27.10.2016, Filip Kortus

V juniorce těžíme z fyzické připravenosti, ví talent Tomáš Vochozka

Už v šestnácti letech okusil WSM ligu a zároveň se stal důležitým prvkem úspěšné hry juniorky. Útočník Tomáš Vochozka se po roční štaci v Třinci vrátil na jih Čech v plné síle, vede s juniorkou extraligu a navíc pomáhá staršímu dorostu.

Začněme popořádku. Vrátil jste se z poměrně úspěšného angažmá v Třinci zpět do Českých Budějovic. Jaké to u Ocelářů bylo?
Nemohu si stěžovat, byl to povedený ročník. Za celou základní část jsme měli minimálně porážek, byli jsme první. V play off jsme vypadli v semifinále s Kometou, takže jsme brali bronz. Dostával jsem hodně prostoru, dařilo se mi.

V Třinci jste byl na ročním hostování?
Přesně tak. V Třinci jsme jednali o pokračování, ale v tom přišel s výbornou nabídkou nový manažer Motoru Jaroslav Liška a vlastně nebylo o čem. (úsměv) Pan Liška umí s mládeží pracovat, a proto jsem se rozhodl vrátit zpět.

V létě jste absolvoval hned několik tréninků s A-týmem. Byly to pro vás zatím ty nejcennější zkušenosti?
Dalo mi to hodně a moc si toho vážím. V týmu je spoustu zkušených hráčů, v létě s námi navíc trénovali hvězdy jako Milan Gulaš, Martin Hanzal nebo Lukáš Sedlák. Je skvělé si s nimi zahrát. Hlavně si cením rad od pana Stavjani a Štrby, kteří mi pomáhali na každém tréninku.

S úvodem sezony v Motoru můžete být maximálně spokojen, ne?
Naprosto. S juniorkou jsme první, daří se nám na výbornou.

Navíc jste dostal šanci za áčko již v prvním utkání WSM ligy na Slavii.
To byl parádní pocit. Už v šestnácti letech jsem mohl naskočit do druhé nejvyšší soutěže u nás a navíc na Slavii. Měl jsem hned několik střídání, bohužel jsme ale nedokázali vyhrát.

Při reprezentační přestávce jste s juniorkou zakotvili na samotném vrcholu extraligy. V čem vidíte největší sílu vašeho týmu?
Bylo důležité chytit začátek a pak jsme se dostali do velké pohody a euforie. Hrajeme skvěle jako tým, bojujeme jeden za druhého. Důležitý faktor vidím ve fyzické připravenosti. Absolvovali jsme s Františkem Bombicem důkladnou letní přípravu a teď se nám to vrací.

Nejvíce se daří vaší formaci s Janem Bártou a Ondřejem Šulkem. Nemůžete si spolupráci s nimi vynachválit?
Přesně tak. Perfektně šlapeme, dáváme hodně branek. Trenéři nám věří a my jim tu důvěru splácíme. Moc si cením toho, že mohu v lajně nastupovat s takovými hráči.

Přitom máte nejméně inkasovaných branek z celé soutěže a celá formace jste v kladných číslech při účasti na ledě.
Skvěle nám chytá posila Jiří Patera, který nás často výborně podrží. Jak říkám, je to vizitka celého týmu.

Je to pro vás premiérový rok v extralize juniorů. Byla to pro vás velká změna oproti staršímu dorostu?
Musím se přiznat, že mi ten přesun do vyšší kategorie neudělal velký problém. Rychle jsem se adaptoval, zvykl jsem si. Hodně mi pomohlo, že hraji v lajně s kvalitními spoluhráči.

V čem byste hledali největší rozdíly mezi starším dorostem a juniorkou?
Největší rozdíly jsou určitě v rychlosti, síle a přesnosti. Z každé věkové kategorie je to velký skok.

Už jste dvakrát vypomáhal staršímu dorostu ve skupině střed. Je na podobné úrovni jako moravská skupina?
V moravské skupině jsou čtyři silné týmy, které bojují hlavně mezi sebou. Mám tím na mysli Třinec, Vítkovice, Zlín a Olomouc. Ostatní jsou kvalitou slabší. Ty čtyři týmy by se v ostatních skupinách určitě neztratily a zejména Třinec a Zlín by hrály hodně vysoko. Po odehrání základní části jsme ale hráli nadstavbu, kde byl kvalitní každý tým. V Čechách jsou skupiny mnohem vyrovnanější.

Jaké přání máte do konce sezony?
Mám jich hodně. Chtěl bych, abychom se s juniorkou drželi stále na těch nejvyšších příčkách a postoupili do play off. V něm by to chtělo přidat pořádný úspěch a já udělám maximum, abych byl týmu co nejvíce prospěšný. Dalším přání je odehrát nějaká utkání za áčko Motoru a prosadit se v národním týmu. Mám jich víc, ale tyhle jsou asi nejpodstatnější.