Jedním z mála světlých bodů na hře českobudějovického celku bylo představení mladého útočníka Vladimíra Škody. Čerstvě uzdravenému centrovi však po zápase nebylo příliš do řeči. „Jsme strašně zklamaní. Chtěli jsme vyhrát a chtěli jsme se opět zvednout ze dna po sérii těch tří porážek. Jak říkám, je to zklamání," pravil dvacetiletý útočník. Začátek utkání se přitom pro Jihočechy vůbec nevyvíjel zle. Už v 16.vteřině pelášil na branku osamocený Štrba, během následujících 60 vteřin vypálili domácí borci na Svobodu další tři těžké rány. Liberec tlaku odolal a v 7.minutě udeřil při končící přesilové hře 5 na 3 sám, když přesně zamířil Kašpařík. „Ty nevyužité šance zpočátku nás hodně srazily do kolen a navíc jsme byli zbytečně vylučovaní," naráží Škoda na nesmyslná vyloučení Ondřeje a Bartoše, která nabídla Liberci dvojnásobnou početní výhodu. V ní udeřil v čase 7:04 po zaváhání Jasečka Kašpařík. Domácím se jako již tradičně přesilové hry nedařily. Pozorný Svoboda ustál střely, které prošly až k jeho svatyni, překonal jej prudkým příklepem jen Ondřej. „Nevím čím to je. Snažíme se to každý trénink vylepšovat, trénujeme to a já jen doufám, že se to co nejdříve zlepší," přeje si zvýšení střelecké potence při početních výhodách Škoda. Zatímco po první třetině, která skončila 0:1, někteří diváci v ochozech Budvar arény jen mávli nad vedením Liberce rukou, po čtyřiceti minutách už musel excentrický kouč Pouzar metat v kabině hromy a blesky, neboť jeho svěřenci pokračovali v matném výkonu plném chyb. Na třetí třetinu nastoupili hráči v červenobílích dresech až po uplynutí oficiálního času, který je vyměřen na přestávku. „Trenér Pouzar chtěl, abychom na ně zase vletěli jako na začátku zápasu a pokusili se rychle zápas přinejmenším zremizovat," popisuje dění mezi druhou a třetí třetinou Škoda. Realita však byla zcela jiná. Liberec úspěšně zvládal bitvu o vlastní modrou čáru a zredukovaná sestava Jihočechů, kterou už v 9.minutě opustil Luboš Rob, vystřelila na Oldřicha Svobodu ve třetí části poprvé až v 52.minutě! „Liberec měl vedení v hrsti, zabetonoval se a čekal na nás na vlastní modré. Stačilo mu, aby vyhazoval puky," uvedl Škoda, který kvůli zranění neodehrál od konce reprezentační přestávky jediný zápas. Do sestavy se vrátil až při duelu s Bílými Tygry. „Cítím se už celkem dobře, ale musím přiznat, že jsem toho měl dost," našel nesmělý úsměv na svých rtech Škoda. Při špatném výkonu některých opor mužstva to byl právě Škoda, který na sebe ve spolupráci s Hřebejkem strhával největší pozornost soupeřových beků. To po zápase uznal i on sám. „Doufám, že to tak špatné nebylo, ale mohl bych ještě zapracovat na obraně. Já zatím stále ještě hraju více do útoku, takže doufám, že zlepším i defenzivní práci a usadím se v sestavě na delší dobu," míní Vladimír Škoda.

Ještě bídnější náladu než Vladimír Škoda měl po nevydařeném střetnutí obránce Daniel Babka. Porážka 1:3 s ním viditelně otřásla. „Co k tomu mám říkat? Zpočátku jsme měli tři dobré šance, nedali jsme je a pak jsme se nechali blbě vyloučit a inkasovali jsme. Tím jsme se dostali do útlumu," vidí paralelu v zápase s Třincem, kdy Kaňkovský zahodil během první minuty dvě slibné šance a Třinec z první střely získal vedení 1:0. Tentokrát to byl Štrba a Rob, kteří Svobodu nedokázali překonat. Jihočechy pak paradoxně utlumila jejich vlastní přesilová hra. „Je to těžké, když nedáme šance. Podle mne je to to samé, jako když na začátku gól inkasujeme," hněval se Babka, který neváhal označit střeleckou impotenci na startu utkání za klíčový moment duelu. „Jeden z klíčových momentů to byl určitě. Kdybychom dali gól na 1:0, tak by ten zápas vypadal úplně opačně," myslí si obrovitý obránce v budějovickém dresu, který otevřeně přiznal, že zápas o Černého Petra Jihočeši jednozačně nezvládli. „Ten zápas byl specifický, protože se hrálo o poslední místo. Dolehlo to na nás a když se zranil Luboš Rob, tak se nám rozsypala i součinnost jednotlivých řad a protrápili jsme se ke konci," ví jeden ze čtveřice slovenských zadáků v mužstvu. České Budějovice hrály v průběhu pátečního duelu celkem osm přesilových her, leč využily pouze jedinou. Ve 22.minutě na sebe vzal zodpovědnost Ondřej a propálil Oldřicha Svobodu pod lapačkou. „Hráli jsme špatně. Neohrozili jsme pořádně branku, snad jsme si ani pořádně v útočném pásmu nenahráli a přesilovky vyzněly dost trapně," nebere si servítky Babka. Zatímco z liberecké šatny se ozval alespoň nesmělý ryk na oslavu výhry, z domácí kabiny nebylo dlouho slyšet nic. Teprve deset minut po zápase se otevřely dveře od českobudějovické šatny a na tiskovou konferenci zamířil kouč Pouzar. „Trenér nám od srdce řekl, co si myslí a jinak tam bylo úplné ticho. Bylo tam ticho, jako kdyby někdo zemřel," našel přirovnání k atmosféře v kabině metrákový zadák. Českobudějovičtí po zasloužené prohře klesli opět na poslední příčku a cesta vzhůru nebude vůbec jednoduchá. V neděli jede budějovický celek do Edenu, kde si na něj brousí zuby domácí Slavia. „Co se týče hokeje, tak se rychle musíme vrátit k tomu, co jsme hráli ještě nedávno a bojovat jeden za druhého. A jinak by se teď každý z nás měl sebrat, projít se někde po parku a nemyslet na hokej! Čím více na ty porážky budeme myslet, tím to bude horší," tuší loňská posila HC České Budějovice. Páteční utkání sledoval v Budvar aréně 3071 divák. Domácí hokejisté se však nedočkali od zpola zaplněného stadionu velké podpory. V první třetině mlčící "kotel", nesmělý potlesk z míst na sezení při šancích Českých Budějovic a urážlivé výkřiky, které se rozléhaly přes potichlou Budvar arénu. Tak to včera vypadalo na tribunách českobudějovického stadionu. „K divákům nic říkat nebudu. Divák si může dělat co chce. Koupí si lístek, ale nemá povinnost fandit, ne? Může si tam třeba lehnout a číst si noviny. My ho musíme svými výkony strhnout a zapálit pro tu hru, ale jestli budeme hrát takhle, tak příště dostaneme lahvemi do hlavy," má pochopení pro komorní atmosféru v Budvar aréně Babka.

Smutným hrdinou zápasu s Libercem byl brankář Josef Kučera. Mezi třemi tyčemi dělal co mohl, vylovil však tři puky ze své sítě na důkaz porážky 1:3. „Je to škoda. Byl to důležitý zápas a v jeho důsledku jsme zase poslední. Znovu se nám nedaří," povzdychl si gólman s číslem 83 na zádech. Před utkáním byl bodový rozdíl mezi oběma mužstvy jen jeden bod. Nevzhlednou a nervózní bitvu nervů nakonec zvládl Liberec, který měl po gólu na 0:1 méně roztřesené ruce. „Je před námi sice ještě půlka sezony, ale ty body jsou strašně důležité a tyto dvojnásobně. Kdybychom vyhráli, zase bychom se dostali troch někam jinam," uvědomuje si Kučera. Hlavní rozdíl viděl Josef Kučera v proměňování šancí. České Budějovice vstřelily gól z nenápadné pozice Ondřejem až ve 22.minutě, Liberec udeřil hned druhou ranou v utkání. Kašpařík plácl do puku a brankář Českých Budějovic se mohl jen ohlédnout. „My jsme měli dost šancí, ale nedali jsme je, zatímco oni naše chyby nemilosrdně trestali. Bylo to hodně o tom, kdo vsítí první gól," ví mladý strážce budějovické svatyně. Přitom to byli domácí borci, kdo mohli první skórovat. Josef Kučera mohl při zahozených příležitostech v brankovišti jen lomit rukama. „To bylo hrozně důležité. Kdybychom toho góla dali, věřím, že bychom jim tady nasypali," rád by přepsal scénář pátečního utkání. Kučera si v zápase připsal 31 úspěšných zásahů, ve 27.minutě skvěle nadvakrát vychytal Procházku, ale v čase 28:01 mu za záda proklouzl nenápadný bekhend z hole Korhoně, jenž tak dal vítězný gól střetnutí. „Při nájezdu 1 na 1 si to hodil na bekhend a z bekhendu se strašně těžko čte střela. Čekal jsem to nahoru, ale sjelo mu to po hokejce a trefil mezírku mezi betony. Z tribuny to možná vypadalo jako laciný gól, ale ta střela se fakt těžko čte," vysvětluje Josef Kučera. Duel s Libercem by se dal bez problémů označit jako utkání dvou různých obran. Domácí beci nechávali Kučeru dost často na holičkách a nechávali soupeři dost prostoru k dorážkám, obrannou práci Bílých Tygrů nejlépe zdokumentovala situace ze 43.minuty, kdy Bělohlav hledal před brankou Štrbu - než se však kotouč k muskulaturnímu forvardovi dostal, srolovala jej hned trojice hráčů v modrém. Bílí Tygři zvládli důležitý boj o prostor před Svobodou na výbornou. Josef Kučera vše tak černobíle neviděl. „Ono je to těžké. My jsme se museli hodně tlačit do útoku a tím vznikala okénka v naší obraně. Kluci dřeli, ale nepadlo to tam," povzdechl si. První polovinu soutěže uzavřou budějovičtí v neděli těžkým zápasem na Slavii. Pro momentální jedničku českobudějovického týmu zápas není tak vzdálený. „Daleko to pro mě není. Jednou se vyspím a je to tu. Na Slavii to bude strašně těžké, ale musíme vycházet z toho, že nemáme co ztratit, budeme se prát o každý puk a pokusíme se vyhrát," přeje si tříbodový import sympatický hokejista.

Úplně opačné pocity než Josef Kučera měl gólman Oldřich Svoboda. Po svém odchodu z Českých Budějovic se v soupeřově dresu vrátil na zimní stadion na jih Čech počtvrté a počtvrté zvítězil! „Chtěli jsme tu vyhrát, to se nám podařilo a já věřím, že když takhle budeme hrát i nadále, tak to půjde ještě hodně nahoru," mnul si ruce nad výhrou 3:1 zkušený brankář. V úvodu se měl v brankovišti co ohánět. Už v 16.vteřině na něj upaloval osamocený Štrba, neprostřelil jej pak však ani Rob a liberecký gólman si do třetice poradil s opakovaným pokusem Štrby. „Začátek určitě nebyl podle našich představ. Měli jsme však štěstí, přestáli jsme jejich šance a to rozhodlo," přikládal ubráněnému úvodu velkou důležitost Oldřich Svoboda. Liberec se navíc dostal v 8.minutě do vedení, když pleskl do puku správným směrem Kašpařík. Psychicky náročný boj o první gól Bílí Tygři zvládli. „Je možné, že to byl jeden z klíčových momentů celého utkání, ale spíše bych za naším vítězstvím hledal snahu vyhrát po celých šedesát minut," pochválil své spoluhráče za předvedený výkon. Radost udělali zkušenému gólmanu především vlastní obránci, kteří čistili prostor před brankovištěm, seč jim síly stačily. Nakonec však celkem devětkrát přinutili nepřesného rozhodčího Mikulu zapískat, navíc se Čermák ve 21.minutě zapsal do statistik osobním desetiminutovým trestem. Na takové množství vyloučených by příště Liberec mohl doplatit a Svoboda o tom moc dobře ví. „V současné chvíli je to naše největší slabina, zbytečně faulujeme, jsme strašně vylučovaní a nejsme schopni se toho vyvarovat. Je to každý zápas stejné a musíme na tom urychleně zapracovat," pravil velice tichým hlasem Svoboda. Problémy s hlasivkami jej trápí už delší dobu, vylučuje možnost, že by o hlas přišel až při zápase v Budějovicích. „Je to dlouhodobé, už to mám asi dva měsíce," vysvětluje Svoboda, který tak musí při dirigování vlastních obránců používat jiné, než hlasové pokyny. „Plácám na ně hokejkou a snažím se s nimi domluvit," s úsměvem se liberecký gólman snaží nemyslet na nevýhody komunikace s obránci. V úterý Liberec přehrál Třinec 4:1, pouze jeden gól inkasoval i na jihu Čech. V Severočeské metropoli zavládla pohoda. „Teď jsme na tom dobře, ale jinak je to strašně vyrovnané a může se stát, že Budějovice udělají nějakou šňůru a půjdeme zpět," obává se šestatřicetiletý brankář.