16.02.2012, Petr Lundák

Za góly nemůže sedm hodin v autobuse, ví dobře Šimánek

V í t k o v i c e - Přes sedm hodin strávených na cestě, začátek utkání odložený zhruba o tři čtvrtě hodiny, zápas po reprezentační pauze a široký vítkovický led. To jsou možné faktory, které stojí za porážkou českobudějovického mužstva ve Vítkovicích v poměru 1:3. Jediným hráčem, kdo se z celku HC MOUNTFIELD trefil, byl Jiří Šimánek. Jeho branka ale přišla dost pozdě na to, aby si hosté ze severovýchodu Moravy odvezli nějaký bod před koncem základní části.

Hodně se řeší váš příjezd do Ostravy. V kolik hodin jste tedy vůbec od Budvar arény vyjížděli?
Asi v půl desáté. V pohodě jsme dojeli do Velké Bíteše na oběd. A odtud jsme vyráželi asi ve čtvrt na dvě. Pak od Olomouce už policisté kvůli hromadné bouračce nepouštěli, takže jsme sjeli z dálnice a popojížděli v koloně asi kilometr za čtvrt hodiny.

Kdo tedy řešil pozdní příjezd?
Já přesně nevím, jaká je oficiální čekací lhůta, ale myslím si, že to bude dvacet minut. Takže jsme pořád počítali, že když přijedeme k hale v půl šesté, oblečeme se a jde se hrát. Ale nervozita mezi námi nebyla. S Vítkovicemi se to domluvilo tak, že jsme přijeli a měli ještě klasické rozbruslení, pak upravili led a začalo se hrát ve čtvrt na sedm.

Otázka je nasnadě, jak moc pozdní příjezd ovlivnil váš start do zápasu?
Sice to nebyl klasický zápas, kde se ještě chodíme rozběhat, ale nemůžeme si na to stěžovat. Naše góly jsme nedostali proto, že jsme seděli dlouho v autobuse, ale proto, že tam byl hráč sám před bránou a v přesilovce pak samotný hráč mezi kruhy.

Dalo se s tím tedy ještě něco udělat?
Ve druhé třetině od páté minuty jsme utkání docela vyrovnali, dokonce tam byly i šance. Jenže v našem tlaku nám dali branku na tři nula. Asi to nebyla úplně rozhodující branka, ale po dvou třetinách prohrávat tři nula, tak to už je dost. Sice jsem měl ještě v závěru v oslabení šanci, Kašpi (Pavel Kašpařík, poznámka) měl pěknou dorážku asi pět minut před koncem. Při troše štěstí jsme to ještě mohli otočit, ale nepovedlo se.

Svou roli hrál i široký vítkovický led a první utkání po reprezentační pauze, ne? Ty vám totiž moc nevycházejí.
Moc nám to opravdu nejde, ta utkání vždycky stojí za prd. Jinak Vítkovice jsou opravdu široké, takže tam nemůžeme hrát hokej, co hrajeme doma. Tam je to pořád o krok dál a dohrávat každý souboj je někdy zbytečné, když to takhle řeknu. Hokej se tam prostě musí hrát trošku jinak, což nám teď moc nejde.

Už se blíží konec zákadní části, koukáte se na ostatní výsledky?
Ano, hned po zápase. Protože na kostce průběžné výsledky ve Vítkovicích nedávali, tak jsme se museli kouknout potom. Ale moc nám ostatní zápasy nenahrávají do karet. Musíme si to uhrát sami, takže první úkol je vyhrát teď doma.

Kolik bodů byste ze zbývajících utkání ještě rádi získali?
Hlavně musíme vyhrát domácí utkání za tři body! Pak venku něco také zkusit vybojovat. Myslím si, že na první čtyřku by šest nebo sedm bodů mohlo snad stačit.