14.02.2009, Michal Špírek

Tomáš Kůrka: Ze Sedláčka jsme udělali hvězdu

Č. B u d ě j o v i c e - Hráči HC MOUNTFIELD se snaží proklouznout do uzavírající se brány play-off. Důležitým skokem k vyřazovacím bojům měla být i tříbodová výhra nad Zlínem. Zlín se ale Jihočechům ubránil a ačkoliv stále čelil soupeřově tlaku, byl v zápase úspěšnější. I díky výkonu brankáře Sedláčka. Získaný bod Českobudějovické přesto předkole play-off přiblížil, na desáté místo ztrácejí tři kola před koncem čtyři body. „S jedním gólem se utkání vyhrávat nedá. Nesmíme ale věšet hlavy, musíme pořád bojovat," prohlásil Tomáš Kůrka.

Útočník Tomáš Kůrka byl po utkání hodně rozmrzelý, na první pohled ho prohra v prodloužení hodně užírala. „My nemůžeme být spokojení. Potřebovali jsme tři body,“ naštvaně odpovídal Kůrka. Své přemožitele ze Zlína označil dokonce za zoufalce, nad kterými by se doma mělo vyhrávat. Zlín v utkání hrál co potřeboval. Týmu známému pečlivou a kvalitní defenzivou se nedostavily útočné choutky ani na jihu Čech. Do karet jim navíc nahrál první gól. Zlín udeřil hned ze své druhé střely, navíc v oslabení. „Inkasovali jsme ve vlastní přesilovce, to nás trochu rozhodilo. To byla chyba,“ věděl moc dobře jihočeský forvard a nedávný reprezentant. Gól byl skutečně vodou na zlínský mlýn, ten začal bránit ještě usilovněji a vydával se jen k rychlým a nebezpečným protiútokům.

Českobudějovičtí bušili na zlínská vrata co to šlo, Sedláček v bráně hostí nevěděl, kam dřív skočit. „Těch šancí bylo tolik, že se nemůžeme vymlouvat, s jedním gólem se vyhrávat nedá,“ kroutil hlavou Kůrka. Jak je možné, že z tak souvislého tlaku nedokázal Kůrka ani jeho spoluhráči tak dlouho udeřit? „Nervozita a trochu štěstí tam chybělo, víc k tomu nemůžu říct.“

Svou roli samozřejmě sehrál i brankář Zlína Jakub Sedláček. Budějovičtí už z něj museli být zoufalí. A ještě aby ne. Na hostujícího gólmana vysílali jedno zakončení za druhým, ale síťka se po nich ne a ne rozvlnit. Puky odrážel osmnáctiletý a 174 centimetrů vysoký fantom, který se letos pevně chytil pozice jedničky ve Zlíně a proti Jihočechům jen ukazoval, proč tomu tak je. Kůrka ale jeho zásluhy trochu snižoval: „Já si myslím, že hvězdu jsme z něj hvězdu udělali my, že jsme ho trefovali, on tam jenom stál.“

České Budějovice se přesto po zisku jednoho bohu play-off mírně přiblížily, nejbližší konkurent o poslední postupové místo, Třinec, totiž padl s Karlovými Vary. Kůrka proto mohl bojovně prohlásit: „Nesmíme věšet hlavy, musíme pořád bojovat, stále je devět bodů ve hře. Takže doufejme, že to zvládneme a ty týmy před námi ještě nějak kiksnou. Bod nám samozřejmě pomůže, ale lepší by byly pro nás dva, to už bychom byli s Třincem na tři body a ten bod navíc by tak hrál roli jako jeden celý zápas. Teď musíme doufat, že oni budou ještě chybovat.“ Nic ale není ztraceno, pro Jihočechy by navíc mohlo být výhodou, že dva ze tří posledních zápasů sehrají na svém ledě. „Tak samozřejmě že je pro nás domácí prostředí výhodou, diváci nám pomáhají, atmosféra je skvělá. Doufám, že nás poženou dopředu a že to zvládneme.“ A určitě není sám, kdo v to v Českých Budějovicích doufá.

K zápasu se vyjádřil i obránce František Ptáček, který byl vyhlášen nejlepším hráčem domácích. Co podle něj rozhodlo? „Naše neschopnost vstřelit branku. Všichni jsme viděli, že ten tlak byl obrovský, ale prostě jsme nebyli schopní dostat to za brankovou čáru.“ Na rozdíl od kolegy pro brankáře Sedláčka slova uznání našel. „Odvedl parádní výkon a nám chyběl v koncovce klid, když se tohle sečte, tak ta naše snaha byla marná.“ I Ptáček se s nadějí upíná k posledním třem zápasům. „Tři body by určitě něco řešily, my ale víme, že nás čekají ještě tři zápasy, a bude se to sčítat až na konci, ty body budou důležité, ať už postoupíme nebo ne, my musíme vyhrávat až do konce.“ A nakonec si českobudějovický bek zafilosofoval: „I když je šance malá, tak vždycky je.“ Českobudějovičtí tak musí věřit, že i tuto malou šanci ještě využijí k velkému úspěchu, kterému by se rovnal postup do vyřazovacích bojů.

Zlínská ikona, centr Petr Leška, po zápase oplývala spokojeností. A Leška střetnutí stručně shrnul: „První třetinu jsme zahráli dobře, ve druhé jsme měli strašně moc vyloučených, Budějovice se tím dostaly do hry. Ve třetí už byli domácí rozjetí, těžko se to zastavovalo. Naštěstí nás ale podržel Jakub, chytal perfektně, měl spoustu fantastických zákroků. Nakonec jsme to dostali až do prodloužení. Tam jsme zas ubránili přesilovku, což bylo hodně důležité. V penaltách už jsme byli šťastnější.“

V nájezdech uspěl ze šesti nájezdníků pouze Leška. „Zkusil jsme to a vyšlo to,“ s úsměvem krčil rameny Leška a nedělal z úspěšného zakončení vědu. „Už jsem jel v zápase jednou sám, tam jsem to neproměnil, Mohlo to být na 2:0 a mohli jsme tak i třeba mít body tři. Ale zaplaťpánbůh že to vyšlo v nájezdech.“ Leška v obou případech volil totožné zakončení - krátké potáhnutí do bekhendu a zasunutí kotouče mezi nohy Kováře. Poprvé této fintě ještě Kovář odolal, podruhé ne.

Výhra navíc zajistila Zlínu definitivně postup do play–off, i to kapitána Lešku těšilo. „ My jsme chtěli, aby to bylo hotové, jsme strašně rádi, teď se můžeme soustředit na zbývající zápasy.“

A jak utkání hodnotil hrdina hostujícího týmu, brankář Jakub Sedláček? „Šli jsme do utkání s tím, že musíme přežít první třetinu. V té jsme dali góla, říkali jsme si, že to máme super rozehrané, jak jsme před zápasem plánovali. Pak už jsme se to snažili udržet, na konci už jsme neměli moc sil. Nakonec jsme ale všichni hrozně rádi.“ Jeho tým dokázal ze zápasu vytěžit dva body, ačkoliv Jihočeši přestříleli svého soupeře neskutečným rozdílem 33 střel. Úspěch patřil především brankáři Sedláčkovi, který ale nezapomněl poděkovat své obraně. „Bojovali jsme, doufám, že nám to vydrží. Musím poděkovat obraně.“ Sedláčkovi připadalo, že domácí byli v zakončení nervózní a málo vynalézaví. „Myslím si, že to bylo vidět, zejména v jejich přesilovkách, kterých bylo strašně moc. Tam nedali góla a to rozhodlo.“