MADETA MOTOR ČESKÉ BUDĚJOVICE
03.05.2021, Denisa Józsová

Na jedno oko kvůli zranění skoro nevidí, přesto hraje hokej - Jindřich Abdul!

Jindřich Abdul je jednou z nových tváří českobudějovického Motoru. Abdul je kreativním hráčem, který dokonce před dvěma lety ovládl kanadské bodování slovenské extraligy. Následně podepsal smlouvu v KHL, ovšem brzké zranění jej vyřadilo ze hry téměř na celou sezónu. Nyní se však tento hráč hlásí v Českých Budějovicích a bude chtít navázat na sezónu, kterou zažil na Slovensku.

V mládežnických kategoriích jste byl hodně produktivní, přesto jste zůstával v Česku. Nepřemýšlel jste někdy i o zahraniční štaci?
Nad touto cestou jsem začal přemýšlet někdy okolo toho osmnáctého roku. Měl jsem několik možností, včetně odchodu do Kanady. Dlouho jsem se rozmýšlel, ale agent mě nakonec tak trochu přemluvil, abych zůstal tady. Tehdy jsem se přesunul do Znojma, kde se hrála EBEL.

Pro Vás byla právě EBEL první štací za muže. Byla to tehdy velká změna z mládeže do mezinárodní soutěže?
Rozdíl to byl rozhodně velký. Je však pravdou, že už si to tolik nepamatuji… (úsměv) Dnes už to asi nedokážu úplně porovnat. Myslím si, že to tehdy nebylo až tak hrozné, na druhou stranu jsem těch zápasů neodehrál tolik. Na konci té sezóny jsem se navíc znovu zranil, takže to nemůžu tolik hodnotit.

V předminulé sezóně jste hrál na Slovensku, kde jste vyhrál dokonce kanadské bodování. Berete to zatím jako největší individuální úspěch?
Asi úplně ne, jelikož za svůj osobní úspěch považuji podepsání kontraktu v KHL. Bohužel asi všichni víme, jak má sezóna v Rusku dopadla… Přesto to beru jako největší úspěch a jsem hrozně rád, že jsem se po těch všech zraněních dokázal vrátit do toho velkého hokeje.

Když přišla nabídka z KHL, tak jste asi moc neváhal?
Váhal jsem jenom chviličku, jelikož jsem měl od agentů echo, že by ve hře měly být dva až tři kluby, které se o mě zajímají. Pár dnů jsem proto počkal, ale s Čerepovcem jsem následně podepsal smlouvu celkem rychle.

Vy jste měl celkem smůlu v KHL, jelikož Justin Azevedo předvedl zákrok, který vás na dlouhou dobu vyřadil ze hry… Můžete nám popsat, co se tehdy dělo?
Já jsem chtěl po tom zranění zápas dokonce dohrát! Vůbec jsem se necítil špatně, ovšem doktor mi řekl, ať si dám raději pauzu, a že další zápas do toho zase vlétnu. Druhý den jsem klasicky přišel do šatny a šel jsem si zašlapat na kolo. V tu chvíli jsem začal cítit, že není vše v pořádku. Druhý nebo třetí den od zákroku začaly silné bolesti hlavy, kdy se to už nedalo moc zvládat. V podstatě jsem nějakou dobu ležel jen zavřený na bytě.

V Čerepovci ve vás následně ztratili důvěru, jak jste sám říkal v jednom rozhovoru (pozn. red.: důvodem byla léčba po zákroku Azeveda v Česku). Bylo přesto ve hře setrvání v témže klubu?
Ve hře to určitě bylo. Dokonce jsme se o tom s trenérem bavili na závěrečném meetingu. Nastal tam však paradoxní problém, když po celkem úspěšné sezóně se šlo s platy ještě dolů. Za těch podmínek, které mi byly nabídnuty, jsem ani moc neuvažoval nad tím, že bych tam zůstával. Sezóna pro mě byla psychicky hodně náročná, proto jsme se chtěl uhnízdit někde doma.

Jindřich Abdul v posledních dvou sezónách:

Odehrané zápasy: 65
Kanadské body: 26+41
Trestné minuty: 60
Statistika +/-: +41

Co vás tedy přivedlo zrovna do Českých Budějovic?
Když to řeknu popravdě… Nějakým způsobem jsem se snažil sledovat extraligovou scénu, a tak jsem věděl, jak na tom Motor byl. Když mi agent řekl, že o mě má vedení Budějovic zájem, tak jsem k tomu byl ze začátku takový skeptický. Pak jsem si ale volal s trenéry – s panem Martincem i s panem Modrým. Právě v tu dobu jsem úplně změnil názor. Z těch rozhovorů jsem měl dobrý pocit. Byl to ten hlavní důvod, proč jsem nakonec skončil tady.

Znáte některého ze svých spoluhráčů?
Znám, i když je to vlastně poprvé, kdy jdu do úplně neznámého prostředí. Kluky jako Honzu Štencela nebo Adama Rašku znám už od mala. S Vencou Karabáčkem a s Danem Voženílkem jsem se potkal v reprezentaci. S Ondrou Slováčkem se znám od pěti let. Takže s některými kluky se znám dobře.

Jak byste charakterizoval svou hru?
Tak zhodnotit sám sebe není vůbec snadný úkol. Každopádně si o sobě myslím, že jsem kreativní hokejista, který dobře bruslí. Také jsem toho názoru, že tyto dvě přednosti umím ve své hře dobře využít.

S jakými cíli jdete do následující sezóny? A tím myslím jak z pohledu individuálního, tak toho týmového…
Tak týmově chceme být samozřejmě co nejvýše. Myslím, že rozhodně budeme všichni dělat všechno pro to, aby se ani z daleka neopakovala ta loňská sezóna, naopak… Navíc já mám vždycky jenom ty nevyšší cíle, takže já bych chtěl jít nějakým přímým postupem do play-off. Potom se uvidí, co bude dál. Z mého osobního hlediska bych se chtěl zase nastartovat a získat nějakou sebedůvěru. Také se chci ukázat lidem tady v Česku, protože si myslím, že i když jsem hrál v Rusku, tak tady jsem celkem neznámým hráčem. I těmto lidem chci proto ukázat, že hokej umím.

Někteří fanoušci to budou vědět, někteří ne… Ale vy na jedno oko vidíte jen na dvacet procent. Jak k tomu tehdy došlo? Limituje vás to ještě dnes nějak?
To se mi stalo ve Znojmě. Hrál jsem tehdy celý rok za áčko, akorát na jeden zápas jsem šel vypomoci juniorce… V tom zápase mi jeden ze soupeřů chtěl nejspíše nadzvednout hokejku, jenže mě píchnul špičkou hokejky přímo do oka. Posléze následovalo dlouhé léčení, a to oko mi takto zůstalo až dodnes. V současné době s tím žádné problémy nemám, víceméně jsem si na to už zvyknul. Akorát si musím kapat různé kapky na zvlhčení. Jinak už to ale nijak nevnímám.

Sociální sítě

Kdepak, s posilami ještě není konec! Pokud někomu zatím v obraně chyběly centimetry a kila, tak v tomto případě to tak určitě...

Je tu další MOTORÁCKÝ PODCAST! Milan Gulaš vypráví o svých začátcích, o tom, jaký byl floutek, ale i o tom, jak ho zejména...

40. narozeniny slaví René Vydarený! V ČB 11 sezon, 578 zápasů, 50 gólů, 172 bodů, 75 +/- bodů a 390 TM. Člen bronzového týmu 2008...

Martin Hanzl doposud svou hokejovou kariéru prožíval na severu Čech. Do extraligy naskočil v Litvínově a strávil tam pět sezón....