Utkání, které završilo třetí čtvrtinu hokejové extraligy, mělo slavnostní předehru. Úctyhodné mety v počtu odehraných utkání v nejvyšší české soutěži totiž docílil českobudějovický kapitán Petr Sailer. Z rukou pana Jaroslava Davida, předsedy klubu, obdržel zkušený útočník dárkový koš a sportovní manažer HC MOUNTFIELD Jaromír Látal mu předal dres, jenž má na zádech číslo 600, právě tolikátým zápasem se pro Sailera stalo klání s Rabatem Kladno. “Věděl jsem to, protože když jsem se před sezonou podíval do ročenky, tak jsem zjistil, že mám odehráno přes pět stovek utkání. Je to sice pěkná porce, ale v základní části se hraje dvaapadesát utkání a když se tým navíc ještě dostane do play-off, tak to pak rychle naskakuje,“ dokládá Petr Sailer, že z malé soukromé slavnosti nebyl překvapen.
Samotný úvod zápasu už ale pro něj, ani pro jeho spoluhráče, tak radostný rozhodně nebyl. Ledovou sprchou je hned po devětačtyřiceti sekundách hry pokropil Pavel Patera, když do branky doklepl puk odražený po jeho první střele od mantinelu. A když ještě Šimánek v 17. min. nabídl chybou v rozehrávce samostatný únik Kallovi, nepanovala na domácí střídačce nejlepší nálada. Kladenský útočník totiž chladnokrevně překonal Turka, jenž se v brance objevil po delší odmlce, pod jeho betonem pokládajíc jej na led a Jihočeši, ač měli po celou první část výraznou herní převahu, odcházeli do kabin za velmi nepříznivého stavu. “Kladno nás v první třetině rozhodně nepřehrávalo, měli jsme více ze hry, o čemž svědčí i počet střel (18:4, pozn. autora), ale bohužel jsme hned v 1. minutě dostali gól a to se pak těžko otáčí,“ říkala po skončení utkání v útrobách stadionu jedna z ústředních postav večera.
I druhá třetina se nesla v podobném duchu jako ta první, ovšem s podstatným rozdílem, kterým bylo, že Jihočeši dokázali svou až místy drtivou převahu vyjádřit i střelecky. Ve 24. min. ujel při vlastním oslabení hostujícím obráncům Michal Hudec, který si přehodil puk z bekhendu na forhend a střelou nad Orctovým ramenem směřovanou do pravého růžku branky nedal kladenskému brankáři sebemenší šanci zakročit. Když se zápas přehupoval do své druhé poloviny, tak MOUNTFIELD svého soupeře doslova mlel v jeho obranném pásmu, ale veškerá snaha upřená k toužebnému vyrovnání však vyznívala vniveč. A i přesto, že se první dvě třetiny odehráli povětšinu času ve středním či obranném pásmu Kladna, svítil na multifunkční kostce nad ledem během druhé přestávky stav skóre 2:1 pro Středočechy.
Před poslední dvacetiminutovkou byl tak zápas zcela otevřený a ve vyprodané Budvar Aréně panovala velice napjatá atmosféra. Trenér Josef Jandač stáhl sestavu na tři formace a taktika v honbě za vyrovnáním byla více než zřetelná. “Chtěli jsme hrát aktivně dopředu a produkovat ten náš hokej s velkým pohybem, a zároveň se vyvarovat zbytečných chyb,“ potvrdil hráč, který v září loňského roku oslavil jednatřicáté narozeniny. Vyrovnání skutečně s ohledem k předváděné hře viselo na vlásku a nakonec se o něj právě nepostaral nikdo jiný, než Petr Sailer. Ke druhé brance domácím dopomohlo dvojnásobné vyloučení kladenských hráčů v rychlém sledu, i když ona vyrovnávací branka padla až v klasické početní výhodě. “Viděl jsem volného Petra Gřegořka na modré a dá se říci, že i on koukal na mě, protože určitě nevěděl, že já budu vyjíždět hned po té přihrávce zpoza branky, a pak to tam bylo už jen na teč po ledě do prázdné branky,“ okomentoval skromně svoji důležitou trefu. Netrvalo dlouho a vývoj utkání otočil opět tečí, která dokonale změnila směr puku mimo dosah Orcta, Jindřich Kotrla, jehož branka ze 45. min. se nakonec stala i vítěznou. “Jsem strašně rád, že se nám to utkání podařilo otočit, i když nás to stálo hrozně moc sil,“ oplýval spokojeností majitel extraligového titulu se Slavií z roku 2003. Ke konci utkání navíc ještě přidal čtvrtou trefu po krásné přihrávce Hübla Kamil Brabenec a zaplněná hala až po střechu tak mohla konečně naplno aplaudovat. “Lidi jsou tady už od loňska výborní a po té sestupové sezoně si opět našli cestu na stadion, což je jen dobře a já jsem rád, že jim to vracíme těmi výkony,“ pozdravil Petr Sailer na dálku českobudějovické fanoušky.

Kladnu se ve venkovních utkáních příliš nedaří, což potvrzuje i fakt, že Rabatu patří v tabulce utkání odehraných na ledě soupeřů předposlední příčka. Svěřenci trenéra Zdeňka Müllera toto prokletí neprolomili ani v Budvar Aréně a z jihu Čech odjíždějí domů s prázdnou. “Je to určitě zklamání, přijeli jsme si totiž minimálně pro bod, protože potřebujeme bodovat. V utkání jsme vedli, ale bohužel se nám nepodařilo dotáhnout jej do vítězného konce,“ smutnil na chodbě vedoucí ze šaten Radek Bělohlav. Pro něj mělo utkání hrané v nedělním podvečeru opravdu zvláštní nádech. Jak je dobře známo, tak jihočeský patriot právě totiž po svém uzdravení z operace kolena vyměnil kancelář marketingového oddělení klubu HC MOUNTFIELD za místo v šatně na kladenském zimním stadionu. “Myslel jsem si, že už to nikdy nezažiji, ale bohužel se to zopakovalo. Je to nepříjemný pocit, co si budeme nalhávat – nic moc,“ výstižně vystihl své pocity z utkání hraném na rodném ledě, kde však tentokrát nastoupil v hostujících barvách. Jeho mužstvo ale nezačalo rozhodně nijak špatně a zásluhou stoprocentní produktivity, když jeho spoluhráči Patera a Kalla dokázali proměnit obě dvě šance Kladna v první třetině, si Rabat vypracoval dvoubrankový náskok. Ten ale Středočeši dokázali udržet jen do začátku třetí části a ve 45. min. se jim sen na bodový zisk po brankách Sailera a Kotrly sesypal jak domeček z karet. “Prostě to nevyšlo, je to pro nás smutné, body opravdu potřebujeme, ale holt teď budeme muset bodovat v Litvínově,“ vzhlíží exbudějovický hráč s bojovnou náladou k dalšímu utkání, za kterým se Kladenští vypraví na sever Čech.
Bělohlavovi však koncem ledna vyprší na Kladně smlouva a jak sám přiznává, o své budoucnosti zatím jasno nemá. “Jde o to, že se snažíme dostat do play-off a od toho se vše odvíjí. Budu rád, když na Kladně budu moci pokračovat, ale můžu hrát pochopitelně i kdekoliv jinde,…“ říká ostřílený forvard, jenž se na ledě prohání s jednadvacítkou na zádech. Zároveň také jedním dechem potvrdil, že v současnosti již k českobudějovickému klubu žádné smluvní závazky nemá.
Hráči, který má mj. ve své sbírce i titul mistra světa z Vídně 1996, se jinak zatím po návratu na extraligový led vcelku daří. Na Kladně dokonce ze začátku nastupoval v útočné lajně společně s „vídeňskými“ spoluhráči Procházkou a Paterou. S nimi rovněž oprášil i vsetínskou spolupráci, kde v dobách valašské slávy ničili společně své tehdejší soupeře v přesilových hrách, tak jak je tomu nyní i na Kladně. “Je to s nimi samozřejmě fajn, jen je škoda, že jsme si nějaký ten gól nenechali i na dnešek,“ smutnil po zápase.
Před posledním duelem s pražskou Slavií proběhl v kabině středočeského celku hráčský rozhovor a jak Radek Bělohlav říká, i on si během tohoto řečnění vzal slovo. Válečná porada zabrala a Rabat Slavii porazil 6:2, a jemu osobně se v tomto utkání také velice dařilo, když konto brankáře Adama Svobody zatěžkal dvěmi zásahy, k nimž přidal i stejný počet asistencí. “Je to dané trochu i mužstvem, v Budějovicích jsem měl loni například trochu jiné úkoly. Více jsem tu bránil, ale i z toho jsem samozřejmě měl radost. Na Kladně se dostávám více do šancí, ale je to otázka i štěstí,“ poznamenává pokorně ke svým současným výkonům.
Při jeho nejprve odchodu do středočeského klubu na hostování z HC MOUNTFIELD, se v médiích objevily informace přinášející slova Radka Bělohlava s tím, že ve vedení jihočeského klubu pracoval z donucení. A nyní se mu naskytla možnost, aby vše uvedl na pravou míru. “Rád bych to vysvětlil, protože jsem kvůli tomu měl velké problémy. Pracoval jsem zde proto, protože jsem byl zraněný a pomohl jsem klubu rád. V žádném případě to tak rozhodně nebylo z nějakého donucení. Kdybych nechtěl, tak jsem tu nepracoval,“ vrací se k mediálnímu nedorozumění Radek Bělohalav.
Na závěr pak ještě poznamenal, že svou kapitolu v českobudějovickém klubu ještě za uzavřenou nepovažuje. “Pořád mám pochopitelně chuť tady hrát,“ posílá malou naději těm českobudějovickým fanouškům, kteří věří, že jej ještě v extralize uvidí v dresu jejich oblíbeného týmu.