Diskusní fórum
Zaregistrujte se ZDARMA nebo využijte výhody PROFI registrace. Více čtěte níže.
08.04.2021, 23:46
No, zas o takovej parník ne. Pokud Sparta vyhraje dohrávky, tak je to momentálně o + 7 a pokud by Slavia prohrála derby, tak pravděpodobně jen o +4 a ještě dost zápasů do konce. Musíme to zvládnout v neděli i ve čtvrtek. Klucí to snad nějak zvládnou, ale ten drajv už opravdu takový není, síly docházejí a Sparta toho bude chtít využít. Navíc Kůdela a Simon Deli mimo.
08.04.2021, 23:40
08.04.2021, 23:25
Dnes to byla hodně špatná Slavia, ale bod dobrej no. Bylo vidět, že těch zápasů klubu + repre už mají kluci v nohách moc. Už tam není ten drajv jako před pár týdny. Navíc Sparta v neděli a ve čtvrtek opět odveta s Arsenalem,pak Plzeň. Strašně těžké období... Snad to klucí nějak zvládnou a uhrají si jak postup, tak ligu.
08.04.2021, 23:12
08.04.2021, 23:08
08.04.2021, 23:05
08.04.2021, 22:56
08.04.2021, 22:56
08.04.2021, 22:52
Reakce na Jeníček: *2* :)) :))...
Jako z totálního hov-na bič a absolutně neférovej výsledek, ale mám radost.
08.04.2021, 18:57
08.04.2021, 18:49
08.04.2021, 18:27
To není moc, když jen Soul má o slabý milion míň obyvatel než Česká republika. Když mluvíte o korejské disciplíně a píli, jak si budete zvykat na českou povahu?
„Je to samozřejmě rozdíl, ale naposledy jsem byl pryč jen pět let. Pocházím odtud, neuplynula tak dlouhá doba, abych se odrodil a nedokázal zapadnout zpátky. Možná ze začátku to chvilku bude trvat, ale nejde jen o náturu.“
Narážíte na jiné společenské zvyklosti, třeba, že se lidi všude klaní?
„To se musím zase odnaučit.“ (usměje se)
Stalo se vám, že jste se zapomněl?
„Vždycky v prvních dnech po návratu, než se člověk rozkoukal. Máte zažité, co se tam sluší a patří, děláte to automaticky, aniž byste si to uvědomoval. Zaplatíte u pokladny, poděkujete a zdvořile se pokloníte. Stejně tak v restauraci. Tohle se mi stávalo po návratu každý rok, pak na mě překvapeně koukali, co předvádím. Vždycky trvalo tak týden, než jsem si zvykl, že jsem zpátky doma.“
Tentokrát se vracíte natrvalo. Byl to jiný návrat než v předchozích letech?
„Vždycky jsem odletěl s kufříkem a zase se s ním vrátil. Teď jsem musel všechno poslat sem. Dřív jako hráč jsem zásilku vypravil lodí, to už nefunguje. Posílal jsem to poštou a v menších krabicích, což je drahé jako prase. Naštěstí náklady hradil klub. Za tři dny mi hlásili, že to mám doma v Čechách. Tady když něco pošlete poštou z Prahy do Brna, trvá to týden.“
Vítejte doma. Ale nic proti tomu, když v Suezkém průplavu uvízl obří šíf a ucpal ho, viďte?
„No, kdybych to posílal lodí, možná bych čekal doteď.“ (směje se)
„Je to samozřejmě rozdíl, ale naposledy jsem byl pryč jen pět let. Pocházím odtud, neuplynula tak dlouhá doba, abych se odrodil a nedokázal zapadnout zpátky. Možná ze začátku to chvilku bude trvat, ale nejde jen o náturu.“
Narážíte na jiné společenské zvyklosti, třeba, že se lidi všude klaní?
„To se musím zase odnaučit.“ (usměje se)
Stalo se vám, že jste se zapomněl?
„Vždycky v prvních dnech po návratu, než se člověk rozkoukal. Máte zažité, co se tam sluší a patří, děláte to automaticky, aniž byste si to uvědomoval. Zaplatíte u pokladny, poděkujete a zdvořile se pokloníte. Stejně tak v restauraci. Tohle se mi stávalo po návratu každý rok, pak na mě překvapeně koukali, co předvádím. Vždycky trvalo tak týden, než jsem si zvykl, že jsem zpátky doma.“
Tentokrát se vracíte natrvalo. Byl to jiný návrat než v předchozích letech?
„Vždycky jsem odletěl s kufříkem a zase se s ním vrátil. Teď jsem musel všechno poslat sem. Dřív jako hráč jsem zásilku vypravil lodí, to už nefunguje. Posílal jsem to poštou a v menších krabicích, což je drahé jako prase. Naštěstí náklady hradil klub. Za tři dny mi hlásili, že to mám doma v Čechách. Tady když něco pošlete poštou z Prahy do Brna, trvá to týden.“
Vítejte doma. Ale nic proti tomu, když v Suezkém průplavu uvízl obří šíf a ucpal ho, viďte?
„No, kdybych to posílal lodí, možná bych čekal doteď.“ (směje se)
08.04.2021, 18:27
Budete v tom pokračovat? Připravíte třeba do kabiny Motoru korejský salát kimči?
„Možná jo, uvidíme. Ale chci říct, že u nás to takhle nefunguje. Tam spolu lidi přes týden pracují v kanceláři, společně zajdou na oběd, a jakmile skončí, jdou třeba ještě na večeři. Žijí víc pospolitě. My se zdržujeme spíš doma, staráme se o děti, jsme víc v rodině. Jejich děti jsou celé dny ve školách, pak mají kroužky a vracejí se až večer. Korejci žijí rodinným životem vlastně jen o víkendech. My když máme v zaměstnání hotovo, chceme co nejrychleji vypadnout a jít domů. Oni i v rámci firmy tráví spoustu času spolu. I u toho jídla se chovají jinak. Tady si každý vybere svoje, tam se objedná pro všechny a každý si bere, co chce. Taky nevidíte, aby někdo seděl sám v restauraci. To je naprosto výjimečné.“
Na rozloučenou jste se zahájení Asijské ligy nedočkal, na konci vašeho prvního pobytu se nedohrála, protože Japonsko zasáhla vlna tsunami…
„To jsem už byl první sezonu asistentem trenéra. Letiště, ze kterého jsme po příletu do Japonska pokračovali dál na zápas play off, za několik hodin přestalo existovat. Měli jsme docela štěstí, protože jsme byli nedaleko. Zemětřesení přišlo víc, ale tohle byl úplně nejhorší zážitek.“
Ale jinak jste měl i obecně štěstí v tom, že jste v Koreji trefil ten správný čas?
„Působil jsem tam v době, kdy byl tamní hokej na vzestupu. Pamatuju, když jsme první rok začínali s panem Vejvodou, který nás do Koreje přivedl. S japonskými týmy jsme prohrávali třeba i o deset gólů. To se postupně otočilo, Anyang Halla byl nejúspěšnějším týmem Asijské ligy, za posledních pět let vyhráli čtyřikrát, jednou do toho skočil Sachalin. Reprezentace hrála elitní skupinu šampionátu, Japonci byli o divizi níž. Ale myslím, že se to vrátí zpátky, základnu a všechno ostatní má Japonsko větší. Zase to vezme pozvolný obrat. Měl jsem štěstí, že jsem přišel zrovna v tuhle dobu, ve správnou chvíli, kdy to šlo všechno nahoru, podporovali sport i kvůli olympiádě.“
Po olympiádě v Pchjongčchangu se vzestup zastavil?
„Ještě pokračoval, jenže koronavirus všechno silně narušil, tamnímu hokeji udělal silnou čáru přes rozpočet. Odnesla to Asijská liga, Japonsko má teď pět profesionálních týmů, které hrají jejich soutěž. Když to řeknu blbě, Asijská liga přinášela mnohem víc Korejcům než ostatním, Teď není a korejský hokej to posouvá zase dolů. Oni hráli všechny turnaje Hockey Challenge, to taky padlo. Pro ty kluky to znamená strašný krok zpátky. Korejci jsou strašně pracovití, trénují parádně, všechno. Ale chyběly jim herní zkušenosti. Díky tomu, že vznikla Asijská liga a její úroveň každý rok stoupala, že hráli Hockey Challenge, získávali zápasové zkušenosti a hodně se zlepšovali. Teď o to najednou přišli. Je otázka, jak dlouho to potrvá. Ale projevit se to musí.“
Korea se s pandemií vyrovnávala dobře. Asijská liga se zasekla vážně jen kvůli karanténě?
„To je hlavní zásadní opatření a zároveň největší brzda. Každý, kdo přijede do země, ať místní, nebo cizinec, do ní musí povinně na čtrnáct dní. Totéž v Japonsku. Karanténa probíhá tak, že jste opravdu zavřený doma. Nikam nesmíte, dvakrát denně se hlásíte hygieně, přes aplikaci posíláte údaje o zdravotním stavu, tělesné teplotě a tak dál. Nemáte šanci tomu uniknout. Všechno je jinak otevřené, restaurace tedy jen do deseti večer, u stolu můžou sedět nejvýš čtyři lidi. Všude se nosí roušky nebo respirátory, při vstupu do restaurace, veřejné budovy nebo obchodu se musíte přihlásit přes QR kód nebo se zapsat. To zavedli, když počty nakažených stouply přes čtyři stovky denně.“
„Možná jo, uvidíme. Ale chci říct, že u nás to takhle nefunguje. Tam spolu lidi přes týden pracují v kanceláři, společně zajdou na oběd, a jakmile skončí, jdou třeba ještě na večeři. Žijí víc pospolitě. My se zdržujeme spíš doma, staráme se o děti, jsme víc v rodině. Jejich děti jsou celé dny ve školách, pak mají kroužky a vracejí se až večer. Korejci žijí rodinným životem vlastně jen o víkendech. My když máme v zaměstnání hotovo, chceme co nejrychleji vypadnout a jít domů. Oni i v rámci firmy tráví spoustu času spolu. I u toho jídla se chovají jinak. Tady si každý vybere svoje, tam se objedná pro všechny a každý si bere, co chce. Taky nevidíte, aby někdo seděl sám v restauraci. To je naprosto výjimečné.“
Na rozloučenou jste se zahájení Asijské ligy nedočkal, na konci vašeho prvního pobytu se nedohrála, protože Japonsko zasáhla vlna tsunami…
„To jsem už byl první sezonu asistentem trenéra. Letiště, ze kterého jsme po příletu do Japonska pokračovali dál na zápas play off, za několik hodin přestalo existovat. Měli jsme docela štěstí, protože jsme byli nedaleko. Zemětřesení přišlo víc, ale tohle byl úplně nejhorší zážitek.“
Ale jinak jste měl i obecně štěstí v tom, že jste v Koreji trefil ten správný čas?
„Působil jsem tam v době, kdy byl tamní hokej na vzestupu. Pamatuju, když jsme první rok začínali s panem Vejvodou, který nás do Koreje přivedl. S japonskými týmy jsme prohrávali třeba i o deset gólů. To se postupně otočilo, Anyang Halla byl nejúspěšnějším týmem Asijské ligy, za posledních pět let vyhráli čtyřikrát, jednou do toho skočil Sachalin. Reprezentace hrála elitní skupinu šampionátu, Japonci byli o divizi níž. Ale myslím, že se to vrátí zpátky, základnu a všechno ostatní má Japonsko větší. Zase to vezme pozvolný obrat. Měl jsem štěstí, že jsem přišel zrovna v tuhle dobu, ve správnou chvíli, kdy to šlo všechno nahoru, podporovali sport i kvůli olympiádě.“
Po olympiádě v Pchjongčchangu se vzestup zastavil?
„Ještě pokračoval, jenže koronavirus všechno silně narušil, tamnímu hokeji udělal silnou čáru přes rozpočet. Odnesla to Asijská liga, Japonsko má teď pět profesionálních týmů, které hrají jejich soutěž. Když to řeknu blbě, Asijská liga přinášela mnohem víc Korejcům než ostatním, Teď není a korejský hokej to posouvá zase dolů. Oni hráli všechny turnaje Hockey Challenge, to taky padlo. Pro ty kluky to znamená strašný krok zpátky. Korejci jsou strašně pracovití, trénují parádně, všechno. Ale chyběly jim herní zkušenosti. Díky tomu, že vznikla Asijská liga a její úroveň každý rok stoupala, že hráli Hockey Challenge, získávali zápasové zkušenosti a hodně se zlepšovali. Teď o to najednou přišli. Je otázka, jak dlouho to potrvá. Ale projevit se to musí.“
Korea se s pandemií vyrovnávala dobře. Asijská liga se zasekla vážně jen kvůli karanténě?
„To je hlavní zásadní opatření a zároveň největší brzda. Každý, kdo přijede do země, ať místní, nebo cizinec, do ní musí povinně na čtrnáct dní. Totéž v Japonsku. Karanténa probíhá tak, že jste opravdu zavřený doma. Nikam nesmíte, dvakrát denně se hlásíte hygieně, přes aplikaci posíláte údaje o zdravotním stavu, tělesné teplotě a tak dál. Nemáte šanci tomu uniknout. Všechno je jinak otevřené, restaurace tedy jen do deseti večer, u stolu můžou sedět nejvýš čtyři lidi. Všude se nosí roušky nebo respirátory, při vstupu do restaurace, veřejné budovy nebo obchodu se musíte přihlásit přes QR kód nebo se zapsat. To zavedli, když počty nakažených stouply přes čtyři stovky denně.“
08.04.2021, 18:27
Tolik záleží na jediném člověku?
„V Koreji ano. Tam to řídí několik bohatších rodin. Pan Chung je velice vážený a vlivný člověk. Asie je jiná. V Koreji záleží už na tom, kde člověk vystuduje. Hlavní jsou tři univerzity. Soulská národní, Yonsei a Korejská, přičemž poslední dvě podporují rovněž sport. Hokej, fotbal, ragby, basketbal a baseball, který je tam číslo jedna. Nicméně tyhle tři školy jsou vstupenkou do života. Automaticky dostanete práci v lepších firmách, dokonce vám zaručí určitý plat. Pokud jednu z těch tří škol nemáte, na startovní pozici jste znevýhodněný, je těžší proniknout mezi elitu. Ani v hokeji nejde Korejcům až tolik o nároďák – věnují se mu, aby se dostali do mužstev těch dvou prestižních univerzit a mohli na nich studovat.“
Na co budete nejraději vzpomínat?
„Právě na ty lidi. Byli bezvadní. A na korejský životní styl, který se hodně liší od našeho. Stravují se společně v restauracích, málokdo vaří doma. Na to jsem si zvykl rychle a líbilo se mi to.“
„V Koreji ano. Tam to řídí několik bohatších rodin. Pan Chung je velice vážený a vlivný člověk. Asie je jiná. V Koreji záleží už na tom, kde člověk vystuduje. Hlavní jsou tři univerzity. Soulská národní, Yonsei a Korejská, přičemž poslední dvě podporují rovněž sport. Hokej, fotbal, ragby, basketbal a baseball, který je tam číslo jedna. Nicméně tyhle tři školy jsou vstupenkou do života. Automaticky dostanete práci v lepších firmách, dokonce vám zaručí určitý plat. Pokud jednu z těch tří škol nemáte, na startovní pozici jste znevýhodněný, je těžší proniknout mezi elitu. Ani v hokeji nejde Korejcům až tolik o nároďák – věnují se mu, aby se dostali do mužstev těch dvou prestižních univerzit a mohli na nich studovat.“
Na co budete nejraději vzpomínat?
„Právě na ty lidi. Byli bezvadní. A na korejský životní styl, který se hodně liší od našeho. Stravují se společně v restauracích, málokdo vaří doma. Na to jsem si zvykl rychle a líbilo se mi to.“
08.04.2021, 18:26
Podílel jste se už na změnách v kádru? Měl jste v nich svoje slovo?
„Všechny nové hráče probíráme v rámci sportovního úseku. Konzultujeme to od té doby, co jsme se domluvili na spolupráci. Rozhodující slovo přitom má Jarda Modrý.“
Motor po návratu mezi elitu vyhrál jen deset zápasů. Asi byste do toho nešel, kdybyste nevěřil, že to bude mnohem lepší. Je to tak?
„Určitě. Oslovilo mě, jak chtějí mužstvo budovat a jak se chtějí prezentovat. To byla první věc, která mě lákala. Druhou je úžasná fanouškovská základna, jakou v Budějovicích mají. Věřím, že se bude hrát zase před diváky a stadion bude pořád vyprodaný. Taky se těším na spolupráci s Jardou Modrým a Romanem Fouskem i kluky, kteří budějovický hokej zachránili. Ať to je Standa Bednařík, Petr Sailer, Aleš Kotalík, Roman Turek.“
Když se ohlédneme, ze šesti titulů Anyang Halla v Asijské lize jste se jako hráč nebo trenér nepodílel pouze na jednom. Vaše angažmá bylo velice úspěšné. Chápali vás v klubu, nesnažili se vás přesvědčit, abyste zůstal?
„Oni věděli, že chci skončit. Ale pouta jsem nepřetrhal úplně, máme dohodu, že pro ně budu jakýmsi ambasadorem. Před odletem domů jsem byl na obědě s panem Mong-Won Chungem. To je člověk, který to tam celé vybudoval. Teď dělal prezidenta korejského svazu, loni měl být uveden do Síně slávy IIHF, jenže kvůli covidu k tomu nedošlo. Povídal, že se neloučí, že se teď třeba rozdělíme, ale věří, že se ještě sejdeme. Říkal, že jsem jejich rodina. Klub existuje sedmadvacet let a já tam byl dohromady jedenáct. Uvidíme, co čas přinese. Druhá věc je, že panu Chungovi jako prezidentovi asociace končí volební období. Aktivit v klubu nechal, aby nebyl ve střetu zájmů, teď se do něj vrací. Otázkou zůstává, jestli ho to bude dál tolik zajímat.“
Co máte na mysli?
„Jeho snem bylo postavit mužstvo, které bude napřed nejlepší v Koreji, pak v celé Asii. To se mu povedlo. Potom byla jeho snem olympiáda, aby si na ní ti kluci zahráli. To se taky podařilo, Korea navíc postoupila do elitní skupiny mistrovství světa. Teď může nastat problém, v čem dalším dokáže Chung najít motivaci, čeho by ještě mohl s hokejem v Koreji dosáhnout. Mám trošku obavy, aby ho to nepřestalo bavit, kdyby se třeba znovu nerozběhla Asijská liga. Hrál s Kanadou, Ruskem, dalšími velmocemi, tyhle velké zápasy, teď by najednou měli Korejci zase hrát proti Číňanům nebo někomu takovému. Chung před sebou nemá vlastně nic, za čím by mohl dál směřovat, takže jde o to, aby si nenašel zase jiného koníčka.“
„Všechny nové hráče probíráme v rámci sportovního úseku. Konzultujeme to od té doby, co jsme se domluvili na spolupráci. Rozhodující slovo přitom má Jarda Modrý.“
Motor po návratu mezi elitu vyhrál jen deset zápasů. Asi byste do toho nešel, kdybyste nevěřil, že to bude mnohem lepší. Je to tak?
„Určitě. Oslovilo mě, jak chtějí mužstvo budovat a jak se chtějí prezentovat. To byla první věc, která mě lákala. Druhou je úžasná fanouškovská základna, jakou v Budějovicích mají. Věřím, že se bude hrát zase před diváky a stadion bude pořád vyprodaný. Taky se těším na spolupráci s Jardou Modrým a Romanem Fouskem i kluky, kteří budějovický hokej zachránili. Ať to je Standa Bednařík, Petr Sailer, Aleš Kotalík, Roman Turek.“
Když se ohlédneme, ze šesti titulů Anyang Halla v Asijské lize jste se jako hráč nebo trenér nepodílel pouze na jednom. Vaše angažmá bylo velice úspěšné. Chápali vás v klubu, nesnažili se vás přesvědčit, abyste zůstal?
„Oni věděli, že chci skončit. Ale pouta jsem nepřetrhal úplně, máme dohodu, že pro ně budu jakýmsi ambasadorem. Před odletem domů jsem byl na obědě s panem Mong-Won Chungem. To je člověk, který to tam celé vybudoval. Teď dělal prezidenta korejského svazu, loni měl být uveden do Síně slávy IIHF, jenže kvůli covidu k tomu nedošlo. Povídal, že se neloučí, že se teď třeba rozdělíme, ale věří, že se ještě sejdeme. Říkal, že jsem jejich rodina. Klub existuje sedmadvacet let a já tam byl dohromady jedenáct. Uvidíme, co čas přinese. Druhá věc je, že panu Chungovi jako prezidentovi asociace končí volební období. Aktivit v klubu nechal, aby nebyl ve střetu zájmů, teď se do něj vrací. Otázkou zůstává, jestli ho to bude dál tolik zajímat.“
Co máte na mysli?
„Jeho snem bylo postavit mužstvo, které bude napřed nejlepší v Koreji, pak v celé Asii. To se mu povedlo. Potom byla jeho snem olympiáda, aby si na ní ti kluci zahráli. To se taky podařilo, Korea navíc postoupila do elitní skupiny mistrovství světa. Teď může nastat problém, v čem dalším dokáže Chung najít motivaci, čeho by ještě mohl s hokejem v Koreji dosáhnout. Mám trošku obavy, aby ho to nepřestalo bavit, kdyby se třeba znovu nerozběhla Asijská liga. Hrál s Kanadou, Ruskem, dalšími velmocemi, tyhle velké zápasy, teď by najednou měli Korejci zase hrát proti Číňanům nebo někomu takovému. Chung před sebou nemá vlastně nic, za čím by mohl dál směřovat, takže jde o to, aby si nenašel zase jiného koníčka.“
08.04.2021, 18:26
Pokud vím, nabídl vám Bříza místo generálního manažera. Ovšem i ve Spartě se situace změnila. Má jiného majitele, na místa sportovních manažerů nastoupili jiní bývalí hráči…
„Já bych to tehdy stejně nemohl provést. Řekl jsem, že si o tom můžeme promluvit po sezoně. Když jsem pak přiletěl, už se proslýchalo, že by se ve Spartě mohl změnit vlastník. Nevěděl jsem, jak to bude, v Koreji jsem měl jistotu. Na tom to padlo. Ve Spartě později opravdu došlo ke změně, na místo sportovního ředitele vybrali Petra Tona a tím to pro mě skončilo. Od té doby jsem neměl se Spartou žádný další kontakt, oni neměli důvod něco měnit, dařilo se. Já jim to samozřejmě přeju.“
Tým Hradce Králové znovu převzal vás bratr Tomáš. Sourozenecká dvojice na střídačce, to tady ještě nebylo. Neuvažoval jste o návratu do klubu, z nějž jste vyšel?
„No, dovedl bych si to představit. Ale v době, kdy jsem řešil budoucnost, nebylo ještě vůbec nic jistého. Přišlo jednání s Motorem, které bylo ze všeho nejkonkrétnější. Věřím, že jsem zvolil dobře. Oslovili mě, po několika rozhovorech s Jardou Modrým a Stanislavem Bednaříkem (generální manažer) jsem byl rozhodnutý jejich nabídku přijmout. Dál už jsem pak s nikým dalším nejednal, ani jsem o ničem jiném neuvažoval. Tohle mě zajímalo, zaujala mě jejich vize a filozofie. Tím to bylo vyřešené a já jsem moc rád.“
Motor po postupu prožil sezonu plnou porážek. Chystají se velké hráčské změny. Sehrálo roli, že mužstvo bude mít vyšší ambice?
„Otázka je, jestli se ho povede posílit a jakým způsobem. Trh je takový, jaký je, a samozřejmě záleží i na financích. Mužstvo by se mělo změnit, aby bylo víc konkurenceschopné, než v poslední sezoně. To jednoznačně. Ale uvidíme, nakolik se to povede. Spousta věcí nebyla ještě dotažených a podepsaných. Celou dobu se mluví o Milanu Gulašovi, ale to taky zatím nebylo stoprocentní. Plzeň ho má pod smlouvou, ještě nevíme, jestli to tak dopadne. Guli do Budějovic chce, ovšem pořád to není hotové mezi Motorem a Plzní, aspoň, co já vím.“
Jedná se o výši odstupného?
„Takových věcí se tam najde víc. Nějací hráči už se s Budějovicemi víceméně domluvili a jsou mezi nimi zajímavá jména.“
Podle toho, co už proběhlo, to vypadá na slušnou nálož.
„Ale jak jsem řekl, některé posily nejsou hotové. Hráči mají stále smlouvy jinde, navíc někteří ještě hrají. Říct se ještě nic nesmí.“
„Já bych to tehdy stejně nemohl provést. Řekl jsem, že si o tom můžeme promluvit po sezoně. Když jsem pak přiletěl, už se proslýchalo, že by se ve Spartě mohl změnit vlastník. Nevěděl jsem, jak to bude, v Koreji jsem měl jistotu. Na tom to padlo. Ve Spartě později opravdu došlo ke změně, na místo sportovního ředitele vybrali Petra Tona a tím to pro mě skončilo. Od té doby jsem neměl se Spartou žádný další kontakt, oni neměli důvod něco měnit, dařilo se. Já jim to samozřejmě přeju.“
Tým Hradce Králové znovu převzal vás bratr Tomáš. Sourozenecká dvojice na střídačce, to tady ještě nebylo. Neuvažoval jste o návratu do klubu, z nějž jste vyšel?
„No, dovedl bych si to představit. Ale v době, kdy jsem řešil budoucnost, nebylo ještě vůbec nic jistého. Přišlo jednání s Motorem, které bylo ze všeho nejkonkrétnější. Věřím, že jsem zvolil dobře. Oslovili mě, po několika rozhovorech s Jardou Modrým a Stanislavem Bednaříkem (generální manažer) jsem byl rozhodnutý jejich nabídku přijmout. Dál už jsem pak s nikým dalším nejednal, ani jsem o ničem jiném neuvažoval. Tohle mě zajímalo, zaujala mě jejich vize a filozofie. Tím to bylo vyřešené a já jsem moc rád.“
Motor po postupu prožil sezonu plnou porážek. Chystají se velké hráčské změny. Sehrálo roli, že mužstvo bude mít vyšší ambice?
„Otázka je, jestli se ho povede posílit a jakým způsobem. Trh je takový, jaký je, a samozřejmě záleží i na financích. Mužstvo by se mělo změnit, aby bylo víc konkurenceschopné, než v poslední sezoně. To jednoznačně. Ale uvidíme, nakolik se to povede. Spousta věcí nebyla ještě dotažených a podepsaných. Celou dobu se mluví o Milanu Gulašovi, ale to taky zatím nebylo stoprocentní. Plzeň ho má pod smlouvou, ještě nevíme, jestli to tak dopadne. Guli do Budějovic chce, ovšem pořád to není hotové mezi Motorem a Plzní, aspoň, co já vím.“
Jedná se o výši odstupného?
„Takových věcí se tam najde víc. Nějací hráči už se s Budějovicemi víceméně domluvili a jsou mezi nimi zajímavá jména.“
Podle toho, co už proběhlo, to vypadá na slušnou nálož.
„Ale jak jsem řekl, některé posily nejsou hotové. Hráči mají stále smlouvy jinde, navíc někteří ještě hrají. Říct se ještě nic nesmí.“
08.04.2021, 18:26
Z Jižní Koreje na jih Čech. Během pětiletky v Soulu dovedl Patrik Martinec (49) tamní celek Anyang Halla třikrát k vítězství v Asijské lize. Po předčasném konci minulé sezony kvůli covidu se o ten poslední podělil se Sachalinem, následně se nadnárodní soutěž nerozběhla vůbec. I to byl důvod, proč se rozhodl vrátit. „Úroveň šla dolů, pořád se neví, jak to bude v příští sezoně,“ vysvětluje. Jeho další kroky míří do Českých Budějovic, kde bude asistentem nového kouče Jaroslava Modrého.
Za Anyang Halla nejprve pět sezon hrál a rok dělal asistenta. Dres s číslem 43 na jeho počest vyřadili z výbavy, jakmile se vrátil do Sparty na místo sportovního manažera, pět let na něj čekali. Podruhé se Patrik Martinec loučil jako uznávaná ikona. Teď už se chystá čelit nové výzvě. „Oslovilo mě, jak chtějí mužstvo budovat a jak se chtějí prezentovat,“ řekl o Budějovicích.
Vrátil jste se o Velikonocích. Už jste se jako občan stihl sečíst?
„Povedlo se nám to hned první den po zahájení ještě z Koreje. Dřív, než systém spadl, sečetli jsme celou rodinu. Máme to za sebou, mohli jsme se vrátit bez podobných starostí.“
Ještě během zimy jste dopředu ohlašoval, že v Koreji skončíte. Už vám to připadalo dlouhé?
„Důvodů by se našlo několik. Jeden je ten, že se pořád neví, jak bude vypadat Asijská liga. Kvůli covidu se čekalo, jestli se rozběhne, nebo ne, nakonec se nehrála vůbec. Hlavní problém přitom spočíval ve čtrnáctidenní karanténě. V Japonsku i Koreji je po příletu povinná bez výjimek. Start se neustále odkládal, místo toho se hrály jen korejské soutěže. To mělo za následek, že sportovní úroveň šla dolů. A pořád nikdo netuší, jestli se Asijská liga bude příští sezonu hrát.“
Další důvod?
„Rok předtím, než jsem do Koreje odcházel podruhé, začala starší dcera studovat mezinárodní vztahy na univerzitě v Soulu. Studia už dokončila, poslední rok jsme tam byli s manželkou sami. Chtěli jsme, aby rodina byla zase pohromadě. I když obě dcery už jsou velké, zůstaneme doma. Bylo načase se zase vrátit.“
Jak se rodilo vaše angažmá v Českých Budějovicích?
„Už když jsem byl v Čechách minulý rok a bavil se s lidmi kolem hokeje, zmiňoval jsem se, že to vypadá na moji poslední sezonu v Koreji. Že mi vyprší smlouva a nejsem rozhodnutý, zda ji prodloužím, ale nejspíš budu končit. Pořád jsem to nevěděl jistě, s rodinou jsme se definitivně rozhodli kolem Vánoc. Asi se to pak doneslo do Čech, někdy na konci ledna se do toho mimo jiné trefily i České Budějovice. Přišly s nabídkou, začali jsme spolu mluvit.“
Říkáte mimo jiné. Měl jste ještě jiné možnosti?
„Naskytly se i další varianty, ale tahle mi přišla nejlepší. Sedlo mi jednání s lidmi z klubu, dává mi to smysl, považuju to za zajímavou výzvu. Cítil jsem, že by to mohlo být dobré.“
Znal jste předtím Jaroslava Modrého, který tým jako nový trenér povede?
„Blíž ne. Znám ho jako soupeře. Jsme stejný ročník, ale nikdy jsme se nesešli v jednom mužstvu.“
V extralize bude nováčkem, dospělý hokej dělal krátce. Další asistent Roman Fousek dosud působil u mládeže. Nebudete nakonec z trojice jako trenér nejzkušenější?
„Pokud jde o extraligu, tak ano. Ale Jarda toho má za sebou taky dost. Mimo jiné tři roky dělal asistenta na farmě Los Angeles v AHL. Takovou trenérskou zkušenost má málokterý český kouč. Možná žádný.“
Budete jen asistent, nebo se budete zabývat ještě něčím dalším?
„Mám tři funkce. Asistent a hlavní skaut u áčka a sportovní vedoucí akademie. Budějovice funkci sportovního manažera jako takovou nemají, ale i tohle byl důvod, proč chtěli mě, abych pomáhal se stavbou týmu a bylo to propojené s mládeží. Já si dal podmínku, že se nebudu starat o administrativu jako kdysi na Spartě. Zaprvé mě to nebaví, zadruhé na to nebudu mít čas a zatřetí to ani nechci dělat. Sport ano, papírování v žádném případě.“
Kdy se chystáte na jih?
„Na všem jsme domluvení, 3. května se začíná trénovat. Jen předtím ještě musíme projít sportoviště, doladit detaily. Taky se to blbě připravuje, když nevíme, co se uvolní a co ne. Každopádně počítám i s tím, že budu v Budějovicích během sezony bydlet.“
V extralize jste se naposledy loučil stříbrem se Spartou. Tehdy jste v rozhovoru pro Sport pravil, že pokud jde o ni, věříte, že jste neřekl poslední slovo. Je pravda, že vás dnes už bývalý šéf klubu Petr Bříza vábil zpátky?
„Před dvěma lety jsem od něj dostal nabídku, ale dál to nedospělo. Zpátky mě chtěl, jenže já měl ještě na dva roky kontrakt v Koreji a nechtěl nic rušit. Cítil jsem, že do Sparty patřím, dlouho jsem v ní působil, byl s ní spjatý už jako hráč a později jako asistent trenéra a sportovní manažer. U nás pro mě byla vždycky první volbou. V té době jsem však do Sparty odejít nemohl, bylo to za jiné situace než v teď.“
Pokud vím, nabídl vám Bříza místo generálního manažera. Ovšem i ve Spartě se situace změn / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
Za Anyang Halla nejprve pět sezon hrál a rok dělal asistenta. Dres s číslem 43 na jeho počest vyřadili z výbavy, jakmile se vrátil do Sparty na místo sportovního manažera, pět let na něj čekali. Podruhé se Patrik Martinec loučil jako uznávaná ikona. Teď už se chystá čelit nové výzvě. „Oslovilo mě, jak chtějí mužstvo budovat a jak se chtějí prezentovat,“ řekl o Budějovicích.
Vrátil jste se o Velikonocích. Už jste se jako občan stihl sečíst?
„Povedlo se nám to hned první den po zahájení ještě z Koreje. Dřív, než systém spadl, sečetli jsme celou rodinu. Máme to za sebou, mohli jsme se vrátit bez podobných starostí.“
Ještě během zimy jste dopředu ohlašoval, že v Koreji skončíte. Už vám to připadalo dlouhé?
„Důvodů by se našlo několik. Jeden je ten, že se pořád neví, jak bude vypadat Asijská liga. Kvůli covidu se čekalo, jestli se rozběhne, nebo ne, nakonec se nehrála vůbec. Hlavní problém přitom spočíval ve čtrnáctidenní karanténě. V Japonsku i Koreji je po příletu povinná bez výjimek. Start se neustále odkládal, místo toho se hrály jen korejské soutěže. To mělo za následek, že sportovní úroveň šla dolů. A pořád nikdo netuší, jestli se Asijská liga bude příští sezonu hrát.“
Další důvod?
„Rok předtím, než jsem do Koreje odcházel podruhé, začala starší dcera studovat mezinárodní vztahy na univerzitě v Soulu. Studia už dokončila, poslední rok jsme tam byli s manželkou sami. Chtěli jsme, aby rodina byla zase pohromadě. I když obě dcery už jsou velké, zůstaneme doma. Bylo načase se zase vrátit.“
Jak se rodilo vaše angažmá v Českých Budějovicích?
„Už když jsem byl v Čechách minulý rok a bavil se s lidmi kolem hokeje, zmiňoval jsem se, že to vypadá na moji poslední sezonu v Koreji. Že mi vyprší smlouva a nejsem rozhodnutý, zda ji prodloužím, ale nejspíš budu končit. Pořád jsem to nevěděl jistě, s rodinou jsme se definitivně rozhodli kolem Vánoc. Asi se to pak doneslo do Čech, někdy na konci ledna se do toho mimo jiné trefily i České Budějovice. Přišly s nabídkou, začali jsme spolu mluvit.“
Říkáte mimo jiné. Měl jste ještě jiné možnosti?
„Naskytly se i další varianty, ale tahle mi přišla nejlepší. Sedlo mi jednání s lidmi z klubu, dává mi to smysl, považuju to za zajímavou výzvu. Cítil jsem, že by to mohlo být dobré.“
Znal jste předtím Jaroslava Modrého, který tým jako nový trenér povede?
„Blíž ne. Znám ho jako soupeře. Jsme stejný ročník, ale nikdy jsme se nesešli v jednom mužstvu.“
V extralize bude nováčkem, dospělý hokej dělal krátce. Další asistent Roman Fousek dosud působil u mládeže. Nebudete nakonec z trojice jako trenér nejzkušenější?
„Pokud jde o extraligu, tak ano. Ale Jarda toho má za sebou taky dost. Mimo jiné tři roky dělal asistenta na farmě Los Angeles v AHL. Takovou trenérskou zkušenost má málokterý český kouč. Možná žádný.“
Budete jen asistent, nebo se budete zabývat ještě něčím dalším?
„Mám tři funkce. Asistent a hlavní skaut u áčka a sportovní vedoucí akademie. Budějovice funkci sportovního manažera jako takovou nemají, ale i tohle byl důvod, proč chtěli mě, abych pomáhal se stavbou týmu a bylo to propojené s mládeží. Já si dal podmínku, že se nebudu starat o administrativu jako kdysi na Spartě. Zaprvé mě to nebaví, zadruhé na to nebudu mít čas a zatřetí to ani nechci dělat. Sport ano, papírování v žádném případě.“
Kdy se chystáte na jih?
„Na všem jsme domluvení, 3. května se začíná trénovat. Jen předtím ještě musíme projít sportoviště, doladit detaily. Taky se to blbě připravuje, když nevíme, co se uvolní a co ne. Každopádně počítám i s tím, že budu v Budějovicích během sezony bydlet.“
V extralize jste se naposledy loučil stříbrem se Spartou. Tehdy jste v rozhovoru pro Sport pravil, že pokud jde o ni, věříte, že jste neřekl poslední slovo. Je pravda, že vás dnes už bývalý šéf klubu Petr Bříza vábil zpátky?
„Před dvěma lety jsem od něj dostal nabídku, ale dál to nedospělo. Zpátky mě chtěl, jenže já měl ještě na dva roky kontrakt v Koreji a nechtěl nic rušit. Cítil jsem, že do Sparty patřím, dlouho jsem v ní působil, byl s ní spjatý už jako hráč a později jako asistent trenéra a sportovní manažer. U nás pro mě byla vždycky první volbou. V té době jsem však do Sparty odejít nemohl, bylo to za jiné situace než v teď.“
Pokud vím, nabídl vám Bříza místo generálního manažera. Ovšem i ve Spartě se situace změn / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
08.04.2021, 16:00
08.04.2021, 15:43
Jojo, ve Znojmě je krásnej zimáček. Svýho času pořádali místní fanoušci hokeje takzvané Orloslety pro fandy ( nejen ) extraligových klubů. Neskutečná věc! Bylo jich přes 20 a byl to po každý náročný, ale krásný a zážitkama nabitý víkend...
08.04.2021, 15:37
08.04.2021, 14:47
08.04.2021, 14:11
...jako, bavíme se o extralize! Pelhřimov nepřipadá v úvahu. J. Hradec na vyjímku snad možná a napadá mě v relativně dojezdové vzdálenosti, poněkud "volné" Znojmo. Není to o mnoho dále než J.H. a na Kometu by bylo narváno a o fanoušky Dukly postaráno!
08.04.2021, 13:48
08.04.2021, 13:40
08.04.2021, 13:30
08.04.2021, 13:12
08.04.2021, 13:11
Ale co když bude mít právo startovat v extralize? Už stačí vyhrát jen jednu sérii. „Tyhle věci pro nás vůbec nejsou téma. Co bude nebo nebude, to neřešíme. Přednost má vždy sportovní stránka.
odkaz
odkaz
08.04.2021, 13:02
08.04.2021, 12:24
08.04.2021, 12:16
08.04.2021, 12:15
08.04.2021, 11:36
...neřekl jsem, že je nevzhledný a tou "výdřevou" je dosti zajímavý a celkem neobvyklý. Zázemí je tak maximálně na krajáč, či druhou ligu a počet míst v hledišti silně omezený. V Krumlově jsem byl naposledy, když ještě neměl stadión střechu.. Takže netuším, jak jste se pochlapili.
08.04.2021, 10:57
08.04.2021, 10:46
08.04.2021, 10:28
08.04.2021, 10:01
Docela pochybuju o tom, že by stadion v JH odpovída extraligovým parametrům. Ale dlouho jsem tam nebyl.
08.04.2021, 09:47
08.04.2021, 09:26
No já mám takové lechtivé tušení, že podstatné tam bylo to druhé město, velebný kmete. odkaz
08.04.2021, 09:08
Bylo by asi poněkud zvláštní, abych zrovna já nevěděl, kde je Jordán a už vůbec nechápu, co s tím má společného mé rodiště Tábor? ..Ty Pardubice na Tebe nemají dobrý vliv!
08.04.2021, 09:06
08.04.2021, 09:01
Zaregistrujte si své uživatelské jméno a nikdo se za vás již na fóru nebude vydávat! Základní registrace je zdarma.
Jsou diskuse vaším denním chlebem? Pořiďte si profi-registraci s vlastní ikonkou, prohledáváním dalšími službami. To vše jen za jednu SMS! více o profi registraci.
- Chcete-li udělat nový řádek, stačí zařádkovat enterem, netřeba používat html tagy.
- Děkujeme, že se zde na fóru budete chovat jako slušní lidé.
Redakce si vyhrazuje právo ve výjimečných případech smazat vulgární, urážlivé nebo nesmyslné příspěvky.
Arsenal hraje venku lépe, odvetu zvládne a postoupí...