26.05.2024, Václav Plachta

Jan Strmeň: Chci všem ukázat, že na to mám, a že trenéři neudělali chybu

Pod Černou věží patří k nejdéle sloužícím hráčům a v následujícím ročníku odstartuje na jihu Čech již svoji sedmou sezonu. Brankář Jan Strmeň patří ke stálicím českobudějovického Motoru a v minulém ročníku naskočil do osmnácti extraligových duelů, ve kterých vychytal deset vítězství s jedním čistým kontem.

Honzo, aktuálně jste s týmem ve fázi suché přípravy. Jak ji zatím hodnotíte?
Myslím si, že příprava začala hodně zostra, což jsme tak trochu všichni čekali. Každý ví, že pro hokejistu zrovna není tohle období tím nejkrásnějším v sezoně a samozřejmě je lepší trénovat na ledě. Fyzická kondice je ale potřeba.

Druhým rokem se o přípravu stará zejména kondiční trenér Josef Žáček. Najdete nějaký rozdíl v letošní přípravě oproti té v loňském ročníku?
Myslím si, že příprava je hodně podobná té v minulém roce, jen je o něco těžší a náročnější. Na druhou stranu byla v Budějovicích za mého působení většinou individuální příprava a po dlouhé době zažívám tedy tu ryze týmovou, a je to něco jiného. Samozřejmě je to ještě, speciálně pro nás brankáře, rozděleno, protože máme navíc tréninky se Standou Hrubcem.

V následujícím ročníku budete tvořit brankářskou dvojici s Milanem Kloučkem. Kdy jste se o tomto přestupu poprvé dozvěděl?
Samozřejmě už nějaké teorie probíhaly během sezony, ale já jsem tomu moc pozornosti nedával. Přece jenom jsme v té době měli před play-off a věděli jsme, že Hrášek tu má ještě podepsanou smlouvu i na další rok. Já osobně jsem se to tedy víceméně dozvěděl až u výstupního pohovoru po konci sezony, kde mi trenéři Milanův příchod oznámili.

Jak se těšíte na obnovenou spolupráci s Milanem, se kterým jste společně vychytali Motoru postup do extraligy?
Určitě se na něj těším. S Milanem jsme byli v kontaktu víceméně po celou dobu jeho působení v Pardubicích, kdy jsme si psali a občas i zavolali. V postupové sezoně nám to fungovalo a doufám, že na tuto sezonu z první ligy navážeme i v extralize.

Na druhé straně ovšem končí brankář Dominik Hrachovina. Přiučil jste se, za ty společné tři roky, od něho něčemu novému?
Na této úrovni už se od sebe navzájem moc naučit nedá. Každý máme trochu jiný styl chytání, který je dán zejména našimi rozdílnými parametry. Chtěl bych ale být určitě stejně šikovný s hokejkou, jako je on.

V sezoně jste odchytal osmnáct utkání. Jste s tímto číslem spokojen?
Byl bych určitě radši, kdybych těch zápasů odchytal více. Dostal jsem ovšem nějakou roli a čekal jsem na svoje šance, které přicházely a byl jsem za ně rád. Určitě jsem byl rád i za hostování v Chance lize, kde jsem vypomáhal několika klubům a osobně mi tyto zápasy též pomohly.

Jak jste si užíval závěr základní části, kdy jste pravidelně nastupoval jako startující brankář?
Samozřejmě jsem byl rád, že jsem mohl chytat. Navíc to zpestřil boj o nejlepší čtyřku, která nám nakonec těsně utekla o nějaký ten bodík. Poté však přišla skvělá jízda v play-off a byla jen škoda, že se nám nepovedlo získat skalp titulového Třince. Byli jsme blízko.

Jak osobně hodnotíte čtvrtfinálovou sérii s Oceláři?
Byla to hodně vyrovnaná série. Třinec byl jasný favorit a za stavu 0:3 nám už de facto nikdo nevěřil. My jsme ale ukázali velkou sílu a dokázali sérii srovnat. Pořád ale mrzí to, že se nám obrat nepovedlo dotáhnout. Bylo ovšem fajn vidět, že z nás měl úřadující mistr strach a přiletěl například do Budějovic i letadlem.

V Chance lize jste nastoupil během minulé sezony za tři kluby. Jak k takovéto raritě vůbec došlo?
Bylo by určitě lepší, kdybych měl ten tým jenom jeden. Všechny týmy v Chance lize jsou ovšem nějak postavené a mají své spolupráci s jinými extraligovými kluby, takže to byla jedna ze zásadních komplikací. V Třebíči se zranil Pavel Jekel, který musel na operaci, a tak mě z Třebíče požádali, jestli bych jim nepomohl. Následně se zranil Jaroslav Pavelka v Prostějově, takže mi volal pan Štrba, který mě zná a působil i v Budějovicích. Nakonec za mnou přišel skrz Dominika jeho otec pan Hrachovina a požádal mě, jestli bych nepomohl Znojmu se záchranou.

Jak náročné pro vás bylo cestování v rámci těchto štací?
Občas to bylo trošku složitější. Zejména do Znojma, kam jsme jezdili společně se Šticháčkem, byla ta cesta trošku delší oproti ostatním. Postupem času ovšem moc toho času na výpomoc už nebylo.

V Budějovicích vás čeká již sedmá sezona. Co říkáte na tento počin a fakt, že patříte k nejdéle působícím hráčům v týmu?
Když nebudeme počítat domácí, tak jsem tu asi i nejdéle působícím hráčem. Vůbec jsem něco podobného nečekal. Byl jsem strašně rád, když jsem do Budějovic přicházel a dostal jsem tu šanci si zachytat za Motor. Určitě bych nevěřil, že tady zůstanu takhle dlouho, a jsem za to vděčný. Budějovice jsem si oblíbil, jsou mým druhým domovem a budu dělat všechno pro to, abych tuto důvěru splatil.

Máte už vytyčené nějaké osobní cíle do další sezony?
Budu rád, když odchytám opět více zápasů, než dosud. Chci všem ukázat, že na to mám, a že trenéři neudělali chybu, když na mě ukázali. Rád bych také zopakoval tuto letošní cestu týmu a vůbec bych se nezlobil, kdybychom ji tentokrát minimálně o jedno další kolo v play-off ještě protáhli.