Michale, jak byste zhodnotil uplynulou sezonu z týmového hlediska? Skončili jste sice druzí, ale nepostoupili jste na MČR.
Na první pohled se může zdát, že druhé místo je úspěchem, ale vzhledem k tomu, že jsme nepostoupili na MČR, určitě nemůžeme být spokojeni.

Vyšel vám skvěle vstup do sezóny, když jste poprvé prohráli až v jedenáctém kole. Čím to bylo, že postupně výkon trochu klesal?
Myslím, že za tím stojí podcenění soupeřů. Například když jsme hráli se Strakonicemi, říkali jsme si, že zápas bude pouhou formalitou a nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo. (prohra 5:3 a remíza 0:0 pozn.)

Jak byste zhodnotil úroveň soutěže? Byla Plzeň opravu tak suverénní? (prohrála pouze jediné utkání právě s HC ČB pozn.)
Plzeň vyhrála a postoupila naprosto zaslouženě. Její hráči byli hokejovější, výborně bruslili a celou sezonu prošli bez větších problémů, o čemž svědčí pouze jediná porážka. Úroveň naší skupiny nemohu hodnotit příliš kladně. Například když nastoupíte proti Veselí nad Lužnicí, které má k dispozici na zápas pouze 9 hráčů, tak si asi dokážete představit, jak to vypadá.

Z osobního hlediska jste zažil velmi povedenou sezonu. Stal jste se nejproduktivnějším obráncem mužstva se ziskem 34 bodů (17+17). Čím to, že se Vám tolik dařilo?

Především musím poděkovat trenérovi, který mi dával dostatek prostoru a času na ledě, za jeho důvěru jsem moc rád. Snažil jsem se mu to splatit co nejlepšími výkony a i přesto, že jsem obránce, tak jsem se snažil podporovat útok. Nakonec se mi podařilo nějaké branky vstřelit, z čehož jsem měl pochopitelně radost, nicméně vždy dávám přednost týmovému úspěchu. My jsme bohužel nepostoupili, takže mi to radost z mých kanadských bodů kazí.

Vašich výkonů si všimli také trenéři mladšího dorostu B, za který jste odehrál několik utkání. Jak byste porovnal obě mládežnické kategorie?
Byl to obrovský skok, hra se ohromně zrychlila. První zápas jsem se pomalu rozkoukával, ale s každým dalším zápasem jsem se cítil lépe a lépe. Bodově jsem se už tolik neprosazoval, nicméně si myslím, že herně to nebylo úplně špatné.

Kategorie starších žáků je základem budoucí reprezentace do šestnácti let, která bude poprvé nominována někdy v létě. Trenér Červený Vás v posezónním rozhovoru označil jako jednoho z adeptů. Co jste říkal jeho slovům a jak velká je podle Vás šance se do reprezentace podívat?
Rozhovor s trenérem jsem bohužel nečetl. Jestli mám šanci se do reprezentace dostat opravdu nevím, každopádně pro to udělám vše, co bude v mých silách. Snažím se na sobě pracovat i ve svém volném čase, chodím na inline brusle a doma posiluji. Věřím, že i tyto aktivity mi pomohou.

Vy už máte i přes svůj mladý věk s mezinárodním hokejem zkušenosti. Zúčastnil jste se letošního turnaje Czech Select. Mohl byste čtenářům tuto akci přiblížit?
Šlo o pětidenní turnaj, kterého se zúčastnilo 18 mužstev. Krom českých výběrů se zde představily také ruské kluby CSKA a Spartak Moskva, výběry Finska, Švédska, Maďarska, Kanady, Ameriky a Polska. V konečném zúčtovaní jsme pod vedením trenérů Petra Martínka a Ladislava Čiháka obsadili pěkné druhé místo hned za výběrem Švédska. Jsem moc rád, že jsem se mohl této akce zúčastnit. Hra byla ještě o stupínek kvalitnější a rychlejší než v mladším dorostu a pro mne to byla obrovská škola a zkušenost. Také jsem poznal, jaký hokej se hraje v zemích po celém světě, čehož si moc vážím.

V letošním ročníku působila v Extralize díky výluce spousta hráčů z NHL. Chodil jste se na ně dívat, popř. snažil jste si od nich něco vzít?
Domácí zápasy jsem samozřejmě sledoval pravidelně. Na hráčích působících za mořem byla vidět lehkost, kvalita, přehled, skvělé čtení hry. Snažil jsem se sledovat hlavně obránce. Nejdříve Radka Martínka, poté Andyho Ference. Oba jsou opravdu skvělí hráči.

Máte nějaký hokejový vzor?
Od malička obdivuji Zdeno Cháru. V začátcích se mu posmívali, že neumí pořádně bruslit, ale dřinou a tvrdou prací se vypracoval mezi špičkové obránce NHL a dnes patří k nejlepším na světě. Z českých hráčů bych pak jmenoval Tomáše Kaberleho. Skvělý ofenzivní obránce s výbornou rozehrávkou, prostě hráč dle mého gusta.

Jaké jsou Vaše cíle do příští sezony a vůbec celkově do budoucna?
Hlavním cílem je dostat se do áčka mladšího dorostu. V současnosti nás bojuje o místo kolem čtyřiceti a několik hráčů ještě přibyde. Věřím, že v konečné nominaci nebudu chybět. Do budoucna zatím příliš nehledím, nicméně mým snem je dostat se až do NHL. Vše záleží jen na mně. Budu dělat vše na sto procent, nic nevypouštět, pracovat na sobě i ve svém volném čase a pak se uvidí, jestli to někam dotáhnu. Chtěl bych tímto poděkovat rodičům, kteří mě nesmírně podporují a věnují mi většinu svého volného času. Za to jsem jim opravdu vděčný.