Diskusní fórum

Tady
odkaz

Jakým způsobem na vaši trenérskou práci dohlíží lidé z Buffala?
„Vyloženě přímý dohled není, ale jsou tu hodně často s námi rozvojoví trenéři, kteří objíždějí zdejší juniorské soutěže nebo i evropské ligy v místech, kde jsou Buffalem draftovaní kluci. Trenéři se tu staví, několikrát do měsíce jdou s námi led. Asistent GM Sabres Jason Karmanos je tu pomalu na každém utkání. Po něm vždy následuje přímá komunikace mezi ním a naším hlavním koučem. O víkendu jsme hráli v Lavalu, což je předměstí Montrealu, a stavil se za námi skaut Sabres, protože přímo sledoval a reportoval zápas. Dohled nad našimi hráči je neustálý, Buffalo chce mít o nich maximální, absolutní přehled. Komunikace probíhá na dennodenní bázi.“

V hokeji jste zažil všechno, přesto: najdete něco, co i vás zaskočilo?
„Abych nemluvil stále jen pozitivně, na klukách si dost často všimnete jejich nezralosti.“

V čem hlavně?
„Zkrátka, že jim něco chybí, a proto jsou na farmě. Hodně hráčům schází herní myšlení. Jsou rychlí, šikovní, technicky zdatní, nabušení, v herním myšlení však mají rezervy. Jenže právě v tomhle směru se láme chleba a je to věc, která odděluje hráče pro NHL a ty druhé. Herní myšlení jde strašně těžko naučit. Proto spousta hráčů nedosáhne na full time job v NHL. A je to důsledek toho, že dnes už chybí to klasické, co bývalo dřív. Kdy jste hodil aktovku doma do kouta, šel hrát ven bandy hokej, fotbal, basket a podobně. Právě tam do sebe herní myšlení dostanete, vypěstujete si ho. Doba je jiná, tohle manko platí pro celý svět.“

Podívejte, lidi v NHL nejsou hloupí, s hráči mají své plány. Hráče pro svůj tým si na farmě chtějí náležitě připravit.“

Aby ho už pak nemuseli vracet, že?
„Ano. Přesně tak. Já moc dobře vím, jaké myšlenky ti kluci mají. Přemýšlí, proč je ještě nepovolali nahoru. Ale vemte jed na to, že v podstatě všechny kluby NHL moc dobře vědí, proč postupují zrovna tak, jak postupují. Liga AHL je vynikající pro development hráčů. V Rochesteru máme čtyři, možná pět kluků s reálnou šancí jednou se posunout do NHL. Ne jen na návštěvu, myslím napořád. A to by měl být ten cíl. Spousta mladých kluků sem přichází z Evropy, potřebují se s novým prostředím sžít, kolikrát nemluví anglicky. AHL je pro ně ideálním a klíčovým prostředím pro sportovní i osobností růst. Byť si dost často mladí hráči myslí, že jsou na posun do NHL ready.“

Což je na jednu stránku dobře, ale měli by věřit tomu, jak to s ním nadřízení zamýšlejí.
„Čtu články v českých médiích, poslouchám podcasty, kde se dozvídám, že už by konkrétní kluci měli jít nahoru, ale ono to tak dost často není. Na rovinu: hráčů, co se chtějí dostat do NHL, jsou mraky. Jenom u nás je pět vynikajících hráčů, kteří se nám ani nevejdou do sestavy. Konkurence je obrovská. Přijít z Česka neznamená, že půjdete rovnou do NHL. Tu ligu si musíte vydobýt. A pokud nemají v NHL zraněné, není důvod povolávat hráče z farmy. Stejně tak není důvod povolávat z farmy do NHL kluka na pozici někoho, kdo zastává jinou roli. Věřte tomu, kluby vědí, co dělají, a s každým konkrétním hráčem mají jasný plán.“

A když se vrátíme k blízké budoucnosti Kulicha a Rouska s ohledem na postup do NHL?
„Mně se líbí jejich trpělivost. A víra v to, že se s nimi správně pracuje. Což je například něco, co mi chybí v českém hokeji. Teď si rýpnu, ale přijde mi, že u nás je spousta organizací, která nedostatečně pracuje s mladými hráči. Proto máme tak vysokou ´úmrtnost´ hokejistů kolem dvaceti let. Nemají kde hrát. A jdou do druhé ligy s tím, že hlavní džob už je pro ně škola.“

Liberec - Sparta: Rousek na modré obral Rosandiče a překonal Kváču, 0:4
Zapnout zvuk




00:00

Reklama 1 z 1 - 00:24 /
00:30






V Česku měl Kulichův hattrick do sítě Lavalu slušný ohlas, jak se to vnímá přímo u vás?
„Každý hattrick je fantastický počin. Jirkovi se zápas výborně povedl od první situace, co byl na ledě, a zápas nám pak vyhrál v prodloužení. Jednou z Jirkových největších předností je střela. Ať už one timer, nebo tahák. To je žihadlo a švestka, jako když ji vypálíte z kanónu. Pokud v tomhle duchu bude pokračovat, lidem z Buffala bude nasazovat do hlavy čím dál většího brouka. Což je přesně to, co jako mladý hráč chcete lidem nahoře dělat. Dokazovat, že se postupnými krůčky přibližujete z nováčkovské role k pozici lídra na farmě a i dál.“

Přičemž v hlavě by neměl mít jen Buffalo, protože v NHL se může stát všechno, ne?
„Jasně. V NHL máte 31 dalších organizací, které vás sledují. A sledovanost mladých hráčů s potenciálem je tu obrovská. Hráči se tu různě vyměňují, takže i kdyby vám to náhodou nemělo vyjít v tom vašem týmu, svou hrou můžete upoutat jiný celek a dostat první velkou příležitost v něm. Důležité je, aby měl Jirka konzistentní výkonnost. Je naprosto zřejmé, že hattricky nebude dávat na počkání. Zároveň by to s góly nemělo být jako na houpačce. Krásný ale je, že Jirka je pracant, chce se zlepšovat a to mu slouží ke cti.“

Co konkrétně mu tedy ještě schází k povoláváku do NHL? Oboustranné hraní? Vhazování?
„To, co zmiňujete, není záležitost několika tréninků, jedná se o celoroční proces každého hráče, nejen Jirky. Jeho předností je bruslení a střelba, další aspekty jako celoplošná hra, obranná fáze nebo bule je záležitost, na níž se dá pracovat dennodenně.“

Vidíte Kulicha v NHL spíš na centru, či na křídle?
„Důležité je umět zahrát obě pozice. Zvládat přecházení z křídla na centra a obráceně by pro něj bylo nejlepším řešením. Tahle dovednost by mu v rámci vlastního developmentu neskutečně pomohla. Osobně ho vidím na obou místech, ale jde o to, kde ho budou potřebovat Buffalo Sabres v daný a správný moment. A aby tam v tu chvíli Jirka vletěl, zaujal a už se sem nevrátil.“

Co v Rochesteru děláte, když náhodou máte volno?
„Vzhledem k tomu, že v jednom domě společně bydlím s hlavním trenérem a dvěma dalšími kolegy z realizáku, kde každý má svůj vlastní pokoj, večer se všichni koukáme na NHL. Pokud hrají Sabres, díváme se na ně, ale i na další týmy. Já nejradši na Tampu, která se mi dlouhodobě líbí. Nebo na Colorado. Druhá věc je, že každé ráno brzy vstávám, chci být včas na zimáku, abych něco udělal i pro svoje tělo, takže chodím dost brzy spát.“

Jakým způsobem na vaši trenérskou práci dohlíží lidé z Buffala?
„Vyloženě přímý dohled není, ale jsou tu hodně ča / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

Co vás pracovně nejvíc baví a naplňuje?
„Příprava na zápas i na samotný trénink. Je to spousta hodin práce a jiné než v Evropě.“

V čem především?
„AHL je vyloženě rozvojová liga. Stěžejní je vychovávat hráče pro NHL. Nejdřív mě obrovsky překvapilo, že nemůžete vždycky dát na led nejlepší tým podle vlastního uvážení.“

Proč?
„Máme tu pět výborných hráčů, kteří svou výkonností jednoznačně patří do základní sestavy. Ale nemůžete je nasadit, protože prvořadé je pracovat s hráči pod kontrakty NHL. Ano, někdy najdete způsob, jak je vyndat ze sestavy, třeba při dvou utkáních ve dvou dnech. Ale jde o prospekty a za normálních okolností musí být v sestavě hráči s kontraktem s Buffalem. S těmi bez smlouvy se pak dělá extra práce bokem, neboť nemají takové zápasové vytížení. Z druhé strany tu máme obrovskou konkurenci, nabitý tým, což je krásný. A pro nás trenéry úkol vymyslet to tak, aby se všichni cítili být důležitou součástí mužstva.“

Tomu asi odpovídá i kvalita tréninku, mám pravdu?
„Stoprocentně. To se mi na tom strašně líbí. Mě baví živelný hokej a i tréninky nahoru dolů s maximální intenzitou. Vím, že si řada lidí klepala na čelo, když jsem takhle chtěl pracovat v Budějovicích. Třetí rok se nám v extralize hrubě nedařilo, hodně jsme prohrávali. Začalo to spoustou porážek o gól zkraje sezony a postupně se to kupilo. Nic z toho však nezmění můj názor na hokej. Pokud bych měl najít fotbalový ekvivalent, hned mě napadne FC Liverpool. Tam to ti borci taky pilují od první do devadesáté minuty. Na plný kule.“

Co přesně máte jako trenér na starosti?
„Přesilovky a zjišťování způsobu hry soupeřů. Mám velkou radost z toho, jaký prostor jsem dostal. Samozřejmě, že všechno, co prezentuju směrem k týmu, nejprve zkonzultuju se Sethem Appertem. Naše vzájemné debaty o hokeji jsou fantastický, doslova nádherný. Je tu ideální prostor pro to, abyste se jako kouč zlepšoval, posouval.“

Na střídačce při zápase je vás vždycky plno, musíte se krotit coby asistent?
(usmívá se) „Musím se kontrolovat, role asistenta je úplně jiná než u hlavního kouče. Ale už jsem si tím procházel u Pepy Jandače v národním týmu. Není to tak, že bych přišel a musel se učit správným způsobům. Zásadní je, že se tu všechno ladí do pozitivna. Ať je to jak chce, půlka našeho mančaftu jsou de facto děti. Musíte brát v potaz, co přesně a v jakém duchu jim předkládat.“

Pod sebou máte krajany Jiřího Kulicha a Lukáše Rouska, je to specifické pro obě strany?
„Určitě. Ale hlavně je to hezký. Oba dva jsou dobří a fajn kluci, rádi se zasmějí. Působit v týmu, kde jsou čeští hokejisté, je bezvadný. Třeba i v tom, že když jim separátně ukazujete něco na videu, můžete to probrat v češtině. Samozřejmě, že společný mítink ohledně přesilovky nevedu v češtině, i když zrovna říkám něco Jirkovi nebo Rousínovi. Ale pokud se bavíme individuálně, bavíme se v mateřštině. Narazit na Čechy ve světě je vždycky příjemné, v mé hráčské kariéře jsem byl za každého krajana u týmu rád. Pamatuju si i na to, když mě trejdovali na Floridu, narazil jsem na Slávu Lenera, který tam dělal asistenta hlavního kouče.“

Kulich i Rousek jsou důležitou součástí týmu Rochesteru, potřebujete je v soutěži. Ale zároveň by jejich povolání do Buffala bylo i vaším vyznamenáním. Jak se tohle ve vás pere?
„Já tu jsem hlavně od toho, abych oběma klukům co nejvíc pomohl. A pokud jim přijde pozvánka nahoru, budu šťastný i za ně. A svým způsobem už je tady nebudu chtít vidět, pokud mi rozumíte… (usmívá se) Pro kouče na farmě je největší odměnou, pokud se hráč dostane do NHL a už v ní zůstane. To je ten zásadní důvod, proč s kluky pracujete. Buffalo na tom posledních pár let nebylo výkonnostně extra dobře, což s sebou přináší draftování spousty mladých a šikovných hráčů. S šancí propracovat se výš. Jakmile ten moment přijde, jste rádi i za ně. NHL je sen a my trenéři se pro uplatnění hráčů v nejlepší lize snažíme dělat vše. Co jsme se při hráčské kariéře naučili, snažíme se teď předávat. Možná právě proto jsem dostal nabídku Rochesteru. Na farmě jsem sám strávil tři a půl roku a poznal, co všechno obnáší dostat se nahoru. Ne každý naskočí do NHL rovnou, najdete spoustu hráčů, kteří se k ní musí dopracovat. Sám tu cestu dobře znám.“

Jak blízko jsou Kulich s Rouskem NHL? A je na nich znát nedočkavost?
„O nedočkavosti bych nemluvil, protože ty kluky strašně baví chodit na tenhle zimák. Vědí, že mají stoprocentní podmínky ke zlepšování výkonnosti a osobního růstu. Což je pro ně v danou chvíli nejlepší. Mají za sebou výborné play off v minulé sezoně. Jirka Kulich tu byl loni nováček, ale letos už se od něj očekává, že se zařadí k lídrům. Každý hráč si přeje mít čím dál důležitější roli. Aby se zlepšoval každým utkáním, každý týden a měsíc po měsíci. Aby ukázal organizaci NHL, že si místo nahoře zaslouží. Podívejte, lidi v NHL nejsou hloupí, s hráči mají své plány. Hráče / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

Ber, nebo nech být. Václav Prospal (4 měl začátkem letních prázdnin těžkou hlavu. Doputovala k němu nabídka na pozici asistenta kouče v AHL. Do hokeje nekompromisně zažraný trenér si mohl užívat rodinné idyly na Floridě, ale rozhodl se, že do toho půjde. „A nelituju. AHL je skvělá soutěž s možností tvarovat mladé kluky pro NHL,“ líčí v rozhovoru pro Sport a iSport.cz člen realizačního týmu Rochester Americans, jenž spadá pod Buffalo Sabres. Na starosti má z bezprostřední blízkosti i rozvoj Jiřího Kulicha a Lukáše Rouska. Kdy se dočkají NHL?
Čuchl si k práci u národního mužstva, budějovický Motor vrátil mezi extraligovou elitu, ocitl se mezi kandidáty na post kouče ve Spartě. Po profesní stránce se však Václav Prospal líp cítí v zámoří, kam se vydal před 30 lety. Hned tak se nic nezmění, v AHL podepsal na dva roky. Sen o džobu v NHL je zase o fous blíž. „Upřímně říkám, že tady na to zírám s otevřenou hubou,“ chválí si podmínky v Rochesteru, čtvrtmilionovém městě státu New York.

Můžete už nyní říci, že jste udělal správný krok?
„Z profesního hlediska rozhodně. Celou svoji kariéru jsem krom dvou výluk v NHL strávil za mořem, hrál jsem tu od svých osmnácti a zdejší hokej je mi bližší než evropský. Jsem Čech, uvažuju jako Čech a zůstanu jím, mám však dva domovy. A netajím, že tíhnu k hokeji, který se hraje s daleko větším nasazením, fyzickým kontaktem, důrazem a tlakem do brankoviště. Chtěl bych se pracovně etablovat v Severní Americe. Kam až to dotáhnu, je ve hvězdách.“

Nakolik s tím souvisí vaše rodinná situace, děti máte po školách, ale v Rochesteru jste sám?
„Rodinná stránka je druhá věc, v tomto směru to není ideální, protože, jak říkáte, jsem tu sám. Mám ale krásné bydlení, každý den chodím v šest ráno na zimák. A protože jsem obklopený od rána do večera mladými lidmi, ani vám nepřijde, že vám něco chybí. Až večer doma po práci je to jiné. Kdybych ovšem neměl od rodiny maximální podporu, tahle práce by se dělat nedala. Od domova jsem dvacet hodin jízdy autem. Důležité je dát si časový horizont, kdy si vyhodnotíte, zda to takhle chcete dělat i dál. Hokej miluju, ale miluju i svou rodinu, chci vidět své děti vyrůstat. Měl jsem je tu minulý týden na čtyři dny na náš první zápas a bylo to super.“

V NHL se na zápasy veskrze lítá, v AHL jezdíte autobusy. Je to těžký skok?
„Nemám s tím problém, i když to jsou štreky. Teď jsme se z Lavalu vrátili o půl páté ráno. Ale je to součást hokeje. Prošel jsem si tím jako mladej kluk a někam mě to posunulo. A beru to i jako součást trenérského růstu. Najdete strašně málo chlapů, kteří chtějí koučovat a dostanou hned šanci v NHL, jako Martin St. Louis v Montrealu.“

Dostal se tam zkratkou, vy si to musíte prošlapat…
„Jo, z NHL mi nikdo nezavolal…“ (usmívá se)

Ovšem tím, že s Rochesterem pracujete pro Buffalo, tak k NHL máte celkem blízko, nebo ne?
„Zázemí, podmínky, vybavení a veškerý servis okolo je na skvělé úrovni. Upřímně říkám, že na to zírám s otevřenou hubou. O kluky je fantasticky postaráno. Hráči mají na zimáku zajištěnou snídani a oběd dennodenně, to za nás vůbec nebývalo. V tomhle směru je to na levelu NHL. Na náš první zápas přišlo asi osm tisíc lidí, popularita hokeje je tu značná. Návaznost na fakt, že Buffalo se také zvedá, vytváří v důsledku velice příjemnou atmosféru kolem hokeje v Rochesteru. Hrajeme třikrát týdně, čili je i velký prostor na trénink. A zápasové tempo? Rachot! Nahoru dolů, fyzický kontakt, spousta střel na branku. Paráda. Přesně takhle to mám rád.“

Z pozice hlavního kouče jste přešaltoval na asistenta. Je to velký skok?
„Pro mě vůbec. Kdybych se na to díval těmahle očima, že jdu z hlavního dolů na asistenta, nabídku bych nemohl vzít. Hned v létě jsme si s lidmi z klubu a v trenérském okruhu vyjasnili kompetence. Kdybych nemohl realizovat svůj pohled na hokej, nemohl bych tu působit. Chci pomoci týmu v rámci své role a dohromady nám to funguje skvěle. Jsem zastáncem koncepční práce a nynější angažmá beru jako odrazový můstek k další.“

Ale kde to bylo řečeno, že tohle dva budou v nominaci?

Nemá to někdo celé?

Karjala Cup
Se Švédskem hrajeme ve Växjö a zbytek v Tampere. Nominace je příští týden a ve čtvrtek 9.11 v 19:00 (18:00 našeho) první zápas.

Kde to je?

Kubík a Ordos zřejmě repre první turnaj

Prospal o práci pro Buffalo: Zírám s otevřenou hubou. Co Kulich a Rousek? odkaz

Ano je to dané řádem a ještě se to hlášení hodně zjednodušuje.

Ano je to dané řádem a ještě se to hlášení hodně zjednodušuje.

... ale co teď nedal Matěj!

OT - z rozhovoru s Ondráčkem: "Celkově na sezonu v Českých Budějovicích vzpomínám dodnes. Sešla se tenkrát neskutečná parta bláznů. V kabině byla sranda snad každý den. I proto jsme sezonu zakončili bronzem a nebylo daleko od toho, abychom se dostali do finále." odkaz

A Koláček druhej gól.

Na Koláčkovy nájezdy se krásně dívá. Tak šikovný ruce a to na první pohled téměř nepatrné klamání tělem, to má resp. umí v rámci ligy málokdo. Konkrétně měkkost jeho práce zápěstím by mu jistě záviděl leckterý šermíř.

a pěkným blafákem při samostatným úniku. Doufám že se mu podaří proškolit i "méně zkušené" kolegy z motoru a příští nájezdy (snad už teda nikdy nebudou:D) se to prokáže

A Koláček gól už ve 2. minutě.

Občas tam nastupuje , alespoň jej Ujčík nepotrestal

Toman by měl hrát s Chlubnou ve druhé, žel teda taky na křídle, ale třeba to tak na ledě nebude. A že má Kachyňa SS do Iglau mi nějak uniklo teda...