včera, Václav Kucul

Nová výzva, výraznější role v týmu. Proto se Tomáš Kundrátek rozhodl pro Motor

Za sebou má už několik velkých kariérních momentů. V dresu Washingtonu si zahrál NHL. Získal čtyři medaile v extralize, z toho tři zlaté a jednu stříbrnou. Medaile posbíral také na mezinárodní scéně, s reprezentací získal bronz na MS v roce 2022 a zlato na domácím MS 2024 v Praze, kde dokonce asistoval na vítěznou zlatou branku Davida Pastrňáka ve finále se Švýcary. Šestatřicetiletý obránce přichází na jih Čech s jasnou motivací – nová výzva a hlad po dalším úspěchu. Do kabiny Tomáš Kundrátek přináší vítěznou mentalitu i zkušenosti z velkých duelů.

Tomáši, přicházíte k nám, na jih Čech, jaké jsou vaše první pocity po podepsaní kontraktu v Motoru?
Ještě jsme v Třinci, musím být ještě nějakou dobu tady, i kvůli dětem, které jsou ve škole. S rodinou se do Budějovic ale moc těšíme. To samé, až začne nová sezona.

Jak se celý přesun do našeho týmu udál?
S Nedem (Václavem Nedorostem) jsem hrál na Slovanu Bratislava a přišla od něj tato nabídka. Přemýšlel jsem, co je nejlepší pro mě i moji rodinu a vyšly z toho Budějovice. Mám velkou radost, že jsme se domluvili.

Co byly ty klíčové body, že jste nabídku Motoru přijal?
Hlavně ta výzva. Je tam mladý tým, plus teď se navíc skládá nový. Jak jsem říkal, moc se na to těším. Znám v Motoru pár kluků, což mi při rozhodování také pomohlo. Budějovice jsou navíc krásné město. Mám dva malé kluky, kteří už také hrají hokej. Jeden syn půjde do šesté třídy, ten druhý zase do čtvrté. Těším se i na mládež, budu ji sledovat a jsem zvědavý, jak se kluci budou rozvíjet na jihu Čech.

S novým trenérem Petrovickým se již znáte?
Zdá se mi, že jsme proti sobě hráli (usmívá se). Když mi bylo 16 let a začínal jsem hrát extraligu, myslím, že jsme proti sobě už nastoupili. Osobně ho ale neznám. Jdu do nového prostředí, čekají nás skvělé výzvy.

Jak se vám v Budvar Areně hrávalo? Na každé utkání chodí vždycky téměř plný dům.
Hrozně složitě (usmívá se). Hrát na tomto zimáku pro mě nebylo nikdy nic jednoduchého. Brzy tam ale budu naskakovat jako domácí hráč a doufám, že fanoušci budou chodit pořád.

Pojďme k té čerstvě uplynulé sezoně. S Oceláři jste skončili na druhé příčce, jak to teď s odstupem času hodnotíte?
Osobně to beru jako neúspěch, nerad prohrávám. Na začátku minulé sezony jsme měli nějaké cíle, které jsme nesplnili. Takže jsem ještě teď určitě zklamaný.

Play-off se vám skvěle povedlo, dokonce jste v něm nasbíral více bodů než v základní části. Je to něco, co vám vyhovuje? Protože velkých zápasů už jste hrál několik, ať už tady v extralize o titul, tak třeba také mistrovství světa v Praze.
V Třinci jsem hlavně v play-off dostal jinou pozici než tu, kterou jsem měl v základní části. To byl hlavně i ten důvod, proč jsem odešel z Třince do Motoru.

Máte za sebou už několik životních úspěchů. Ve vaší sbírce jsou tři zlaté a jedna stříbrná medaile s Třincem, jedna zlatá a jedna bronzová z mistrovství světa, jak si tohle užíváte?
Teď si to možná ještě neuvědomuji. Jdu sezonu po sezoně a každou z nich chci být co nejúspěšnější a dosáhnout s týmem maxima.

Když se budeme bavit o tom největším vašem kariérním úspěchu, co by to bylo? Byla by to zlatá Praha a asistence na Pastrňákův vítězný gól ve finále?
Je hrozně těžké určit nějaký moment, nějaké vítězství. Každá ta situace pro mě něco znamená. Mým největším snem, když jsem byl malý kluk, bylo hrát NHL. A to jsem si splnil. Různé šampionáty a tak dále přišly až s věkem a výkonností.

Máte za sebou několik světových šampionátů. Dokonce třikrát jste byl na zimních olympijských hrách, což je také skvělý počin. Jak téma repre vnímáte?
Reprezentovat pro mě vždycky byla a bude čest. Moc si toho vážím. Každý start za národní tým jsem si náramně užil, je to skvělé.

Jak to bude teď s nadcházejícím šampionátem?
Momentálně odpočívám s rodinou a pomalu se balíme. Nevím, co bude. Užívám si rodinné chvíle.

V očích fanoušků přichází obránce se zkušenostmi a známé jméno. Jste si vědom, že se od vás budou očekávat spolehlivé výkony?
Nechci si na sebe vyvíjet žádný tlak. Budu chtít hrát, to, co mám hrát, a to co po mně budou trenéři chtít. Budu se snažit plnit jejich pokyny, jak jen nejlépe to půjde.

S jakými cíli vy osobně na jih Čech přicházíte?
Nějaké cíle si určitě nastavím, jak ty osobní, tak ty týmové. Na konci sezony pak uvidíme, jestli se splnily, ovšem věřím, že jo.