12.08.2014, Jakub Musil

Škoda, že bratranec nechytal, chtěl jsem dát gól jemu, směje se Švihálek

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Mohl to pro něj být poměrně pikantní zápas. Nestává se totiž tak často, aby proti sobě nastoupili dva příbuzní. Brankář a hráč. Michal Švihálek dnes však podobný pocit, jako prožívají například bratři Kovářové, neokusil, jeho bratranec Jiří Švihálek totiž nakonec do brankoviště nenastoupil. Přesto to pro staršího z bratranců byl vydařený zápas. V jednom útoku se zkušenými Josefem Strakou a Tomášem Nouzou byl spokojený, chodil na přesilovky a podařilo se mu vstřelit i jednu branku.

Hynek Kůdela mi tu škodolibě radil, ať vám připomenu, že vás ten gól bude stát něco do týmové kasy. To je to tak přísné i v přípravných zápasech?
Tak to nevím, to uvidíme, ale doufám, že ne. (smích) Každopádně jsem rád, že to tam padlo, ale je třeba říct, že jsem dnes hrál s Tomášem Nouzou a Josefem Strakou, to jsou jména sama o sobě a myslím, že kdybych s nimi hrál pořád, tak bych dával těch gólů možná víc.

Myslíte si, že v téhle formaci zůstanete?
To nevím, ale nemyslím si, že by to zůstalo takhle. Samozřejmě je příprava a trenér zkouší sestavu. Bude to určitě točit, kdo se ke komu hodí líp a jak to bude, se uvidí až na prvním zápase sezony. Každopádně dneska to vyšlo na mě a já jsem rád, že jsem si s nimi mohl v útoku zahrát.

Jakou jste měl mezi těmihle zkušenými hráči úlohu?
Hraju levé křídlo, takže v podstatě hraju dozadu a pomáhám obráncům v obraně. Takové to zajišťování a černá práce. Ale samozřejmě to není o tom, že bych byl třetí obránce. Pořád jsem útočník a pořád hraju i dopředu.

Takovou trochu černou práci jste odváděl i při přesilových hrách v předbrankovém prostoru. Tam je vaše místečko?
Já osobně si myslím, že před brankou jsem docela silný a vcelku mi to tam vyhovuje. Letos už jsem z toho dal vlastně dva góly. Dnes i minulý týden na Kladně to byly góly právě z předbrankového prostoru. Tak možná i proto mě to tam trochu táhne.

Dnes k tomu bylo poměrně dost příležitostí. Měli jste osm přesilových her a tři jste dokázali proměnit. Už jste je začali trénovat?
Ne, zatím to jenom tak vyplynulo ze hry. Ještě není čas na to trénovat přesilovky. Máme tady jiné, základní věci, které je třeba natrénovat. Na přesilovky ještě dojde časem.

Pozornost ale zřejmě dostanou velkou, to větší útočné pásmo je při přesilových hrách asi hodně znát...
Určitě je to znát, protože obránci jsou vesměs pořád volní a protihráči u nich hned nejsou. Mají tak dost času na přihrávku i na střelu, je to pro ně mnohem volnější.

A jaké je to pro vás jako pro útočníka?
Myslím, že pro mě jako útočníka je to také snazší. Je jednodušší dostat se do pásma a také přihrát obránci na modrou čáru. Pro útočící tým je to zkrátka daleko lepší, bránící to má při zvětšeném pásmu přece jenom těžší.

Za Kladno chytá váš bratranec, nemrzelo váš, že dnes do zápasu nenastoupil?
Před zápasem jsem si zrovna volal s jeho tátou a říkal jsem, že bych byl rád, kdyby šel do brány a kdybych mu dal třeba gól. Bohužel to nevyšlo, tak snad v sezoně. (úsměv)