Diskusní fórum

Tábor dneska bez Rouska a Hasmana. Škoda to je docela oslabení. Uvidíme

Jinak Bučko v přípravě Slováků na MS. Jsem zvědavý, jestli Kari povolá někoho od nás? Včera říkal, že chce do týmu i nějaké zkušené hráče ve spojitosti s Červenkou. No my jich tu pár máme

Ještě k Táboru: Mladej Zíb hraje téměř celou sezónu v útoku, ale není on nebo nebyl vždy obránce jako Lukáš?

No on ho podobně chválil i Čiliak. Za mě osobně největší sympaťák v mužstvu, kterýmu prostě nejde nepřát. Navíc jako gólman od svého příchodu zatím zraje jako víno, např. obrovsky zapracoval na svém pohybu do stran v brankovišti (co si pamatuju, po jeho příchodu mi z toho jeho hlemýždího povlávání vždycky tekly nervy, loni a letos naopak chytil několik čistých gólů po křižných pasech), prakticky odboural inkasování laciných gólů. Navíc jeho mentální nastavení je pro brankáře imo naprosto dokonalé - nevidíš se ho rozčilovat a ukaž mi gólmana, kterej by s nějakými dvěma odchytanýma zápasy za půl roku byl schopen naskočit za zraněného kolegu v klíčové části ZČ. Ač dlouhodobě nominální dvojka, tak tenhle borec mi určitě v paměti zůstane víc, než mnoho našich jedniček. A upřímně - nejvíc si přeju postup Tábora právě kvůli tomu, aby měl Strmič někde stabilnější zápasové vytížení.

Myslíš, že bude Koláčkovi stačit?

Snit o prichodu Kubika je jako snit o dovoleny na Slapech.

Takze jsem se taky zasnil a doplnim ti tu prvni lajnu.

Kolacek - Draisaitl - Gulas.

Náš bývalý útočník ze sezón 6,7 - 9,10 Michal Hudec se stal sportovním manažerem Banské Bistrice. Zrovna v únoru byl o něm článek "Kde je jim konec"

Chtěl jsem si ještě užívat skvělou sezonu, ale když už se tady rozprašuje tým, tak jsem se zasnil

Hrachovina (Strmeň)
Percy - Šenkeřík
Štencel - Bindulis
Vráblík - Pýcha
Kachyňa, Kowalczyk, Lytvynov, Remta...

Koláček - někdo - Gulaš
Kubík - Pech - Doležal
Chlubna - Hanzl - Valský
Vondrka - Toman - Karabáček
ještě nějaká posila, mlaďáci, od prosince Novotný

Mně už v týmu schází jen první centr, to ať dořeší Modrák, mám to bruslařsky nabitý, nikdo by nás neměl rád

A k tomu vždy spolehlivě zaskočí, když je třeba.

Hrasek je uz tretim golmanem (Kvaky, Kloudy), co si nemuze vynachvalit Strmice. To vse na nejvyhrocenejsim a nejkonkurencnejsim postu v hokeji. Stabilne zaskoci, dyz je treba, a zaroven vytvari dobrou atmosferu a podporuje tymovou jednicku. Ten kluk je naprostej jackpot.

Díky, že jsi to sem vložil... úžasný rozhovor, úžasný Hrášek. Snad to vyjde a zůstane tady.

Toho jsem si všiml hned, že si navzájem přejete a podporujete se. V tak konkurenčním prostředí to nebývá pravidlem. Čím to?
„On je skvělej. Je důležité zmínit, že bez něj bychom neskončili čtvrtí v základní části. Po mém zranění se toho chopil parádně. Honza je vynikající člověk, cítil jsem se vedle něj hrozně fajn. Věřím, že i on vedle mě. Jsem nesmírně rád, že jsem ho u sebe měl. Strašně mi pomáhal, hlavně v play off. Byly chvíle, kdy jsem se necítil dobře, vždycky mi dobře poradil. Ať dýchám a všechno bude dobrý… Takového parťáka vážně moc často nezažijete. Navíc ohromnej poctivec. Patří mu můj vděk.“

Hodí se dodat, že na nejedné extraligové adrese by byl Strmeň jedničkou, souhlasíte?
„Určitě. Je to tak.“

Končí vám smlouva, co plánujete dál? Finsko volá?
„Myslím, že zůstanu na jihu Čech a nějakou dobu tu setrvám.“

Vážně?
„Předpokládám, že se domluvíme. Když jsem se v úterý ráno vzbudil, došlo mi, že to tady pro mě má smysl. Došlo mi i to, že rok staré rozhodnutí jít do Motoru bylo jedno z nejlepších za poslední dobu. Upřímně, měl jsem z toho kroku trochu strach a obavy, nevěděl jsem, co mě tady čeká. A podívejte, vyklubala se z toho parádní sezona. Rozhodně nelituju. Když jsme si loni volali a dělali rozhovor o mém přestupu do Motoru, tak kdybyste mi řekl, že na konci sezony dostanu bronzovou placku, budu vás považovat za úplného blázna. Stala se zkrátka dobrá věc. Není důvod nezůstat.“

Jenže mužstvo do příští sezony bude výrazně jiné, zřejmě slabší. Nevadí?
„Bohužel to tak vypadá. Tohle je však otázka na vedení.“

Jistě, ale vy budete za tím týmem chytat.
„Vybudovalo se tu mužstvo, které fungovalo. Pokud ho rozprášíte, je to špatně. To prostě dobrý není. Většinou se úspěšné týmy drží pohromadě. Jasně, dva tři kluci jdou obvykle za lepším, ale vítězný kádr by měl zůstávat pospolu. My ho mít po kupě nebudeme. Špatně, nelíbí se mi to. Co na to víc říct?“

Jiří Novotný na otázku, zda končí, reagoval slovy: Bez komentáře… Jaká je podle vás šance, že setrvá?
„Loni jsem ho přemlouval celé léto, psal jsem mu obden textovky. Nikdo z nás nepochodil. Ale pak se jednoho dne ukázal v kabině. Třeba si dá od hokeje pauzu a zase nás překvapí. Jako Dominik Hašek, který končil snad šestkrát. Třeba to Jiřina udělá podobně.“

Co vy a myšlenky na mistrovství světa? Češi mají základní skupinu v Tampere, v nové luxusní aréně, odkud to ze svého bytu máte, co by kamenem dohodil.
„Upřímně nevím. Zatím jsem nad tím nepřemýšlel. Netuším, jestli bude nároďák potřebovat maskota... Uvidím, možná se tam zajedu podívat, možná ne. Protože k Tampere cítím velkou nostalgii, nevím, zda by pro moji hlavu bylo ideální se tam během mistrovství pohybovat. V Tampere jsem zažil krásný časy, ke konci se to trochu zvrtlo, zůstala mi jizva na duši a nevím, jestli by se mi tam náhodou nezastesklo. Možná bude lepší vyrazit někam úplně jinam.“

Co vás čeká v nejbližších dnech?
„Pár dnů budeme pít, pak asi dojde na dovolenou někde v teple. Zatím je všechno čerstvý, uvidíme za pár dnů, až si všechno sedne a v hlavě rozleží. Lidé nás tu zastavují, děkují nám, cítíme, že jsme Budějovice pobláznili, hokej tu nesmírně prožívali a prožívají, to je na tom všem nejkrásnější.“

Kdekdo vám poví, že bez Dominika Hrachoviny by České Budějovice bronzovou odměnu nebraly. I na brankářském stanovišti nastal oproti loňsku značný progres. On sám má jiný a zajímavý názor. „Při mém zranění šel do brány Honza Strmeň, chytal naprosto špičkově. Bez něj bychom po základní části nebyli v první čtyřce,“ je přesvědčený sedmadvacetiletý brankář, který s týmovou dvojkou vytvořil skvěle fungující duo. „Mít takového parťáka, to se jen tak nevidí,“ oceňuje brněnský rodák v rozhovoru pro Sport. A čím ho vytočil kouč Modrý?

Bavíme se asi dvacet hodin po odchodu Motoru z play off. Jak to vstřebáváte?
„Na Spartě to byla hořká tečka za sladkou sezonou, dá se říct. Všichni jsme doufali, že sérii vrátíme do Budějovic. Bohužel, škoda. Na druhou stranu musíme být rádi, kam jsme to dotáhli. Náš mančaft dokázal něco, co od něj před sezonou nikdo nečekal. Ale postupně si všechno sedalo, až si to sedlo úplně neskutečně. (usmívá se) Kdyby nám loni na podzim někdo nabídl bronzovou placku, všichni bychom mu utrhali ruce. Zároveň musíme uznat sílu Sparty, přetahovali jsme se s nimi o gól, byl to vrchol našich reálných možností.“

Motor zahájil ročník solidně, počítalo se s ním do předkola někam mezi šestou až osmou příčku. Bezva počin po loňské bídě. A najednou přišel zdrcující finiš a obsazení čtvrté příčky.
„Když do konce základní fáze zbývalo asi deset zápasů, začali jsme si všichni uvědomovat, že tenhle tým má obrovskou sílu a charakter. Čtyřka byla na dostřel, umanuli jsme si, že na ni tvrdě zaútočíme. Hráli jsme výborný hokej, začal se lámat chleba v náš prospěch.“

Vzali za to bardi, kteří vědí, o čem je finále sezony?
„Jasně. Síla Jirky Novotného, Lukáše Pecha, Michala Vondrky a Milana Gulaše v kabině je nenahraditelná, nezastupitelná. V těžkých situacích to tihle kluci vždycky vezmou na sebe, právě proto jsme v závěru otočili několik prohraných zápasů. Z ničeho jsme vydupali výhry, které nás dostaly nakonec až do semifinále.“

Obrácená utkání jsou skvělou přípravou na play off, že? Víte pak, že se můžete dostat ze všeho.
„Přesně tak. Psychicky nám všem hrozně pomáhaly zápasy, které jsme minutu před koncem prohrávali a ještě je zvrátili. A nebylo jich jen pár. Parádní věc pro nárůst sebevědomí.“

Všeobecně se má za to, že sérii se Spartou rozhodl faul Milana Gulaše na Davida Tomáška, za nějž váš parťák inkasoval pět minut a do konce. A Motor ztratil třetí zápas. I podle vás?
„Jasně, tam se to zlomilo. Bohužel, stalo se. V hokeji se stává sto padesát podobných věcí. Kdyby jsou kdyby, ale oba naše domácí zápasy běžely jako přes kopírák. Oba byly rozehrané na výhru. Ale pak přišel ten zákrok, dlouhá přesilovka Sparty a její obrat.“ Zejména v play off jste působil nesmírně koncentrovaným dojmem, chytal tutové góly Pardubicím i Spartě. Vážně jste byl naprosto nad věcí?
„To víte, že na mě nervy působily… Máte stres, jste nervózní, ale snažíte se veškeré emoce krotit. Jde o všechno, to na člověka působí. Zároveň právě tyhle okamžiky máte rád, jsou to ty nejhezčí během roku.“

Stejně máte v sobě něco, co druzí ne. V řadě situací by se jiní gólmani rychle přesouvali k druhé tyčce vůči soupeřovu voleji, vy si v klidu počkáte a puk vás neomylně trefí. Zkušenost?
„Kolikrát platí, že méně je více. V play off už jsem něco odchytal, kolikrát si řeknu, že radši zůstanu v pozici a třeba mě puk trefí. Samozřejmě ne vždy to vyjde, ale častokrát ano.“

Mrzí vás nějaké inkaso, které vám hned naskočí?
„Mrzí vždycky všechny góly, ale nejvíc ten pondělní rozhodující na 3:2. Říkám si, kdybychom měli v bráně lepšího gólmana, třeba jsme Spartu nakonec dostali. Ale 4:1 je zkrátka 4:1. Bohužel.“

Přesto, nejsilnějším momentem „vašeho“ play off bylo vystřídání-nevystřídání proti Pardubicím. Kouč Modrý vás odvolal z brány jen na pár vteřin, a jakmile jste se na střídačce vynadával, poslal vás zpět. Unikátní krok. Jak jste ho bral?
„Na rovinu: byl jsem v tu chvíli extrémně nasranej.“

Na sebe, nebo na vystřídání?
„Na vystřídání. Myslím, že k sobě umím být upřímný, a kdybych cítil, že góly jdou za mnou, neřeknu půl slova. Chápal bych to. Tahle situace mě naštvala. Co si pamatuju, začal jsem nadávat, řvát, peskovat. A do toho mi trenér řekl, ať se vrátím. Vytočil mě pořádně, pak jsme si to v klidu vyříkali. Vyhrálo se, čili trenérovi se tah povedl. Nikdo mu nemůže říct nic proti.“

Pochopili jste se s Modrým okamžitě?
„Jo, řekli jsme si k tomu svoje a hned byl mezi námi čistý stůl.“

Ale kolega Jan Strmeň musel zírat, u brankoviště už se připravoval a najednou šel zpět.
„Pro něj to nebylo moc příjemný. Už byl ve své zóně a najednou musel mazat zpátky. Ale naštěstí máme mezi sebou vynikající, vysoce nadstandardní vztah. Vzal to.“

Toho jsem si všiml hned, že si navzájem přejete a podporujete se. V tak konkurenčním prostředí to nebývá / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

Taky bych poprosil, zda to sem někdo nedá

Tohle by měl někdo celé prosím?

Hořká tečka za sladkou sezonou. Tak vnímá bronzový finiš gólman Motoru Dominik Hrachovina. Na jihu Čech patrně setrvá. „Ale je špatně, že se tenhle tým rozpráší,“ vadí mu.

odkaz

Tak že se nepřipravil na kemp je samozřejmě jeho kravina. Škoda pro něj, myslím si, že kdyby chtěl tak na NHL úplně v klidu má

Což to jo. Jestli je to pravda, tak v tom článku píšou, že ani nepřijel připravený na kemp, možná i proto to zranění. Neviděl jsem jak se mu to stalo. Ale tak je to jeho věc.

Tak ale stejně je podle mě 12 zápasů malej vzorek na to, aby jsi mohl toho hráče hodnotit. Pasta měl taky pomalej rozjezd a teď je to zase starej doprej Pastrňák.

Do sezony nevstoupil ideálně, balancoval na hraně sestavy, objevil se dokonce i mezi zdravými náhradníky. Po dvanácti zápasech si poranil koleno a ročník pro něj předčasně skončil.
Zdroj: odkaz