23.04.2005, Tomáš Zetek, foto Tomáš Kučera

Jsem moc rád, že jsem se dostal na led, tvrdí Jakub Černý

P l z e ň - Semifinálové utkání s Kanadou bylo na mistrovství světa první pro útočníka českobudějovické juniorky Jakuba Černého, který byl díky zajímavé shodě dopsán na soupisku české “osmnáctky“. Bohužel javorové listy dokázaly náhodnou brankou v prodloužení porazit Kopřivův tým a poslat ho tak do boje o bronzové medaile.

Kdy jste se poprvé dozvěděl, že jste byl dopsán na soupisku, a budete tedy moci nastoupit k utkání?
“Bylo to kvůli zranění Tomáše Svobody, který má přetrhané vazy v koleni. Trenér mi to řekl ve čtvrtek a na rozbrusleni v den utkání už jsem trénoval ve třetí lajně, kde jsem nakonec nastoupil.“

Trenér Kopřiva chtěl ještě před zraněním Svobody dopsat na poslední volné místo na soupisce obránce. Vaše šance byla v tu chvíli hodně malá…
“Ano. Trenér už dopsal na soupisku obránce Prostředníka, ale stalo se tak hodinu před zápasem, což je neplatné. Soupiska se totiž dává dvě hodiny před utkáním. Byla to určitá shoda náhod.“

V tu chvíli, kdy byl dopsán na volné místo obránce Tomáš Prostředník ve vás asi zhasla poslední jiskřička naděje na to, že se podíváte přímo na led, že?
“Rozhodně. Ztratil jsem poslední naději a bylo mi to docela líto. Pak ale přišel Tomáš a řekl mi, že v zápise je chyba a on na soupisce zatím není, tak jsem opět začal doufat. Kdyby se ale nezranil Tomáš Svoboda, tak by asi byla situace jiná.“

Když se vrátíme o několik dnů zpět, tak vy jste byl v seznamu náhradníků. Mrzelo vás hodně, že jste se nedostal přímo na soupisku?
“Bylo to opět takové smíšené. Věřil jsem v to, že bych se tam mohl v průběhu turnaje dostat. Samozřejmě jsem šel zápas od zápasu a doufal. Šanci jsem však stále nedostával a bylo mi to dost líto. Prišla až nyní a jsem za ni moc rád.“

Jakožto náhradník jste klasicky trénoval s mužstvem, ale zápasy jste sledoval na tribuně. To musí být pro hokejistu hodně težké, když je nadosah ledu a nemůže přesto pomoci svým spoluhráčům…
“Bylo to hrozné. Nemohl jsem být ani na střídačce, jelikož tam může být pouze šest lidí z realizačního týmu. Byl jsem hodně nervózní a nejradši bych tam skočil.“

Prohráli jste v prodloužení s Kanadou. Proč myslíte, že i druhý zápas se zámořským celkem nevyšel podle plánu?
“Nevím, je to hodně těžké hodnotit. Myslím si, že nám chybělo trochu štěstí. V první třetině byla Kanada lepší, to se musí nechat, ale podle mého názoru jsme soupeře poté přehrávali a byli lepším týmem. To samé bylo i v prodloužení. Přišla taková náhodná střela, která rozhodla.“

Vy jste nastoupil jakožto čerstvý hráč. Včera večer jste sehráli hodně těžké utkání a času na odpočinek bylo málo. Jakou roli podle vašeho názoru sehrála únava?
“V tomto bych hlavní důvod neviděl. I když oni měli den volna, tak my jsme je dokázali hodně tlačit, takže v únavě to nebylo.“

Překvapila vás přílišná tvrdost kanadských hokejistů? Chvílemi to hraničilo až se zákeřností…
“Myslím si, že třeba Američané hráli o něco tvrdší hokej ale hráli čisté. Kanaďani hráli spíše než extrémně tvrdě, zákeřně. Moc nás to nepřekvapilo.“

Hned od úvodních minut jste se chopil své šance a patřil jste mezi nejaktivnější hráče. Byla to pro vás asi hodně velká motivace ukázat, že nejste na soupisce náhodou…
“Měl jsem velkou chuť a byl jsem hodně odpočatý. Šel jsem do toho po hlavě, jinak to ani nešlo.“

V průběhu zápasu jste dost putoval sestavou…
“Začal jsem na místě Tomáše Svobody. Pak jsem chvíli prostřídával do první lajny, a když se nakonci stáhla sestava na tři pětky, tak už jsem na led nechodil.“

Čeká vás nyní utkání o třetí místo. Jak moc bude těžké motivovat se k tomuto neoblíbenému utkání, v němž jde o medaili?
“Po zápase byli hráči v kabině skleslí, ale myslím si, že si uvědomíme, že je lepší si pověsit na krk bronz, než abychom odjížděli zklamáni ze čtvrtého místa a bez medaile.“

Díky za rozhovor a přeji mnoho zdaru v bitvě o bronz.

Jakub Černý je i přes nižší vzrůst velice důrazným útočníkem