Diskusní fórum
Zaregistrujte se ZDARMA nebo využijte výhody PROFI registrace. Více čtěte níže.
Filtr: výpis příspěvků uživatele "karlos626" | vypnout filtr
karlos626 | motor
Reagovat
02.02.2009, 19:54
odkaz
02.02.2009, 19:28
hledám člověka, který je na této fotce. jmenuje se Aleš. Aleši, jestli jsi na fóru, prozraď mi svůj nick. Karel z Hvězdy (Lužnice). Dík (ta fotka je na rajčeti)CIMG1875
02.02.2009, 14:40
snad to tu nebylo.:02.02. - 13:20
Třetí změnu v sestavě pro švédské LG Hockey Games musel udělat kouč národního týmu Vladimír Růžička. Vzhledem k přetrvávajícím potížím s ramenem se třetího podniku letošního Euro Hockey Tour nezúčastní slávistický útočník Roman Červenka, do nominace byl místo něho dodatečně zařazen českobudějovický Tomáš Kůrka.
Třetí změnu v sestavě pro švédské LG Hockey Games musel udělat kouč národního týmu Vladimír Růžička. Vzhledem k přetrvávajícím potížím s ramenem se třetího podniku letošního Euro Hockey Tour nezúčastní slávistický útočník Roman Červenka, do nominace byl místo něho dodatečně zařazen českobudějovický Tomáš Kůrka.
10.01.2009, 20:23
Ocenění pro klub
Klub HC MOUNTFIELD obdržel v rámci vyhlašování nejlepších sportovců roku 2008 cenu pro druhý nejlepší tým v kategorii mužstev. Mezi jednotlivci se pak na třetí příčce umístil brankář týmu Roman Turek. (8.1.2009, 08:04)
Nějak tomu nerozumim 2. nebyli.
Klub HC MOUNTFIELD obdržel v rámci vyhlašování nejlepších sportovců roku 2008 cenu pro druhý nejlepší tým v kategorii mužstev. Mezi jednotlivci se pak na třetí příčce umístil brankář týmu Roman Turek. (8.1.2009, 08:04)
Nějak tomu nerozumim 2. nebyli.
10.01.2009, 17:42
TO: RDMD Má naprostou pravdu. Většina lidí zde na fóru reaguje na téma R.D. dost zaujatě. Doufám, že Radek ještě bude mít možnost všem těmto lidem zavřít hubu.
02.01.2009, 20:52
„Naše výsledky nebyly dobré a dospět to k tomu muselo.“ Za špatné výkony mohou všichni, tvrdil. „Kdybychom hráli dobře, tak by zůstal,“ míní Gřegořek.
02.01.2009, 20:20
(_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_)(_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_)(_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_) (_|_)
02.01.2009, 20:01
Kur a už kopněte e.b. do p dele. To jsou vám ukradení i fanoušci???????????????????? Tohle už není možný
10.12.2008, 16:08
Trochu mimo hokej, prosím poraďte mi někdo, jak se vkládají odkazy. Jsem totální PC analfabet. Dik
17.11.2008, 14:44
Vítězství bojovného Jihočecha! Pavel Pýcha zdolal potíže s alkoholem a zase žije hokejem
13.11.08 | Autor: Václav Jáchim
Před lety zářil v dresu Českých Budějovic, góly dával také na vojně v Trenčíně. Pavel Pýcha se vypracoval do národního mužstva, během sezony 1990-91 získal v elitním výběru pevné místo. Na velkém turnaji sice nehrál, ovšem v domácí nejvyšší soutěži zaznamenal spoustu povedených sezon. Po skončení kariéry se ovšem ztratil z očí, prošel si i poměrně vážnými osobními problémy. Ale dokázal se vrátit a už zase žije hokejem! "Dostal jsem šanci v českobudějovickém klubu a moc si toho vážím. Pomáhám Janu Trummerovi u béčka dorostu, předtím jsem trénoval žáky," vypráví sympatický Jihočech.
Když hovoří, z jeho hlasu plyne zvláštní směs pokory a radosti z toho, co právě dělá. Často se usmívá, o práci s mladými se baví s velkou chutí. "Mám dvanáctiletého syna, hraje za sedmou třídu. Jezdím s ním po zápasech, užívám si to. Hokeje mám nad hlavu, ale jsem za to strašně šťastný," konstatuje.
Svůj sport neopustil, dělá ho hlavně pro zábavu. "Civilní povolání mám jiné. Jezdím u jedné firmy, rozvážíme produkty gastronomie. Bývám ve skladu, když je potřeba, sednu za volant. Sídlíme v Budějovicích, ale občas vyrazíme třeba i do Prahy. Můj šéf pan Slípka je velmi vstřícný, takže když potřebuju odjet na zápas nebo na trénink, umožní mi to. Za to bych mu chtěl poděkovat," vzkazuje na dálku.
Jinak není dne, aby se Pýcha neobjevil v Budvar aréně. Na ledě dřívějšího stadionu patřil k hlavním hvězdám ligového Motoru. V průběhu 90. let byla českobudějovickou chloubou útočná formace Rob, Horák, Pýcha. "S klukama se občas potkávám. Luboše Roba teď vidím víc, jeho syn hraje s mým. To víte, že občas zavzpomínáme na staré časy," usmívá se.
Pavel si velmi rád připomene také vojnu v Dukle Trenčín. "Zažil jsem tam dva parádní roky," upozorňuje. V tom prvním nasbíral během 38 zápasů 35 bodů, druhý skončil oslavou mistrovského titulu. "Poznal jsem hráče jako Švehla, Pálffy, Petrovický, Kolník a podobně. Mnozí to dotáhli do NHL. Vedl nás výborný trenér Július Šupler, s nímž jsem v kontaktu pořád. Když jezdil loni jako kouč slovenského nároďáku do Budějovic, zašli jsme na večeři."
Od úspěšného trenéra se snaží i leccos pochytit. "Pan Šupler mi radí, někdy si zavoláme. Moc si ho vážím," říká. Jednou se třeba také postaví na střídačku elitního týmu, ale Pýcha je teď rád, že může pracovat s nadějemi. "Před časem jsem zašel na budějovický klub, jestli by pro mě něco neměli. Pan Liška, který má mládež na starost, mi vyšel vstříc. To samé Jan Trummer. Působil jsem u čtvrté až šesté třídy, teď jsem u dorostu," vypráví chlapík, jemuž u soutoku Vltavy s Malší neřeknou jinak než Čenda.
Jak přezdívka vznikla? "Mám ji po slavném místním hokejistovi Čeňku Píchovi. Psal se s měkkým i, v roce 1949 se stal mistrem světa. Já ho zažil jako mladej kluk, pan Pícha tu jezdil s rolbou a občas mě i svezl. Bohužel pak brzy zemřel. Když jsem přišel do áčka, Lála, Caldr a další mi hned začalí říkat Čendo. Stejně to platí i v případě mého syna Pavla - to je Čenda II. No a před devíti měsíci se nám narodil Tomáš - Čenda III.," připomíná pyšný otec.
Pavel junior dělá tátovi radost. "Je šikovný, myslí mu to, dobře bruslí. Ale bez práce nejsou koláče," říká Pýcha starší. Sám se už na ledě skouzne jen coby trenér. "Hrával jsem krajský přebor za Hlubokou, také mě bavil fotbal. Jenže mám přetržený křížový vaz v koleně, musím být opatrný. Na větší zátěž myslet nemohu, s hraním je konec," tvrdí bez výraznější stopy smutku.
Ačkoli už Pýcha nedává góly v soutěžních zápasech, jedno velké vítězství před několika lety vybojoval. Vyhrál sám nad sebou. Nad svou závislostí. Útočník, který v dresu národního týmu sehrál osm utkání, překonal potíže s alkoholem a získal svůj soukromý Stanley Cup. "Měl jsem dost vážné problémy, alkohol jsem nezvládal," připomíná otevřeně.
Všechno vzniklo po skončení kariéry. "Hledal jsem uplatnění, navíc mi zrovna v takovém blbém období umřel táta. Zradilo ho srdce, kdyby se to pohlídalo, mohl tady s námi být. Táta chodil na mé hokeje, pořád jsem se o něj mohl opřít. Jeho smrt mi úplně vzala vítr z plachet," přiznává.
V té době provozoval Pýcha restauraci na českobudějovickém náměstí. "Dva roky jsem tomu věnoval úplně všechno. Soboty, neděle, celé týdny a měsíce. Bez zavíračky, bez odpočinku. Manželka je kuchařka, šli jsme do toho naplno. Já byl v hospodě pořád. Znáte to - občas jsem zůstal s hosty, dali jsme si alkohol. Postupně jsem do toho spadnul. Pil jsem stále častěji," popisuje.
Prošel těžkým obdobím, trpěl sám i jeho rodina. "Naštěstí mi právě nejbližší pomohli. Máma, brácha, manželka. Přes sestřenici jsem se dostal k možnosti léčení v Praze u Apolináře. Nechal jsem se přesvědčit a dneska jsem všem strašně vděčný. Po třech měsících jsem vyšel jako jiný člověk. Od té doby abstinuju. Když se mi narodil druhý syn, udělal jsem oslavu se vš / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
13.11.08 | Autor: Václav Jáchim
Před lety zářil v dresu Českých Budějovic, góly dával také na vojně v Trenčíně. Pavel Pýcha se vypracoval do národního mužstva, během sezony 1990-91 získal v elitním výběru pevné místo. Na velkém turnaji sice nehrál, ovšem v domácí nejvyšší soutěži zaznamenal spoustu povedených sezon. Po skončení kariéry se ovšem ztratil z očí, prošel si i poměrně vážnými osobními problémy. Ale dokázal se vrátit a už zase žije hokejem! "Dostal jsem šanci v českobudějovickém klubu a moc si toho vážím. Pomáhám Janu Trummerovi u béčka dorostu, předtím jsem trénoval žáky," vypráví sympatický Jihočech.
Když hovoří, z jeho hlasu plyne zvláštní směs pokory a radosti z toho, co právě dělá. Často se usmívá, o práci s mladými se baví s velkou chutí. "Mám dvanáctiletého syna, hraje za sedmou třídu. Jezdím s ním po zápasech, užívám si to. Hokeje mám nad hlavu, ale jsem za to strašně šťastný," konstatuje.
Svůj sport neopustil, dělá ho hlavně pro zábavu. "Civilní povolání mám jiné. Jezdím u jedné firmy, rozvážíme produkty gastronomie. Bývám ve skladu, když je potřeba, sednu za volant. Sídlíme v Budějovicích, ale občas vyrazíme třeba i do Prahy. Můj šéf pan Slípka je velmi vstřícný, takže když potřebuju odjet na zápas nebo na trénink, umožní mi to. Za to bych mu chtěl poděkovat," vzkazuje na dálku.
Jinak není dne, aby se Pýcha neobjevil v Budvar aréně. Na ledě dřívějšího stadionu patřil k hlavním hvězdám ligového Motoru. V průběhu 90. let byla českobudějovickou chloubou útočná formace Rob, Horák, Pýcha. "S klukama se občas potkávám. Luboše Roba teď vidím víc, jeho syn hraje s mým. To víte, že občas zavzpomínáme na staré časy," usmívá se.
Pavel si velmi rád připomene také vojnu v Dukle Trenčín. "Zažil jsem tam dva parádní roky," upozorňuje. V tom prvním nasbíral během 38 zápasů 35 bodů, druhý skončil oslavou mistrovského titulu. "Poznal jsem hráče jako Švehla, Pálffy, Petrovický, Kolník a podobně. Mnozí to dotáhli do NHL. Vedl nás výborný trenér Július Šupler, s nímž jsem v kontaktu pořád. Když jezdil loni jako kouč slovenského nároďáku do Budějovic, zašli jsme na večeři."
Od úspěšného trenéra se snaží i leccos pochytit. "Pan Šupler mi radí, někdy si zavoláme. Moc si ho vážím," říká. Jednou se třeba také postaví na střídačku elitního týmu, ale Pýcha je teď rád, že může pracovat s nadějemi. "Před časem jsem zašel na budějovický klub, jestli by pro mě něco neměli. Pan Liška, který má mládež na starost, mi vyšel vstříc. To samé Jan Trummer. Působil jsem u čtvrté až šesté třídy, teď jsem u dorostu," vypráví chlapík, jemuž u soutoku Vltavy s Malší neřeknou jinak než Čenda.
Jak přezdívka vznikla? "Mám ji po slavném místním hokejistovi Čeňku Píchovi. Psal se s měkkým i, v roce 1949 se stal mistrem světa. Já ho zažil jako mladej kluk, pan Pícha tu jezdil s rolbou a občas mě i svezl. Bohužel pak brzy zemřel. Když jsem přišel do áčka, Lála, Caldr a další mi hned začalí říkat Čendo. Stejně to platí i v případě mého syna Pavla - to je Čenda II. No a před devíti měsíci se nám narodil Tomáš - Čenda III.," připomíná pyšný otec.
Pavel junior dělá tátovi radost. "Je šikovný, myslí mu to, dobře bruslí. Ale bez práce nejsou koláče," říká Pýcha starší. Sám se už na ledě skouzne jen coby trenér. "Hrával jsem krajský přebor za Hlubokou, také mě bavil fotbal. Jenže mám přetržený křížový vaz v koleně, musím být opatrný. Na větší zátěž myslet nemohu, s hraním je konec," tvrdí bez výraznější stopy smutku.
Ačkoli už Pýcha nedává góly v soutěžních zápasech, jedno velké vítězství před několika lety vybojoval. Vyhrál sám nad sebou. Nad svou závislostí. Útočník, který v dresu národního týmu sehrál osm utkání, překonal potíže s alkoholem a získal svůj soukromý Stanley Cup. "Měl jsem dost vážné problémy, alkohol jsem nezvládal," připomíná otevřeně.
Všechno vzniklo po skončení kariéry. "Hledal jsem uplatnění, navíc mi zrovna v takovém blbém období umřel táta. Zradilo ho srdce, kdyby se to pohlídalo, mohl tady s námi být. Táta chodil na mé hokeje, pořád jsem se o něj mohl opřít. Jeho smrt mi úplně vzala vítr z plachet," přiznává.
V té době provozoval Pýcha restauraci na českobudějovickém náměstí. "Dva roky jsem tomu věnoval úplně všechno. Soboty, neděle, celé týdny a měsíce. Bez zavíračky, bez odpočinku. Manželka je kuchařka, šli jsme do toho naplno. Já byl v hospodě pořád. Znáte to - občas jsem zůstal s hosty, dali jsme si alkohol. Postupně jsem do toho spadnul. Pil jsem stále častěji," popisuje.
Prošel těžkým obdobím, trpěl sám i jeho rodina. "Naštěstí mi právě nejbližší pomohli. Máma, brácha, manželka. Přes sestřenici jsem se dostal k možnosti léčení v Praze u Apolináře. Nechal jsem se přesvědčit a dneska jsem všem strašně vděčný. Po třech měsících jsem vyšel jako jiný člověk. Od té doby abstinuju. Když se mi narodil druhý syn, udělal jsem oslavu se vš / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
31.12.2007, 15:45
Včera tam nic tak dramatickýho nebylo. Akorát jeden pořadatel přišel o kapucu, a pak se hrdinsky schovával za helmíky.
Zaregistrujte si své uživatelské jméno a nikdo se za vás již na fóru nebude vydávat! Základní registrace je zdarma.
Jsou diskuse vaším denním chlebem? Pořiďte si profi-registraci s vlastní ikonkou, prohledáváním dalšími službami. To vše jen za jednu SMS! více o profi registraci.
- Chcete-li udělat nový řádek, stačí zařádkovat enterem, netřeba používat html tagy.
- Děkujeme, že se zde na fóru budete chovat jako slušní lidé.
Redakce si vyhrazuje právo ve výjimečných případech smazat vulgární, urážlivé nebo nesmyslné příspěvky.
