dnes, Martin Vašíček

Těším se na nové prostředí a fanoušky, říká posila Jakub Pour

Jednou z nových akvizic Motoru se stal urostlý útočník Jakub Pour, přichází z Hradce Králové. Velkou část kariéry strávil v Plzni, okusil také angažmá za mořem. Co prozradil v rozhovoru pro klubový web?

Vítejte na jihu Čech. S jakou vidinou přicházíte?

Bude to pro mě změna po dvou letech. Těším se na nové prostředí, na fanoušky a na to, že zase poznám nové lidi. Věřím, že to budou úspěšné dvě sezóny jak po individuální, tak i po týmové stránce.

Předchozí dvě sezóny jste působil v Hradci Králové. Jak se ohlížíte zpětně za tímto angažmá?

Byla to pro mě prakticky první změna v rámci extraligy. Celou kariéru jsem byl totiž v Plzni. Byly to zajímavé dva roky. Myslím si, že mi to hodně dalo, ať už v pozitivním, nebo negativním směru. Určitě mi to pomohlo v tom, jakým hráčem bych se chtěl stát. Věřím, že teď na to navážu a ještě se posunu.

V Plzni jste strávil šest sezón. Jaké bylo hrát na této adrese?

Plzeň je mým domovem. Tam jsem vyrostl a zažil prakticky vše, od mládeže až po A-tým. Na tyto roky budu vždy vzpomínat rád. Skoro celé léto vždy trávím v Plzni, takže se tady vídáme s klukama, se kterými jsme vyrostli a zahrajeme si tenis nebo jdeme na pivo. Ty roky jsou nezapomenutelné.

Měl jste možnost nastoupit po boku Milana Gulaše a Jana Kováře. Jak vás to posunulo?

Pro každého mladého hráče je to neskutečná zkušenost. Hrál jsem s nimi i v play-off, nastupoval jsem s nimi v jedné formaci. Hodně mi to pomohlo. Myslím si, že i v tom, abych poté odešel do Ameriky. Za toto nejen jim vděčím. Zmiňoval jsem tyto dva, jelikož to byli asi nejlepší hráči, s kterými jsem mohl hrát.

V Americe jste působil po dobu dvou let. Co vše vám to dalo?

Skvělá zkušenost. Ne úplně tolik hráčů tuto šanci dostane. Nevyvíjelo se to sice dle mých představ. Ale každá zkušenost, kterou si člověk projde, ať už je jakákoliv, mu pomůže ještě více. Takto zpětně se na to koukám tak, že mi to určitě něco dalo, naučil jsem se jazyk a osamostatnil jsem se.

Ve třech předchozích sezónách jste překročil hranici deseti vstřelených gólů. Myslíte, že to může být ještě lepší?

Doufejme, že ano (smích). Samozřejmě bude také záležet na celkové hře týmu, ale i na individuálním hledisku. Když nám to bude klapat, potáhneme za jeden provaz, věřím, že individuální statistiky, nejen mé, půjdou nahoru.

Hovořil jste s novými trenéry nebo sportovním manažerem Václavem Nedorostem? Jaká by měla být vaše role v týmu?

S trenéry jsem ještě tu šanci neměl, s nimi jsem ještě nemluvil. Určitě s nimi budu mluvit na začátku suché přípravy. Ale bavili jsme se sportovním manažerem Nedorostem, s ním se také trochu znám. Nastiňoval mi, co by si představoval.

Berete sám sebe jako defenzivnější křídlo nebo to takto nastavené nemáte?

Takto to úplně neberu. Za defenzivnějšího se nepovažuji. Spíše za takového, který je platný po celém ledě.