08.05.2023, Pavel Mádl, foto: HC Oceláři Třinec

Pro Motor jsem se rozhodl i kvůli jeho fanouškům, říká Milan Doudera

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Ve 30 letech čtyři mistrovské tituly, slušná vizitka. K tomu přes 500 odehraných zápasů v dresu třineckých Ocelářů. Nesmí se zapomenout i na starty v českém národním týmu. To všechno má na svědomí odchovanec kladenského hokeje a nový obránce českobudějovického Motoru Milan Doudera, který po devíti letech mění angažmá. Téměř přes celou republiku se z Třince stěhuje do jihočeské metropole. Co mu přineslo působení v týmu několikanásobného mistra nejvyšší soutěže? Jak prožíval poslední chvíle v barvách moravskoslezského celku a co ho přivedlo do Českých Budějovic?

Milane, vítejte v Motoru. Jak došlo k vašemu přesunu na jih Čech?
V Třinci mi končila smlouva. Když mě agent nabízel týmům, jedním z nich, který se ozval, byly právě Budějovice. Jejich nabídka a zájem mě velice zaujaly. S manželkou jsme tam byli párkrát na dovolené, je tam krásné okolí, hala, zázemí, skvělá fanouškovská základna. Na základě tohoto všeho jsme rozhodli, že půjdeme sem.

Třinec s vámi o novém kontraktu nejednal?
Jednal. Vedení si přálo, abych pokračoval, ale já už chvíli uvažoval nad tím, že bych rád zkusil něco jiného. Agent tedy zjišťoval, kdo by o mě měl zájem a Budějovice mi byly nejsympatičtější.

Do Motoru přicházíte jako zkušený mazák. Ve 30 letech máte na kontě čtyři mistrovské tituly. Byť má kádr mnoho kvalitních beků, počítáte s tím, že speciálně na vás bude velký tlak?
Na tlak jsem z Třince zvyklý. Ten, kdo tam hraje, je vždy vystavený obrovskému tlaku, a to jak na výkony, tak výsledky týmu. Do Motoru přicházím jako zkušený obránce a s mojí pozicí počítám. Budu se snažit všechny zkušenosti, které jsem nasbíral v Třinci, předávat klukům. Udělalo se celkem dost změn. Doufám, že si ten tým sedne a že budeme podávat dobré výkony.

Váš bratr Lukáš v této sezoně chvilku v Českých Budějovicích působil. Mohl to být jeden z dalších aspektů, proč jste se pro Motor rozhodl?
Ano. S bráchou jsme se o tom hodně bavili. Také jsem mluvil s Kubou Strnadem, se kterým se znám z Kladna. Navíc mi tehdy volal pan Čermák, který mi říkal, že by o mě Motor měl zájem a jaká je tam situace. Jsem rád, že jsem se takto rozhodl.

Tým prošel jistou obměnou. Noví hráči a trenéři. Pan Čihák vás ještě nikdy netrénoval, zjišťoval jste si předběžně informace o zdejších nových koučích?
Od kluků, které pan Čihák trénoval, jsem nějaké věci věděl. Už jsem se s ním minulý týden potkal, vedli jsme spolu příjemný rozhovor a všechno jsme si řekli.

Zlákala vás i představa spolupráce s duem Milan Gulaš a Lukáš Pech?
Samozřejmě, ten tým je kvalitní, a hlavně se mi líbilo, že se ho chtělo zkvalitnit a vrátit Budějovice na vrchní příčky, což si ony zaslouží.

Před necelými dvěma týdny jste se stal držitelem čtvrtého triumfu v Tipsport extralize, když jste ve finále porazili Hradec Králové 4:2 na zápasy (poslední zápas série Třinec vyhrál 4:1). Když jste radostí shodil rukavice, jaké jste měl pocity, když jste věděl, že v týmu Ocelářů končíte?
Když jsme dvě minuty před koncem základní hrací doby dali gól na 2:1 a pak ještě dva jsme přidali do prázdné branky, vše ze mě spadlo a vyhrkly mi slzy, protože jsem v Třinci strávil devět let, to je kus života. Myslím, že to hezky vyšlo, končil jsem v Třinci před svými fanoušky a zvedl jsem pohár. Lepší konec jsem si nemohl přát.

Co vy jako hráč si z Třince odnášíte? Co vás naučil?
Naučil mě všechno. Kdysi jsem tam přestupoval jako talentovaný hokejista z Kladna a Třinec ze mě udělal komplexního hokejistu. Bylo tam spoustu reprezentantů, spoustu hráčů z NHL i evropských soutěží. Díky nim jsem měl možnost se učit a zdokonalovat. To, že hokejista vyhraje trofeje, mu také přidá mnoho zkušeností. Doufám, že je všechny uplatním. Trošku složitější to bylo kvůli rodině, protože z Kladna do Třince je to docela štreka.

Tento ročník byl na vás coby tým možná ještě větší tlak, protože jste znovu měli obhajovat vítězství v lize. Do toho přišla změna trenéra, po Václavu Varaďovi přišel Zdeněk Moták, a protože jste neměli úplně nejlepší výsledky, fanoušci si přáli rezignaci trenéra Motáka. V týmu také nastaly nějaké změny a začátek se vám také zcela nevydařil. Šli jste dokonce do předkola play-off. Co způsobilo, že jste se dokázali oklepat a zkonsolidovat síly, které vedly znovu na vrchol?
Přišli noví trenéři a hráči. Menším problémem bylo, že vždy po zisku titulu jsme kvůli času neměli tak dlouhou přípravu, takže to bylo náročnější. Je možné, že si pan Moták představoval trochu jinačí styl hokeje a chvíli si to sedalo. Po nevydařeném začátku jsme s hráči a trenéry udělali kompromis a malinko jsme se vrátili k systému, který byl v Třinci dlouhé roky úspěšný. Nakonec se to povedlo.

Asi každý titul, který jste vyhrál, má nějakou hodnotu, ale tím, že jste tuto sezonu porazili těžké soupeře, jako jsou Sparta či Pardubice, ceníte si tohoto vítězství trochu více?
Každý titul je zadostiučiněním a je nesmírně těžké ho vyhrát. Jednou jsem už říkal, že v každé sérii se najde překážka. Před dvěma lety v semifinále s Mladou Boleslaví, kdy se rozhodlo v sedmém zápase, nebo nyní v semifinále s Pardubicemi. Máte pravdu, letos to asi bylo nejtěžší. Šli jsme do předkola a nikdo nám nevěřil. Vyřadili jsme Litvínov a pak jsme narazili na Spartu, velkého aspiranta na titul, a pak Pardubice. Ty před začátkem sezony deklarovaly, že ony musí vyhrát a nic jiného neberou. Ve finále jsme měli Hradec Králové, který byl veřejností podceňován, ale hrál skvěle. Vzhledem k tomu, koho jsme porazili, si tohoto titulu cením ještě více.

Před sezonou k vám do týmu právě z Motoru přišel Daniel Voženílek, jehož výkony, hlavně v play-off, byly nadstandardní, díky nimž si vysloužil pozvánku na mistrovství světa v hokeji 2023. Byl vyhlášen nejlepším hráčem vyřazovacích bojů. Kvůli povolání do reprezentace musel zkrátit týmové oslavy. Jakým je nyní hráčem a čím pomohl týmu?
Základní část měl skvělou a v play-off byl ještě lepší. Dan je vyloženě hráč do takových zápasů. Tím, jak jsou zápasy v play-off odlišné, bylo vidět, že mu to velmi vyhovuje. Svými výkony zaslouženě obdržel pozvánku do národního týmu a jede na mistrovství světa. Moc mu přeji, ať se mu daří a ať si nějaké zápasy na šampionátu zahraje.