dnes, Tomáš Kučera

Mistrovství „osmnáctek“ s budějovickou stopou: od Pouzara po Nedorosta #2

ČESKÉ BUDĚJOVICE- V minulém článku jsme si představili všechny českobudějovické hráče na dorosteneckých šampionátech až do roku 1988, kdy si domů přivezli zlato Luboš Rob a Roman Turek. Dnes si projdeme následující mistrovství, kde také nechyběli hráči Motoru, ani velké úspěchy. I nadále platilo, že na mistrovství se kromě budoucích legend českého hokeje občas dostali i hráči, kteří se v seniorském hokeji neprosadili. I takový je ale hokejový život…

Rok 1989 byl pro celou naši zemi přelomový. Když ale z Mistrovství Evropy v Kyjevě přivezli Jaroslav Brabec a Jaroslav Modrý, hrající po boku mimo jiné i Jaromíra Jágra, stříbrné medaile, ještě netušili, jaké převratné změny nastanou a že Modrý bude za pár let hrát už v NHL. Nad síly československého výběru byli v tom roce pouze domácí Sověti s Burem či Kozlovem.

Další českobudějovická stopa pak přišla v roce 1991. Evropský šampionát se hrál na Slovensku a československý výběr vedl jako trenér bývalý českobudějovický obránce Petr Míšek. Své svěřence tehdy dovedl ke zlatému triumfu a ve výběru byl i obránce Motoru David Smetana (a mimo jiné i nový trenér Motoru Róbert Petrovický). Smetanova slibně rozjetá kariéra nicméně po titulu evropského šampiona nedošla velkého naplnění, v A týmu Motoru pak už sehrál jen pár zápasů.

Uběhl rok a na poslední turnaj osmnáctek, kde se představilo ještě společné Československo, odjel do Norska i brankář Robert Slávik. Zasáhl sice jen do dvou duelů, ale i on se mohl po turnaji právoplatně těšit z další zlaté medaile a titulu mistra Evropy.

O rok později do Polska jelo na šampionát poprvé samostatné Česko už bez slovenských hráčů. A hned napoprvé z toho byla bronzová medaile, ke které přispěli i dva Jihočeši, kteří si oba později zahráli dokonce v NHL! Obránce Jan Němeček a také borec, který na sebe upozornil 11 body (4+7) v 6 zápasech - Václav Prospal.

V roce 1994 se ve Finsku představila dokonce trojice českobudějovických borců. Podruhé za sebou Jan Němeček a spolu s ním ještě urostlý obránce Martin Masák, pro nějž byl turnaj největším úspěchem kariéry. A také útočník Radek Dvořák, jehož vynikající kariéru ověnčenou mnoha úspěchy v NHL i na mezinárodní scéně snad ani není potřeba připomínat. Jihočeské trio tehdy přivezlo domů bronzové medaile.

O rok později v Německu se představili opět tři českobudějovičtí borci. Podruhé Radek Dvořák a premiérově pak obránce Lukáš Zíb a útočník Michal Horák. O tom, jak jeho bratr Roman ovládl statistiky ME 1987 jste si mohli přečíst minule, a ani Michal si na evropském mistrovství nevedl špatně s bilancí 2+5 v 5 zápasech. Bohužel, tentokrát to na medaili nestačilo, Češi skončili až pátí.

Následovala kratší budějovická pauza, než se do nominace na domácí ME 1997 prosadil i budoucí obránce NHL Josef Melichar. I on se ale musel spokojit jen s pátou příčkou. Úplně posledními českobudějovickými účastníky evropské verze šampionátu byli v roce 1998 tři budějovičtí obránci – Josef Jindra, Zdeněk Kutlák a Vladimír Sičák. V neuvěřitelně vyrovnané tabulce finálové skupiny nasbírali Češi 7 bodů stejně jako Švédsko, Finsko i Rusko. Pomocná kritéria je ale odsunula až na nepopulární „bramborovou“ příčku.

Od roku 1999 se konečně začal hrát v kategorii do 18 let šampionát světový a získat medaili bylo od té chvíle mnohem a mnohem těžší. Ostatně, to budou dokladovat následující příběhy. Na prvním mistrovství světa osmnáctek se představil i budoucí mistr světa Filip Novák a také David Nedorost, jako první zástupce rodinného klanu, který dnes čítá už tři účastníky dorosteneckého MS. Napoprvé z toho byla pátá příčka.

O rok později se už coby čerstvý mistr světa ve vyšší kategorii dvacítek představil na turnaji i Davidův bratr Václav Nedorost. Spolu s ním pak i Štěpán Hřebejk a další budoucí seniorský mistr světa Jiří Novotný. Českobudějovickou mládeží prošel i obránce Petr Punčochář. Ani tuplovaná jihočeská účast ale úspěch nepřinesla, poprvé se totiž hrálo play-off a Češi vypadli s Finy už ve čtvrtfinále, výsledkem tak bylo šesté místo.

V roce 2001 se na turnaji podruhé představili Punčochář s Novotným, k nim přibyli ještě českobudějovičtí útočníci Jan Řehoř a Milan Michálek. Tentokrát Češi přes čtvrtfinále prošli, když porazili až po nájezdech USA, ale v semifinále dostali nařezáno 3:8 od Rusů s neskutečným Kovalčukem (15 gólů v turnaji!) a v boji o bronz neuspěli ani s Finskem (1:2).

První světovou medaili z mistrovství osmnáctek tak přivezli až v roce 2002 ze Slovenska Michal Barinka s podruhé se účastnícím Milanem Michálkem. Ten si v 8 zápasech připsal skvělých 7 branek, což je dodnes rekordní výkon českobudějovického mladíka na MS. Turnaj se hrál opět formou finálové skupiny, kde Češi získali 8 bodů stejně jako Američané a Rusové s Ovečkinem (18 gólů v turnaji!). Na celém šampionátu Češi ani jednou neprohráli, ale pomocná kritéria jim přiřkla nakonec „jen“ bronz.

V roce 2003 se MS vrátilo k play-off, které si zahráli i českobudějovičtí obránci Petr Macháček a Lukáš Vomela. Konečnou jim ale ve čtvrtfinále vystavili Slováci. O rok později v Bělorusku to ale už zase „cinklo“. Češi vyřadili ve čtvrtfinále Švédy (5:1), pak sice padli s USA (2:3), ale v boji o bronz uspěli proti Kanadě (3:2). Z medaile se mohl radovat i Tomáš Mertl, který ale kvůli zranění zasáhl jen do jednoho zápasu.

V roce 2005 se světová elita do 18 let sešla poprvé dokonce přímo v Českých Budějovicích, kde se hrála jedna ze skupin! V českém týmu v plzeňské skupině hráli hned čtyři jihočeští zástupci, jmenovitě brankář Alexander Salák, obránce Jakub Černý a útočníci David Kuchejda a Martin Hanzal. Ve čtvrtfinále zdolali jasně Rusko (5:1), v semifinále s Kanadou se rozhodovalo až v prodloužení a šťastnější byli nakonec hosté (2:3). V boji o bronz pak uspělo Švédsko (2:4), a tak z toho tentokrát medaile nebyla. Martina Hanzala mohlo těšit alespoň to, že byl vybrán jako první a zatím poslední českobudějovický borec do All-star týmu světového šampionátu osmnáctek.

V roce 2006 se v nominaci na MS objevil českobudějovický brankář Jakub Kovář, i v roli dvojky ale výrazně přispěl k bronzovým medailím, když Češi vyřadili ve čtvrtfinále domácí Švédsko (3:0), pak prohráli v prodloužení s USA (3:4), aby na závěr porazili Kanadu (4:1). Zajímavostí turnaje je i první účast českobudějovického hráče jiné národnosti. V dresu Slovenska se totiž představil tehdejší hráč českobudějovické juniorky Ivan Roháč. Na turnaji ani v následující kariéře ale žádných velkých výsledků nedosáhl.

Podobný případ byl i v roce 2007, kdy za Slovensko hrál budějovický junior Antonín Hruška a s týmem vybojoval konečné 5. místo. To Rudolf Červený v českém výběru zažil mnohem horší věci. Češi sice vyhráli první dva zápasy, jenže pak začali prohrávat a nervozita se plně projevila v posledním duelu skupiny o záchranu, kdy sice vedli, ale Německo zápas otočilo na 6:3 a poslalo český tým o patro níž! Poprvé a naposledy v historii jakékoli kategorie tak v roce 2008 nehrálo Česko nejvyšší skupinu MS, každopádně i českobudějovická dvojice Aleš Ježek a Roman Horák mladší přispěla k okamžitému návratu mezi elitu.

Právě Roman Horák se představil na MS i o rok později, po jeho boku hrál i další budějovický útočník Radim Heřman a poprvé také odchovanec hájící ale barvy juniorského týmu ze zámoří – Robin Soudek. Jejich snažení utli ve čtvrtfinále Američané (2:6) a bylo z toho 6. místo. Stejně jako o rok později, kdy si nominaci vysloužil Bohumil Jank. I jeho celek se ve čtvrtfinále sklonil před týmem USA (0:6).

Na MS 2011 odjeli hned tři zástupci Českých Budějovic – Tomáš Rousek, Lukáš Sedlák a Michal Švihálek. A nebyla to příliš úspěšná mise. Češi nepostoupili do play-off a zachránili se až ve skupině o udržení díky těsné výhře 4:3 nad Slovenskem. Další hráč Motoru se pak na turnaji objevil až v roce 2013, kdy si nominaci vysloužil Luboš Rob mladší. Stopku jeho týmu vystavila ve čtvrtfinále Kanada (0:6) a bylo z toho tak pouze sedmé místo.

Dosud největší úspěch na mistrovství světa do 18 let přišel v roce 2014. Tehdejší tým kolem Pastrňáka, Vrány či Zachy si nakonec došel pro stříbrné medaile. A ve výběru byl i českobudějovický útočník Jiří Smejkal. Nechyběl při čtvrtfinálové výhře s Ruskem (3:2p), v semifinále proti Kanadě (4:3p) přispěl i gólem a trefil se pak i ve finálovém dramatu. Na Američany ale ani jeho branka nestačila, USA vyhrálo 5:2 a vidina prvního světového titulu pro český tým se tak nenaplnila. Dodejme, že do mužstva patřil i další odchovanec Lukáš Vopelka, který v dané sezoně hrál ve Švédsku.

V roce 2015 se na MS osmnáctek představil hráč Motoru pouze v dresu Slovenska a byl jím Marek Sloboda. Jeho tým skončil sedmý. O rok později Slováci vybojovali 5. místo a v jejich dresu se představil i českobudějovický junior Dušan Kmec. V českém výběru si pak zahrál i Ondřej Kachyňa tehdy působící v OHL, ale musel skousnout drtivou čtvrtfinálovou porážku s USA (0:8).

V roce 2017 český výběr na MS na Slovensku obsahoval kromě odchovance Jáchyma Kondelíka i brankáře budějovické juniorky Jiřího Pateru. Oba dva ale museli strpět čtvrtfinálovou prohru v prodloužení s Finskem (5:6) a konečné sedmé místo. To následující rok v Rusku Češi ve čtvrtfinále šokovali vyřazením Kanady (2:1), jejich medailové sny ale odvály prohry v semifinále s USA (1:4) a v boji o bronz se Švédskem (2:5). Členem týmu byl tehdy i českobudějovický obránce Vojtěch Doktor, který ale celkem záhy ukončil svou hokejovou kariéru.

A to už se blížíme do finiše. V roce 2019 se na MS představili dva odchovanci působící v té době ale v zámoří – Šimon Kubíček a Matěj Toman. Jejich medailové naděje ukončilo ve čtvrtfinále Švédsko (2:4). Pak následovala dlouhá pauza, až v roce 2024 cestovali na MS do Finska odchovanec Samuel Drančák a brankář Matyáš Mařík, který si ale v turnaji nezachytal. Jejich medailové touhy ukončilo ve čtvrtfinále Slovensko po výhře 3:2.

V roce 2026 je právoplatným členem českého týmu v semifinále i českobudějovický Václav Nedorost mladší. Jak dopadne jeho mise? Přiveze na jih Čech poprvé v historii zlatou dorosteneckou světovou medaili? Nechme se překvapit…