včera, Roman Kokoš

Příběhy čísel na dresu. Co stojí za jejich proměnami?

Jednoznačný rozpoznávací prvek pro všechny zúčastněné na ledě. Za tím účelem byla zavedena čísla na dresu, která zabírají největší plochu na jeho zadní straně (a nejenom tam). Protože se čas od času mění, rozhodli jsme se přinést výběr příběhů a zajímavostí z poslední doby.

Celkem důležitá volba prvku, který je na první pohled vidět a do jisté míry ilustruje hráčskou kariéru. Svoje čísla mají v posledních letech dokonce i rozhodčí. Co za výběrem čísla stojí? Roli hraje pozice v sestavě, symbolika, rok narození blízkých osob, a mnohé další. Většina hráčů nicméně svoje číslo během angažmá nemění. V současném kádru jsou i hráči jako například Lukáš Pech (#23), Martin Beránek (#56) nebo Jan Ordoš (#45), kteří se drželi stejného čísla i na jiných adresách.

Členem aktuálního kádru, jehož jsme se na toto téma zeptali, je Brant Harris. “Už od univerzity jsem nosil 23, ale protože ho tu měl Lukáš Pech, tak jsem sáhl po 11. Bylo to moje číslo, když jsem vyrůstal. Připomíná mi to bratra a sestru, ke kterým jsem vždy vzhlížel. Je tak pro mě speciální, že mohu nosit tohle číslo i teď a hrát s ním hokej, který mám tak rád. Třeba až moc vysoké číslo bych si nevybral, abych nebyl příliš okázalý," prozrazuje kanadský centr.

Nejvíce různých čísel v Motoru ze současného kádru na dresu nosil obránce Roman Vráblík. Když před letošní sezónou vyměnil původní 90 za novou 69, jednalo se o jeho již páté číslo. Dříve mu patřily spíše nižší čísla - 22, 9 a na začátku 5. Podobně je na tom kapitán Milan Gulaš. Ten měl nejprve, když v osmnácti letech debutoval na ledě Litvínova, přidělenou 10. Po dvou letech se do prvního mužstva vrátil, a to mu patřila 89.

Od další sezóny, kdy se naplno prosadil do kádru, měl pak delší dobu 88 – tedy stejné číslo, jež nosil jeho hokejový vzor Eric Lindros. Ke změně mimořádně přistoupil na začátku sezóny 2011/12, kde si zvolil 15 na počest Jana Marka, který o několik dní dříve tragicky zahynul při letecké havárii. V současnosti mu patří 77, kterou zvolil po návratu na česká kluziště.

Velkým příspěvkem k tématu jsou i přestupy během rozjeté sezóny. Protože připravit zápasový dres trvá nějaký čas, dostanou hráči k dočasnému používání pro tyto případy předem připravené číslo. Letos se tak stalo nejprve u Tomáše Zohorny, jenž navlékl zatím dres s 18, ale brzy naskočí s 80. Naposledy Pavel Novák rozehrál letošní sezónu s 27, nově bude mít 9. Čerstvá posila týmu tak v A-týmu zapíše už čtvrté číslo. Při působení pod trenérem Václavem Prospalem měl i 15 v ročníku 2018/19 a 95 v 2020/21. Podobně to měl loni Jáchym Kondelík, jenž začal s 37 a později si nechal 21.

Často se stane, že hráč obleče jiné číslo pouze v jediném utkání, kdy tým nastupuje ve speciálním dresu. Modrý trikot Slavoje s 63 mimořádně oblékl Zdeněk Doležal v sezóně, kdy do Motoru hostoval ze Sparty a nosil normálně 25. Jinak měl ale po většinu času stráveného v Motoru číslo 93. Obdobně trojici čísel už oblékl Šimon Kubíček. Začínal s 98, v retro zápase 2021 proti Spartě měl 42 a letos už mu patří jednociferná 5. Zajímavým vývojem prošla i volba dvojice brankářů Milana Kloučka a Jana Strmeně, jimž v první lize patřilo 89 a 1. Nyní po znovu setkání v extralize mají číslo 35 respektive 2.

Pro další zajímavost se můžeme vrátit trochu do historie. Jiří Šimánek, manažer A-týmu, spojil svoji profesionální kariéru především s číslem 22. Volba zrovna tohoto čísla ovšem tehdy upoutala pozornost trenéra. „Ty Šimone, jestli mi nedáš těch 20 gólů za sezonu, tak ti to číslo seberu!“ motivoval ho v té době Jaroslav Pouzar, který 22 v budějovických barvách před ním proslavil. Ke změně však Jiří Šimánek, hráč s nejvyšším počtem utkání v českobudějovickém dresu, nakonec přistoupit nemusel. Krátkou výjimku okolo sezóny 2003/04 byla 78 jako volba dle roku narození.

Tento text volně navazuje na náš článek z roku 2020, kde svoji volbu popisují i hráči současného kádru Martin Beránek s Pavlem Pýchou, jimž čísla zůstala dodnes. Podařilo se i zjistit, že existovalo šestnáct čísel, které ještě nikdo neoblékl. To se od té doby docela změnilo. Číslo 43 v letošní sezóně patřilo Ondřeji Kovařčíkovi, 52 nosí druhým rokem Milan Doudera a stejně tak dlouho má Adam Kubík na zádech 59.

Další dvě číslice z původního seznamu mezitím oblékl útočník Josef Koláček, jenž zatím v každé sezóně nosí jiné číslo (63, 24, 88, 73). Svoje kroky v tomto směru ochotně okomentoval: “V Motoru jsem začínal s 63, která mi byla jako nováčkovi přidělena. V další sezóně už byla volba na mě, tak jsem si chtěl původně vybrat 22, kterou nosil v kariéře i můj otec, ale protože ji už v té době měl Jakub Valský, což jsem respektoval, proto jsem zvolil 24, se kterou jsem hrál v mládežnických reprezentacích.”

A proč došlo k dalším změnám? “Od příštího roku byla možnost si vybrat i z vyšších čísel, tak jsem se v létě domluvil s dobrým kamarádem z Chomutova, že bych mohl stejně jako on nosit číslo 88.” Před letošní sezónou pak došlo k poslední změně. “Po určitém vývoji jsem dospěl k tomu, že bych rád zanechal v hokeji silnou stopu pod jménem a číslem 73, což je rok narození mého táty. Tohle číslo už si plánuji nechat, zároveň je mi to trochu líto vůči fanouškům, kteří mě rádi viděli v jiném čísle,” doplňuje na závěr mladý útočník. Ze seznamu nedotčených tak v historii českobudějovického hokeje zbývá posledních jedenáct čísel: 39, 46, 48, 50, 53, 58, 60, 62, 68, 72 a 99.