Z prvního klání na ledě Pardubic si Jihočeši výhru nepřivezli a tudíž věděli, že v odvetě musejí být tím ofenzivnějším mužstvem. V úvodu, ale vůbec po celých šesesát minut se to domácím dařilo. Byli dravější, vtipnější co se kombinace týče a hnáni nezanedbatelnou podporou publika dělali vše proto, aby si třetí duel v Pardubicích vynutili. Alfou a omegou vyhraného utkání je být alespoň o gól přesnější v zakončení než soupeř – právě to ve středešním mači rozhodlo.

Již od úvodního vhazování byla patrná snaha domácích co nejdříve vstřelit branku. Nervozita však trochu svazovala ruce a pár minut trvalo, než musel pardubický brankář Hylák řešit nějakou komplikovanější situaci než nahození ze středního pásma. V první takové příležitosti se po průniku Michálka ocitl Novotný, úspěšný nebyl. V 8. minutě měli českobudějovičtí mladíci výhodu přesilové hry, za zmínku ale stojí jen tvrdá střela Mrkvičky, s níž měl Hylák znatelné obtíže. Hosté o sobě dávali vědět jen sporadicky, jenže i to málo stačilo k vedoucí brance. V 15. minutě na útočné modré čáře chyboval obránce Cikán, puku se zmocnil Vítek, jehož sice Cikán za asistence gólmana Rubeše zakončit nenechal, ale dorážku Stanislava Horáka nikdo nezastavil – 0:1. Tato rána pod pás domácí hráče zaskočila, ale zteč před pardubickou kasou pokračovala. Před brankovištěm zakončoval Žákovský, při přesilové hře v 16. minutě několikrát zahrozil Barinka a z rohu před Hyláka prokličkoval Řehoř. Ani jedna z těchto příležitostí však diváky v první třetině nerozjásala…

Druhou dvacetiminutovku začali aktivněji opět domácí mladíci. V 26. minutě se ve slibné pozici oběvil Květoň, jeho střela z mezikruhů těsně minula soupeřovu branku. Chvilku na to zatr nulo všem Jihočechům, když puk nahozený od červené čáry minul Rubešovu nastavenou lapačku a naštěstí i branku. V 31. minutě se pěkně prosadil Hřebejk, jeho záměr vyrovnat Hylák nepřipustil. O tři minutky později se to konečně podařilo! Domácí měli znovu výhodu hráče v poli. Na modré čáře se dobře uvolnil obránce Chaloupka, jeho střelu tečoval Novotný a vyražený kotouč se dostal až k Milanu Michálkovi, který ho blafákem dostal za Hylákova záda – 1:1. A to zdaleka nebylo vše. Za šedesát vteřin explodovala střídačka domácích podruhé, když se v útočném pásmu Kostourek chytře odpoutal od obránce, objel branku a ideálně našel volného Štěpána Hřebejka, pro něhož skórovat nebyl problém – 2:1. Atmosféra byla znenadání „nasládlá“ vidinou debaklu v pardubické kase, jenže všechno bylo jinak. Parádní zvrat v zápase trval pouhopouhých 10 (!!!) vteřin. Po buly ve středním pásmu se do třetiny prosmýkl Vítek, předal volnému Horákovi, jenž utnul veselí v hledišti – 2:2. Tato „jobovka“ měla na konečné skóre rozhodující vliv. Jihočeši tlačili dál, jenže Michálek svou akci nedotáhl do konce a Krejčího dorážka skončila pouze na vyrážečce výborného Hyláka. A tak 39. minutě zápasu opět udeřili hosté… V tu nejnevhodnější chvíli, kdy se domácí vzpamatovali z promarněného vedení a znovu obstřelovali pardubickou kasu, „plácl“ mezi kruhy do kotouče Průcha a jeho střela zapadla přesně k pravé tyči do Rubešovi sítě – 2:3. Jásot na střídačce „perníkářů“ tak ostře kontrastovbal se zklamáním domácích, že nejeden divák poznamenal: „Je hotovo…“ A každý, kdo si to pomyslel, měl pravdu.

Do třetí třetiny českobudějovičtí junioři doslova vtrhli, nasazení hráčů, jistě znavených předchozími duely, bylo obdivuhodné. Bohužel tlak domácích na soupeře se dal označit za spíše platonický. Střely k hostujícímu brankáři často ani nedorazily, jelikož obětaví hokejisté Pardubic s každou odehranou minutou větřili stále silněji pach titulu a následných oslav. Ve 44. minutě se v šanci zjevil Lála, úspěšný nebyl. Chvilku na to si z nájezdy Průchy a Štrause poradil brankář Kučera, který nastoupil do třetí třetiny místo Rubeše. Jihočeši měnili složení pětek, trenéři kombinacemi v sestavě chtěli hráče probudit ze stereotypu, jenže největší příležitost v poslední části hry nedokázal proměnit Řehoř. Jeho úmysl zakončit brejk mezi betony Hylák vystihl. Trenérské duo Tlačil – Šrámek v závěru utkání samozřejmě odvolalo Kučeru z branky, výsledkem však byl pouze čtvrtý hřebíček do rakve z hole Průchy.

Českobudějovičtí junioři tedy ve finálové sérii proti pardubicím neuspěli. Ale být druzí v republice je obrovský úspěch. Za svůj sympatický výkon, totální nasazení a profesionální přístup si naši mladíci zaslouží velké uznání. Soupeři z Pardubic samozřejmě gratulujeme, nutno říci, že pohár jistě není v nesprávnývh rukou. Finále by vždy mělo být klání mezi dvěma nejlepšími. V sezóně 2001/2002 juniorské extraligy tomu tak bylo…