02.04.2024, Michal Špírek

David Vrbata k závěru sezóny juniorů: Každý zápas jsme museli hrát na krev

Po postupu z první ligy odehráli junioři Motoru povedenou úvodní skupinu, nasbírali z 28 zápasů 42 bodů a jen tři jim scházely k postupu do play-off. O ten mohli Českobudějovičtí pod vedením trenérského týmu Radima Skuhrovce zabojovat v následující skupině. Do té se ale veškerý dosavadní bodový zisk vynuloval. A Motoru jako kdyby došel dech - v úvodních osmi kolech prohrál, v tabulce ztrácel a bylo jasné, že místo postupu bude bojovat o samotné setrvání v extralize. Trenérské žezlo převzal David Vrbata, který přišel z budějovického dorostu. S jasným cílem: zachránit juniorskou extraligu pro Budějovice i pro příští rok. Motor se nakonec dokázal na své soupeře dotáhnout, ale boji o udržení v závěrečné skupině čtyř nejhorších týmů už se nevyhnul. Tato skupina se juniorům povedla, přesto definitivní potvrzení udržení přišlo až v úplně posledním zápase sezóny. Jak se za ročníkem ohlíží kouč David Vrbata?

Hodnotíme sezónu juniorů, ale vy osobně jste ročník odstartoval u dorostenců. Jak jste přijal rozhodnutí o výměně trenérů u mládežnických kategorií?

Nejdříve bych rád řekl, že se nám od týmu dorostu neodcházelo se Zdendou Kutlákem lehce. Od letní přípravy jsme si tým budovali, nastavili jsme určité pracovní prostředí, které kluci akceptovali a chtěli se zlepšovat. Celá tato cesta vedla k tomu, že jsme se v již v prosinci dostali mezi deset nejlepších týmu v republice a tím si zařídili play-off. Co se týče juniorky, tak po sérii prosincových proher nás oslovil Venca Nedorost, že by rád provedl změnu. Na to jsme s Kutlim přistoupili a neřešili jsme nic jiného než setrvání juniorky v extralize.

V jakém stavu jste k týmu juniorů přišel? Co bylo potřeba udělat, aby se tým nastartoval?

Když jsme přišli k juniorce, tak v té době měli za sebou asi osm zápasů bez výhry, což se samozřejmě projevilo na tom, že si hráči nevěřili. Po našem příchodu jsme se snažili s kluky hodně komunikovat, snažili jsme se co nejvíce zjednodušit hru a upravili určité věci v naší hře. Postupem času a tím, že jsme začali bodovat, tak nám kluci začali více důvěřovat, což bylo asi klíčové.

Přicházel jste po osmi kolech skupiny o udržení, které Motor všechny prohrál a v tabulce hodně ztrácel. Považujete za malý zázrak, že se udržení v soutěži nakonec povedlo?

Samozřejmě jsme si byli vědomi velké ztráty, ale do konce sezóny zbývalo hodně utkání, proto jsme při našem příchodu řekli klukům, že nic jiného než záchrana Motoru v extralize juniorů neexistuje a že proto všichni uděláme maximum.

Jak velké to byly nervy před posledním kolem, které definitivně rozhodlo?

Pro nás to vlastně byly nervy celé tři měsíce, protože jsme museli hrát každý zápas na krev, abychom bodovali. Takže kdyby nám začátkem ledna, kdy jsme ztráceli dost bodů, někdo řekl, že se bude rozhodovat v posledním utkání sezóny doma, tak bychom to asi brali. Nakonec jsme rádi, že jsme poslední utkání sezóny zvládli takovým výkonem a výsledkovým rozdílem, který málokdo očekával.

Tým v průběhu sezóny posílil třeba o Kuprijanova nebo Tomase. Na výpomoc přicházeli Putz či Remeš. Jak důležitá byla tato posílení?

Určitě bylo důležité, ne-li klíčové, že se nám povedlo přivést Laryho i Radka, kteří nám pomohli s produktivitou a přinesli do týmu kvalitu. Co se týče Putzáka, tak ten nám před poslední reprezentační akcí také pomohl, pak už s námi nebyl. Alexe jsme oslovili při našem příchodu. Hokej v té době asi nepatřil mezi jeho priority, ale nakonec s námi vydržel do posledního zápasu. V zápasech dal několik důležitých branek, které byly rozdílové, takže i jemu patří velké díky.

Jak na tom byl tým v průběhu sezóny zdravotně, vypadl někdo na delší dobu z důvodu zranění?

Vím, že Adam Buzek měl v průběhu sezóny nějaká zranění, které ho přibrzdila, dále Lary Kuprijanov měl zranění na tři týdny, které nám zrovna do karet také nehrálo a jak to v hokeji bývá, tak nějaké drobné šrámy kluci v průběhu sezóny také měli. Jsme rádi, že jsme měli k dispozici fyzioterapeutku Andreu Veselou, která dávala kluky dvakrát týdně dohromady.

Jak hodnotíte aktuální systém extraligy juniorů? Motoru chyběl krůček k postupu do silnější čtyřky, pak se body vynulovaly a nakonec z toho byl tuhý boj o záchranu.

Za mě je tento systém nešťastný. Kluci v průběhu sezóny mohli udělat první čtyřku, nakonec z toho byl boj o holé setrvání v soutěži. Za mě je nejvíc spravedlivý systém, aby se hrálo celorepublikově každý s každým a nejslabší tým v dlouhodobé soutěži spadl. Je to můj názor, který asi nebude mít velkou váhu, takže uvidíme, s jakým systémem přijde svaz na následující sezónu.

Zůstáváte spolu se Zdeňkem Kutlákem u týmu i pro příští sezónu?

Ano, se Zdendou bychom měli u juniorky zůstat. A touto cestou bych rád zmínil, že se mi se Zdendou výborně spolupracovalo, je to výborný parťák jak pro mě, tak pro kluky do kabiny.

Jak se tým promění?

Určitě končí hráči ročníku 2003, které jsme tady měli, to znamená Putz a Remeš. Přijdou nám kluci ročníku 2007, které jsme měli v dorostu a víme, čeho jsou schopní. Mají dobrou pracovní morálku a bude jenom na nich, jaké místo si v týmu zaslouží. Kostra týmu by měla být z hráčů, kteří tady letos byli a samozřejmě bychom rádi přivedli kluky, kteří by nám pomohli zvednout kvalitu týmu. Budeme se snažit přivést rozdílové hráče, kteří mají chuť se zlepšovat. Uvidíme, co se nám ve spolupráci s Vencou Nedorostem a v závislosti na možnostech klubu povede přivést.

Kdy začne příprava na novou sezónu?

Letní příprava nám začne druhého května a bude trvat osm týdnů. Budeme využívat posilovnu, plochu a okolí zimního stadionu jako v loňském roce. Vše bude probíhat ve spolupráci s naším kondičním trenérem Tomášem Cibulkou, který odváděl také výbornou práci v akademii v průběhu sezóny.

Osobně jste zažil premiéru u juniorské kategorie. Jak vás to bavilo a baví?

Samozřejmě rozdíl mezi kategorií dorostu a juniorů je. Pořád by mělo platit, že ať to jsou dorostenci, junioři nebo i chlapi, tak musíte s kluky komunikovat, být k nim upřímný a najít si k nim cestu. Komunikace je základ a kluci musí vědět, na čem jsou. Takže musím říct, že i přes to, co jsme poslední tři měsíce zažívali, tak jsem si práci užíval. Moje velké poděkování patří klukům, Zdendovi Kutlákovi, Vláďovi Caldrovi, dále klukům, kteří se o nás starali - Tomáši Slípkovi, Filipu Křížovi a v neposlední řadě Vencovi Nedorostovi.

Tweet