17.01.2023, Michal Špírek

JUBILANTI: Milan Filipi hokej neopustil. K Motoru mám vřelý vztah, říká

Čerstvý padesátník Milan Filipi odehrál v Českých Budějovicích mezi lety 1997 až 2001 čtyři sezóny, během 122 zápasů stihl vsítit dvacet branek a posbíral celkem padesát kanadských bodů. V posledním domácím zápase mu o přestávce při předání dresu a daru od klubu k životnímu jubileu tleskala vyprodaná Budvar aréna.

"Byl to dobře vybraný zápas, přišlo hodně lidí," usmívá se při vzpomínce na nedělní zážitek Milan Filipi. "Fanoušci v Budějovicích jsou úžasní. Ono tedy není v případě padesátky moc co slavit, ale bylo to příjemné. Vše bylo perfektně připravené," pochvaloval si exbudějovický útočník.

Z jihu Čech ale nepochází. "Odmalička jsem hrál za Pardubice. Na vojně jsem hrál první ligu za Písek, poté jsem se vrátil do Pardubic, se kterými jsem skončil v sezóně 93/94 na druhém místě. Pak jsem šel do Berouna a Písku, ze kterého jsem se dostal do Motoru," přibližuje Filipi cestu, která ho přivedla do jihočeské metropole. "A v Budějovicích jsem toho odehrál v extralize nejvíc. Poté už jsem nastoupil jen v pár zápasech za Kladno. Tam jsem si hned ve druhém zápase zranil zápěstí a rok a půl marodil. K vrcholovému hokeji už jsem se poté nevrátil, a to právě kvůli zranění a dlouhé pauze, bylo to složité," vysvětluje Filipi.

Na působení v Budějovicích má krásné vzpomínky. "K Motoru mám velice vřelý start. Hrál jsem v Budějovicích čtyři sezóny. Tehdy jsme drželi rekord v neporazitelnosti v domácím prostředí, než nás překonal Liberec. Měli jsme poměrně mladý tým, výbornou partu, užívali jsme si hokej, který jsme myslím nehráli špatný. Dvakrát jsme byli ve čtvrtfinále play-off, kde jsme vypadli se Vsetínem a se Spartou. Když jsem teď byl na hokeji, potkal jsem spoustu známých. Třeba Aleše Kotalíka, Petra Sailera, nebo trenéry, kteří mě v Budějovicích vedli, pana Caldra a Pouzara. Do Budějovic se tak vracím rád, z Příbrami to není tak daleko," říká Filipi.

Filipi nastupoval za mládežnické reprezentace, jeho rozlet ale v sedmnácti letech přibrzdilo první zranění zápěstí, které ho pak limitovalo po celou kariéru. Celý život tak například hrál s ortézou. "Skoro každý den jsem musel speciálně cvičit, abych hokej vůbec mohl hrát," prozrazuje Filipi. Po druhém zranění prokletého zápěstí z roku 2001 už se mu ale nepodařilo vrátit na předchozí výkonnostní úroveň. Naskočil ještě v první lize za Písek a v jednatřiceti letech sezónu strávil v polské soutěži, kde hrál za tým Unia Oswiecim. "Úroveň byla slabší, přirovnal bych to ke spodku naší první ligy. Čtyři týmy ale měla soutěž kvalitní. My jsme kromě ligy hráli ještě evropskou ligu a interkontinentální pohár. Hráli jsme tak v play-off například v Dánsku, z hlediska cestování to bylo zajímavé, utkávali jsme se s celky z Itálie, Maďarska nebo Litvy," vzpomíná Filipi. Vrátil se do Písku, se kterým spadl do druhé ligy a kariéru hráče uzavřel v roce 2008 v Milevsku.

Filipiho lákala představa stát se hokejovým trenérem a to se mu také podařilo, doposud již prošel všemi kategoriemi od náboru až po muže. V současnosti je hlavním trenérem v HDC Czech Republic - centru, které především pomáhá individuálně rozvíjet hráče. A to ať už z řad mládeže nebo dospělých včetně profesionálů. Filipi je odborníkem na diagnostiku (Sport Testing, FMS), kondiční trénink, tréninkové plány Skating Analysis a trénink bruslení na skatemill. V minulé sezóně vedl druholigový Písek. A protože se díky téměř každodennímu pobytu na ledě udržuje v kondici, odehrál předloni po třinácti letech soutěžní zápas! V krajském přeboru vyslyšel volání kamarádů o pomoc a několikrát nastoupil za Příbram B.

ČTĚTE TAKÉ:

Tweet