04.03.2023, Adam Černý (TAB)

Nedovedete si představit, jaká je to úleva, říká Michal Vondrka

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Vyšlo to! Hokejisté českobudějovického Motoru zvládli klíčové utkání sezony. Na domácím ledě si poradili svěřenci Davida Čermáka s kladenskými Rytíři, které poslali do barážových bojů. „Vůbec si nedovedete představit, jaká je to úleva, protože přes čtyřicet dní čekat na baráž, to není nic příjemného,“ neskrýval pocity Michal Vondrka, jenž se v zápase přičinil dvěma asistencemi.

Michale, velká gratulace. Teď převládá asi velká úleva, že?

Byly to nervy, šlo o hodně. Já jsem ale věřil, že to zvládneme. Byl jsem přesvědčen, že dost rozhodne první gól, ten jsme zaplať pánbůh dali my. Za chvilku poté jsme dali druhý, třetí. V takových zápasech se potom tomu týmu, co dotahuje, hraje špatně. My jsme si jen říkali, abychom hráli furt stejně zodpovědně, abychom nedostali nějaký zbytečný gól, ten by Kladno vrátil zpátky do zápasu. Jsem strašně, strašně moc rád, že jsme to zvládli. Vůbec si nedovedete představit, jaká je to úleva, protože přes čtyřicet dní čekat na baráž, to není nic příjemného.

Souhlasíte se mnou, že asi klíčové momenty přišly ve druhé části, kdy jste rychle soupeři odskočili?

Samozřejmě. Nám se poté začalo hrát lépe, oni hráli v útlumu. Dokážu si to představit, když tým prohrává v takovém zápase o čtyři góly. Nám se hrálo dobře, jen jsem nabádal kluky, abychom hráli furt stejně, aby si každý nechtěl dát jen góla a byli jsme zodpovědní v obraně a útoku. To se nám povedlo.

Naskočili jste do zápasu po duelu s Karlovými Vary, který vám nevyšel. Dnes to však bylo úplně o něčem jiném.

Lidi si moc nedokáží představit, jaké to je, když se hraje v sezoně v těchto dolních vodách. Je tam velký strašák, na tým jde deka a není to ideální. Rozdíl mezi zápasem s Kladnem a s Karlovými Vary byl jako den a noc.

Na ledě jste byl dnes hodně vidět, dvě gólové asistence. Jak jste viděl obě situace?

Vyšťourali jsme tam nějak puk, došlo to až k Šenkymu na modrou čáru. Poodjel jsem si do strany, celou dobu už jsem věděl o Valdovi a jen jsem čekal, až dostanu přihrávku a dám mu to tam. Jen jsem se bál, abych netrefil toho hráče, kterého jsem tam prohazoval. U té druhé jsme tam ztratili nějak puk, já jsem byl u hráče a jen jsem to propíchl na našeho obránce. Šenky to poté trefil.

Kladno poté dvěma brankami snížilo. Cítili jste, že jsou zpátky v zápase?

Samozřejmě. Už to bylo pouze o dva góly, což je hratelné. Byla to vzpruha pro ně, ale musím pochválit všechny kluky a Hráška v bráně, prostě jsme to uhráli.

Během třetí části jste tam měl dvě zajímavé situace i ke skórování. Co v těch situacích chybělo?

Koukali jsme se na brankáře při rozbruslení, měl velkou mezeru mezi betony, tak jsem zkusil rychle vystřelit, nikdy tam nestřílím. Při druhé šanci jsem myslel, že mi Valda odskočí, ale on se dostal do nějakého háku s obráncem, tak jsem to zkusil sám. Zvednul jsem to, ale asi málo, protože mi to chytl lapačkou.

Neměli jste po snížení soupeře trochu strach, že se vám nevyužité šance vymstí?

Párkrát se to v předchozích zápasech stalo, že jsme góly nedali, a pak nás to mrzelo na konci, viz třeba v Olomouci. Nevyhráli jsme v Litvínově vlivem šancí. Samozřejmě to člověka napadne, ale nesmí se tím zaobírat a makat dále.

Dnes zápas doprovázela vyprodaná Budvar Aréna. Jak jste si to užil? Fanoušci vás hnali po celé utkání.

Tak já si myslím, že i diváci si uvědomovali vážnost situace, přišli nás podpořit. Trošku mě akorát mrzelo na konci, když řvali na našeho trenéra, aby odešel. Myslím si, že tyhle věci jsou zbytečný.

Začátek zápasu doprovodil nepříjemný moment v podobě nedodržení minuty ticha od kladenských fanoušků. Co na toto říkáte?

To je strašná neúcta. Já tohle vůbec nechápu, co si kluci vůbec takhle dokazují. Je minuta ticha za lidi, který pro klub udělali strašně moc, všichni si jich vážili a stane se tohle. Řekl bych, že je to až úplné dno. Bylo mi té celé minuty strašně líto.

Boje o záchranu jste zažil v Pardubicích. Byla to pro vás osobně výhoda?

Klukům jsem to říkal v kabině. Pamatuji si ten klíčový zápas v Brně, kde jsme museli vyhrát, abychom dokonali celé to dílo. Nakonec jsme zvítězili a spadlo Kladno. To bylo ale něco jiného. Já jsem šel do Pardubic, když jsme měli ztrátu asi patnácti bodů, celé jsme to dotahli a byla to neskutečná jízda, získali jsme hrozně bodů. Přesně si pamatuji, když byla poslední přestávka reprezentační, tak jsem si říkal, že když vyhrajeme tři, čtyři zápasy, tak by to mohlo vyjít. My jsme nakonec vyhráli skoro všechny a zachránili se. Tam to bylo více vypjaté, větší nervy, ale poslední zápas byl srovnatelný jako ten dnešní. Tam byl ale větší strašák v tom, že se rovnou spadalo.

Sezona pro vás skončí po nedělním zápase v Plzni. V čem jste viděl největší rozdíl mezi posledními dvěma sezonami?

Na tohle jsem špatný soudce, já jsem tady od začátku nebyl, takže nevím, jak to probíhalo. Byla tam shoda nějakých okolností. Kluci ze začátku vyhrávali, pak ale přišla šňůra deseti proher, to sedne na každý tým. Myslím si, že loni jsme měli více vyrovnaných formací. Loni jsme jeli na nějaké vlně, takže se to povedlo. Bohužel to občas takhle je, spousta lidí odešlo. Já přišel někdy v listopadu, pak jsem se zranil a přišel zase v lednu.

Jak budou probíhat následující dny? Dá se výhra nějak oslavit?

Vůbec nevím, jak budou probíhat následující dny. Momentálně jsem šťastný, že jsme to zvládli, udrželi jsme se a nemusíme hrát baráž.

Nemohu se nezeptat, byl to poslední zápas Michala Vondrky před domácími diváky?

Zatím nevím, uvidíme, jak bude fungovat zdraví. Myslím si ale, že už to bylo asi naposledy.

I přes vážnost situace, užil jste si ho?

Užil jsem si to strašně. Kluci byli nervózní, já byl nervózní taky. Snažil jsem se je uklidňovat. Je to hokej. Říkal jsem jim, že pokud budeme nervózní, tak budeme svázaní a nebude to dobré. Takových zápasů jsem zažil už mraky a vyšlo to. Když jsem přišel, tak jsme byli v tabulce dole. Odehrál jsem nějakých osmnáct zápasů a vyhráli pětkrát nebo šestkrát. Jsem strašně rád, že to takhle dopadlo. Doufám, že jsem k tomu snad nějak pomohl.