Jihočeši vyrovnali doposud nepříznivou bilanci s Ústeckými Lvy. Výhrou 5:3 dosáhli na své druhé letošní vítězství nad aktuálně druhým týmem prvoligové tabulky a na čele již odskočili na osm bodů. Čtyři kola před koncem se zdá, že o vítězi základní části první ligy je rozhodnuto. „Dneska to byl výborný zápas. Padaly hezké branky, chytali vynikající brankáři. Pro nás je nesmírně důležité, že jsme Ústí dokázali porazit,“ říkal po zápase kanadský obránce Andrew Ference, který za normálních okolností hájí barvy Calgary Flames. V sobotním chladném podvečeru zřejmě odehrál zatím nejpovedenější zápas v barvách HC České Budějovice. Sice se do statistik nijak výrazně nezapsal, ale kvalita utkání vše vynahradila. „Byl to určitě vynikající zápas. Nevím jestli byl z mé strany úplně nejlepší, ale každopádně jsem si ho hrozně užil,“ usmíval se spokojeně.
Naposledy se Ference představil českobudějovickým divákům 15. ledna v domácím utkání s Berounem. Při souboji s protihráčem si však při nárazu o mantinel poranil žebra a musel nuceně absentovat. Dlouhé období pouhého trénování důrazně uťal v sobotu proti Ústeckým Lvům. S noblesou odehrál celé utkání. „Je to určitě lepší, než to bylo předtím, ale stále to není stoprocentní,“ uvedl Ference, který o své nominaci na dlouho očekávaný zápas nezapochyboval ani na chvilku. „Bylo to důležité utkání. Chtěl jsem hrát,“ vysvětlil hlavní důvod svého zařazení do prvního obranného páru po bok Radka Martínka. A nakonec nelitoval. Na zápas přišlo přes 6 200 diváků, před vynikající kulisou dokázali domácí hokejisté urvat tři body. „Atmosféra byla super. Bylo to jako v play-off. Pro hráče je krásné hrát v takové atmosféře, každý se více zapálí do hry, nikdo si nedovolí nic vypustit. Je to přesně to, kvůli čemu hrajete hokej,“ poznamenal subtilní vyslanec kolébky hokeje. Uchvátilo ho především koncertní vystoupení známých “vimperských trubačů“, kteří svým uměním výrazně přispěli k elektrizující atmosféře v Budvar aréně. „Krásná muzika,“ pousmál se.
V závěru se dočkal bouřlivého aplausu i on sám. V ústecké power-play Chábera přikryl nahozený kotouč, ale dojíždějící Milan Buďa v zoufalé snaze zasáhnout kotouč sekl mladého českobudějovického brankáře přes rukavici. V následné mele si počínal nejaktivněji právě Andrew Ference, který se snažil vytáhlého Buďu ztrestat. Záměr mu překazila dvojice čárových rozhodčích, která se mezi oba kohouty nelítostně vklínila. „Brankář přikryl puk a útočník ho sekl přes ruku. Nebylo to poprvé v zápase. Udělal to už několikrát a to dělat nesmí. Myslím si, že tým musí mít někoho, kdo se v takovou chvíli brankáře zastane. Musel jsem reagovat,“ horlivě popisoval situaci z 59. minuty utkání. Do šarvátky se kanadský bek, který se mimojiné bil ve slavné NHL i s nechvalně proslulým hrubiánem VandenBusschem, pustit chtěl. O tom svědčily i shozené rukavice a jedna pořádná facka, kterou i přes hlavy dvou čárových sudích Buďa dostal. „Jasně, že jsem se chtěl prát. Nehrozil jsem! Když seknete brankáře, měl byste dostat,“ vysvětlil známé hokejové pravidlo.
Zatím vše nasvědčuje tomu, že podobná bitva jako v sobotu by se měla strhnout ještě několikrát. A to v očekávané finálové sérii. Pokud se skutečně nestane nic nepředvídatelného, utkají se o titul mistra první hokejové ligy právě České Budějovice a Ústí nad Labem. „Když oba zvládneme play-off, měli bychom se ve finále potkat. Dnešní výhra je krásná, ale bude to ještě pořádně tvrdé, pokud se ve finále sejdeme. Já osobně se na tu sérii moc těším,“ podotkl Andrew Ference.

Pod vítězství o dvě branky se výrazně podepsal i brankář HC České Budějovice Jan Chábera. Inkasoval sice tři branky, stejně jako v prvním vzájemném duelu na ledě v Budvar aréně, ale mnoha dalším ve své síti spolehlivě zabránil. „Zápas byl dobrý, až na ty dvě zbytečné branky,“ narážel strážce českobudějovického brankoviště na trefy Hodka a Kloboučka. „Naštěstí jsme náskok, který jsme si v průběhu druhé třetiny vytvořili, dokázali udržet,“ konstatoval brankář, který znovu plnohodnotně zastoupil v brankovišti zkušeného gólmana Romana Turka.
České Budějovice nakopla chyba ústeckého beka Václava Drábka. Ten přihrával po uplynutí dvou minut tak nešťastně, že puk zachytil Prospal, zadovkou namazal Dvořákovi a ten poprvé v utkání pokořil Sáblíka. Další klíčový moment přišel ve 36. minutě. Luboš Rob se rozjel po pravém křídle a svou nenápadnou střelu skryl za clonícího obránce. Zkoprnělý Sáblík nestačil reagovat a České Budějovice šly do vedení 3:2. Ani jeden z těchto momentů však nepovažoval Chábera za klíčový. „Nejdůležitější podle mě byl gól na 4:2. Oni na chvíli vypadli z tempa a nám se hrálo daleko uvolněněji,“ narážel na trefu Václava Pletky, kterou svým ostřížím viděním znovu připravil famózní centr prvního útoku Václav Prospal. „Ale není to jen o gólech. Každý k dnešnímu úspěchu nějak přispěl,“ dodal Chábera.
Sám se zviditelnil především v rozmezí mezi 35. a 36. minutou. Několika neuvěřitelnými zákroky podržel českobudějovickou družinu před nájezdy hladových Lvů a především útočník Martin Koudelka mu nebude moci dlouho přijít na jméno. Třikrát v krátkém časovém úseku střílel puk do prázdné branky, ale vždy se nečekaně v dráze letícího touše zjevil Cháberův beton. „Ležel jsem v brance a snažil jsem to chytat. Něco mě trefilo, o něčem jsem věděl, kam to půjde. Hlavně, že jsme nedostali gól,“ usmála se českobudějovická brankářská naděje. Zatímco ve 35. minutě měl chvílemi i pořádnou porci štěstí, v úvodu závěrečné dvacetiminutovky musel spolknout pořádně hořkou pilulku. „Do poslední třetiny jsme chtěli jít s tím, abychom se nehnali zbytečně do útoku, ale spíše bránili vedení 5:2,“ popsal instrukce trenéra Josefa Jandače v přestávce mezi druhou a třetí třetinou Chábera. Jenže hned ve 42. minutě bylo po plánech. Po nenápadné akci se brankou chopil puku univerzál Jan Kloubouček, nahodil černý nesmysl před Cháberu a brankový rozhodčí k údivu všech rozsvítil červené světlo - 5:3. „Před brankou stál hráč a já jsem šel hokejkou na případnou přihrávku. Ale doteď nechápu, kudy mi puk padl do sítě. Zezadu do nohy mě netrefil, hokejku mi také netrefil. Vůbec tomu nerozumím a říkám si, že to snad muselo jít do branky bokem,“ podivil se usměvavý gólman nad zvláštní trajektorií letícího kotouče.
Byl to však poslední gól, který Chábera inkasoval. A tak si v závěru zápasu mohl spolu se svými spoluhráči vychutnávat bouřlivé ovace nadšeného publika. „Atmosféra byla fakt úžasná. Hlavně ti hudebníci za brankou byli skvělí. To by mělo být každý zápas,“ řekl jedenadvacetiletý gólman. Náladu mu nezkazil ani atak přemotivovaného Buďy, který si na Cháberu vyšlápl v průběhu zápasu několikrát a svou dotěrnost dovedl k dokonalosti v 59. minutě. Na pomoc Cháberovi tak musela vyrazit neohrožená dvojice Havelka - Ference a jen duchapřítomní rozhodčí zabránili tomu, aby došlo na ledě k výraznější bitce. „Já jsem chytil puk a hned jsem ho hodil na zem, abych ho rozehrál. Když jsem viděl, že je protihráč blízko, tak jsem raději kotouč zpátky přikryl, on to zkusil vyškrábnout a vzal mě přes lapačku. Nebylo to ale úmyslné. Nezlobím se na něj,“ mávl rukou nad nepříjemným atakem Chábera.

Velké zklamání provázelo odchod ústeckých hráčů z českobudějovické Budvar arény. S ohledem na výsledky předchozích vzájemných střetnutí si Lvi věřili na bodový import. Sami se však o možnost bodovat zbytečnými chybami připravili. „Tím, že se hrálo v Budějovicích, se všeobecně očekávalo, že domácí vyhrají. Já si myslím, že kdybychom nedělali takové trapné chyby, tak by bylo utkání mnohem vyrovnanější. I tak to však byl skvělý zápas. Výborná kulisa, hezké góly, takže si myslím, že se divák bavil,“ poznamenal ústecký univerzál Jan Klobouček, který severočeský celek posílil těsně před koncem přestupního termínu ve všech českých soutěžích. Jihočeši hodně vytěžili z úvodní hrubky Václava Drábka, který puk namazal přímo Prospalovi, jenž následně posunul zadovkou kotouč Dvořákovi a domácí vedli. „Chtěli jsme to hrát na 0:0. Všeobecně se čeká, že finále budou hrát právě Budějovice s Ústím. Proto jsme si chtěli zkusit, jak na ně. Ale chyba se stane, to se nedá nic dělat,“ podržel ochrannou ruku nad svým spoluhráčem Klobouček. Za stavu 4:2 předvedl podobnou minelu David Mazanec - dokonce ve vlastní přesilovce. Puk přihrál Prospalovi, ten si počkal znovu na najíždějícího Dvořáka a edmontonský expres zasunul do poloodkryté klece pátý gól domácího mužstva.
Vůbec nejdůležitější okamžiky přišly ve druhé desetiminutovce prostřední části hry. Nejpve se trefil Rob, o pár vteřin později zvedal ruce nad hlavu Václav Pletka a tříbrankový náskok zajistilo po již zmiňované akci duo Prospal - Dvořák. „Jednoznačně zlomový úsek. Budějovice si udělaly náskok a už nemusely tolik hrát. Hrály přesně to, co potřebovaly,“ povzdychl si Klobouček. Solidní výkon předvedl v ústeckém brankovišti Lukáš Sáblík, ale pět puků zastavit nedokázal. Zřejmě mu nepřidal ani gól Roba, který svou chytrou střelu ukryl pod nohy jednoho z hostujících zadáků. „Nemyslím si, že by se to na Lukášovi nějak podepsalo. On je zkušený a podle mne se s tím dokázal vyrovnat,“ odhadl Klobouček.
Ústí se zpět do utkání dokázalo vrátit v úvodu poslední části hry. Nevinnou akci zakončil právě Jan Kloubouček střelou zpoza branky. Puk po záhadném odrazu skončil za zády českobudějovického brankáře Jana Chábery. „Možná to vypadalo jako haluz, ale já jsem to tak chtěl střílet. Nikoho jsem najíždět neviděl a gólman se zrovna přesouval. Existovala šance, že by si to mohl srazit do klece. Zkusil jsem to a vyšlo to,“ usmíval se obrovitý hráč, který si jméno získal především pro svou univerzálnost. Už ve Slavii Praha odhalil současný kouč národního mužstva Vladimír Růžička jeho ofenzivní schopnosti, v podobném duchu využil Kloboučka v sobotu ústecký trenér Pavel Hynek.
Trefa sympatického borce však byla tím posledním, co Ústečtí Lvi v utkání zvládli. Za poslední třetinu vypálili modrožlutí na branku jen šestkrát a ovoce nepřinesl ani závěrečný zoufalý tlak. Ten se nakonec spíše změnil v šermířské hry, v nichž hrál hlavní roli útočník Milan Buďa. V předposlední minutě svůj důraz už přeci jen trochu přehnal a českobudějovický obránce Andrew Ference nebyl daleko od toho, aby důsledného forvarda knockoutoval. „Podle mě nebyl závěr nějak agresivní. Vůbec ne. Milan měl ještě šanci dohrát puk, tak to udělal. Stejně tak by to udělali Budějovičtí, kdyby podobnou šanci měli. Pak samozřejmě musí přijít na řadu beci, aby dorážejícího útočníka posadili na zadek. To udělali a tím to skončilo. Podle mě to bylo zcela v mezích,“ vysvětlil zvýšený důraz svých spoluhráčů v poslední třetině hráč, který se v závěru prostřední dvacetiminutovky dostal do konfliktu s ikonou českobudějovického útoku Radkem Dvořákem a inkasoval menší dvouminutový trest.