Když jsme spolu mluvili naposledy, tvrdil jste, že s draftem zatím nepočítáte. A teď tohle. Čím nás překvapíte příště?
Je pravda, že jsem s tím určitě nepočítal, až pak po návratu z mistrovství byly nějaké ohlasy na moje výkony a od několika skautů mi bylo řečeno, že mám slušnou šanci se dostat na draft. Já jsem tomu zpočátku moc nevěřil, říkal jsem si, že to asi bude jen takové zpívání, ale nakonec tohle. (usmívá se)

V tomhle ohledu vám tedy nejvíce pomohlo mistrovství světa do osmnácti let?
Viděl bych tam dva turnaje. Podle toho, co mi povídali skauti, tak to bylo určitě mistrovství, kde jsem odchytal dva výborné zápasy, a potom také únorový turnaj pěti národů, kde se mi rovněž dařilo.

Vy jste ale přímo ve Vancouveru, kde se letos draft konal, nebyl…
Ne, neletěl jsem tam, protože jsem se bál toho, že bych klidně být draftovaný nemusel a nechtěl bych, aby mě potkalo něco, co se stalo Davidovi Růžičkovi, který si to, chudák, protrpěl. (mladý kladenský obránce cestoval na draft jako sedmnáctý Evropan podle odhadů skautů, nakonec po něm ale nesáhl ani jeden klub NHL – pozn. autora)

Takže jste to vše sledoval kde?
Já jsem ležel v posteli s telefonem u ucha a čekal jsem, až zazvoní. V půl páté ráno mi volal z Ameriky můj agent pan Svoboda a řekl mi, že si mě vybrala Philadelphie.

Jak jste to v ten okamžik prožíval?
Já jsem se celý den klepal, jak to dopadne, nevnímal jsem. A pak přišla ani ne tak obrovská radost, jako mi spíše spadl kámen ze srdce, že se to podařilo. Bál jsem se nejvíce toho, abych nebyl zklamaný. A nakonec se to povedlo.

Nepřijde vám to v poslední době všechno nějak moc rychlé? Před dvěma lety jste odešel z Písku, kde o vás v podstatě nikdo nevěděl a najednou jste na soupisce extraligového týmu, máte medaili z mistrovství světa a uspěl jste na draftu…
Je to tak a určitě bude strašně těžké tuhle vzrůstající formu nějakým způsobem udržet, protože ten skok byl obrovský, a je třeba pokračovat dál, abych se nezabrzdil.

Vybrala si vás Philadelphie. Co to pro vás momentálně znamená? Jaké teď na vás budou z její strany kladené nároky, povinnosti a tak dále?
Na mě bylo rozhodnout se, jestli zůstanu v Českých Budějovicích, nebo jestli i přes smlouvu, kterou mám podepsanou, odejdu do Kanady, do juniorky. Nakonec jsme se s agentem rozhodli, že zůstanu ještě jeden rok v Budějovicích v juniorech… A co to znamená? Do dvou let na mě má Philadelphie právo a já se budu snažit předvádět co nejlepší výkony, budu se snažit dostat se do dvacítky, aby si mě všimli a aby po těch dvou letech práva, které na mě mají, mi nabídli smlouvu.

Přípravný kemp se vás tedy letos ještě netýká?
Letos ne. Oni mě viděli teď na konci sezóny na mistrovství, a ten kemp je už někdy v červenci, takže tam já nepoletím. Myslím, že příští rok už bych tam měl být.

Flyers v poslední době vystřídali docela dost brankářů, momentálně mají nejlepší pozici Esche a Niittymäki, tedy relativně mladíci, které ještě nedávno nikdo moc neznal. Cítíte proto, že právě ve Philadelphii je větší pravděpodobnost, že byste časem dostal šanci?
Co já jsem slyšel, tak mají i trošku slabší brankáře na farmě. Takže když by moje výkonnost byla dobrá, vidím reálnou šanci dostat se zatím alespoň na farmu.

V jakém časovém horizontu?
Tak za dva roky bych snad mohl. Doufám.

Vraťme se ještě k draftu. Vaše stodeváté místo z dvou set třinácti není vůbec špatné, navíc pro brankáře. Celkově ale letos Čechů příliš vybráno nebylo. Čím si to vysvětlujete?
To bylo asi vůbec největší zklamání pro všechny, kteří se kolem těchto hráčů pohybují. Po úspěchu na mistrovství se čekalo, že bude rozhodně víc draftovaných. Dopadlo to docela slabým výsledkem a já nevím, co za tím stojí. Určitě to mrzí hlavně trenéry letošní osmnáctky a vůbec všechny hráče, kteří čekali, že by mohli být vybraní.

Těší vás o to víc, že jste se dostal mezi právě těch pouhých osm zvolených českých hráčů?
Na to já takhle nekoukám. Pro mě by to bylo stejné mezi dvaceti nebo pěti Čechy. Jsem rád za to, že jsem vůbec draftovaný.

Myslíte, že teď bude z Philadelphie nějaký tlak na Budějovice, aby vás nechávaly co nejvíce chytat a zkoušely v A týmu?
Nevím, jestli bych to nazýval tlak, ale podpora tam určitě nějaká bude. Oni mají určitě zájem na tom, abych se neustále zlepšoval, aby moje forma šla nahoru, protože oni mají právo po mě sáhnout. Nic enormního ale určitě vyvíjet nebudou, bude záležet spíše na mě samotném.

Už jste si uvědomil, že by jste si jednoho dne mohl zahrát s Forsbergem nebo Gagnem?
Určitě mi to ťuklo, kteří hráči v tom týmu zrovna hrají, ale na to já teď ještě nemyslím. I když v poslední době dostávají v NHL šanci mladí gólmani, přece jen ty nejlepší léta přijdou až tak kolem třicítky, tím pádem je ještě dost času na to uvažovat, s kým bych si zahrál.

Dostanete teď od Flyers něco?
Prý mi přivezou nějaké dárkové předměty. Říkali, že svetry, čepice a dres se jmenovkou a číslem…

Jakým?
To bude asi jen 06 jako rok draftu.

A budete ty věci nosit? Že byste třeba vyrazil do města ve svetru Philadelphie…
Tak to ještě opravdu nevím… (úsměv).

Co můžete říct o jedničce draftu, Američanovi Eriku Johnsonovi? Tady ho zřejmě téměř nikdo nezná…
Hráli jsme proti němu dva zápasy na mistrovství a on odváděl neskutečné věci. Předvedl, že už teď je obrovský hokejista a má všechno, co je k tomuhle sportu potřeba. Určitě je to první místo zasloužené. On je vysoký, silný obránce. Je rychlý, šikovný s pukem, dobře střílí a v každém zápase odehrál přes třicet minut. Byl asi nejvýraznější postavou celého mistrovství.

Koho byste ještě z té, řekněme, první patnáctky vyzdvihnul?
(bedlivě prohlíží jména ze seznamu) Jedenáctý a jako první z brankářů je Kanaďan Bernier. To je výborný gólman, i když na mistrovství se od něj možná čekalo něco víc.

Jak vůbec na váš úspěch reagovali spoluhráči, rodina a kamarádi?
Doma jsme poslední dobou doufali, že to vyjde, ale v okolí to lidé nečekali a byli dost překvapení.

Co vás čeká teď v nejbližší době?
Teď mě čekají tři týdny dovolené a pak nastupujeme na led.

S áčkem?
(přikyvuje) Zatím jako třetí gólman.