Olomouc se letos na jihu Čech představila podruhé. A znovu se vrací do hanácké metropole s potupným přídělem. Celkem už se olomoučtí hokejisté utkali s favorizovanými Jihočechy třikrát, nezískali ani bod a alarmující je především skóre, které činí 0:20. „Nemyslím si, že by Olomouc byla zase tak moc slabá. Spíše je to v hlavách hráčů. Někdo k nám přijede nabuzený, někdo zase přijede smířený s pocitem, že prohraje a nic s tím nechce dělat,“ konstatoval hrdina zápasu, obránce Radek Martínek. Konkrétně středeční zápas ale hodně připomínal střetnutí celků z dvou zcela rozdílných soutěží. Hanáci se za první třetinu sice dostali ke čtyřem střelám, ale první dvě vyslali v přesilové hře hned ve druhé minutě a další dvě v závěrečné minutě při další početní výhodě. Mezitím pouze sledovali útočný koncert domácích barev, ke kterému pouze přispěli občasným vyhozením puku přes všechny čáry. Podobný styl hry ocenili přítomní diváci ve třetí třetině po svém. Kdykoliv čároví rozhodčí signalizovali zakázané uvolnění hostujícího mužstva, spustil se z tribun Budvar arény pískot. „Nerozumím tomu, proč byli tak odevzdaní. Když jsme hráli u nich, snažili se daleko více a bojovali,“ připomněl Martínek sice jasnou, ale nikoliv snadno se rodící výhru 5:0 v druhé polovině soutěže.
O vítězství rozhodli domácí už v průběhu prvé třetiny. V páté minutě elegantně načasoval přihrávku na najíždějícího Angela Krsteva Václav Prospal a gólman Štefan Žigárdy inkasoval poprvé. Definitivní ráz zápasu určili domácí mezi 8. a 9. minutou, kdy přidali další dvě přesné trefy. Nejprve puk po střele Iva Kotašky líbivě tečoval Luboš Rob a za další minutku vyhnal Žigárdyho z klece právě Martínek. Na jeho těžký projektil od modré čáry nestihl mladý brankář reagovat. Třetí branka byla vůbec to nejhezčí, co domácí v utkání předvedli. Téměř minutu a půl mačkala první formace Olomoucké ve vlastním obranném pásmu a diváci aplaudovali útočnému reji. Skórovat mohli postupně Dvořák, Krstev a Prospal, ale nakonec to dokázal až Radek Martínek. V době, kdy se hostující hráči, v tu chvíli se silami na bodu mrazu, sotva drželi na nohou. Několikrát však Hanáci měli v obranném pásmu puk ve své moci a mohli kotouč vyhodit ven z obranného pásma, pod tlakem to však nedokázali. „Že bych se bál, že z takové hezké akce nepadne gól? Párkrát to sice mohli vyhodit z pásma, ale asi jsem se nebál,“ šibalsky se pousmál dělostřelec v červenobílém dresu.
V průběhu střetnutí přesně zalícil ještě jednou. V 54. minutě ho podruhé v zápase oslovil svou přihrávkou Václav Prospal a Martínek procedil kotouč i přes Radka Tihláře. Když se vracel na střídačku a spoluhráči mu gratulovali k trefě, jen se pousmál a zakroutil hlavou. „Když hrajete s Vencou Prospalem, tak ten vás vždycky najde ve výhodné pozici. Pak už je na mě, abych vystřelil a dal gól,“ velebil svého současného spoluhráče obránce New Yorku Islanders. Jeho trefa na 6:0 zakončila zápas, který měl dvě různá stádia. To první Jihočeši zvládli s bravurou a za 19. minut nasázeli čtyři branky. V tom druhém trenér Jandač rozložil prostor na ledě do čtyř útoků a domácí přeci jen s gólovými zásahy začali šetřit. Toho si po zápase všiml i hostující lodivod Karel Suchánek. „Od druhé třetiny nasadili domácí čtvrtou pětku a jejich tlak přeci jen trochu opadl. Nic to však nemění na tom, že jsme jim dneska hru jenom kazili,“ nebral si servítky olomoucký kouč. „My jsme chtěli hrát stále naplno a dávat góly. Jenže když se vede o tolik gólů, začne člověk vymýšlet nějaké blbosti, místo aby střílel,“ pokrčil rameny Radek Martínek.

Jednoznačné půltuctové vítězství znovu skvěle zdirigoval centr prvního útoku Václav Prospal. Načasoval čtyři skvělé přihrávky a výrazně tak přispěl k zisku tří bodů. „Pomohl nám výborný začátek, kterým jsme si zápas hodně usnadnili. Soupeř prohrával po deseti minutách 0:3, do konce první třetiny dostal ještě jednu branku a už to bylo rozhodnuté,“ shrnul dění v úvodních dvaceti minutách reprezentační útočník, kterého by neměla minout pozvánka na květnový Světový šampionát do Vídně. Jihočeši konečně splnili cíl svého trenéra Josefa Jandače a rozhodli střetnutí hned v úvodu. V minulých zápasech se slabšími soupeři se Jihočeši dlouho trápili a červené světlo za soupeřovými brankáři povětšinou rozsvěcovali až v druhé půlce utkání. „Když soupeř cítí šanci, o to více dře a maká. My jsme jim k tomu nedali tentokrát sebemenší šanci,“ uvedl Prospal.
Olomouc se v českobudějovické Budvar aréně letos představila dvakrát a ani jednou výrazně nezaujala. Utrpěla dvě těžké porážky s celkovým skóre 0:15. „Je to mančaft ze spodku tabulky. My jsme proti nim odehráli opravdu dobré zápasy. Nesmíme však zapomenout především na první utkání, protože v půlce jsme s nimi ještě pořád hráli 0:0. Kromě první půlky prvního zápasu na mě ale Olomouc působila odevzdaně a je to podle mě škoda a stávat by se to nemělo,“ řekl na adresu 259 kilometrů vzdáleného soupeře odchovanec českobudějovického hokeje. Úroveň hry Olomouce nemile zaskočila i kanadského beka Andrewa Ference. „Je to dobrá liga a hrají se tu dobrá utkání. Ale dneska? Tak slabý tým jsem dlouho neviděl,“ prohodil bek Calgary Flames při odchodu z Budvar arény.
Václav Prospal v utkání skvěle připravil čtyři gólové pozice. V 5. minutě přihrál křížem přes útočné pásmo najíždějícímu Angelu Krstevovi a domácí vedli 1:0. V 9. minutě odhalil na modré čáře nekrytého Radka Martínka, jenž svou ránou zvyšoval už na 3:0. V polovině utkání Prospal dopřál radost i svému nerozlučnému kamarádovi Radku Dvořákovi, který zasouval puk na hranici brankoviště do zcela odkryté klece. A konečně poslední asistenci si Prospal připsal opět při posledním gólu Radka Martínka. Fakt, že se sám nezapsal do střelecké listiny, neúnavného bojovníka příliš nemrzel. „Já chci dát gól v každém zápase. Ale kolikrát je lepší nahrát, protože pak jde přihrávka do prázdné branky, je to hezké na pohled a těší mě to úplně stejně. Na druhou stranu miluju pocit, když dám gól a chci jich dávat co nejvíce,“ potvrdil svůj hlad po vstřelených brankách Prospal, který už letos nasbíral šestapadesát kanadských bodů.
V sérii luxusních pasů na oddílové kolegy zcela zanikly i dvě úplně zkažené přihrávky, které Prospal posílal zadovkou z rohu mantinelu. Kotouč se dvakrát vrátil až před gólmana Jana Cháberu, který vychytal své letošní osmé čisté konto. „Jasně, ty mi zrovna nevyšly, ale to stává. Ale myslím si, že tak devadesát procent těch přihrávek našlo svého adresáta, takže nakonec ty dobré převršily ty zkažené,“ usmál se spokojený forvard.