Hned od mládí se Josef Jelínek prokázal jako velmi dobrý organizátor, a tak se poměrně záhy stal funkcionářem českobudějovického Meteoru. Nejprve u fotbalu, později i u hokeje. A byla to velmi úspěšná léta, tehdejší Meteor České Budějovice hrál dvakrát dokonce kvalifikaci o postup do nejvyšší soutěže a jednou nepostoupil pouze o skóre, když měl stejně bodů jako postupující Brno a Vítkovice! V roce 1950 byl Meteor sloučen se Stadionem a vzniklo SKP, do kterého přešel i meteorácký funkcionář Jelínek, který od mládí kamarádil s většinou tehdejších hráčů mistrovského týmu, jak dokladuje následující fotografie.


V partě kamarádů hokejistů je vedle Lence, Píchy, Charypara či Dědiče Josef Jelínek třetí zprava
Poměrně záhy se z Jelínka, jenž pracoval dlouhá léta u JČE a veškerou funkcionářskou činnost vykonával bezplatně, stal sekretář klubu, bez něhož se neobešlo v klubu téměř nic. Právě díky němu a jeho výborným kontaktům a skvělému jazykovému vybavení se v Českých Budějovicích představily ty nejlepší zahraniční celky. V jeho gesci byly registrace, soupisky, zájezdy, hotely, rezervace ledových ploch, tisk a distribuce plakátů, a to nejen pro A tým, ale i celky mládeže. A pochopitelně nechyběl ani u přestupů, které ale v těch dobách nebyly vůbec jednoduché. Po jednom z posledních, kdy pomohl k příchodu brankáře Pláničky z Košic, prohlásil: "Už nic jiného!" Vše musel vyřizovat pomocí telefonů a telegramů, penzum práce, kterou odváděl, je pro dnešní dobu těžko představitelné. Jen vyplnění žádostí o víza, výjezdních doložek, celních prohlášení a vůbec veškerých dokumentů pro všechny hráče a funkcionáře před zájezdy do "kapitalistické ciziny" zabralo neskutečné penzum času.

Právě cestování s milovaným hokejem do celé Evropy pro něj bylo vlastně největší odměnou. Ani když v polovině 80. let předal klubovou štafetu svým následovníkům, tak od hokeje neodešel. Stal se vedoucím u mládežnických reprezentací od 16 do 18 let a setkal se tak na startu kariér s hráči jako byli Dominik Hašek, František Musil, Vladimír Růžička a další. V roce 1992, když se v Československu konalo mistrovství světa v hokeji, byl průvodcem švýcarské reprezentace. Zkrátka, byl aktivní až do velmi vysokého věku. V posledních letech života byl nejčastěji vidět s kamarádem Václavem Lencem v českobudějovickém hledišti, jak jinak než na hokeji. Zemřel ve věku 88 let 20. března 2007.