01.01.2021, Michal Špírek

Moc nám na stadionu chybíte, vzkazuje v novoročním rozhovoru fanouškům generální manažer Stanislav Bednařík

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Uplynulý rok byl turbulentním i pro českobudějovický hokejový klub. Z dominance v první lize vzešel vytoužený postup, byť bez tečky v podobě možného úspěchu v play-off, které bylo zrušeno. Klub se následně musel potýkat s mnoha výzvami – ať už v souvislosti s novou sportovní úrovní v extralize, tak s následky koronavirové krize. Jak rok 2020 hodnotí generální manažer klubu Stanislav Bednařík a co přeje příznivcům a partnerům Motoru do roku 2021?

Rok 2020 je za námi. Jakým rokem byl pro klub MADETA Motor České Budějovice?
Tak jako pro všechny spoluobčany nesmírně těžký, v podstatě nám otočil život naruby. To, na co jsme se my fanoušci budějovického hokeje tak dlouho těšili, nám tento rok naprosto znehodnotil a zahodil do koše. Celé roky jsme se snažili o to, abychom postoupili a hráli nejvyšší soutěž. Abychom našim věrným fanouškům konečně mohli nabídnout extraligovou kvalitu. A když to konečně přišlo, tak museli zůstat doma.

Jako radostnou událost může Motor hodnotit v uplynulém roce právě dosažení na vytoužený postup.
Ale radost to byla rozpačitá. Ne ta správná. Můžeme mít pocit zadostiučinění, že se to konečně podařilo, ale bohužel způsobem, který nás prostě netěšil. Nemohli jsme zažít pocit euforie po závěrečné siréně utkání znamenajícího náš postup. O to jsme bohužel všichni přišli. Věřím totiž, že přesně podle zmíněného scénáře by se závěr sezóny odehrál a my se mohli společně s fanoušky na zimáku radovat.

Motor by mohl v nynějších neblahých časech poskytovat svým příznivcům radost alespoň na dálku. Bohužel se tak v extralize zatím příliš neděje. Jak hodnotíte patnáctibodový zisk po šestadvaceti duelech?
Naše výsledky jsou pro mě, stejně jako pro všechny, kdo fandí Motoru, jistě zklamáním. Představovali jsme si to samozřejmě lepší, netušili jsme, že na konci kalendářního roku se budeme dívat na soupeře z posledního místa a ještě s narůstajícím odstupem. Na druhou stranu zmíním, že celá řada našich utkání nebyla vůbec špatná. Ale přesto to na body nestačilo, po polovině základní části stále dokola prohráváme stejnými individuálními chybami. A když už vedeme, nejsme schopni si výsledek pohlídat. Bohužel. Spousta ztracených utkání je jak přes kopírák. Poslední vítězně zvládnuté utkání v roce bude snad tím, které nám pomůže k lepšímu sebevědomí a výsledkům ve zbytku sezóny.

Jak se z pozice vedení v době nevydařených výsledků stavíte k osobě trenéra, případně možnosti jeho odvolání?
Obecně platí, že nikdo v klubu nemá místo jisté. Každý musí dennodenně dokazovat, že na roli, kterou v klubu má, stačí. Stejně tak je tomu i s trenéry. Na přímý dotaz o možnosti odvolání trenéra, tak ano, samozřejmě, že i o této možnosti diskutujeme. A klademe si otázku, jestli příchod jiného trenéra může či nemůže přinést změnu k lepšímu. Nezapomněli jsme totiž, jak skvělou práci s týmem Venca Prospal předváděl poslední dva roky. Pořád věříme, že ten krůček, nebo možná je to krok, k tomu, abychom utkání začali vyhrávat, uděláme. Pravda, už čekáme hodně dlouho.

Hledání trenéra vás ale čeká tak jako tak, když po sezóně Václav Prospal na lavičce končí. Jaký typ trenéra budete hledat a jaká hlediska budete zohledňovat?
Hledáme trenéra, který bude chtít hrát hokej bavící naše diváky, a budeme vyhrávat. To je vcelku široký záběr (úsměv). Dále bude schopný navázat na práci trenéra Prospala, kterou bych označil asi tak, že se dbá na každý detail, kde každý trénink je stejně důležitý jako utkání a kde je vyžadována disciplína a pracovitost hráčů. To jsou aspekty, které Venca přinesl a které nás mohou posouvat dopředu i nadále.

Budete tu návaznost chtít podpořit například i setrváním stejného realizačního týmu?
V sestavení trenérského a realizačního týmu bude mít rozhodující slovo budoucí hlavní trenér, tak jako tomu bylo i v minulosti. Já budu ovšem stejně jako při předchozích skládání žádat budoucího hlavního trenéra, aby pokud možno zapojil místní trenéry a členy stávajícího realizačního týmu, samozřejmě, pokud budou kolegové odpovídat standardům budoucího šéfa kabiny.

Jaká je v době koronavirové ekonomická situace klubu?
Velmi špatná. Náš rozpočet počítal s tím, že ze vstupného budeme schopni reálně vybrat částku mezi 25 až 30 miliony korun. Vzhledem k tomu, že diváci na utkání chodit nemohou, tak o velikou část těchto příjmů přijdeme. Očekáváme státní podporu, která měla být vyplacena do konce roku, to se nestalo. Nicméně potřebné žádosti byly v této věci podány, čekáme na zprocesování a uvidíme, v jaké výši nakonec podpora bude. Maximální částka podpory pro hokejový extraligový klub je 12,5 milionu korun. Ovšem dotační program má omezený maximální finanční limit. Pokud všichni žadatelé prokážou nárok na nejvyšší možné plnění, nemůžeme bohužel počítat s tím, že částku 12,5 milionu korun obdržíme. Maximální možná plnění budou poměrně krácena, aby se dostalo na všechny.

Motor navíc patří ke klubům, který před sezónou prodal velké množství permanentek.
Byli jsme jeden z klubů, který byl velmi optimistický, že druhá vlna covidu nepřijde, a prodávali jsme permanentní vstupenky ještě na začátku léta. A stejně tak optimističtí byli i naši fanoušci. Z tohoto prodeje máme na účtu něco málo přes 18 milionů korun. A je otázkou, jakým způsobem se k nám postaví naši permanentkáři, kolik z těch peněz klubu zůstane, aby mohl přežít, kolik z těch peněz budeme muset vrátit. Samozřejmě na to mají všichni nárok, protože službu, kterou si u nás koupili, jim, ne vlastní vinou, nemůžeme poskytovat. Nabízíme jen chabou náhražku ve formě bezplatných streamů z našich domácích, ale i venkovních utkání. Navíc přicházíme o příjmy z cateringu, fanshopu, a tak dále. Dále se objevil výdaj, se kterým jsme nepočítali, a to náklady na povinné testování, které nás, pokud se dokonce sezóny už nic nezmění, bude stát přibližně milion korun. A mohl bych pokračovat dál a dál.

A co otázka platového snížení hráčů a zaměstnanců klubu?
To je jedno z mála opatření, které klubu pomůže. Jako předposlední klub jsme přistoupili k tomu, že vyjednáváme s hráči o procentuálním snížení jejich ročních odměn (poslední klub, který neoznámil snížení platů, je Třinec, pozn. autora). Jsme stále v průběhu vyjednávání. Vzhledem k rozdílům ve výši odměn jednotlivých hráčů a ostatních pracovníků klubu nepožadujeme po všech jednotné procentuální snížení. Požádali jsme, aby se management, hráči, trenéři, realizační tým podíleli tímto snížením na zmírnění negativních dopadů, které covidová situace přinesla. S některými jsme domluveni, s některými ještě vyjednáváme. Jde o významný příspěvek pro náš rozpočet vedoucí k tomu, abychom tuto dobu přežili.

Jak na tento krok hráči reagovali?
Obecně pro to mají pochopení, ale ne se všemi jsme na první dobrou schopni se domluvit na tom, jak vysoký by podíl jejich pomoci měl být. S většinou hráčů ovšem již domluveni jsme. Celkově budeme myslím patřit mezi kluby, které chtěly po svých hráčích nejméně. A do toho nezapojuji to, že jsme s takovým odstupem posledním týmem tabulky. Jedná se o pomoc jednoznačně vynucenou ekonomickými dopady pandemie.

Hokejový svaz vydal žebříček mládežnických akademií, kde je akademie Motoru hodnocena jako 14. ze 17. Je to pro vás vypovídající ukazatel?
Víme, že před sebou v akademii máme ještě spoustu práce. Hledáme vhodné kroky, které posunou kvalitu výchovy mládežnických hráčů a z motorácké Akademie bude v budoucnu těžit nejenom náš „A“ tým, ale i ostatní seniorské týmy v jihočeském regionu. Ty kroky jsou pozvolné, je to dlouhodobý proces, ale věřím, že jsme se vydali na správnou cestu a do několika let budou vidět výsledky zlepšené práce. Ovšem letošek veškeré naše snahy zase dramaticky negativně ovlivnil. Nejsem sice specialista na sportovní trénink, ale mám i tak velikou obavu, že pro některé ročníky hráčů může být letošek fatálním pro jejich budoucí možnost uplatnění se v profesionálním hokeji.

Motor obdržel od extraligové disciplinární komise pokutu 100 000 korun za to, že dle ní umožnil přítomnost 156 diváků v hledišti během duelu s Třincem. Proti tomuto rozhodnutí podal klub odpor. V jaký výsledek věříte?
Jsem přesvědčený o tom, že jsme postupovali přesně v souladu s nařízením hlavní hygieničky paní Rážové a v podstatě i s nařízením svazu. V nařízení paní hlavní hygieničky je napsáno, že máme zahájit komunikaci s místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí, stejně tak nám doporučil postupovat i svaz. Tento krok jsme podnikli, dohodli jsme se s paní ředitelkou krajské hygienické stanice doktorkou Kotrbovou na způsobu organizace utkání, a to tak, aby v první řadě byla zajištěna ochrana zdraví a bezpečí všech, kdo se utkání zúčastní. V tomto rámci dané utkání bezpochyby proběhlo, a proto si myslím, že pokuta, kterou máme zaplatit, je nejen nepřiměřená, ale ve své podstatě i neopodstatněná. Výsledek odporu ani tak nechci předjímat.

Jaký vzkaz či přání máte pro fanoušky a partnery Motoru do nového roku?
V první radě všem přeji to nejdůležitější, tedy zdraví, nezbytné štěstí, lásku a spokojený rodinný život. A našim fanouškům a partnerům speciálně, aby co nejdříve směli přijít do hlediště, vyprodat Budvar arénu. Moc moc nám chybíte!

Co si od nového roku přejete a slibujete vy osobně?
Aby se život nás všech zase alespoň přiblížil k normálu, na který jsme všichni zvyklí. Každoročně přeji všem svým blízkým, aby ten nový rok, byl lepší než ten, co právě končí. A to jsem byl vždy přesvědčený, že ten co končí, byl vlastně skvělý. Letos to tak poprvé není, že by ten rok, co končí, byl skvělý. Doufám a všem nám tedy přeji, aby ten příští byl o moc lepší, než ten letošní!

ČTĚTE TAKÉ: Rozhovor se Stanislavem Bednaříkem pro Deník z 21. prosince 2020