19.03.2004, Antonín Vansa

Tým táhne za jeden provaz, slibuje Luboš Rob

Č e s k é B u d ě j o v i c e - Hromadu příležitostí spálili čekobudějovičtí hokejisté ve druhém barážovém zápase o účast v příštím ročníku extraligy. Jihlavští naopak vytěžili z minima maximum a po dvou utkáních vedou v sérii, hrané na čtyři vítězná utkání, 0-2. „Přesto stále věřím v obrat. Kdybych nevěřil, tak jsem už ráno odevzdal pytel na vedení," tvrdí kapitán týmu Luboš Rob.

Je to opravdu o smůle v koncovce, nebo už je to neumění?
Vím, na co narážíte. Je to ovšem důsledek té situace, ve které se nacházíme. Kdybychom v tu dobu vedli třeba 2:0, hráči by akce řešili zcela jinak. Já osobně slovo smůla nemám moc rád, nemůžeme se na to vymlouvat. I když to zní nelogicky, ten zápas nám může hodně pomoct. Ověřili jsme si, že takhle proti Jihlavě musíme hrát a chci na Vysočinu vzkázat, že ta série bude ještě dlouhá.

Pamatujete zápas, kdy jste spálili tolik brankových příležitostí?
Myslím si, že ne. Dnes jsme měli přes čtyřicet střel na branku, ale z toho deset vyložených šancí. Navíc jsme v závěru trefili i dvě tyčky. Takový zápas asi vážně nepamatuji.

Měli jste i devadesáti vteřinovou přesilovku 5 na 3. Oproti Jihlavě, která z ní v prvním zápase dala gól na 1:1, jste jí však sehráli špatně...
Chtěli jsme vsadit na střelbu od modré a následně si po odraženém puku vytvořit tlak do prázdné branky. Ani jednou ale ta střela nedošla k brankáři. Nechci však říkat, že přesilovky utkání rozhodly. Šance nevznikaly v přesilových hrách, ale při hře pět na pět a tam jsme měli zápas rozhodnout.

Ve druhém zápase vedl tým jako hlavní trenér generální manažer Jaroslav Pařízek. Změnilo se něco, co se týče taktických pokynů?
Dozvěděli jsme se to na ranním rozbruslení, ale nijak jsme to nerozebírali. Trenéři si kompetence rozdělili. Láďa Kolda měl na starosti beky a Radek Ťoupal s Jaroslavem Pařízkem útočníky. Nějaký impuls to pro mužstvo mělo, protože výkon, který jsme podali, ukazuje, že to nevzdáme.

Podobná situace ohledně trenérů nastala při play-off 1994. Tehdy ale příchod Jaroslava Pouzara na střídačku mužstvu moc nepomohl. Prohráli jste 0-3 na zápasy s Olomoucí...
Trenéři se musí dát dohromady před mančaftem. Pokud tým vycítí, že spolu vycházejí dobře, negativní vliv to na něj mít nebude.

Otočili se role v sérii. Po dvou porážkách je náhle favoritem série Jihlava, která se doma dostane pod podobný psychický tlak, pod kterým jste byli vy. To může být vaše výhoda, ne?
Určitě. Jihlava se nepochybně dostane v domácích utkáních pod větší psychický tlak. Pro mne je ale důležité, že jsme hráli úplně jinak, než v prvním zápase, kdy jsme nepodali vůbec dobrý výkon. Navzdory tomu, že prohráváme 0-2 na zápasy, máme vůli celou sérii ještě otočit.

V kabině problémy nejsou? Tým táhne před asi rozhodujícím třetím zápasem za jeden provaz?
Dnes to bylo vidět i na ledě. Jako kapitán to mohu slíbit.

Po zápase jste šel poděkovat českobudějovickým fanoušků. Jak vám bylo, když jste viděl, jak se na led valí vlna jihlavských fanoušků?
Vůbec jsem se v tu chvíli necítil dobře. Představil jsem si, že kdybychom dali první gól my, Jihlavští by se po zápase sebrali a odešli. Je pro mě nepochopitelné, že jich tu bylo tolik a nám, jako mužstvu je to líto. Naši fanoušci se snažili, ale proti tomu davu v některých chvílích neměli šanci. Chtěl jsem jim po zápase poděkovat na důkaz toho, že si jich vážím.

Nemáte z atmosféry v Jihlavě strach? Tam vás čeká ještě bouřlivější prostředí...
Vždyť budou křičet stejně. Navíc já osobně mám raději, když hlediště žije, než když je na zimáku ticho. Navíc před takovou atmosférou se bude chtít každý ukázat.

Vy jako kapitán ještě věříte v udržení extraligy?
Samozřejmě. Hraje se na čtyři vítězné zápasy. Kdybych v udržení nevěřil, tak ráno odevzdám pytel na vedení a půjdu domů. Výkon, který jsme podali nás posílil a věříme, že se vrátíme do Budějovic za nerozhodného stavu.

Díky za rozhovor a hodně štěstí v Jihlavě.