toho, že experimentálně neplatily nerozhodné výsledky, stali se mistry, a konečně třetí příčka v letech 1937, 1953, 1995, 2008 a 2022. Nejvýznamnější trenéři v historii českobudějovického hokeje: Václav Piloušek, Zlatko Červený, Slavomír Bartoň, Luděk Bukač, Karel Pražák, Vladimír Caldr a Josef Jandač