10.08.2003, Tomáš Kučera

Junior Šulčík je i po úspěšném turnaji stále nohama na zemi

V první srpnový den tohoto roku dal Petr Šulčík svůj první gól za A mužstvo HC České Budějovice v přípravě proti Písku. Tento víkend byl největší oporou juniorského týmu HC České Budějovice na Memoriálu Vlastimila Hajšmana, ale ani to ho nepřimělo létat v oblacích. „Tři góly jsou hezká bilance, ale více mě těší druhé místo týmu,“ skromně pravil po posledním zápase s Pardubicemi, ve kterém se o konečné druhé příčce rozhodlo.

Ten nejprve zhodnotil sobotní zápasy. „Včera jsme začali dobře, ale pak nás notně potrápily Vary. Daly vcelku šťastné dvě branky, a pak se zabetonovaly na modré čáře a bylo skoro nemožné se přes ně dostat,“ glosoval Šulčík průběh včerejší řeže s karlovarskými vrstevníky a podal tak vcelku věrný obraz o utkání, jež nakonec skončilo 0:4 v neprospěch pořádajícího mužstva. „Měli jsme problémy i v osobních soubojích, ve kterých nás jasně přehráli.“ A skutečně – pozdější vítězové memoriálu si s budějovickými vůbec nebrali servítky a jasně předvedli, že moderní hokej se bez důrazu a bojovnosti hrát nedá. Po tomto utkání se právě na zkušené hráče zlobil i trenér Liška, který nebyl spokojen s intenzitou rozcvičky. „V kabině jsme si pak jasně řekli, co a jak musíme dělat a dneska už to bylo mnohem lepší,“, myslí si zcela správně mladý útočník.

V neděli pak juniorská eskadra nejprve přejela jasným výsledkem Plzeň 5:2 a následně si zkušeně ohlídala druhou příčku na turnaji remízou 2:2 s Pardubicemi. „Začali jsme prostě plnit to, co po nás vyžadovali v kabině trenéři,“ líčí jednoduchost proměny mezi sobotním trápením a nedělní lehkostí sám kapitán týmu. Ačkoliv s kapitánským céčkem to nebylo tak jednoznačné – v sobotu se skvělo na dresu právě Šulčíka a v neděli jej nosil Roman Novotný. „To se nedá brát vážně – nebyli to kapitáni, ale samozvanci,“ smál se v pozadí vždy dobře naladěný trenér Šrámek a sám útočník jen s úsměvem přitakával.

Náročnost dvoudenního turnaje se Šulčíkovi zdála veskrze únosná: „Jen v posledním zápase proti Pardubicím už se možná trochu projevovala únava, ale jinak bylo vše v pořádku.“ Ve dvou dnech a čtyřech zápasech si Šulčík připsal 3 branky a 1 asistenci a stal se tak spolu s pardubickým Musilem nejproduktivnějším hráčem. Osobní bilance mladíka sice potěšila, ale jak sám řekl, v týmovém účtování nehraje roli: „Kdo by nebyl rád za tři góly, ale rozhodně mě víc těší celkový výsledek mužstva. Škoda jen té včerejší prohry.“

Pak se diskuse stočila na ambice týkající se spojení Šulčíka a A týmu mužů. „Na to se musíte zeptat trenérů,“ reagoval na otázku jak vypadají jeho šance prosadit se do kádru. A právě profesí trenér Šrámek se v tento moment vložil opětovně do rozhovoru: „Zkrátka musí ještě tak o 200% přidat, začít pořádně makat a potom se možná dá o A týmu mluvit.“ Úsměvnou etudu pak již věcně komentoval i sám střelec: „V áčku je teď velká spousta hráčů a v letošní sezóně bude asi hrozně těžké se do něj prosadit. Zkrátka musím hrát co nejlépe v juniorech a věřit, že ta šance přijde.“ Ale jedna šance už vlastně přišla – v prvním Šulčíkově seniorském zápase, kdy HC ČB přípravně hostil Písek, se jeho jméno dokonce objevilo i v kolonce střelců, když upravoval na 4:0. Na tu další možná nebude šikovný mladík dlouho čekat. Vždyť celý turnaj bedlivě sledoval trenér Caldr i manažer Pařízek a slibné výkony Šulčíka rozhodně nešly přehlédnout.