07.09.2020, Michal Špírek

Co nosit na zádech? Vybrat si správné číslo je pro hráče věda

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Vedle jmenovek na dresu jsou to právě čísla, která pomáhají rozhodčím, divákům či televizním komentátorům identifikovat jednotlivé hráče, kteří se prohánějí na ledové ploše. A samotní hokejisté rozhodně neberou výběr svých čísel na lehkou váhu. Přečtěte si, jak přišli ke svým číslům motoráci. A víte, že existuje 16 čísel, se kterými za Motor za více než devadesátiletou historii nenastoupil ještě ani jeden hráč?

Hráči jsou ohledně svého čísla většinou pověrčiví a do jeho změny se moc nehrnou. Například ruský gólman v NHL Sergej Bobrovskij loni po příchodu do nového týmu musel doslova uplatit spoluhráče Vatrana, aby mu přenechal jeho milovanou dvaasedmdesátku. Stálo ho to nové rolexky a údajně i proplácení večeří po celý rok. Hráči prostě kolikrát věří, že právě ono jedno číslo jim přináší štěstí a neradi se ho vzdávají.

A podle čeho si hokejisté svá čísla volí? Častým důvodem volby čísla je třeba rok narození hráčů. Ročník narození má na zádech hned pětice motoráků: obránci Kachyňa s Vydareným a útočníci Doležal, Indrák a Voženílek. Hráči si na dres dávají například rovněž číslo roku či den data narození rodinných členů. Dalším důvodem je prostá oblíbenost určitých číslic, případně je za volbou hráčů zvyk, kdy hrají s určitým číslem už od dětství.

Starší má přednost!

Změnu čísla řešil před minulou sezónou i útočník Radek Prokeš. Při příchodu do Motoru byla jeho zamilovaná desítka obsazená, nosil ji Roman Přikryl. "Celý život jsem hrál s 10, to je takové moje srdcové číslo, ke kterému vztah mám. Ale když jsem se vlastně už po několikáté vracel do Motoru, tak jsem chtěl něco změnit," vysvětluje Prokeš. Ten se tak s Přikrylem o desítku nepřetahoval, i když by na ni podle pravidla ´kdo je starší, má přednost´, uplatňovaného v těchto případech v motorácké kabině, měl nárok. "Jsem sice výrazně starší než Příkra, ale i tak sem mu ji nechal," s úsměvem sděluje Prokeš, který je ve skutečnosti o necelé tři týdny starší, než jeho útočný kolega. "Vybral jsem si 70, číslo se mi líbí a přišlo mi hodně podobné 10, nic většího za tím není," uzavírá Prokeš. A Roman Přikryl za to musel být vděčný, jak přiznal, desítky by se vzdával jen velmi nerad: "V mládeži jsem celou dobu hrával s dvacítkou, ale když jsem šel v Plzni do áčka, tak jsem si vzal desítku a od té doby s ní hraji. Jedinou výjimkou byla sezóna na Kladně, kdy jsem měl znovu dvacítku. Vyložený důvod k tomu nemám, to číslo se mi prostě líbí, ale vadí mi, když ho měním."

Přítomnost staršího spoluhráče může i za to, že Martina Beránka znají fanoušci pod číslem 56. "Já měl vždycky číslo 6, ale když jsem přišel první rok do áčka, tak si vzal šestku starší Vojtěch Doktor, takže jsem chtěl číslo, kde zůstane šestka. A zrovna 56 jsem snad nikdy neviděl a i se mi líbilo, tak jsem si ho vzal," odhaluje mladý útočník. A mimochodem, má pravdu - 56 skutečně alespoň v Motoru Beránek nikdy vidět nemohl, sám je totiž vůbec prvním v historii klubu, kdo si takové číslo vybral.

Na tom, co má na zádech za číslo, tolik nesejde třeba kapitánovi Motoru Pavlu Pýchovi. V dětství nosil na dresu 15, kterou "zdědil" po tátovi, při působení v Salcburku ale sáhnul po dvanáctce, s kterou nastupuje dodnes. "Ale dokážu hrát i s jiným číslem," krčí rameny Pýcha.

Nedaří se? Změním číslo!

Alberta Michnáče si z minulé sezóny fanoušci mohou pamatovat se 44. To se ale v nadcházející sezóně změní. "Tohle číslo jsem dál nechtěl už jen z toho důvodu, že minulá sezóna pro mě byla prostě úplně noční můra. Takže i když se mi to číslo líbí, tak jsem ho potřeboval změnit," říká Michnáč, který v minulém ročníku vystřídal hned čtyři týmy. A proč si nově zvolil trojku? "Zaprvé je to pro útočníka netradiční číslo, což se mi proste líbí, je to takové jiné. A za druhé hodně sleduju basketbal a ať už to byla jenom 3 nebo čísla s trojkou, jako 13, 23, 33, tak ta měli nebo mají moji oblíbení hráči," potvrzuje Michnáč, že výběr čísla na dres není jen tak. Se změnou čísla má zkušenosti, za poslední čtyři roky ho změnil už popáté. "V Kanadě jsem měl v každém týmu jiné. Na dresu se mi líbí čísla 1, 3, 4 a 7, jiný se mi tam proste nelíbí a na dres bych si je nedal," směje se Michnáč s tím, že v Kanadě nosil třeba 77 či 41. Pokud se mu prý bude v sezóně hodně dařit, trojku si rozhodně nechá déle.

Už žádná desetinná čísla

Dle platných pravidel Českého svazu ledního hokeje musí při hře každý hráč mít na zadní straně dresu číslo vysoké 25 až 30 centimetrů a na obou rukávech číslo vysoké 10 centimetrů. Čísla jsou omezena na celá čísla od 1 do 99, není možné uvádět zlomky nebo desetinná čísla. Ohledně desetinných čísel tomu tak ale vždy nebylo! Dnešní televizní expert a bývalý hokejista David Pospíšil tak v sezóně 1993/94 mohl na zádech nosit číslo "96,9", které odpovídalo frekvenci tehdejší rozhlasové stanice. „Tenkrát byl problém s penězi, nedostávali jsme výplaty, jak jsme měli. Od klubu jsme tedy dostali povolení sehnat si osobního sponzora. Po revoluci se začínalo podnikat a někdo se chtěl zviditelnit. Tak jsem se dostal k tomu rádiu. Bylo to z finančních důvodů, abychom měli doma co jíst a čím zaplatit nájem,“ vysvětlil pro irozhlas.cz David Pospíšil.

Na 68 či 99 si v Motoru zatím nikdo netroufl

Čeští hokejisté měli čísla na dresech podle hokejového historika Tomáše Kučery prokazatelně poprvé na ME 1922. Zajímavé je, že brankáři tehdy měli čísla 8 a 9, zatímco hráči v poli 1 až 7. Ono mistrovství pak vyhráli, takže premiéra s čísly na zádech přinesla Čechům štěstí. V českobudějovickém klubu, založeném v roce 1928, nastupovali hráči s čísly už od první sezóny, i když třeba brankáři hráli hokej ještě dlouho bez čísel.

Při pohledu do historie Motoru vypadlo hned několik zajímavostí týkající se čísel hráčů. První doložená čísla budějovických hokejistů známe ze sezóny 1936/1937, legendární útočník František Mizera nosil na zádech jedničku. Brankář Lovčí si zase v ročníku 1965/66 vybral nulu. Nikdo jiný už se k takovému kroku neodhodlal, ono kdo z hráčů by také chtěl slýchat od diváků: "Ty jsi nula!"... Až do roku 1969 si hráči ze soupisky Motoru vystačili s čísly 1 až 20. První, kdo se "odvážil" jít výše, byl Jaroslav Pouzar s 22. O devět let později si vzal dnešní videokouč mládeže Motoru a bývalý brankář Jaroslav Jágr za svou třicítku. A toto číslo bylo nejvyšší v klubové historii až do sezóny 1993/94. To se stal průkopníkem v přicházejícím trendu vyšších čísel útočník Radek Ťoupal, který si vybral 93.

Devadesát dva let a přesto se v historii Motoru najdou čísla, s kterými do soutěžního zápasu zatím ještě nikdo nenaskočil. Je jich rovnou šestnáct a konkrétně jsou to: 39, 43, 46, 48, 50, 52, 53, 58, 59, 60, 62, 63, 68, 72, 73 a 99. Do letošní sezóny na tom byla stejně i 95, ale tu se rozhodl "vysvobodit" Miroslav Indrák.

Jaké číslo ve spojení s některým českobudějovickým hráčem máte nejvíce v paměti vy? Jaké číslo si zvolili pro následující sezónu členové současného kádru můžete najít na Soupisce.