17.01.2010, Petr Novotný

Tomáš Micka se rozstřílel. Přidal další dva góly.

Č. B u d ě j o v i c e – Oba se výrazně podíleli na vítězství HC MOUNTFIELD nad Třincem a přitom každý přispěl jiným způsobem. Tomáš Micka poslal svůj tým dvěma zásahy ve druhé třetině do tříbrankového náskoku a Václav Pletka si zase svým drzým průnikem vykoledoval ostrý faul soupeře v době, kdy Třinec snížil na rozdíl jediného gólu a nadechoval se k vyrovnání. „Každý takový zápas zvedá sebevědomí,“ říká Tomáš Micka.

Pletka náraz nečekal a tak se těžce zvedal z ledu

Českobudějovičtí hokejisté dokážou v poslední době skvěle rozehrát zápasy. Ale stejně dobře je dokážou i ztratit. Povedlo se jim to v Litvínově, kde ze stavu 3:0 během posledních pěti minut remizovali 3:3. A nechybělo mnoho a podobná situace mohla nastat i v zápase s Třincem. Jihočeši už vedli 3:0 po podobném průběhu jako v posledním utkání.

Na konci druhé třetiny Třinec snížil a jen osm vteřin po začátku té třetí stáhl náskok domácích na rozdíl jediného gólu střelou od modré Lukáš Zíb. Drama bylo na světě. Jenže v čase 44:15 zastavil průnik Václava Pletky zpoza branky tvrdý zákrok hostujícího Davida Květoně. „Držel jsem si na sobě obránce a chtěl se natlačit před branku. Vůbec mě nenapadlo, že by proti mně jel nějaký hráč. Všiml jsem si ho na poslední chvíli a už jsem nestihl udělat vůbec nic,“ vysvětloval po utkání Václav Pletka. „Možná to byla i trochu moje vina, že jsem měl hlavu sklopenou dolů, ale opravdu by mě nenapadlo, že by se tam mohl někde zjevit. Hrálo se čtyři na čtyři a většinou si mají hráči hlídat soupeře před brankou. Nevím, jestli na mě jel úmyslně nebo ne.“

Faktem je, že zákrok mladého třineckého útočníka vypadal hrozivě, i když v samém důsledku tak hrozný nebyl a pro českobudějovického hráče neměl žádné výraznější následky. „Pamatuju si všechno. Byl jsem jenom trochu otřesený, protože jsem to nečekal,“ popisoval dále Pletka.

Následoval možná až trochu krutý trest 5 minut plus do konce zápasu za úder do hlavy a krku. Pletka ale nakonec shledal trest pro Davida Květoně jako adekvátní. „Nevím, jak tam šel. Ale asi to byl správný trest, protože bychom k sobě měli mít trochu úcty. Hraje se o play-off. Hraje se tvrdě, ale musí to být v rámci slušnosti. Jestli tam jel s cílem mě zranit nebo ne, to musí vědět on sám,“ říkal novinářům Pletka.

Moment to byl vskutku důležitý, protože Jihočeši dokázali nabídnutou příležitost přetavit ve čtvrtou branku a odskočili znovu na rozdíl dvou gólů. Vyrovnání Třince se nakonec nekonalo. „Bylo důležité, že jsme vyhráli a potvrdili jsme pět bodů, které jsme předtím přivezli zvenku,“ dodal Pletka, který měl v zápase několik příležitostí skórovat, ale gól nedal. „Musím se dostat do psychické pohody. Doufám, že budu dál hrát a nějaký gól dám.“

Spoluhráči si ze mě dělají legraci, ale jsou rádi, že jsem ty góly dal, usmíval se Tomáš Micka

Talent, který dlouho skrýval, se nyní projevil. Tak nějak se dá popsat procitnutí útočníka Tomáše Micky v posledních dvou zápasech. Když přišel v říjnu na jih Čech, měl statistiky na nule a od té doby se dokázal trefit pouze jednou. V posledních dvou zápasech však přišla gólová smršť. Nejprve dal dva góly v pátek proti Litvínovu a navrch přidal vítězný pokus v samostatných nájezdech a v neděli nasázel dva zásahy Třinci. „Je to štěstí, jsem rád, že to tam padá, protože teď potřebujeme každý bod,“ říkal šťastný střelec po utkání s Třincem.

Jak na vaše gólové probuzení reagovali spoluhráči?
Dělají si legraci, ale také jsou určitě rádi, že jsem ty góly dal.

Dlouho jste se střelecky trápil a teď dal pět gólů během dvou zápasů. Jak je to možné?
Určitě je to štěstí. Podle mě se to nedá nějak vysvětlit. Je období, kdy střílíte všemožně, ale nedá se to trefit. Pak vystřelíte šestkrát a dáte pět gólů.

Na první branku v Litvínově jste čekal hodně dlouho. Dá se říct, že tím, že jste dal gól, jste se nastartoval?
Zvedne vám to sebevědomí. Pak si prostě řeknete, že to tam může spadnou a zkoušíte to dál. Snad mi to tam bude padat co nejdéle.

Při druhém gólu jste Dubu asi trochu překvapil svojí střelou. Podle všeho čekal spíše přihrávku.
Asi jo. Raději střílím, než nahrávám. Jirka Šimánek tam byl schovaný za bekem. Volil jsem střelu a naštěstí to tam padlo.

Děláte třeba před zápasem něco jinak než jste dělal dříve?
Neřekl bych. Asi ne. Ale psychicky vám to hodně pomůže a je to super pocit.

Kde se zlomil zápas s Třincem? Byl to gól na čtyři dva?
Určitě. Tím gólem z nás spadl strach o výsledek. Naštěstí jsme to vyhráli. Pro nás je teď každý bod zlatý. Bojujeme o play-off a doufám, že se tam dostaneme, protože fanoušci tady si to zaslouží.

A co se vám honilo hlavou, když soupeř snížil na rozdíl jednoho gólu?
Bylo to jako v Litvínově. Hned druhý zápas po sobě a nechat soupeře snížit a ještě k tomu v osmé vteřině třetiny, to je špatný. Člověk si na to vzpomene.

Čím to je?
Když dostaneme gól, musíme se na to soustředit ještě dvakrát tolik, abychom znovu neinkasovali.

Kolik vás tyhle góly budou stát?
Tak to opravdu nevím. Pokladník mi něco naúčtuje.