17.02.2009, Michal Špírek

Slovenské pušky vystřelily tři body

Č. B u d ě j o v i c e - Ján Mucha a Michal Hudec dokázali jako jediní hráči HC MOUNTFIELD překonat brankáře Karlových Varů Mensatora. Na zisk tří bodů to ale stačilo. Zatímco pro Muchu byl gól premiérovým v celé sezóně, Hudec si brankou v čase 59:52 připsal již desátý zářez na střeleckou pažbu. „Věděli jsme, že do toho musíme jít veškerými silami, teď se musíme zregenerovat, protože ve čtvrtek nás čeká další zápas,“ řekl po utkání Hudec. Ano, ve čtvrtek se rozhodne, zda se Jihočechům podaří proklouznout do play-off…

Hokejoví fajnšmekři si střetnutí týmů z jihu a západu Čech asi moc neužili. Duel totiž moc krásy nepobral, navíc dlouho nepadla jediná branka. Děj se začal rozvíjet až ve třetí třetině. O slovo se nejprve přihlásil Ján Mucha, hrdina 44. minuty utkání. Diváci v Budvar Aréně už začali být zoufalí, že se snad nenajde nikdo, kdo by rozvlnil za Mensatorem síťku. A vida, našel se. Obránce Mucha si schovával svůj hvězdný okamžik 51 kol, až se proti Varům prosadil poprvé v sezoně po pěkné příhře Mertla. Jméno Mucha znělo při vyvolávání velmi hlasitě. Jak se tvářil na svůj gól sám střelec? „Jsem za něho rád, ale hlavně že jsme to vyhráli,“ řekl od pohledu skromný Ján Mucha a přidal svůj pohled na gólovou situaci.

„Já jsem nahrával Tomáši Mertlovi, on to ztečoval do pásma a v rohu se osvobodil od obránce. Viděl jsem prostor, tak sem tam najel a Koblih mi to parádně nahrál, já vystřelil a padlo to tam.“ A zda obránce pečlivě vybíral místečko, kam puk umístit? „Tak hlavně jsem chtěl trefit puk a bránu, pokud možno aby to šlo nahoru, a podařilo se,“ smál se obránce.

Jihočeši se v zápase ztěžka probíjeli přes karlovarskou obranu, nevycházelo jim množství přihrávek, nemohla to náhodou ovlivnit nervozita? „My už hrajeme poslední zápasy, že musíme vyhrávat, takže já myslím, že tam nervozita nebyla,“ odmítl tuto skutečnost Mucha. A i kdyby byla, vítězství by jí mohlo do dalšího zápasu odbourat. „Teď je v šatně euforie, takže doufám, že se to přenese i do dalšího zápasu a budeme takto pokračovat,“ přál si Mucha.

Brankou si slovenský bek také vysloužil vůbec první rozhovor pro televizní kamery v kariéře, další by ale mohl následovat hned ve čtvrtek, kdy čeká HC MOUNTFIELD doma poslední zápas základní části proti Liberci. Jak na něj? „Takže určitě se zodpovědností, každý si musí odehrát to svoje,“ ví dobře Mucha. „My nemáme co ztratit a jdeme do toho.“

Jihočeši vstupovali do zápasu s tím, že pro ně ještě bliká naděje na účast v předkole v play-off, k udržení šance ale museli Západočechy porazit a zároveň doufat, že konkurent o poslední postupové místo Třinec klopýtne. Jak se s tímto vědomím hrálo a jak hráči sledovali průběžný výsledek z Třince? „Upřímně, není to sranda, na tabuli jsme viděli výsledek, co hrál pro nás, člověku to může někdy svazovat ruce, že musí vyhrát, naštěstí to vyšlo, dobře pro nás. Určitě jsme to sledovali, museli jsme se ale soustředit na naší hru, hrát hrát hrát a vyhrát. Výsledek na tabuli dával člověku takovou naději, že všechno není ztracené,“ podělil se o pocity útočník Michal Hudec.

Jenomže zatímco výsledek z Třince hrál HC MOUNTFIELD do karet, samotní Českobudějovičtí se nemohli proti Varům prosadit. „Oni potřebovali bodovat, když se člověk podíval na tabulku. Hráli ze zabezpečené obrany, v defenzivě jsou dobří, dokážou pokrýt střední pásmo, takže se strašně těžko prosazovalo. O to to bylo úpornější a únavnější. Plus za sedm dní jsme hráli čtvrtý zápas, což není sranda,“ potvrdil útočník to, že hráčům už docházely v průběhu zápasu síly. „Neukazují se jen fyzické síly, ale i morální. Věřím, že ještě není všemu konec.“

Poté se Jihočeši konečně dočkali branky. „Po první brance jsem myslel, že všechno bude fajn, ale v oslabení jsme si dali vlastní gól, takže to nás trochu položilo, ale museli jsme bojovat. Tak jako nám daly Vary minulý rok v play-off v poslední sekundě góly, tak jsme to prostě zkusili,“ připomněl semifinálové souboje v posledním play-off Hudec.

Závěr utkání opravdu stál za to, Jihočeši jakoby přepnuli knoflík a hnali se za vítězstvím. „My jsme prostě šli do rizika, nic jiného nám nezbývalo, potřebujeme vyhrávat. Stav 1:1 toho pro nás moc neřešil, takže jsme zkoušeli jet až úplně do konce.“ Karlovarský Mensator čelil během zápasu velkému množství zakončení, leckdy odolal i s pomocí všech hokejových svatých. „Tam byly všelijaké střely, kdy to propadlo vedle, moje střela od naší modré spadla do tyčky, už to vypadalo, že se to štěstí od nás zase odklonilo, ale zase se nám to za ty tři vypadnuté puky vrátilo v závěru.“ A v závěru se štěstí opravdu vykoupilo měrou vrchovatou, čas 59:52 a Mensator zůstal bezmocně ležet na ledě, zatímco se před ním seskupilo červené klubko radujících se hráčů. Co brance Michala Hudce předcházelo? „Tam bylo nějakých dvacet sekund do konce, byli jsme v útočném pásmu. Toho času nebylo moc, to tam chce prostě nějak dosekat, že to tam nějak padne. Dostalo se to na druhou stranu, viděl jsem, že Tomáš Vak háže puk za bránu, tak jsem tam šel. Musím se přiznat, že pak už jsem myslel, že to Mensator má, ale nějak se to tam srazilo a bylo to v bráně. Rozhodlo štěstí a vůle, že to musíme nějak prorazit,“ vyprávěl šťastný kat Varů.