MOTOR ČESKÉ BUDĚJOVICE
12.05.2022, Pavel Mádl

Byl to můj dětský sen, užívá si Jáchym Kondelík po podpisu smlouvy v NHL

Sen se mu splnil. Před necelými dvěma měsíci podepsal dvouletý nováčkovský kontrakt s týmem Nashville Predators, který ho v roce 2018 draftoval ve čtvrtém kole ze 111. pozice. Českobudějovický odchovanec Jáchym Kondelík nyní nastupuje v AHL v kádru Milwaukee Admirals, který je farmářským týmem Nashvillu. Dělí ho krůček od NHL. Jak se mu dařilo v posledních sezónách v zámoří? Jak kdysi prožíval draft a jaké byly jeho pocity po podepsání smlouvy v NHL? To se dozvíte v tomto obsáhlém rozhovoru.

Jáchyme, zhruba před necelými dvěma měsíci jste podepsal nováčkovský kontrakt s Nashvillem Predators. Jaký je to pocit?
Je to fantastický pocit. Můžu říct, že se mi tímto splnil můj sen. Je to něco nádherného.

Odehrál jste necelé čtyři sezony za Connecticut, což je univerzitní liga v USA. Jak je hodnotíte?
V rámci hokejového vývoje mi to dalo hodně, protože univerzitní hokej je něco mezi juniorským a seniorským hokejem. Myslím, že kdybych šel z juniorského hokeje rovnou do toho seniorského, bylo by to opravdu náročné. Vidím to u mnoha kluků v Česku, kteří s tím mají problémy. A díky tomu, že jsem šel na tu univerzitu, dalo mi to více času se zlepšit a být připraven na profesionální hokej.

Před startem minulé sezóny vás zvolili kapitánem, ale v týmu jste byli dva kapitáni. Jaké to je? Jaké byly vaše role?
V té univerzitní lize to bylo celkem běžné. Oba jsme měli rozdílné role. Když potřeboval někdo pomoct ve škole, byl tam on, a to i proto, že jako Severoameričan umí lépe anglicky. Já měl na starosti kabinu. Když bylo potřeba zařvat, zařval jsem. Prý to byla pro nás nejúspěšnější sezóna v historii klubu. Bohužel jsme prohráli ve finále.

Kdo si vás zvolil?
Hráči a celý realizační tým. Trenér mi řekl, že jsem roli kapitána zvládl bravurně. Zpočátku mi řekl, že neví, co si má myslet, protože Evropané většinou kapitány nebývají.

Měříte 202 centimetrů. Je to jedna z těch předností, ze kterých ve hře nejvíc těžíte?
Využívám to před bránou jako centr. Hodně lidí mi říká, že hraju styl hokeje menšího hráče než hráče s mojí postavou, takže na tom teď pracuji, abych co nejvíce využíval své postavy.

Máte podobnou postavu jako Martin Hanzal. Srážíte své protihráče k ledu?
Potřeboval bych hrát jako on. (úsměv) Pracuji na tom, je to něco, co se dá naučit. (úsměv)

Váš otec je bývalým hokejovým brankářem, který převážnou část svojí kariéry odchytal v Německu. Jaká byla jeho reakce, když jste podepsal smlouvu v NHL?
Táta ví, jak je to těžké. Ví, jak je těžké se dostat někam do zahraničí. Měl z toho obrovskou radost. Měl radost za mě. Byl to můj dětský sen. Mít smlouvu s týmem z NHL, to už mi nikdo nevezme, ať už se do NHL dostanu nebo ne. Za čtyřicet let budu moct říct, že jsem tu smlouvu s Nashvillem podepsal. Když jsem odcházel v 15 letech do Ameriky, šel jsem tam s tím cílem, abych tu smlouvu jednou podepsal. To, že se mi to vrátilo, je skvělé.

Jste rodákem z Německa, z Hannoveru, kde jste strávil část dětství. Obdržel jste gratulace od přátel i odtamtud?
Ano. I kluci, se kterými jsem hokejově částečně vyrůstal v Německu, mi psali s gratulacemi. Bylo to hezké.

Jak dlouho jste věděl, že vám od Nashvillu na stole přistane kontrakt?
Já to vůbec nevěděl. Když skončil poslední zápas v sezoně, zavolal mi agent, že Nashville se mnou podepíše smlouvu. Předtím jsem to neřešil. Chtěl jsem se soustředit na sezónu. Chtěl jsem to dotáhnout do konce. Ve finále jsme bohužel prohráli. Věděl jsem, že když budeme hrát dobře jako tým a když se mi bude dařit, tak to přijde.

Vaše dosavadní dva zápasy v AHL za Milwaukee Admirals, které jste nyní stihl odehrát, jsou vašimi prvními profesionálními zápasy v kariéře?
Ano, je to tak.

Dokážete popsat úroveň této farmářské ligy?
Ta liga je velmi kvalitní. Máte spoustu hráčů, kteří pendlují mezi AHL a NHL. Hrajete s nejlepšími hráči na světě, protože hodně kluků jde do NHL. Vzhledem k tomu, že mám v této soutěži odehrané pouze dva zápasy, nemůžu to hodnotit.

Jaká byla vaše vytíženost na ledě?
Každý zápas jsem hrál tak 13-14 minut, a to ve třetí nebo čtvrté lajně. Na tato dvě utkání to bylo pro mě ideální. Mohl jsem si vyzkoušet, jaké to má tempo. Pro mě je to hlavně příprava na příští sezónu, abych byl plně připravený a podával kvalitní výkony.

Jak vaše výkony v těchto duelech hodnotil trenér?
Pochválil mě. Moc jsme se o tom nebavili. Řekl mi, ať hlavně makám a ať se učím co nejvíc a také ať se učím od starších hráčů.

Jak vás přijali spoluhráči v kabině?
Myslel jsem si, že to bude horší, protože všichni říkali, že na farmě to nikdo nemá rád, a přitom to bylo naprosto v pořádku. Myslím, že tam není nikdo, kdo by byl otrávený z toho, že přišel někdo nový. Ti kluci ví a jsou zvyklí na to, že hrají o místo.

Jaké to je být krůček od NHL?
Užívám si to. Když jsem hrál univerzitní ligu, říkal jsem si, že musím hrát dobře, aby mě podepsali. Když jsem s Nashvillem podepsal smlouvu, vím, že se mi může povést pár zápasů a mohou mě povolat do NHL. Není to tak, že bych měl nervy, ale jsem vážně natěšený.

Příští ročník NHL začne v Praze, kdy se proti sobě utkají Nashville a San Jose. Máte v hlavě, že byste si mohl odbýt debut v NHL právě v Česku?
Moc na to nemyslím. Pokud se někdy do NHL dostanu, asi to bude chvilku trvat, nebude to hned. Bylo by ale hezké to zažít tady v Česku. Budu rád, když se mi povede sehnat nějaké lístky pro rodiče. (úsměv)

Když se vrátíme k draftu NHL, když si vás v roce 2018 ve 4. kole ze 111. pozice vybral tým Nashville Predators, pamatujete si, co se ve vás odehrávalo? Jednou jste řekl, že jste byl velmi nervózní a musel jste něco dělat.
Bylo to takové nahoru dolů. Protože jste celou dobu nervózní a doufáte, že to vyjde. Jsou tam týmy, do kterých byste moc rád šel, a týmy, kde si říkáte, že bude velmi těžké se v nich prosadit. Celý den máte nervy. (úsměv) Když se to povedlo, měl jsem obrovskou radost.

Kdy jste se dozvěděl o tom, že si vás Nashville vybral? Bylo to předtím, než to bylo zveřejněno, nebo až poté?
Je to zvláštní. Před draftem s vámi mluví mnoho týmů. Říkají vám, co si od vás slibují. Mluvil jsem se zástupci asi z celkem 30 týmů. Paradoxně s jedinými dvěma týmy, se kterými jsem neabsolvoval žádné pohovory před draftem, byly Nashville a Pittsburgh. Pittsburgh byl tehdy mým nejoblíbenějším týmem, protože jsem velký fanoušek Sidneyho Crosbyho. Nashville mi volal v den draftu, a to asi hodinu předtím, než si mě vybral. Zeptali se mě: „Pokud si tě vybereme, uděláš vše pro to, aby ses dostal do NHL?“ Samozřejmě jsem řekl, že ano, a pak mě draftovali. Do té doby jsem s Nashvillem vůbec nemluvil.

Jak jste se dozvěděl, že Nashville šáhnul právě po vás?
Hrál jsem hru na počítači a zničehonic mi začal zvonit telefon. Nejdříve mi volal agent, který mi sdělil, že jsem byl draftován Nashvillem. Pak mi volalo dalších několik lidí, kteří mi říkali, že už to zaregistrovali. S organizací v době výběru jsem mluvil až za hodinu. Asi mi dali tu hodinu proto, abych se mohl poradovat s rodinou, a poté mi volali, kdy mám přijet na kemp.

U jakého týmu jste měl největší tušení, že by vás draftoval?
Buď Los Angeles Kings, anebo Winnipeg Jets. Osobně jsem si myslel, že jím bude Winnipeg.

Den po draftu jste odlétal na kemp. Jaké bylo přijít do takového prostředí?
Bylo to skvělé. Je to něco, na co se těšíte celý život. Hrajete hokej a doufáte, že se podíváte do NHL. Už to, že jsem mohl být v kabině Nashvillu nebo na tom stadionu a zahrát si ten tréninkový zápas, který jsme hráli na tom kempu, byl neuvěřitelný zážitek.

Jednou jste se zmínil, že jste se na kempu s někým bavil a pak jste zjistil, že to byl kapitán Nashvillu Roman Josi.
Ano. Vypadal trochu jinak než v televizi. (smích) Vedli jsme spolu hovor a po deseti minutách mi došlo, že to je on, když mi došlo, že se představil jako Roman a je ze Švýcarska. (úsměv)

Na juniorském světovém šampionátu v roce 2019 vás trénoval teď už bývalý trenér Třince Václav Varaďa, který s ním získal tři tituly v řadě. Jaký je trenér?
Je výborný trenér. Všichni si ho váží jako člověka, když vidíte, jak moc mu na tom záleží. Koukal jsem na finále Třince se Spartou, a když jsem viděl, jak brečel, tak to mluví za vše.

Je svým stylem a přístupem podobný Václavu Prospalovi?
Ano, je. Připomínají mi jeden druhého. Pan Prospal je typ člověka, který je na vás tvrdý a chce z vás dostat maximum jako pan Varaďa.

V posledních letech vždy v létě trénujete na ledě s A-týmem Motoru. Bude tomu tak i letos?
To ještě nevím. Letos je to trošku jiné, než tomu bylo doteď. Minulý rok, kdy jsem hrál tu univerzitní ligu, začínala sezóna později. Když budu moct, tak bych s Motorem rád trénoval.

Sociální sítě

PAVEL NOVÁK se chce prosadit do farmářského týmu Minnesoty v AHL, odkud je to přece jen nejblíže k dosažení snu každého hokejisty...

50. narozeniny slaví bývalý útočník Filip Turek. V ČB 13 sezon, 532 zápasů, 153 gólů, 380 bodů, 33 +/- a 319 TM. Člen bronzového...

Po dlouhých letech se Lukáš Vopelka vrací do Motoru! Přečtěte si rozhovor s českobudějovickým rodákem??hcmotor.cz/clanek.asp?id=…

52. narozeniny včera oslavil bývalý legendární brankář a dnes prezident klubu Roman Turek. Všechno nej, Edo! ??