Je černá série u konce? Po včerejším vítězství nad Pardubicemi se protrhla série porážek na domácím ledě. Veliký podíl na výhře má bezesporu nová posila ze Zlína, Vladimír Hudáček. Po jeho včerejším famózním výkonu jsem mu položil několik otázek.
První utkání na domácím ledě, velice těžký soupeř a ihned vítězství. Jaké máš pocity? „Osobně si myslím, že dnes chtěl vyhrát celý tým. Protože tady dlouho Budějovice nevyhrály. I ta kulisa je pro nás těžká, je to tím, že kapacita stadionu je malá. Je to pro nás o to těžší. Myslím si, že jsme to dnes zvládli na 120 %. Všichni pro to udělali opravdu maximum. Perfektně jsme se doplňovali
a týmovou prací jsme to dotáhli do vítězného konce. Je úplně jedno, jestli hraješ s Pardubicemi nebo s Kladnem. Soutěž je hodně vyrovnaná. Já to říkal několikrát, tříbodový systém je velice zrádný a jedna delší série nás může vyhoupnout do úplně jiných pozic tabulky.“
Budějovicím se nyní moc nedaří. S tvým příchodem fanoušci věří v jistý obrat. Zajisté to bude na tebe určitý tlak. „Tohle je pozice brankářské jedničky a ten samý tlak byl i ve Zlíně. Zlín má samozřejmě papírově silnější tým. Když to vezmeš dva roky zpátky, tak to byli taky mladí kluci, kteří věkově začínali a hrají spolu třetí sezónu a díky tomu jejich kvalita roste. I Budějovice mají možnost vybudovat skvělý tým. Chytal jsem na Kladně a taky jsme dostali čtyři góly. Mářa chytal v Havířově a prohráli 2:1. Není to jen v brankáři. Samozřejmě to u nich končí. Je jednodušší svalit vinu na brankáře. Je potřeba vědět , že hraje celý tým. Když kluci padnou do rány a něco zachytí, tak má brankář ihned méně práce a to dělá kvalitu celého týmu. Prostě táhnout za jeden provaz.“
Hučko přiznal, že není zrovna nadšen z příchodu do Budějovic. Jak jsi na tom ty? „Pro Paťu je to něco jiného. Paťa je zlínský kluk. Pro něj je to daleko větší rána než pro mě. Taky mě samozřejmě mrzelo, že tady možná si to play-off nezahraju. Na druhé straně to nechci zakřiknout, šance hrát o play-off je vždycky. Tak v tom beru jenom samá pozitiva, mám to blíž domu a mám tady hodně přátel. Vyrostl jsem tady. Samozřejmě je to velký šok, ale snažím se brát z toho jen plusy.“
Jak vidíš budoucnost na jihu Čech? „Myslím si, že ji vidím hodně nadějně a doufám, že to dobře dopadne.“
Věříš tedy, že zde zůstaneš? „Myslím si, že jo.“
Co si myslíš o výkonu pana rozhodčího Dvořáka? „Výkon rozhodčího je vždycky spekulativní. Nějaké zákroky byly na hranici a některé ne. Je to otázka, jak to rozhodčí zvládne. Je to mladý rozhodčí a že to nezvládá, je otázkou zkušenosti. Nechci ho nějak kritizovat. Oni hráli pět na tři, my hráli pět na tři. Zákrok na Frantu Mrázka, o kterém určitou dobu váhal, zda vyloučit nebo ne, je fakt smutný. On stojí za ním a možná to ani nevidí. To je na tom to nejhorší. On o takovémto zákroku vůbec neví, že se něco stalo. Jemu jde o život (Vládi jsme se ptali hned po zápase, pozn. aut.), asi má otřes mozku. Je to ale vážně smutný, když tohle rozhodčí nestačí vidět.“
V úterý vás čeká Litvínov. Jak hodnotíš naše šance? „Všude je šance. Vždycky začínáš od nuly. Musíme hrát takovýhle hokej, urputně bojovat a táhnout za jeden provaz. To je jediná šance. Je to stále otevřený zápas.“
Jak na tebe působí zdejší domácí publikum. „Všude se to fandění zhoršilo, tedy co se týče agresivity fanoušků. Jak jsem již říkal, tady je malá kapacita a my musíme vyhrávat, abychom lidi naučili opět chodit na hokej. Pro nás je to šestý hráč na ledě.“
Při příchodu sem jsi chtěl číslo 22, která má již Šimánek. Proč? “Protože moje dcery byly s tímto číslem spojeny. Jedna je narozena dvanáctého a druhá dvaadvacátého. Chtěl jsem změnu. Myslím si, že budu svému číslu věrný a dál to v něm budu kopat.“
Vláďo, děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů.
Veškeré nové informace o případném angažmá Vladimíra Hudáčka v HC ČB naleznete opět na našich stránkách.