Václav Prospal a Radek Dvořák nastoupí už proti Třebíči!

Historie

Počátky organizovaného bruslařství v Třebíči sahají až do roku 1884, kdy vznikl Bruslařský klub Třebíč, v jehož čele byl prof. Pochop. Střediskem bruslařů bylo kluziště na Polance. Později se začal v Třebíči hrát i bandy hokej a tak Třebíč patří i k městům, která se mohou pochlubit jeho nejstarší tradicí. Bylo to 25.prosince 1926, kdy vybojovali hokejisté DSK Třebíč první utkání. Na kluzišti na Polance se střetli s Brünner EV, výsledek utkání byl nerozhodný 1:1. A v jaké hrál tehdejší DSK sestavě? B. Jurda, Al. Morávek, J. Vidlák, J. Kubiš, Jar. Sláma, Lad. Smejkal a P. Zeibert. Tehdy také začala hrát kanadský hokej i Sportovní společnost Třebíč, kterou vytvořily sloučené kluby ČSK a Achiles.

Zásluhou DSK i Horácké Slavie, založené v únoru 1928, se úroveň kanadského hokeje v Třebíči podstatně zvýšila a brzy následovala řada pěkných úspěchů obou mužstev. Mezi ty, kteří tehdy reprezentovali barvy třebíčského hokeje patří mimo jiné u Horácké Slavie: Poskočil, Král, bratří M. a L. Růžičkové, Anděl, dr. Hain, Hobza, Benál, V. Strniště, dr. Prchal, J. Jurda - u DSK : Pernička, Kubiš, Smejkal, Janovský, bří Slámové, Blažek, J. Vidlák.

Nejbližší a také nejčastější soupeře měly třebíčské kluby v Brně v Brünner EV, Králově Poli a VS Brno. Už čtyři roky po vzniku kanadského hokeje v Třebíči byly oba třebíčské kluby známy v celé naší vlasti. V sezóně 1929-30 hrál DSK Třebíč moravské finále v Olomouci, kde podlehl 0:1 domácím hokejistům, později v Třebíči dokázal remizovat s pražskou AC Spartou 0:0. Stejného výsledku dosáhla proti Spartě i Horácká Slavia, které poté porazila i Brněnské Němce 2:1. Hokejistům DSK se v této sezóně dostalo vysoké pocty.

Byli pověření reprezentovat Moravu proti Slovensku v Bratislavě, kde podlehli 0:1. Dobré výsledky třebíčských hokejistů měly příznivý vliv na růst obliby tohoto sportu a samozřejmě i na stoupající počet jeho příznivců, především mezi mládeží. V obou klubech byla založena dorostenecká družstva, z nichž později vyšlo několik hráčů, kteří dosáhli takových kvalit, že se stali i reprezentanty národních barev, anebo hráli za přední ligová mužstva.

V sezóně 1930-1931 se stali hokejisté Horácké Slavie mistry Západomoravské župy a ve finále přeboru republiky v Praze prohráli s Č. Budějovicemi 1:9. Třebíčští ovšem tehdy hráli jen ve fotbalové výstroji a s obyčejnými rukavicemi. Ovšem ani tato prohra nemohla jejich nadšení a zápal pro tento sport utlumit. K prvnímu mezinárodnímu střetnutí došlo v Třebíči v následující sezóně. Hokejisté DSK hráli nerozhodně 2:2 s vídeňským týmem Währinger EV.

V roce 1934 přibyl k dosavadním třebíčským hokejovým klubům další - Sokol Třebíč. Není jistě bez zajímavosti, že tehdejším mistrem župy byl DSK, i když se Horácká Slavia na mistrovství připravovala pod vedením pražského trenéra ing. Reisenzahna. Od roku 1937 se datuje nejvyšší vzestup třebíčského hokeje. V sezóně 1937-38 hrál DSK v první skupině první ligy společně s AC Spartou, Č. Budějovicemi. LTC Pardubice, HC Vysoké Tatry, Chomutovem a Mladou Boleslaví. O záchranu bojovala Deska 27.února 1938 na Vodovodním rybníku, kdy v jenom dni porazila LTC Pardubice 5:0 a odpoledne remizovala se Stadionem Č. Budějovice 2:2. Oba tehdejší zápasy vzbudily velkou odezvu v celé republice, neboť tehdy už na žádném přírodním kluzišti nebyl led a odborný sportovní časopis Start psal o Třebíči jako o "moravském Davosu".

Pro Horáckou Slavii byla nejúspěšnější sezóna 1939-1940, kdy se stala mistrem župy a vybojovala si postup do první ligy (lepším poměrem branek před ČLTK Plzeň). Hned v následující sezóně skončili hokejisté Horácké Slavie v naší nejvyšší soutěži na čtvrtém místě jako nejlepší moravský oddíl. Úspěchy třebíčských hokejistů měly odezvu i v nominaci do reprezentačních týmů. V mužstvu Moravy hráli tehdy proti Čechám Růžička, Bouzek, Polák, Pernička. V sezóně 1941-1942 se Horácká Slavia s první ligou rozloučila, když v rozhodujícím utkání prohrála se Stadionem České Budějovice 1:2. Připomeňme si alespoň hlavní kádr hráčů, kteří se tehdy zasloužili o rozvoj a dobrou pověst třebíčského hokeje. V Horácké Slavii to byli Habanec, V. Nygrýn, Hurt, Culka, Novák, Polák, Bouzek, Pejchar, Veselý, Navrátil, L.Růžička, Hořínek, Ošmera, Toufar. U DSK Třebíč Zvěřina, Hrubeš, Láznička, Pelikán, Nováček, Krul, Klem, Štér, Toman, Fafílek, Jakubec, Havlát, Solař.

Hned v první sezóně po osvobození dosáhl třebíčský hokej významného úspěchu. V obnovené Horácké župě zvítězila Horácká Slavia před DSK Třebíč a po výhře v kvalifikačním turnaji postoupila znovu do první ligy, kde hrála s úspěchem další dvě sezóny. Poté přešel hlavní kádr hráčů do brněnské Zbrojovky, která měla k disposici umělý led a tudíž nesrovnatelně lepší podmínky pro pěstování kanadského hokeje.

Odchodem nejlepších hráčů do Brna nastal v třebíčském hokeji pokles, který se ještě zvýšil roztříštěností nejlepších hráčů do několika klubů. Teprve v roce 1955 došlo k opětnému sloučení v třebíčském hokeji. Byl vytvořen jediný oddíl ledního hokeje v Třebíči městě pod názvem Spartak Třebíč.

Mužstvo složené výhradně z místních hráčů vyhrálo v sezóně 1957/58 kvalifikaci o postup do II. ligy ještě na rozestavěném zimním stadionu zatím bez mrazícího zařízení. Z uvedených důvodů byli hráči nuceni absolvovat tréninky často i o půlnoci v Brně a Jihlavě. Mužstvo hrálo ve složení Veselý, Pejzl, Kremáček, Sejbal, ing. Kavalec, Sláma, Jahoda, prof. Bouzek, Bachr, Dr. Kabátek, ing. Klem, Svoboda, Krul, Votýpka, Dvořák.

V následujícím období byla II.liga zahájena zpočátku ještě na umělé ploše v Jihlavě, ale již 25.ledna 1959 pokračovala na vlastním zimním stadionu, který byl tento den slavnostně otevřen utkáním "starých pánů" bývalé Hor. Slavie a DSK Třebíč. Byl to předzápas prvého mistrovského utkání II. ligy a první utkání na novém zimním stadionu s mužstvem Žiliny, ve kterém domácí zvítězili po dramatickém boji 9:8. V této sezóně bylo mužstvo zařazeno do Moravsko-slovenské skupiny, později střídavě do východočeské nebo moravské skupiny.

Z důvodů funkcionářských kádrů a z důvodů ekonomických došlo v sezóně 1970/1971 k převedení oddílu LH do nové T.J. Západomoravských strojíren neboli TJ Elitex Třebíč.
Po reorganizaci celostátních soutěží, kdy byly zrušeny II. ligy a vytvořena I. NHL bylo nad síly mužstva vybojovat účast v uvedené soutěži a museli se spokojit s krajským přeborem. Velký vliv na tuto skutečnost mělo i to, že všechna ostatní družstva měla již v této době vlastní kryté haly a tím možnost prodloužení sezóny od srpna do dubna, což se nutně projevovalo v přípravě, fyzické a bruslařské kondici. I když bylo družstvo posíleno některými velmi dobrými hráči z Okříšek a některými vojáky, byl kádr vždy doplňován především z vlastních řad.

V roce 1973 byl odsouhlasen plán na zastřešení stadionu, jehož realizace byla zahájena v roce 1977. V tomto roce ovšem došlo k tragické havárii, kdy se vlivem nekvalitních technologií a materiálu celá střecha zřítila (více viz historie stadionu). Při tomto neštěstí zahynuli dva lidé. Další zastřešování proběhlo v roce 1979 a v roce 1980 došlo ke konečné kolaudaci. Do té doby hráli třebíčští hokejisté v improvizovaných podmínkách na zimních stadionech v Náměšti nad Oslavou, Znojmě a Jihlavě. To se projevilo na ztížených podmínkách přípravy mužů a zejména mládeže. S otevřením nového zimního stadionu se otevřela také lepší vyhlídka budoucnosti třebíčského hokeje, která se začala brzy naplňovat.

V 80.letech začal být třebíčský hokej zásobován líhní vlastních talentů, což se projevilo na vzrůstající výkonnosti. Po rozpadu komunistického režimu se situace změnila a proto mohl v roce 1991 přejmenováním vzniknout oddíl Horácké Slavie. Se změnou názvu jako kdyby se do Třebíče vrátila tradice úspěšných čtyřicátých let. Ochozy zimního stadionu se začali plnit fanoušky, kteří hráče povzbuzovali ke stále lepším výkonům. V začátkem devadesátých let se Třebíč začala propracovávat do vyšších pater druholigové tabulky, až se v sezóně 1994/1995 poprvé dostala do baráže o postup do 1.ligy. Tehdy se HS musela smířit s pátým, prvním nepostupovým místem. O rok později se do baráže třebíčští probojovali znovu a i tentokrát jim postup do 1.ligy unikl jen velmi těsně.

Vytouženou 1.ligu si po velmi dlouhé době, ale zcela zaslouženě, vybojovali hokejisté HS Třebíč v sezóně 1996/1997, kdy barážovými utkáními prošli zcela bez zaváhání. Tehdy byl stadion nasycen davem čítajícím téměř 6000 diváků a snad o ničem jiném než o hokeji se nemluvilo.
Od té doby se v Třebíči hraje 1.liga stabilně a, řekněme, věru vcelku úspěšně. Od prvního roku účasti v první lize se drží tým HS Třebíč po základní části na předních místech tabulky. V sezóně 1999/2000 se dostali do baráže o postup do extraligy, kde však jako favorité zůstali na hokejkách Mělníka. O rok později otřásla místním hokejem tragická událost. Tehdy se ve čtvrtfinálovém utkání v baráži o extraligu s Duklou Jihlava vážně zranil třebíčský útočník Tomáš Zelenka. Toto zranění poznamenalo průběh celé série a HS dále nepostoupila. Zatím nejúspěšnější ročník zažili třebíčští fanoušci v letech 2001/2002. To nejdříve v základní části porazila Horácká Slavia na vlastním ledě legendární Duklu Jihlava 10:1 a poté přešla přes Slezan Opava poprvé do semifinále. Tam však ztroskotala na ambiciózní Dukle Jihlava.
Zdroj: www.hokej.cz

Současnost

Vše nasvědčuje tomu, že z hrdého horáckého klubu zbyly jen trosky. Bývalý postrach prvoligových favoritů se připravuje na boj o holou existenci. Před startem letošní sezony Třebíč negativně poznamenala rošáda na trenérském postu. Letní přípravu sice vedl bývalý kouč HC České Budějovice Jaroslav Liška, ale poté, co se změnily poměry v sestupivším klubu, rozhodl se vrátit k rozdělané práci s českobudějovickou mládežnickou základnou. Na jeho místo přišel dlouholetý asistent Aloise Hadamczika, Kamil Konečný.
Třebíčský celek se teoreticky mohl opřít o spolupráci s nyní již extraligovou Jihlavou. Jenže ta se vinou toho, že Jihlava má svých starostí dost, omezila jen na zapůjčení obránce Přemysla Dubna a útočníka Říhy. I proto například Třebíč sáhla po dvojici odložených hráčů z HC České Budějovice, Vojtěchu Svačinovi a Vladimíru Škodovi.

Předpokládaná sestava:
Luňák - Kališ, Horák, Hrbáček, Svačina, Kučný, P. Duben - Holý, Žiška, Fišer - Valko, Oliva, Říha - Beroun, Sobotka, Topol - Caha, Čech, Wolf.
Trenéři: Kamil Konečný a Miloš Kupec.

S PROSPALEM A DVOŘÁKEM TRÉNUJE THEO FLEURY

Je alarmující, že nedokážeme reagovat na nepříznivý stav, říká Josef Jandač

Hokejisté HC České Budějovice museli v sobotu spolknout druhou hořkou prvoligovou pilulku. V brněnské hale Rondo před zraky téměř tří tisíc diváků podlehl soubor trenéra Josefa Jandače místní Kometě 0:2. „Myslím si však, že jsme byli lepší než Brno. My jsme určovali hru, ale naráželi jsme na dobře organizovanou obranu soupeře,“ nastínil vývoj sobotního duelu českobudějovický trenér. Brno svou hru podložilo vynikajícím výkonem bývalého prostějovského gólmana Pavla Maláče a stav 0:0 drželo do 24. minuty. Pak využil zaváhání obránce Josefa Jindry na útočné modré čáře Moskal a ze samostatného nájezdu poslal Kometu nezadržitelně do vedení. „Měli jsme poté pár dobrých šancí, které jsme ale nedokázali využít,“ řekl Jandač.
Ve chvíli, kdy se Jihočeši nadechovali k závěrečnému náporu, nechal se zbytečně vyloučit obránce Radek Martínek a útočník Appel v přesilové hře se štěstím rozhodl o vítězství domácích. „Byl to dost smolný gól. Kotouč se odrazil od zadku jednoho z našich hráčů do branky,“ pokčil rameny nad smolným gólem českobudějovický kouč.

Více než dva obdržené góly ale trenéra HC České Budějovice mrzelo, že se jeho svěřenci nedokázali střelecky vůbec prosadit. Na Maláče marně dotíral nejproduktivnější hráč první ligy Petr Sailer i nově sestavené úderné trio Kropáč - Musil - Bartoš. „Je to alarmující, ale ještě více alarmující mi přijde, že nejsme schopni otočit špatně se vyvíjející zápas,“ upozornil Jandač. V rozběhnuté sezoně Jihočeši prohrávali jen dvakrát. Na ledě Brna a Hradce Králové. A oba zápasy skončily pro jihočeskou družinu neslavně. „Máme s tím problémy už od přípravy,“ dodal bývalý trenér Liberce. Pokud Českobudějovičtí v přípravě prohrávali, zápas skončil v drtivé většině porážkou hráčů v červenobílých dresech. Jen jedinkrát se Jihočeši dokázali vzepřít nepříznivému osudu. V domácím duelu s Jihlavou prohrávali od 48. minuty po gólu Bakuse, ale Radek Bělohlav stačil o pár minut později vyrovnat. „Je pro mě záhadou, že dokážeme nasázet soupeři šest, nebo i deset branek a o dva dny později nejsme schopni reagovat na soupeřovo vedení,“ zlobil se Jandač.

Důvody odmítal hledat ve špatné psychice hráčů. Více než polovina z nich má v paměti neúspěšné tažení loňským ročníkem extraligy, který skončil pádem do první ligy. „Na to se v žádném případě nebude vymlouvat,“ zdůraznil českobudějovický trenér. „Bylo by obrovské alibi, kdybychom se na to vymlouvali. Před zápasem v Brně jsme byli na prvním místě, tak jak mohou mít hráči špatnou psychiku?“ položil si řečnickou otázku Jandač. Konkrétně v zápase s Kometou chybělo ambicioznímu trenérovi větší nasazení ze strany některých hráčů. „Měli jsme mít větší hlad po úspěchu,“ řekl doslova.

Ve středu čeká Jihočechy soupeř, kterého velmi dobře znají z přípravy. V letních měsících České Budějovice Třebíč dvakrát porazily. Na ledě Horácké Slavie vyhrály 4:2, doma zvítězily ještě jednoznačněji 4:1. „Je to tým ze spodku tabulky. O něm platí asi nejvíce, že to k nám přijede jen zkusit. Nečeká se od něj boj o body, může jen překvapit,“ charakterizoval třebíčský celek Jandač. Horácká Slavia zvítězila v rozehraném ročníku jen jednou, doma porazila Mladou Boleslav. Prohrála dokonce v Písku, o kterém se mluví ohledně pádu do prolínací soutěže nejvíce. „Vůbec si nepřipouštíme, že bychom s Třebíčí mohli zaváhat,“ demonstroval vítěznou náladu v českobudějovické kabině Jandač.

Do střetnutí zasáhnou oba čeští reprezentanti, kteří svou účast přislíbili HC České Budějovice po dobu výluky v NHL - Radek Dvořák a Václav Prospal. „V pondělí večer došlo k vyřešení pojistky, takže už můžeme hrát,“ tvrdil forvard, který v NHL hájí barvy Edmontonu Oilers. Podobně jako v reprezentačním dresu budou hrát Dvořák a Prospal spolu, zleva by je měl doplňovat Štěpán Hřebejk. „Jo, jo. Trénuje s námi Theo Fleury,“ usmíval se sedmadvacetiletý Dvořák, který Hřebejka překřtil podle jednoho z nejmenších hráčů, který hrával zámořskou NHL. Trenér Jandač vybíral z více hokejistů, nakonec zkušenou dvojici doplnil hráč, který do extraligového kolotoče nakoukl pořádně až v play-off 2003 proti Spartě Praha. „Štěpán zatím hrál poměrně dost dobře. Pokud to psychicky zvládne, bude s nimi hrát dále. V opačném případě postavíme vedle Dvořáka s Prospalem někoho jiného,“ vysvětlil Jandač.

Na marodce českobudějovického mužstva je stále trojice Lukáš Vomela, Luboš Rob a Jiří Šimánek. Posledně jmenovaný už od pondělí trénuje na ledě se zbytkem týmu. „Vomelovi teprve nedávno sundali sádru, ale má stále šroubky v ruce, což mu nedovoluje plné zatížení,“ řekl kouč Josef Jandač. Luboš Rob, jak jsme již avizovali dříve, se do tréninků zapojí až koncem tohoto týdne.

Předpokládaná sestava:
Chábera - Luža, Mucha, Jančařík, R. Martínek, Kolda, Jindra, Kotaška, Gýna - Bělohlav, Štraub, Sailer - Bartoš, Musil, Kropáč - Hřebejk, Prospal, R. Dvořák - Hájek, Fadrný, Lála.
Trenéři: Josef Jandač a Milan Kupka.

STATISTICKÉ CENTRUM

Srovnání obou klubů v letošní sezoně

Horácká Slavia Třebíč

Letošní zápasy:       7    1  0  0  0   6   14:25    3 ( -6) 
Aktuální série:       7    1  0  0  0   6   14:25    3 ( -6)
Nejproduktivnější hráč: Miroslav Fišer – 7 bodů (4+3)
Nejlepší střelec:       Miroslav Fišer – 4 branky
Nejlepší nahrávač:      Miroslav Fišer – 3 asistence
Nejtrestanější hráč:    Miroslav Fišer – 18 tr.minut
Nejlepší v +/-:         Miroslav Fišer a Jakub Žiška – 1 plusový bod
Úspěšnosti brankářů:
1 – Jan Koťátko   90,70%
2 - Filip Luňák  87,50%

HC České Budějovice

Letošní zápasy:       7    5  0  0  0   2   28:13   15 ( +6) 
Aktuální série:       7    5  0  0  0   2   28:13   15 ( +6) 
Nejproduktivnější hráč: Petr Sailer - 9 bodů (4+5)
Nejlepší střelec:       Petr Sailer a Radek Martínek - 4 branky
Nejlepší nahrávač:      Josef Štraub - 6 asistencí
Nejtrestanější hráč:    Josef Štraub - 29 tr.minut
Nejlepší v +/-:         Josef Štraub - 6 plusových bodů
Úspěšnosti brankářů:
1 - Jan Chábera   93,65%
2 - Josef Kučera   87,80%

Uvedeni jsou jen hráči, kteří stále působí ve svých klubech.