Diskusní fórum

Nakonec jsem se rozhodl na HK vyrazit diky Novotňákovi. Nějak to na mě ale všechno padlo. Sousední gaučáci příliš neznalí pravidel. Za mnou někdo někomu líčil zážitky z pracovní cesty a to už byl zápas v plném proudu. Ale nikdo není dokonalý... Jenže, najednou vidím Vráblíka, absolventa vimperské lidové, nikoli hokejistu, jak si to hrne s partou trubek přes A3 ke kotli. A všechno to na mě padlo. Flashback jako kráva. Sorry, ale trubači ke konci MTFD éry byli s těma svýma odrhovačka tak zoufale nudní a stereotypní... A fakt nemám potřebu si výše napsané jakkoliv připomínat. Jsem rád, že je kotel "utnul", jak tu čtu. Po první třetině jsem odešel, čehož lituju, a je to hnusný, ale prostě jsem to nedal. Prvně v životě. Den blbec a tohle byla třešnička.

Aréna by měla patřit kotli. Trubky už tu byly. Díky, a nikdy víc.

K fandění kotle. Jste super. Jediná věc. Často člověk čistě po sluchu nepozná, jestli Motor prohrává a měl by zabrat nebo
jestli vyhrává. Jednoduše: stále chybí nějaký explicitně energický, výrazný rachot, pokřik "poslední záchrany" podpořený specifickým rytmem, který by tým nakopl a jasně sdělil, že je třeba zabrat. Něco, co jasně vlije do žil adrenalin, energii. Tohle mám na srdci asi už patnnáct let... Pokřik, co Motor fakt probere a nakopne, ne ho jen nechá vrnět.

Salut všem, kteří mají Motor v srdci. Pozéři ven!