Ten při svém angažmá v Třebíči se do českobudějovické branky postavil vůbec poprvé v sezoně a premiéra v ročníku 2003/04 mu vyšla parádně - vychytal pro Jihočechy tolik důležité vítězství. „Slavit ale nebudeme. Čeká nás ještě hodně práce, máme stále ztrátu pěti bodů na toho předposledního. Toto vítězství bylo nesmírně důležité a věřím, že nás odpíchne k lepším výkonům. Ale stále bylo vidět, že máme na čem pracovat! V naší hře je stále spoustu chyb. Dnes jsme ale díkybohu měli štěstí," ví Josef Kučera. Právě to pomyslné štěstí, které se mezi hokejisty Českých Budějovic skloňovalo ve všech pádech v neděli převážilo vyrovnaný zápas na stranu domácích. S tím souhlasí i budějovický mladý brankář. „Když vyhrajete, tak k tomu vždy musíte mít štěstí. Je pravda, že ty jejich teče dnes končily mimo a některé důležité puky se odrážely k nám. A teď hlavně mluvím o té závěrečné power-play," oddychl si krátce po střetnutí Kučera. A není divu. Za stavu 2:1 si v power-play najel na hezkou přihrávku Trávníček, zívala na něj zpola odkrytá klec, puk však jeho hůl přeskočil. „Ten závěr byl hodně křečovitý. Ale to je tím, že si stále tolik nevěříme. Nám totiž prakticky z každé rány hrozí gól," pokrčí rameny brankář, jenž se v letošním ročníku extraligy postavil mezi tři tyče poprvé. Hudáčka však dokonale zastoupil. „O tom, že budu chytat, jsem se dozvěděl až při rozbruslení," popisuje své zařazení do sestavy. V samotném utkání lapil 27 střeleckých pokusů Litvínova a byl jednoznačně nejlepším hráčem na straně Českých Budějovic. O tom, zda si v nedělním zápase vybojoval post brankářské jedničky spekulovat nehodlá. „Takhle se na to nedívám. Víš co, my jsme zkoušeli prakticky cokoliv, točili jsme všemožně lajny a stále to nepomáhalo a prohrávali jsme. Tak mě trenéři zkusili postavit do branky, jestli nebudu mít trochu toho sportovního štěstí, vyšlo to a vyhráli jsme," mnul si ruce Kučera, který se zdrženlivě staví i k označení muž zápasu. „No...je to hlavně zásluha kluků přede mnou, protože ti do toho dnes padali doslova po "držkách" a tím je to pak pro brankáře snažší. Litvínov třeba nejel jediný nájezd, kluci to skvěle odbránili," nepřímo vzpomíná Kučera na 53.minutu, kdy mladý zadák Mucha perfektní rybičkou zneškodnil brejk Trávníčka. Z protiútoku pak padl vítězný gól Českých Budějovic...

Po Babkově pasu se totiž za litvínovské obránce dravě protlačil útočník Michal Vondrka a pod Pincem stanovil na prozatimních 2:1. „Hlavně se moc nevychvaluj, jo?" radil šťastnému střelci při žádosti o rozhovor bard na střídačce Budějovic Vladimír Caldr. Byl to ale právě Vondrka, jenž rozhodl o vítězství Českých Budějovic. „Vyměnil jsem si kotouč s Bábou, on měl na půlce nějaký kontakt, puk vylétl do vzduchu, já jsem k němu měl nejblíže a jak jsem byl v plné rychlosti, tak jsem si to hodil mezi beky. Jel jsem sám a protlačil jsem mu to tam mezi nohama," vzpomíná na důležitý moment Vondrka, který tak zaznamenal svůj čtvrtý extraligový gól. Bezpochyby zatím zcela nejdůležitější ve své kariéře. „Určitě to byl nejdůležitější gól mé kariéry," vysoce hodnotí svou branku, která se nakonec ukázala jako vítězná. Jihočeši si i díky ní připsali první výhru v soutěži. „To vítězství bylo už moc třeba. Těchto bodů si strašně moc ceníme a všichni v týmu věříme, že to bude odrazový můstek k dalším výhrám," přeje si mladý forvard, který v polovině září neuspěl na testech v americkém Buffalu. Nezapomněl mimojiné pochválit i svého spoluhráče Josefa Kučeru, který měl lví podíl na výhře budějovického týmu. „Pepík odchytal výborný zápas. Zaslouží velkou pochvalu, protože on nám to dnes vyhrál," složil na dálku kompliment svému kamarádovi Vondrka. V průměru subtilní českobudějovický útok se v průběhu nedělního zápasu potýkal s tím, že se přes obrovské a silově perfektně vybavené zadáky Litvínova jen těžko prosazoval. Hráči jako Klobouček, Hranáč, či Bombic nedali Jihočechům ani píď ledu zadarmo a domácí borci se do vyložených příležitostí propracovávali jen sporadicky. Výjimku tvořila 29.minuta, kdy na sebe Šimánek natáhl dva beky soupeře a zcela osamocený Kristek nezaváhal a otevřel skóre. Litvínov znejistěl a červenobílým se náhle otevřel prostor ke kombinaci, kterou při hře do plných nemohli aplikovat. „Jsou vysocí, ale nemyslím si, že by to pro nás byl až tak veliký problém. My máme založený systém na tom, že bráníme osobně a nutíme jejich beky k chybám. To se nám dnes celkem dařilo," nezpomíná připomenout moment, který Jihočeši s příchodem Jaroslava Pouzara trpělivě pilují v rámci tréninkových dávek. „Dnešní výhra je určitě dílem Jardy Pouzara. Ale je třeba vidět, že jsme se semkli jako celek a ten zápas jsme vyhráli," liboval si Vondrka. Přes vítězství 3:1 se podle Vondrky žádná veliká oslava nechystá, v pátek totiž České Budějovice zajíždějí do Duhové arény do Pardubic. „My teď máme chvilku volno, tak možná někam zajdeme, ale zase to nesmíme přehánět. I když je ta výhra důležitá, na nějaké veliké oslavy to není," usmívá se sympatické křídlo budějovické sestavy.

Tradičně jako jeden z posledních vyšel z českobudějovické kabiny centr Filip Turek. V nedělním zápase patřil z budějovických hráčů k nejvytíženějším. „Jsme rádi, že jsme vyhráli, už to muselo jednou přijít," těšil se ze zisku tří bodů technicky parádně vybavený útočník. Už v sobotu prohlašoval kapitán Luboš Rob, že klíčem k úspěchu bude hrát co nejdéle za stavu 0:0 a to se v neděli povedlo. Mužstvo si dobrou obrannou hrou dodalo sebevědomí a ve 29.minutě šlo dokonce do vedení, když se z úhlu přesně trefil Kristek. „Tak my jsme byli po těch devíti zápasech hodně nalomení, nešlo nám to, nedávali jsme góly, takže jsme to chtěli hlavně hrát zezadu. Ono to taky dnes dopředu nebylo nic moc, ale s trochou štěstí jsme to vyhráli," míní Filip Turek. Právě gól Jaroslava Kristka z 29.minuty zlomil zápas. Do té doby zakřiknutí domácí získali klid na hokejky a Pinc byl při útočných manévrech Jihočechů v jednom ohni. „To jo. Ale jak říkám, hlavní důvod toho mdlého výkonu v první půlce zápasu bylo to, že jsme chtěli hrát zezadu. Proti Spartě, Znojmu a i tomu Kladnu jsme hodně útočili a hořeli jsme na tom. Dneska jsme to chtěli fakt spíše bořit," potvrzuje Turek, že účel v neděli světil prostředky. S budějovickými hráči zřetelně neotřásla ani branka, jíž v 51.minutě dosáhl překvapivou střelou obránce Hranáč. Za další tři minuty štírek Vondrka opět strhl vedení na stranu domácích. „Když vyrovnali, nebylo nám dobře. Popravdě jsem si v duchu říkal - Zaplať pán Bůh za bod. Nakonec to tam spadlo," svěřil se Turek, který účet zápasu podtrhl v 60.minutě gólem do prázdné branky. Od poloviny hřiště se řítil na opuštěnou klec sám. Litvínovští obránci z uctivé vzdálenosti sledovali, kterak se Filip Turek zastavil před brankou, aby nakonec bekhendem trefil puk doprostřed branky. Jak ve skutečnosti chtěl celou akci zakončit, neví ani sám střelec. „Já ani nevím, co jsem to tam dělal. Kdybychom měli 15 bodů, tak bych asi udělal nějakou show, takhle jsem si řekl jen - Dovez to tam a dej to do té brány, ať je klid," usmíval se aktuálně nejlepší střelec Českých Budějovic v letošní sezoně. Jeho čtvrtou branku v ročníku mu obětavou rybičkou přichystal zjevně vyčerpaný Petr Sailer. Oba dva totiž patřili k pětici statečných, kteří při drtivém tlaku Litvínova při power-play uhlídali důležité vedení. Zvláštní pochvaly se však Sailer od Filipa Turka nedočkal. „Jen jsme si řekli, že vůbec nemůžeme a že jsme úplně hotoví," přišel s odpovědí sobě vlastní Turek.

Zklamání se tentokrát zračilo z tváří hokejistů ze severu Čech. Litvínovští jako první v letošní sezoně přenechali Českým Budějovicím všechny body, což krátce po zápase došel hráčům do kabiny připomenout i rozezlený generální manažer klubu Vladimír Macholda. „Dalo se čekat, že proti někomu Budějovice ty body získají. Mají totiž daleko lepší mužstvo, než ukazuje tabulka. Odnesli jsme to my, ale teď už s tím těžko něco naděláme," svěřoval se hned po zápase někdejší gólman HC České Budějovice Michal Mařík. Ten proseděl 54 minut na střídačce a měl tedy dostatek času na to, aby našel hlavní příčiny litvínovského krachu v Budvar aréně. „První třetina byla oboustranně moc opatrná a na domácích byla vidět ta šílená psychická deka. Ve druhé třetině se Motor po gólu zvedl a myslím, že tu svou euforii promítl i do druhého gólu," myslí si brankář, zapůjčený na sever Čech z prvoligového Havířova. Po gólu na 2:1, který přišel v 54.minutě došlo k tomu, co asi málokdo čekal. Trenéři Chemopetrolu vytáhli z branky Marka Pince a na jeho místo vyslali urostlého gólmana Maříka. „Poslal mě tam trenér. Asi chtěl dát mužstvu narychlo nějaký impuls," přemítá usměvavý gólman, jenž odmítá, že by se mezi tři tyče postavil z důvodu dobré rozehrávky, či rychlých úniků na střídačku. V 57.minutě totiž Budějovice divoce střídaly, čehož Mařík perfektně využil. Jeho pas přes celé hřiště však nedůsledný Žemlička nezpracoval. „Tak kvůli tomu mně tam určitě neposlali," pobavil se Mařík, který se do branky dostal i v zápase v Pardubicích. V Duhové aréně nahradil Pince po páté brance domácích. „Jo jo. Ve skrytu duše jsem doufal, že bych mohl tady před "svým" publikem nastoupit, protože já tady na Budějovice strašně rád vzpomínám a lidi mě vždy moc hezky přijmou. Těšil jsem se, ale bohužel jsem od začátku nenastoupil," neskrýval zklamání Mařík. V budějovickém dresu působil od sezony 1998/99 do února 2002 a nikdy se netajil svým kladným vztahem k Jihočeské metropoli. Současný pohled na extraligovou tabulku jej musí drasát u srdce. Slitování nad českobudějovickými střelci by však v případě, že by se postavil mezi tři tyče od začátku, neměl. „Ten pohled na tabulku pro mě skutečně není příjemný, ale takhle se nad tím nedá přemýšlet. Já hraji za Litvínov a body potřebuji s Litvínovem. Kdybych nastoupil, tak bych rozhodně nechytal tak, aby Budějovice vyhrály," smál se i přes prohru dobře naložený gólman. Svá slova potvrdil minutu před koncem, kdy bravurně ustál samostatný nájezd jednoho z hrdinů večera Petra Sailera. Ten si na něj nepřišel střelou mezi betony. „To už bylo vabank. Už jsem letěl ven a najednou jsem viděl, jak na mě jede, tak jsem se ho pokusil vycouvat, tak abych se mu tam nepoložil někde mezi kruhy. To by bylo moc brzo," vzpomněl si na velkou šanci hráče s číslem 20 na zádech.