Starší dorost: LIB - CEB 4:5sn - Potřetí v řadě rozhodly nájezdy
Po nástupu na led navíc Liberec utkání načal tak ofenzivní a aktivní hrou, že v tu chvíli by se i metaná zdála být mnohem dynamičtějším sportem. Českobudějovický brankář Gába měl sice v počátku potíže s různými odrazy kotouče i s výjezdy k mantinelu, domácí však nemohli využít ani jeho sebevětší nejistoty, jelikož první střelu na bránu se odvážili vypustit až po deseti minutách hry.
Na gól se tak čekalo spíše u klece libereckého Blažka, před jehož zrakem si Budějovičtí hned ve třetí minutě rozehráli perfektní přesilovkovou souhru, po níž nepředvídaví domácí obránci dopustili ránu Turka do odkryté brány. Puk však solidárně k horšímu celku skončil na tyči. Stejně tak pak dopadla i velká možnost Sedláka, který se do exkluzivní pozice na brankovišti Severočechů dostal díky pomalému soupeřově střídání.
Do druhého dějství vstoupili Liberečtí za povzbudivého hecování kapitána Miškovského a dle jeho vysloveného přání se opravdu zvedli. Psota vybojoval protivníkův faul a Budějovice musely do tří. Proti minimálnímu povolenému počtu hokejistů na ledě se Bílí Tygři dlouho netrápili a Jan Slivka úderem z voleje poprvé zatřepal brankovou sítí – 1:0.
Na úvodní gól se čekalo něco málo přes dvacet minut, na ten druhý se časová lhůta zásadně snížila, uplynulo totiž o jen trochu přes dvacet vteřin. Patrik Maďar uvedl kotouč do vzduchu, ten zaplachtil ke Gábovi, jemuž se jakousi nezdařenou piruetou povedlo puk lapačkou odrazit pouze před brankoviště, a co hůř, přímo k holi libereckého ostrostřelce – 2:0.
Další zásah však přišel ještě rychleji. Dají se v hokeji stihnout tři branky během devětatřiceti sekund? Ano, je to možné. Vědecký důkaz o tomto neobvyklém kousku podal českobudějovický útočník Petr Koblasa, jenž tak snížil narůstající manko – 2:1.
Liberec Jihočechům znovu odskočil v šestadvacáté minutě, nebo tak o tom alespoň byl přesvědčen Josef Mikyska, jehož ruce již vystřelily ke stropu dosluhující arény. Propasíroval puk od tyče až za Gábu a zdálo se být jasné, že se touš doklouzá za čáru nebo tam bude alespoň doklepnut. Avšak vše se událo nakonec jinak, do pravděpodobného scénáře se přímo šipkou vrhl obránce Liška, zalehl puk někde na spojnici mezi dvěma tyčemi, a umožnil tak Českobudějovickým pozdější vyrovnání.
To přišlo skoro přesně v polovině základní hrací doby, když si liberecký Beníšek ve vlastní třetině ukopl kotouč, a daroval tak Lukáši Sedlákovi vynikající možnost k nemilosrdně přesné ráně – 2:2.
Třetí dějství otevřeli domácí hokejisté dvojnásobnou přesilovkou a náporem, jenž donutil Jihočechy k zákrokům na hranici sebeobětování. I takové jim ale nakonec nestačily. Bittner nastřelil tyč a pro dorážejícího Patrika Urbana přichystal opravdu jednoduchou trefu – 3:2.
V osmačtyřicáté minutě už vypadalo vše jasně. Členové budějovické skvadry popadali za i před bránou a po akci Josefa Mikysky vedli domácí opět o dvě branky. Jenže hosté začali využívat své přesilové hry. Nejprve Roman Bernat zakončil excelentní souhru v brankovišti a položil tedy základy závěrečného obratu.
O vyrovnání se necelých pět minut před třetí sirénou postaral Jiří Bárta, jenž nepříliš viditelnou ranou nad beton Blažka odeslal celé střetnutí k prodloužení. Liberečtí ho sice drtivou většinu odehráli v přesilové hře čtyř proti třem, ovšem další gól již přidat nedovedli. Trestem za jejich nebývalé plýtvání se tak stal jediný proměněný nájezd českobudějovického útočníka Eddieho Turka, který svým blafákem vykouzlil z jasného průběhu duelu nečekanou dvoubodovou radost pro České Budějovice.
Mountfield tedy Liberci oplatil porážku z prvního kola a zapsal mu do statistik druhou prohru v ročníku.
