05.01.2010, Petr Novotný

Dvakrát v zápase Snopek skóroval po šesti letech

Č . B u d ě j o v i c e – Nejdříve měl bod a asistenci a až potom se dočkal spravedlnosti. Obránci HC MOUNTFIELD Janu Snopkovi rozhodčí druhou branku v zápase ve Zlíně nejdříve upřeli, aby mu ji později po právu připsali. Českobudějovický urostlý bek zažil povedený zápas, kdy chybělo jediné. Aby jeho tým získal víc než jeden bod. „Měli jsme to dobře rozehrané. Věřil jsem ve tři body, ale dopadlo to, jak to dopadlo,“ říká Jan Snopek.

Dát dva góly v jednom zápase, to je pro obránce Jana Snopka tak trochu svátek. „Ono to není moc výjimečné, aby obránci dávali tolik gólů v zápase často,“ míní urostlý bek. „Kolikrát jsme vděční za to, že tam prolítne aspoň jeden puk,“ dodal vzápětí. Sám Snopek si prý vlastní střelecké statistiky tolik nehlídá, ale na zápas, kdy by se trefil do černého dvakrát, si vzpomněl. „Myslím, že naposledy se mi něco podobného povedlo ještě ve Znojmě proti Litvínovu,“ vzpomínal na dnešním ranním tréninku.

A nemýlil se. Psal se 28. listopad 2003. Znojmo hostilo Litvínov a vyhrálo 5:2. Podstatně k tomu přispěl i Jan Snopek. Podobně jako ve Zlíně otevíral skóre střelou od modré v 6. minutě zápasu a ve 33. minutě přidal už pátou branku jihomoravského celku a jeho další rána od modré čáry vyhnala tehdejšího litvínovského gólmana Maříka z branky.

K vítězství měl jeho tým nakročeno i tentokrát. V divokém začátku zápasu se ujal vedení. Pak prohrával 1:2, aby se ve druhé části hry dostal do vedení a nechal soupeře srovnat. „Oba týmy vlétly do nového roku se šťávou a myslím si, že i ostatní zápasy byly takové. Týmy jsou nabuzené. Všichni vědí, že je před námi rozhodující fáze sezony,“ vysvětloval si divoký začátek zápasu Snopek.

Sám k němu přispěl hned v 6. minutě. „Pišta Hřebejk soupeře dobře napadal, ten to pak v nouzi vyhodil těsně přede mě a já jsem to napálil,“ popisoval, jak se dostal k puku vyhozeném domácím Bořutou. A druhá branka? „V přesilovce Lukáš Květoň střílel, Mikeš dorážel a přes dvě těla mi to tam nějak propadlo,“ dodal Snopek ke své druhé brance. Ta byla poprvé přiznána Tiboru Melichárkovi. Až později se sudí opravili. „Rozhodčí začali zmatkovat. Šli se podívat na video. Pak někam volali a pak nevěděli, kdo byl na ledě. Takže klasika,“ pousmál se Snopek s tím, že Tibor Melichárek nebyl při druhé brance vůbec na ledě.

Když v zápase jeho gól strhl vedení 3:2 na stranu českobudějovického mužstva, doufal už ve vítězství. Ovšem hostující celek zastavila dobře sehraná přesilovka domácích. Tu minutu a půl trvající pět na tři ještě Zlín nevyužil, ale v dohrávaném trestu už v počtu pěti proti čtyřem se prosadil kanonýr Jaroslav Balaštík. „Věděli jsme o tom, že Zlín je dobrý v přesilovkách a dokáže si je vynutit. Ke konci druhé třetiny jsme hráli asi osm minut ve čtyřech, kdy rozhodčí tomu tlaku asi i trošku podlehnul. Dopadlo to tak, jak to dopadlo a vezeme bod zvenku,“ zhodnotil závěr druhé části hry Snopek.

Třetí třetina už žádnou branku nepřinesla a prodloužení také ne. Rozhodovaly opět nájezdy, ve kterých to budějovickým hráčům vůbec nejde. Tentokrát jeli dva obránci, ale nedali. „Zkoušíme už všechno možné,“ pronesl v pondělí po návratu ze zápasu asistent trenéra Milan Kupka. Vždyť třeba Lukáš Poživil zůstal v penaltové soutěži na tréninku den před zápasem až téměř do konce.

Nevěřil si na nájezd i sám Snopek, když dal jinak v utkání dva góly? „Jeli už všichni. Možná na mě taky dojde,“ smál se. „Máme vpředu šikovný kluky a třeba i Póža to v trénincích proměňuje. Je to v hlavě. Až to tam jednou spadne, budeme třeba zase zpátky. Jak to rychle přišlo, třeba to zase rychle odejde,“ přidal svůj názor.

Už by to ale mělo přijít rychle, protože v pátek hrají doma českobudějovičtí hokejisté se Spartou Praha a už by nutně potřebovali bodovat. „V tuhle chvíli se už ani nekoukáte, kdo přijede. Je to zápas doma, kdy jsou povinný body. I když je těžký soupeř, musíme bodovat naplno,“ burcuje tým jeden z členů obranné vozby.