16.05.2024, Michal Špírek

Když už se něco dělá, tak pořádně! Motto přinášející úspěch Ondřeji Kachyňovi

Trenér Ladislav Čihák ho označil v pozitivním slova smyslu za velké překvapení uplynulého ročníku. Obránce Ondřej Kachyňa (26) si postupem sezóny vybojoval v českobudějovické sestavě výraznou roli, ve čtvrtfinále pak patřil k nejčastěji nasazovaným hráčům Motoru. Nakonec odehrál v sezóně padesát extraligových utkání s bilancí 4+7. Ale stejně jako v předminulé sezóně, ani tentokrát neušel intermezzu v podobě hostování v první lize.

Když jste byl poslán na začátku sezóny po pár zápasech na hostování do Jihlavy, neříkal jste si: Tak, a je to tu zase?

Nebylo to nic příjemného, ale doufal jsem, že tu příležitost dostanu a ukážu, co ve mně je. A tak se i stalo.

K 5. listopadu jste zasáhl jen do pěti extraligových zápasů. Měl jste k tomu zpětnou vazbu od trenérů?

Samozřejmě, že jsme o tom mluvili s tím, že jsou určité věci, na kterých musím zapracovat. A že mám vydržet, trénovat a že šanci poté dostanu.

Od 20. kola jste pak už v sestavě nechyběl a vaše role v sestavě stoupala.

Také jsem to tak vnímal. Myslím, že to začalo zápasem s Kometou, do kterého jsem nastupoval jako sedmý bek, ale dohrával jsem ho v šestce obránců a od té doby jsem byl v sestavě pořád. A myslím, že to nebylo vůbec špatné.

Dá se říct, že ten váš postup průběhem sezóny kopíroval předchozí ročník, kde jste si také vybojoval důvěru trenérů až později.

Je to tak, jen tehdy to nebyla až tak výrazné, jako teď. Ta role v předminulé sezóně pořád nebyla taková, jakou jsem si představoval. Teď si myslím, že to bylo o dost lepší, trenéři mohli vidět, že se na mě můžou spolehnout a dát mě na led kdykoliv.

Tentokrát nedochází ke změně trenéra, to už musíte věřit, že v příští sezóně se to obejde bez vašeho hostování v první lize, ne?

Doufám, že ano, ale samozřejmě není nikde psáno, že se to nemůže stát. Jasně, trenér už mě zná a ví, co ode mě čekat, ale místo si musí každý znovu vybojovat. A je jedno, jestli je trenér stejný nebo ne.

Předloni jste zažil premiérové starty v extralize. Nyní výraznější role v sestavě a k tomu první starty v play-off v nejvyšší soutěži. Když vidíte takový progres, je to příjemné vědomí, že?

Pokud to bude stoupat víc a víc, budu spokojen. Stále se posouvat je každého sen a hrát co nejlépe, dokud to jde.

Jaký kariérní schod jste si před sebe tedy dal do příští sezóny?

Být stabilním a rozdílovým hráčem.

Pojďme k tomu vašemu prvnímu play-off. Byla to skutečně, jak se říká, jiná soutěž?

Trochu jiný hokej to je, ale vesměs je to o tom připravit se na jednoho soupeře. Hodně se vše odvíjí od prvních zápasů série. Myslím, že třeba mně play-off vyhovuje, dokážu se připravit, když jde fakt o něco, nic nepodcením. V play-off to chce hrát trochu jednodušeji, tolik nevymýšlet a posouvat puky. To jsme mohli vidět na Třinci, ti se s tím vůbec nepárali, od beků to šlo úplně jednoduše, útočníci si to sbírali. My na to systémem zareagovali, přečetli je, ale Třinec s tím nakonec stejně získal další titul, a to hraje stále stejně. Ví, jak k tomu v play-off přistoupit.

Překvapilo vás, že Třinec k titulu nakonec znovu dokráčel?

Myslím, že nikdo nečekal, že my je tak potrápíme a nebyli jsme vůbec daleko od toho je vyřadit, v sedmém zápase jsme měli v závěru šanci jít do vedení, pak už bychom si to třeba pohlídali a mohlo vše dopadnout jinak. To je hokej, nedáš, dostaneš. A Třinec nakonec získal titul zaslouženě, má dobré hráče, co jsou systémově zodpovědní.

Právě v sérii s Třincem jste patřil k vůbec nejvytěžovanějším hráčům v týmu.

Byl jsem za to rád a myslím, že jsem si to vybojoval. Ale musím zmínit, že mi hodně pomohl Doudy, hráli jsme spolu dobře, takže to bylo díky němu a doufám, že na to v příští sezóně navážeme.

Ale rozhodně už nenavážete na spolupráci s dalším obranným kolegou, Mikulášem Hovorkou. Nastupoval na přesilovkách, teď se tedy na nich jedno místo uvolní. Chtěl byste ho obsadit?

Mikyho příběh je krásný a všichni mu to moc přejeme, ať se mu to v zámoří podaří. Dostat se na přesilovky řadím k cílům, kterých bych ideálně chtěl v příští sezóně dosáhnout. Dříve jsem přesilovky hrával, není mi to tak úplně cizí. Pokud se trenér rozhodně mě tam dát, věřím, že ukážu, že mám i na přesilovky.

Velkou roli jste měl v oslabeních. Co je vaší doménou, že vás trenéři do této herní situace využívají?

Myslím, že na oslabení jsem byl vždycky solidní hráč. Co se týče postavy, umím zblokovat rány, hrát pozičně. Myslím, že trenéři mi v tomto můžou věřit.

Kondiční trenér týmu vás jmenoval jako jednoho z hráčů s nejlepším přístupem.

Já byl vždycky dříč. Nikdy jsem nic nevynechal, do všeho jdu po hlavě, naplno. Jak se říká, když už se něco dělá, tak pořádně. V kariéře už jsem něco zažil, vím, co mi vyhovuje a na každou sezónu se tak připravuji, jak jen to jde nejlépe.

Co vy a statistiky? Patříte k hráčům, kteří si po zápase kontrolují statistiky, zda například vše sedí a odpovídá? Co třeba statistika hitů?

Samozřejmě nerad vidím nějaká záporná čísla, ale nejvíce mi jde o to, jestli máme na konci dne tři body nebo ne. Jestli dá gól Pepa nebo Milan, je jedno. Co se týče hitů, s klukama jsme probírali, že statistiky nejsou moc přesné. My máme po zápasech k dispozici ještě speciální videa, kde jsou statistiky trochu podrobnější, než ty oficiální. Moc se tedy na tuto statistiku nedívám, kolikrát to o ničem nevypovídá.

Pravidelná kontrola otázkou na váš koníček - stále provozujete myslivost?

No jasně! Za poslední rok mám zase nějaké nové trofeje. Jen se ukazuje, že nikomu ze spoluhráčů se v zimě po nocích na posedu vysedávat nechce (smích), takže zatím se ke mně nikdo nepřidal.

Na závěr zpět k hokeji. Máte za sebou životní sezónu?

Vnímám to tak, že mám za sebou jednu z nejlepších sezón kariéry. Ale doufám, že to bude jenom lepší.