16.12.2021, Michal Špírek

Probudit tým a odrazit se za lepšími výsledky. Nový trenér juniorů Karel Herr se pustil do práce

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Přichází s cílem zachránit v Českých Budějovicích extraligu juniorů. Karel Herr je osmadvacetiletým koučem, který přijal novou výzvu a povede juniorku Motoru. "Chci, abychom byli emočně nabitým týmem," říká Herr v rozhovoru pro klubový web.

Jak došlo k vašemu angažmá u juniorky Motoru?
V průběhu podzimu jsem byl kontaktován panem Bednaříkem, který mě pozval do Motoru na pohovor. Šlo o standardizovaný pohovor pro trenéry, kde jsme řešili moji současnou situací, trenérské cévéčko, zkušenosti, stáže a tak dále. Pan Bednařík byl z pohovoru mile překvapen, rozloučili jsme se s tím, že třeba někdy v budoucnu bych mohl získat angažmá v Motoru, blíže nic stanoveno nebylo. A minulý týden přišel velmi narychlo kontakt ze strany Motoru už s nabídkou konkrétní práce u juniorů.

Jaká byla vaše reakce?
Byl jsem mile překvapen, nečekal jsem, že by se Motor mohl ozvat takhle brzy. Měl jsem velmi krátký čas na rozmyšlenou, vzhledem ke svým závazkům v Písku a Příbrami, kdy jsem měl prakticky dvě práce. Děkuji jak Písku, tak Příbrami, že byli ochotní mě uvolnit, popřáli mi hodně štěstí a já tak mohl dát vědět Motoru, že bych do toho rád šel.

Berete to jako kariérní posun?
Jako velký kariérní posun. I vzhledem k velikosti organizací, byť ani na jednu, jak Písek, tak Příbram, nemůžu říct vůbec nic špatného. Ale tradice, velikost organizace, jako je Motor, je pro mě hrozně velká, pracovat na denní bázi s juniorským týmem, být v kontaktu s trenéry áčka je pro mě lákavé. A co hlavně, dopad mé práce na hráče je podle mě daleko vyšší v juniorské soutěži než ve druhé lize mužů. Máte zde daleko větší prostor působení na hráče, ať už se jedná třeba o dvoufázové tréninky, přípravu na suchu, práci s videem, regeneraci a tak dále. Proto to z trenérského hlediska vnímám jako posun.

Další věcí je, v jaké fázi sezóny a za jakého stavu k týmu juniorů přicházíte. Ani toho jste se nezalekl?
Nebál jsem se toho, byť jsem slýchal ze všech stran, jak jsou na tom junioři v tabulce špatně, že to bude hrozně těžké zachránit. Což si samozřejmě s kolegou trenérem Chaloupkou uvědomujeme. Ale v tuto chvíli se tím primárně nezaobíráme, soustředíme se teď především na to dostat tým, kam chceme. Týká se to fyzické připravenosti, abychom se dostali o level výše, dále abychom do sebe dostali systém, který chceme hrát. Pořád si říkáme, že je před námi spousta utkání k tomu, abychom se dostali na příčku, kde se sestupu vyvarujeme.

Záchrana soutěže, to vám ale muselo být kladeno při příchodu jako úkol číslo jedna, ne?
Je to tak, to byl jediný a jednoznačný úkol, aby se nám extraligu juniorů povedlo zachránit. A od toho tam s kolegou jsme.

Jaký je tedy váš plán, jak toho docílit? Co můžete jako nový trenér dá se říct v polovině sezóny změnit?
Těch úvodních kroků jsme udělali několik. Zaprvé jsme zavedli povinné dvoufázové tréninky, zatím se to týká pondělí a úterý a uvidíme, zda to ještě nerozšíříme. Změnili jsme i tréninkový čas, kdy budeme chodit na led už od 6:30 ráno. Ranní tréninky už nejsou na dobrovolné bázi a jsou nově povinné. Dříve jsou právě i kvůli tomu, aby nikdo nemohl říct, že má například školní povinnosti, kdy navíc rozhodně nechceme jít cestou, aby hráči školu zanedbávali. Změnili jsme tréninkový proces, ať už co se týče tréninku na suchu, warm upu před tréninkem, cool downu po tréninku. Zavedli jsme třeba ale i krabici na mobilní telefony, aby měli kluci mezi sebou větší sociální kontakt, protože jsme viděli, když jsme šli okolo šatny, že kluci tam seděli, nebavili se a všichni klikali do telefonů. Zavedli jsme video, měli jsme prezentaci herního systému, budeme se specificky připravovat na jednotlivé soupeře díky videokouči A týmu Láďovi Mizerovi, který nám poskytl systém, díky kterému s videem a statistikami můžeme pracovat daleko lépe. Tolik asi k věcem, které jsme ovlivnili hned. Na ledě se snažíme pracovat hlavně intenzivně, cvičení dostávají hráči již před tréninkem, abychom mohli jít na led připraveni a kde pak odtrénujeme všechna cvičení v kuse.

To vypadá, že máte napilno. Ale jak na takové změny tým reaguje?
Upřímně, to nedokážu říct a vlastně, v této fázi sezóny se po tom ani nepídím, jestli se jim to líbí nebo ne. Mám teď prostě pocit, že toto je potřeba udělat. Určitě je teď příprava náročná, hráčům jsme říkali, že to náročné bude, a jestli někdo nechce tento dril podstoupit, může se sebrat a jít. Nikoho tu násilím nedržíme, kdo to s námi nechce podstupovat, být s námi nemusí.

V jakém stavu jste tým našel? Třeba vzhledem k vámi zmíněné příhodě s mobily, šlo o nějakou dá se říct letargii?
Souhlasím. Udělali jsme si individuální pohovory s každým jedním hráčem, kterého máme v týmu. Můžu říct, že ta nálada celkově nebyla ideální, za mě tam chyběla energie, emoce. I to se snažíme k týmu přenést, chceme na tom stavět, aby tréninky byly emočně nabité, abychom na trénincích chtěli dávat góly, abychom chtěli v rámci tréninkové hry vždy zvítězit. Ať je na tréninku vidět velká bojovnost, kterou si pak můžeme přenést do utkání. Chci, abychom byli emočně nabitým týmem, abychom blokovali střely, dohrávali soupeře, byli nepříjemní, týmem, který nahradí absenci kanadských bodů bojovností.

Když to zobecníme, co je pro vás jako trenéra při vaší práci nejdůležitější?
Pro mě je velmi důležitá právě ta týmová flow. Aby v týmu vše fungovalo, hráči se k sobě dobře chovali a dobře se v týmu cítili. Máme to postavené na bruslení, díky čemuž dokážeme hrát aktivní hokej, hodně napadat, sbírat kotouče.

Juniorská kategorie má v Budějovicích v poslední době velkou fluktuaci trenérů, máte indicie, jak dlouhé by mohlo nebo mělo být vaše angažmá?
Bavili jsme se o tom s panem Bednaříkem. Sdělil mi, že by se mnou rád navázal dlouhodobou spolupráci, ale že mi ji na druhou stranu rozhodně neslibuje, že to bude záležet jenom na mně, jak budeme pracovat a jak se mu bude moje práce líbit.