20.05.2024, Michal Špírek

Samuel Drančák má za sebou první sezónu v zámoří. Teď vyhlíží draft

Samuel Drančák se rozhodl po loňské sezóně zamířit z Motoru do juniorské zámořské soutěže WHL. Za Red Deer Rebels sehrál v sezóně 77 zápasů, ve kterých zaznamenal 35 bodů. Jak si osmnáctiletý útočník zvykal na život a hokej v Kanadě?

Máte za sebou první sezónu v zámoří. Jak ji hodnotíte?

Mohlo to být určitě lepší, mohlo to být ale i horší... Spokojen jsem s druhou půlkou sezóny, tak, jak se v Kanadě vyvíjela. Začátek byl těžký, ale postupně jsem si na vše zvykal, všechno se zlepšovalo. Sebevědomí také jenom rostlo.

V čem to pro vás v začátcích bylo těžké?

Oproti Česku to byl po hokejové stránce rozdíl v jak rozměru hřiště, tak i v rychlosti a kvalitě. Bylo dost těžké se prosadit, hrál jsem proti starším klukům a asi jsem si na to potřeboval trošku zvyknout a začít si věřit. Největší problém mi v úvodu dělalo, že je ve hře na vše méně času. Hned je u vás hráč. Hra celkově byla rychlejší i tvrdší.

Jak jste zmínil, navíc jste měl těžší výchozí pozici v tom, že jste jako ročník 2006 v juniorce hrál převážně proti starším hráčům, a to až o tři roky.

V tom to bylo stejné jak v Česku, kdy mohli nastoupit až tři over-age hráči z ročníku 2003. Rozhodně se mi ale hodily zkušenosti z Motoru, kde jsem taky hrál proti starším hráčům a vyzkoušel si i dospělácký hokej. První sezónu mám za sebou, věřím, že další roky pro mě budou lepší a lepší. Už vím, co mě čeká.

S týmem jste vypadli v semifinále vaší konference. Jakou jste dostal zpětnou vazbu od trenérů?

Po šedesáti zápasech u nás došlo k výměně trenérů, vedení nám chtělo dát před play-off impuls. A dá se říct, že to vyšlo, protože v první sérii jsme vyhráli 4:1 na zápasy nad Medicine Hat, ve kterém hrají dost šikovní mladí kluci jako Gavin McKenna nebo Cayden Lindstrom (oba jsou odhadováni do první desítky draftů NHL svých ročníků, pozn. autora). Což se myslím ani moc nečekalo, ale takticky jsme to zvládli. V druhé sérii proti Saskatoonu jsme měli i smůlu, protože jsme kvůli zranění přišli o oba brankáře a od třetího zápasu za nás chytal debutant v soutěži.

Co pro vás znamená proběhlá výměna trenérů směrem do příští sezóny?

S tím prvním jsem si hned od úvodního tréninkového kempu dost dobře sednul, bylo to fajn a měli jsme dost času se poznat. Druhý trenér přinesl trochu jiný systém, také je to fajn člověk a super trenér. Jsem spokojen, budeme pokračovat společně i v příští sezóně a i na to se těším.

Jak jste se v Kanadě zabydlel?

Bydlím v rodině, kde přede mnou bydlel i Kristián Reichel nebo Adam Musil. Moji rodiče už jsou starší lidé, ale jsou hrozně hodní, hokejisty už ubytovávají víc jak patnáct let a chodí na každý zápas. Moc mi pomohli. Jinak se dá říct, že vlastně pořád jen dokola hraju hokej, není moc času na jiné aktivity. Užíval jsem si, že jsem mohl trénovat a hrát tolik zápasů. Jako jediné mínus bych označil cestování, ale jinak jsem se vším spokojen.

A co angličtina?

Když jsem před rokem odlétal, měl jsem trochu obavy, jak to budu zvládat. Ale myslím, že postupem času to bylo lepší a lepší, když posloucháte řeč od rána do večera, tak se jen zlepšujete. Hlavní je se nebát mluvit. Všichni mi s tím pomáhali.

No a navíc rodiče, jak jim sám říkáte, u kterých bydlíte, mají tedy s Čechy bohaté zkušenosti, to už určitě mají vybroušenou češtinu...

Jo jo (úsměv), v Česku už se byli v minulosti i podívat, ukazovali jsme si nějaké fotky a vyprávěli mi, kde byli. Česky mi říkají "dobrou noc", to je od nich hezké a vtipné. Mám s nimi krásný vztah, i díky nim se tam na příští rok těším, je to fakt fajn. V domě ubytovali mě a ještě jednoho kanadského spoluhráče.

Jak vyhlížíte nadcházející draft do NHL, který by se vás, aniž bych chtěl něco zakřiknout, podle predikcí mohl týkat?

Člověk to vnímal celou sezónu, třeba na mistrovství do osmnácti let byla spousta skautů. Já jsem rád, že se o tom vůbec můžeme bavit a že o tom můžu vůbec přemýšlet. Těším se na červen a jsem zvědav, jak to dopadne. A kdyby ne, věřím že ještě bude spousta času se do vysněné NHL dostat různými jinými způsoby.

Jako to ostatně dokázal z Motoru Mikuláš Hovorka. Stíhal jste v sezóně sledovat výkony budějovického týmu?

Na zápasy jsem nekoukal, ale sestřihy a výsledky jsem sledoval. A Mikymu to hrozně moc přeju. Trénoval jsem s ním v posilovně, zažil s ním v Motoru suchou přípravu a on je fakt dříč. Rozhodně si zasloužil mít takovou sezónu, jakou měl. Takže jsem za něj moc rád.

Reprezentoval jste v sezóně ve výběru do osmnácti let. Nejprve jste uspěli na Hlinka Gretzky Cupu, ze kterého máte stříbro. Mistrovství světa na konci sezóny už se ale povedlo o poznání méně a skončili jste ve čtvrtfinále...

Asi nikdo s tím není spokojen. Za sebe můžu říct, že jakmile jsem dostal pozvánku po vypadnutí v play-off, neváhal jsem ani vteřinu a přijel, co nejdříve to šlo. Ale evidentně to celému týmu nesedlo. Já sám měl třeba málo tréninků, ani jsem se s klukama pořádně nesehrál. Slepili jsme se na turnaji z celého světa a každý asi chtěl ukázat hlavně sám sebe, ale týmový výkon šel bokem a nebylo to ono.

Co vás čeká v nejbližší době?

Nyní začínám s letní přípravou, za moře se budu přesouvat ke konci srpna. Momentálně tak mám dost času mít dobrou suchou přípravu.