20.03.2012, Miroslav Mayer

Chyběla nám pořádná odolnost a rvavost, hodnotí Josef Zajíc

Č. B u d ě j o v i c e - Zatímco boje v play-off Tipsport extraligy jsou v plném proudu, hokejisté HC MOUNTFIELD mají již po sezóně. Po nadějném vstupu do Tipsport extraligy skončilo mužstvo na pátém místě v základní části. V play-off narazili Jihočeši na Bílé Tygry Liberec. Již podruhé neprošli Budějovičtí přes čtvrtfinále. Za druhou sezónou ve funkci sportovního manažera týmu se ohlíží Josef Zajíc. „V základní části tým dokázal kvalitu, ale měl ji dokázat i v play-off.“

V srpnu se začalo s přípravnými zápasy a šanci dostali i mladší hráči. Co příprava ukázala?
Příprava probíhala podle plánu trenérů a v přípravných zápasech dostali šanci i Ferebauer, Polodna a Vráblík. Přišel i Adam Lukačevič, ale ten si zlámal v prvním zápase ruku, takže jsme ho moc neviděli. Oživením přípravy byly zápasy Evropean Trophy. Dobře se jevila formace Kuchejda, Mertl a Pšurný.

Velmi živě se mezi fanoušky debatovalo o mentální přípravě s Danem Landou. Jak ta probíhala?
Dan Landa fungoval celou letní přípravu a pak dále pokračoval s hráči, kteří o to měli zájem. Nebyli to všichni hráči. Nejde nařídit, aby všichni spolupracovali. Spousta hráčů s ním funguje dodnes, spíše na bázi individuálních pohovorů.

Jedním z důvodů tohoto kroku měla být i psychická odolnost mužstva ve vypjatých závěrech zápasů a to se určitě v první části sezóny dařilo.
To souviselo s tím, že tady celé léto fungoval a spoustě kluků pomohl odstranit psychické zábrany. Je velký rozdíl, jestli jde hráč hrát a bojí se, aby něco nezkazil, nebo jestli jde něco tvořit a nebojí se odpovědnosti.

Nová soutěž European Trophy nastartovala nebývalý zájem o hokej už v srpnu. Co přinesla týmu po sportovní stránce?
Já jsem přesvědčen, že prestiž těch zápasů nastartovala náš výborný vstup do sezóny. Kluci byli sebevědomí a byli už připraveni na vyšší obrátky. Navíc se v těch utkáních ukázalo, jak je třeba přistupovat k zápasům, aby mužstvo mohlo porazit soupeře z Rakouska, Finska a Slovan Bratislava.

Samotný vstup do Tipsport extraligy tedy mužstvu vyšel a byl podpořen i nečekanou posilou ze zámoří.
Sezónu jsme začali dobře a příchodem Aleše Kotalíka se kádr posílil. On měl velký podíl na tom, že jsme začali vyhrávat i zápasy venku. Jeho příchod tým nakopl a bylo cítit, že tým má větší sebevědomí. Jeho význam je neoddiskutovatelný a jasný.

Jakou dal práci příchod právě Aleše Kotalíka zpět do Českých Budějovic?
Aleš měl zájem vrátit se domů a to bylo nejdůležitější. Buffalo nemělo o něj zájem a tato možnost se jim zdála přijatelná. Nakonec se okolo toho řešilo jen pár věcí okolo smluv. On chtěl zpátky, jeho agent to vyřídil, my jsme vyřešili smluvní záležitosti a Aleš nastoupil.

Až do prosince se tým držel v popředí tabulky a předváděl kvalitní výkony. Čekal jste to?
Bylo to překvapení, ale přece jen tým je kvalitní a změny v něm nebyly tak velké. Nám se dařilo kompaktní hrou podávat dobré výsledky až do poloviny prosince.

Tým začal trochu ztrácet dech a přestalo se mu dařit i výsledkově. Čím to bylo?
Je nemožné udržet celou sezónu bez výkyvů, zvláště v kolektivním sportu to je nemožné. Navíc nám do toho začala zasahovat zranění, kdy se dlouhodobě zranili klíčoví hráči. V lednu nám chybělo šest nebo sedm hráčů a to pak bylo cítit na projevu mužstva.

V kádru se pak objevili mladí hráči z českobudějovické líhně, aby zastoupili zraněné hráče.
Právě ta zranění umožnila mladým hráčům předvést, co umějí. Roman Vráblík v obraně, to je kluk, který by mohl patřit k top hráčům v obranných řadách. Má v sobě potenciál. Jakub Marek, to je neskutečně obětavé levé křídlo. Svoje kvality ukázali další mladíci - Švihálek, o kterém šly dobré reference i z mládežnické reprezentace, dále pak Rousek a Kříž.

Poslední čtvrtina základní části soutěže se mužstvu nepovedla. Hráči přestali dávat branky a ze hry se vytratila lehkost. Co se stalo?
Hokej je mozaika a všechno musí do sebe zapadat. Není to jen o hře dopředu, ale odvíjí se to od obrany, zakládání rychlého protiútoku atd. Každý zápas jsme rozebírali na videu a řešili co s tím. Nešly nám přesilovky, to každý viděl. Je pravda, že nám to tam přestalo padat a proto byl výkon takový neslaný, nemastný. Hráči se snaží neudělat chybu a tím pak ztrácejí kreativitu a touhu něco udělat, hrají na jistotu.

Co jste se s tím pokoušeli udělat?
Pracovalo se na tom. Trenéři dělali na trénincích spoustu věcí, aby se to otočilo. Nakonec na ledě pak hrají hráči. Chyběly tam góly z dorážek, z nahození. Nedařilo se nám, nikdo se na to nevykašlal, pracovalo se na tom, přesto se nám nedařilo, ale dostali jsme se do play-off.

Určitě jste zaregistroval negativní reakce diváků, kteří projevovali svůj nesouhlas s předváděnou hrou v závěru soutěže.
Neumím odpovědět na to, proč reagovali tak negativně. Bylo to tak a hráči to vnímali. Mají na to právo. Když se setkám s fanoušky z kotle, tak se tam spolu normálně bavíme. Diskutabilní je otázka, jestli má hráče nastartovat divák, nebo jestli mají hráči nastartovat diváka. Byla spousta zápasů, kdy mužstvo nastartovalo diváky, a byla spousta zápasů, kdy mužstvo potřebovalo nakopnout. Jsem přesvědčený, že kotel za brankou nám pomáhal celou sezónu. Strhnout i tu zbylou část diváků se nám až tolikrát nepovedlo.

Po základní části následovalo play-off. Ze všech možných soupeřů se právě Bílí Tygři jevili pro tým jako nejpřijatelnější soupeř.
Já jsem příznivcem toho, že se nemá přemýšlet o tom, který soupeř je lepší nebo horší pro play-off. Moc vypočítavosti ve sportu škodí. Přesto souhlasím, že Liberec měl být pro nás minimálně vyrovnaný a přijatelný soupeř. Náš tým byl stavěný na úspěch v play-off. Hráči určitě netrpěli ztrátou sebevědomí. V šatně i na tréninku všechno probíhalo dobře, hráči byli motivovaní.

Od hráčů i trenérů bylo slyšet, že Liberec je hratelný tým a hráči se chtějí o postup poprat. Jak jste viděl zápasy v Liberci?
První zápas v Liberci nezačal moc dobře. Poslední třetina už měla správný říz a chybělo nám málo, abychom vybojovali alespoň prodloužení. Druhý zápas byl z naší strany výborný. Podali jsme týmový výkon, hráli jsme do těla. Myslím, že v play-off vyhrávají týmy a z týmu pak rostou osobnosti.

Za stavu 1:1 se série stěhovala do Budvar arény. Proč tým nenavázal na výkon z druhého zápasu z Liberce?
Věděli jsme, co nás bude čekat. První zápas se nám nepovedl, a přesto bylo utkání vyrovnané. Prohrát zápas 0:1 je velmi nepříjemné. Ten druhý zápas doma měl podobný průběh. Bylo to trochu lepší, ale nedostávali jsme se do šancí. Náš problém pravděpodobně spočíval ve schopnosti klíčových hráčů jít si pro to přes bolest, přes vylámané zuby, přeražené nosy a krev. Už druhý rok jsme zjistili, že nám chybí pořádná odolnost a rvavost. Výkon Liberce byl soudržnější.

Přes neúspěch v play-off, jak hodnotíte sezónu jako celek?
Je potřeba zdůraznit, že tento tým skončil v dlouhodobé části pátý, což je ve vyrovnané extralize výborné. Konec se nepovedl, ale trenéři odvedli dobrou práci. Dlouho dopředu jsme měli jistotu play-off. V základní části tým dokázal kvalitu, ale měl ji ukázat i v play-off.

Sezóna skončila a nyní fanoušci českobudějovického hokeje čekají, co se bude dít. Kdo bude trénovat tým, jaké přijdou posily. Kdy se odhalí novinky pro příští sezónu?
Čeká se, až se sejde představenstvo a to rozhodne o dalších krocích, které bude nutno podniknout, aby příští sezona skončila lépe. Hned se pak vše rozjede naplno a samozřejmě budeme informovat veřejnost.