Chřipková epidemie si nevybírá podle fyzických dispozic a tak jí nechtíc podlehl i Roman Turek, pročež chyběl svému mužstvu ve vyrovnané sérii s Chomutovem. "Nastoupil jsem, takže samozřejmě musím říct, že se cítím zdráv," usmíval se spokojený gólman. V zápase s Ústím byl vysoký brankář s hromadou zkušeností z reprezentace i NHL skutečnou oporou jihočeského mužstva a jeho jistota dodala klid i na hokejky jeho spoluhráčů. "Já ze zápasů s Chomutovem viděl jen poslední dva, ale určitě mohu říct, že Ústí hraje něco úplně jiného. Hrají techničtější hokej a jsou silnější ve hře dopředu, ale my jsme na to byli připraveni," zdůrazňaval pečlivou přípravu českobudějovické družiny její hlavní defenzívní štít. Nutno říci, že zvolená taktika byla zřejmě ideálně ušitou látkou z tkalcovského stavu trenéra Josefa Jandače. "Dnes jsme to odehráli výborně odzadu, nepropadali jsme a oni neměli žádná přečíslení. Jediné větší závary měli v přesilovkách, ale jinak nic vážného. Oproti předchozím zápasům s Ústím to bylo rozhodně lepší, protože tam nám hodně ujížděli do brejků," vzpomněl Turek na porážku 2:1 z konce prosince, při níž stál v brance. Nejvíce úzko mohlo být blonďatému brankáři při četných přesilových hrách, kdy zejména ta 5 na 3 na něj kladla veliké břemeno odpovědnosti. "Ti tři hráči přede mnou mají určené, jak pozičně vykrývat soupeře a já zkrátka jen čekám, odkud přiletí rána a spoléhám na to, že když puk vyrazím, stačí k němu přijet dříve můj spoluhráč. Když oni mají přesilu o dva hráče, tak je to samozřejmě těžké, z toho vlastně padl i ten jediný gól," vzpomněl na situaci, kdy hosté v šesti bušili do čtyřčlenného valu, podpořeného ovšem zezadu právě Turkem. "Byla to tak trochu náhoda, tam se to odráželo mezi bruslemi a najednou se to dostalo k němu na hokejku, ale to je právě to, že nám tam chyběl ten jeden hráč, který kdyby tam byl, tak ten gól nepadl," litoval Turek situace v předposlední minutě, která ho připravila o třetí shut-out v pátém zápase play-off. Přesto obrovitý muž s maskou drží ve vyřazovacích bojích fantastický průměr 0,75 branky na utkání!

Druhým z marodů, jehož návrat na led byl více než slibný, byl slovenský střelec Radoslav Kropáč. I jeho příspěvek zvedal vyprodanou Budvar Arénu ze sedadel a i on musel překonat chřipkové onemocnění, aby mohl nastoupit. "Dneska jsem se cítil dobře. Ještě to není úplně ono, ale hlavně, že už nemám teploty," liboval si epesní rychlík. I on byl rád, že nemusel překonávat fanatickou obranu chomutovských pohraničníků. "Určitě, to Ústí chce hrát hokej, kdežto Chomutov s námi hrál úplně jiný sport. Tam šlo o zápas, sumo nebo co já vím ještě jaké sporty na nás zkoušeli, takže je dobře, že to Ústí chce hrát. I pro diváky to bude jistě mnohem záživnější a zajímavější série," byl přesvědčen bývalý reprezentant, který se proti rivalovi ze severu Čech prosadil i střelecky. "Do zápasu jsme vstupovali hlavně s tím dobře bránit a prosadit se nějakými brejky. To nám vyšlo, když jsme nejdříve dali gól v přesilovce a pak jsem šel sám na bránu. Kamil Brabenec vybojoval u střídačky puk, hodil mi ho do prostoru a já byl úplně překvapený, že přede mnou nejsou žádní beci," vzpomínal s úsměvem Kropáč na jeden ze zlomových okamžiků zápasu. "Udělal jsem to, co mě napadlo. Mám několik variant, jak zakončuji, ale tohle mě nějak napadlo, tak jsem to udělal a padlo to tam," popisoval svůj brilantní blafák hráč, který je v samostatných nájezdech téměř neomylným šutérem. Ten samý hráč pak dokonce mohl ještě zvýšit, ale do cesty jeho další střele se postavila mrška tyč. "Angel Krstev to zachytil na modré čáře, nahrál mi to, já se ještě podíval, jestli se to tam nejde dát Dvořkovi nebo Prospimu do prázdné, ale oba byli obsazení, tak jsem zvolil střelu. Škoda, o dva tři centimetry víc doleva a bylo to víko jak prase," smál se na celé kolo sympatický útočník. Nakonec nezapomněl pochválit ani soupeře. "Oni hrají dobře, po tom našem výpadku s Chomutovem jsou vlastně favority této série. My se musíme vyvarovat faulů, protože přesilovky v play-off prostě rozhodují a věřím, že potom uspějeme."

Ústečtí Lvi na jihu Čech neuspěli. Zvítězit se jim zde povedlo pouze jednou v době, kdy obávané duo Prospal - Dvořák plnilo reprezentační povinnosti, ale to tentokráte nebylo na pořadu dne. Ani baráží protřelý Patrik Fink nedokázal zvrátit poměr vítězných zápasů v Budvar Aréně na stranu Severočechů. "S Budějovicemi se hraje vždy útočný hokej pro diváky, bez nějakých zákeřností. I rozhodčí tentokrát pískali výborně, stadion byl plný, takže z tohoto pohledu bylo utkání určitě povedené," nenechal si Fink zkazit dobrý pocit porážkou, která se zrodila hlavně v první třetině. "My jsme měli přesilovky, které jsme neproměnili, kdežto domácí nás v té jedné přesilovce nenechali za dvě minuty vystřídat a dali unaveným hráčům branku. Při druhém gólu tam byla hrubá chyba a domácí už vedli 2:0. Druhou půlku zápasu jsme sice byli asi lepší než Budějovice, ale neproměnili jsme šance a díky několika faulům jsme ztratili v oslabení i dost sil," litoval Fink nedisciplinovanosti svých spoluhráčů. Ta je připravila o největší tlak asi v druhé třetině. "Byli jsme v tlaku, ale pak jsme od 8. do 14. minuty hráli třikrát v oslabení a to okamžitě změnilo průběh třetiny. To samé bylo vlastně i v třetí třetině, místo abychom šli do tlaku, tak jsme faulovali a domácí ušetřili síly a navíc tou přesilovkou otupili náš tlak," zopakoval subtilní útočník fakt, který mu zjevně ležel v žaludku. Hosté ale i sami mohli několikrát roztočit útočný kolotoč při početní výhodě, jejich souhra ale v těchto situacích výrazně vázla. "Dneska nám skutečně přesilovky nešly. Stříleli jsme to všechno nahoru do plexi a to je chyba. Musíme to víc tlačit dolů a dorážet," ví moc dobře Fink. "Doufám, že to zítra zlepšíme a zvítězíme," hleděl forvard kupředu s optimismem. On byl nakonec tím jediným mužem, jehož střela prošla za Turkova záda až do domácí branky. "To byla power play a už se to hrálo hop nebo trop. Ještě to bylo navíc šest na čtyři, někdo to tam nahodil před branku a David Pazourek mi to přistčil, já už to dával do prázdné branky." Na vyrovnání už ale nezbylo Ústeckým mnoho času. "Tak ještě byla minuta a půl do konce, ale to už bylo těžké. To už je spíš o štěstí, my jsme měli dát góly dřív," věděl dobře Fink. "Zítra věřím, že vyhrajeme. Musíme zkusit dát první gól a pak už by to mělo být lepší, protože se mi zdálo, že ke konci jsme měli více sil, tak uvidíme," rozkryl Fink své předpoklady pro druhé utkání finálové série.