První vážné situace musel řešit písecký Víšek, na něhož se nejprve ve čtvrté minutě řítil skrze oba obránce Ferebauer. Této střele domácí brankář nastavil do cesty svou vyrážečku, proti ráně Roda zase úspěšně vymrštil lapačku. O první horké chvilky Klestila na druhé straně hřiště se postaral Gába. Ten se vrhl střemhlav kolem budějovické brány a jeho následný pokus skončil na horní síťce klece. Poté ještě trochu potrápili červenobílého gólmana Bíza s Bicanem tečující Formánkovu střelu. To hlavní ale teprve přišlo. Koncem třinácté minuty sebral u vlastní branky puk Pešta, zařadil vyšší rychlost a hurá dopředu. Nenechal se odstavit nikým z protihráčů a proletěl kolem levého mantinelu až do útočného pásma. Tam zvedl hlavu a naservíroval gólovou přihrávku mezi kruhy pro připraveného Karla Jiříka, který ukázal, proč že je nejlepším střelcem domácího týmu. Jenže Budějovice se rychle odhodlaly k odpovědi. Nejdříve kotouč cestující z hole Ferebauera skončil na brankové čáře Víškovy klece. Hned po vhazování se s ničím nepáral Stejskal a rychlým švihem trefil jediné místečko, které Jiří Víšek dovolil. Za nedlouho ještě píseckého gólmana rozhýbali střílející Ťoupal a dorážející Margoč, proti němuž Víšek zasáhl betonem. Do útoku se tak mohli vydat i domácí. Beci Kašpar s Maršíkem si vyměnili puk a pak první jmenovaný nabil na levou stranu Fořtovi. Klestil nechal příliš mnoho prostoru u své pravé tyčky, čehož domácí třicítka využila. Krátce nato se v obličeji zranil hlavní rozhodčí Uřídil a přestávka tak začala už po sedmnácti minutách hry. Zbývající čas první třetiny se odehrál po úpravě ledu a poté se jen vyměnily strany.

Z druhé části se toho ještě moc nenahrálo a už se mohli hráči IHC potřetí radovat. Začalo to dost aktivní přesilovkou a úspěšný konec celého snažení obstaral podruhé Karel Jiřík, který si zamanévroval za Klestilovou brankou, načež českobudějovického brankáře dokonale zaskočil. Aby Tomáš Klestil nevypadl z tempa, provětral mu výstroj Formánek a ještě během tohoto střídání prokličkoval střed hřiště Bíza, ovšem na závěr svého představení málo zvedl kotouč. A ani to ještě nebylo vše. Poslední z třetího útočného tria žlutomodrých – Jakub Bican – nadvakrát dobře ohrozil soupeřovu branku a neujal se ani jeho pokus z podobné pozice, z jaké uspěl chvíli před tím Jiřík. Tomu se také za bránou zalíbilo a zkoušel to odtamtud i ve 28. minutě. Nepovedlo se, takže domácí elitní "shooter" alespoň uvolnil Kašpara. Ten však také nenašel na Klestila ten správný recept. Na Víška se po delší době přijeli podívat až Rod s Pankratzem, což namísto gólu skončilo strkanicí s píseckými obránci. To vše se odehrálo při budějovické přesilovce, která tak pokračovala i nadále. Jenže poněkud jinak, než by si hráči hostí představovali. Karel Jiřík vystihl jejich přihrávku a nechal veškeré aktéry na ledě prohlédnout si, jak krásnou má na zádech sedmadvacítku. Jako finále svého úniku volil střelu zápěstím, která sice prolétla skrze Klestila, jako by tam ani nestál, avšak zamířila si to přece jen mimo tyče. Jiřík se nevzdával a v zápětí připravil pozici pro najetého Peštu. Tentokrát byl hostující brankář na místě. Bylo už toho přece jen za strany domácích trochu moc, takže se iniciativy zase na chvilku chopili Českobudějovičtí. Rodovu dělovku Víšek v klidu vyrazil, avšak přihrávka kapitána červenobílých na Ťoupala, nerušeně stojícího před brankovištěm, znamenala v konečném součtu snížení. Ale ne nadlouho. Kde se vzal, tu se vzal, objevil se před Klestilem Fořt. Když se k němu dostal puk, moc se nerozmýšlel a prostě dal gól. Tomáš Klestil už v tento okamžik uznal za vhodné pustit si zachytat taky svého náhradníka Hnízdila a přepustil mu své místo. Přivítat nového muže na hřišti se jako první odhodlal Tomáš Maršík. Jeho pozdrav prolétl Hnízdilovi kolem hlavy, přesněji těsně kolem horního růžku jeho brány. Tím samým místem si to o chviličku později zamířila i Jiříkova vizitka a to také bylo to poslední podstatné, co se událo ve druhé třetině.

V té závěrečné se jako první o slovo přihlásili hosté. Střelu Adama Ježka Víšek vyrazil jen na hokejku nepokrytého Ťoupala, pro kterého nebyl problém trefit nehlídanou část branky. Než ale Budějovičtí stačili utkat plány na vyrovnání, zařídili si domácí znovu dvougólový náskok. V přesilové hře vybruslil od levého mantinelu před bránu Moucha a natlačil se do zakončení, které se sice neujalo, ale kotouč se odrazil k Janu Kovářovi, jenž se nemýlil. České Budějovice se připomněly kombinací Roda s Pankratzem, proti níž perfektně zasáhl Víšek. Deset minut před koncem poslal Maršík přihrávku do jízdy Karlu Jiříkovi, a ten nechytatelným golfákem doslova a do písmene (a tentokrát také do brány) propálil Hnízdila. Jiříkův třetí gól v utkání, letos celkem sedmnáctý. Snaha Budějovic teď už byla spíše platonická. Malým pomocníkem se jim stal domácí obránce Mazanec, který vyhození hostující obrany nechtěně ztlumil přímo na hokejku rozjeté dvojici Pankratz – Rod. Duo rakeťáků ale svůj brejk dokonale překombinovalo a Pankratz nakonec skončil s pukem za brankou aniž by jakkoliv donutil Víška zasahovat. V 56. minutě, když hrál Písek oslaben, odvolali českobudějovičtí trenéři Hnízdila na okamžik z brány a poslali na led šest svých svěřenců proti čtyřem domácím hráčům. Obránce Parýzek si sjel až před Víška a hodně mu svými dorážkami zatopil. Stejně jako jeho spoluhráči ale neuspěl a se zatajeným dechem sledoval, jak Pešta posílá kotouč napříč hřištěm do opuštěné klece. Chyběly centimetry a mohlo být definitivně rozhodnuto. I když, ono vlastně hned nato už bylo. Kovář zakombinoval s Gábou, načež dostal přihrávku i Moucha. Ten si obranu soupeře pěkně roztáhl a pak našel volného Jana Kováře, který s lehkostí sobě vlastní udal puku směr mezi Hnízdilovy betony. A přesto to ještě nebylo vše. Minutu a půl před závěrečnou sirénou pověsil Petr Pankratz Víškovi do šibenice čtvrtý gól – ten úplně poslední. Na samý konec se pak všechno na ledě semlelo, ovšem k výraznějším rvačkám nedošlo, takže Písečtí mohli celkem v klidu slavit. V ročníku 2004/2005 vyhráli minisouboj s Českými Budějovicemi 2:1!