Série je zlomena, Harant vystřelil Budějovicím historickou výhru
Vstřelený gól dostal Jandačovy hochy na koně pouze na chvilku. Necelé dvě minuty po Hüblově vedoucí trefě poslal Harant k ledu Ľubomíra Vaice a rozhodčí jej poněkud přísně poslal na dvě minuty za katr. Trest však slovenský zadák neodseděl celý. Zpět na led jej poslala šťastná trefa Nováka z poloviny hřiště. „Nemyslím si, že to bylo neoprávněné vyloučení. Chtěl jsem hrát hráče s pukem, ale ten se ho nakonec vůbec nedotkl a kotouče se zmocnil někdo jiný. Z mojí strany se asi jednalo o faul," sympaticky Harant potvrdil správnost Husičkova rozhodnutí. Tak vyrovnaně však už rozhodně nemluvil o situaci z třiadvacáté minuty, kdy dostal dvouminutový trest za krosček a ihned poté rozhodčímu pořádně spílal. „To faul rozhodně nebyl. Nic jsem protihráči neudělal, ani jsem se ho nedotkl. Dost jsem se divil tomu, že mám jít na trestnou lavici," uvedl bek, který si díky dvěma menším trestům upevnil pozici nejtrestanějšího hráče mužstva.
Páteční večer přesto nakonec patřil jemu. V čase 45.22 poslal sudí Husička na trestnou lavici hostujícího forvarda Stanislava Procházku, který před Hniličkovou klecí dost nešetrně sestřelil domácího Štěpána Hřebejka. Dlouho neúčinná přesilovková souhra skončila nečekaným úspěchem. Harant po přiťuknutí od Gřegořka vrátil Procházku po pětapadesáti sekundách zpět na hrací plochu. Jeho rána překvapivě zaplachtila nad rameno reprezentačního gólmana České republiky. „Myslím, že tu ránu někdo tečoval. Byl to hodně náhodný gól, ale zaplaťpánbůh za něj. Takhle máme tři body," řekl Harant, který zřejmě zápas dohrál s bolestivě zasaženým kotníkem. O jeho startu v nedělním utkání ve Vsetíně se pravděpodobně rozhodně až v průběhu soboty. Co se vlastně stalo? V době, kdy zbývala jedna vteřina do druhé sirény, vypálil ve středním pásmu hostující forvard Ľubomír Vaic. Trefil však jen pravý Harantův kotník. „Uvidíme, jak bude noha vypadat, až sundám brusle. Moudřejší asi budu až v sobotu," pokrčil rameny odchovanec žilinského hokeje.
Nebyl to sice souboj muže proti muži, ale brankář Jan Chábera je letos teprve třetím gólmanem, který dokázal zvítězit nad čtyřnásobným mistrem světa a olympijským vítězem z Nagana Milanem Hniličkou. „Chci vyhrát vždy nad každým. Ale je to určitě cenný skalp," usmíval se spokojeně mladý brankář, který při absenci zkušeného Romana Turka spolehlivě plní roli brankářské jedničky. Před zápasem se hodně spekulovalo o tom, zda mistr světa z Vídně 1996 Turek naskočí do utkání, nebo začne jen na pozici druhého gólmana. Chábera ukázal, že jej tyto spekulace vůbec nerozhodily a výborným výkonem položil základ k výhře svých barev v poměru 2:1. „Bylo řečeno, že se Roman teprve pokusí dostat do ideální pohody a nasát atmosféru v týmu. Zatím sedí na střídačce, uvidíme, jak to trenéři rozhodnou dál," nechtěl se zaobírat spekulacemi nadějný brankář. České Budějovice ani v letošním šestém zápase v Budvar Aréně neprohrály. A právě Jan Chábera má na této lichotivé bilanci lví podíl. Přitom to pro něj určitě jednoduché zápasy nejsou. Soupeř sice málokdy přesáhne hranici třiceti střel na branku, ale o to nebezpečnější jeho příležitosti bývají. „Je to samozřejmě nepříjemné. Týmy tu jen čekají na brejky a ty situace jsou pak velice ošemetné," konstatoval gólman, jenž za sebou už má i krátké působení v nižších zámořských soutěžích. Nejožehavější momenty před svou brankou musel řešit v druhé polovině prostřední části hry. Liberec se dostal do krátkodobého tlaku, z něhož vyplynula střela Podkonického a Tomajka. Vůbec nejblíže byl brance Igor Rataj, ale v tísni nedokázal usměrnit kotouč za Cháberova záda. „Měl jsem trochu štěstí. Nechybělo mnoho, aby se to třeba od někoho odrazilo do brány," přiznal brankář, který letos načal v českobudějovickém dresu svou třetí sezonu. Góly padaly v Budvar Aréně až v poslední části hry. Jako první se zpoza modré čáry trefil centr druhého českobudějovického útoku Viktor Hübl, jehož projektil skončil v horním rohu Hniličkovy klece. Na odpověď čekali Bílí Tygři jen do závěru 45. minuty. Při vyloučení Tomáše Haranta napřáhl zhruba na červené čáře hostující kapitán Václav Novák a jeho střela po hodně zvláštním letu skončila v síti domácího celku. „Byla to smůla. Střela měla razanci, ale letěla strašně divně. Těsně přede mnou se pak o led odrazila nad lapačku. Už jsem nestihl reagovat. Bylo to stejné, jako kdyby to tečoval hráč," divil se zvláštnímu odrazu puku Chábera. Štěstí však tentokrát zůstalo při Českobudějovických. Chvíli po vyrovnávací brance srazil nešetrně Procházka Hřebejka, Liberec se dostal do čtyř a přesilovku využil v čase 46.17 další hodně kuriózní brankou slovenský bek Tomáš Harant. Jan Chábera však odmítl tvrzení, že by vítězství bylo šťastné. „To si určitě nemyslím. Vítězství jsme si zasloužili. Vždyť jsme měli daleko více gólových šancí," poukázal na příležitosti Veselého, Vaka, Gřegořka a Brabence.
Liberec se vrací do podještědské metropole s nesplněným úkolem. Severočeši přijeli pod Černou věž navázat na své historické úspěchy a obrat domácí soubor o body, nicméně přání se minulo účinkem. Liberečtí hokejisté rozhodně nebyli v utkání aktivnější a po gólu Haranta museli zapomenout i na import alespoň jediného bodíku. „Ta porážka hodně bolí. Minimálně bod jsme chtěli a měli jsme na něj," konstatoval smutně nejproduktivnější hráč Bílých Tygrů v letošním ročníku Ľubomír Vaic. Smečka kouče Josefa Palečka byla vytouženému bodu hodně blízko. Dvě třetiny držela domácí tým na uctivou vzdálenost od gólmana Hniličky. Ba dokonce mohla sama skórovat. Ve 33. minutě tečoval po ojedinělé akci střelu kapitána Nováka slovenský útočník Andrej Podkonický a Chábera s velkými problémy dostával kotouč mimo tři tyčky. Duo Novák - Podkonický tak nastartovala pětiminutovku, v níž byli Tygři jasně lepším týmem. Ve 37. minutě tvrdě pálil Tomajko, o chvíli později namazal Jan Plodek kotouč před odkrytou branku Ratajovi, který však v tísni o kousek minul branku mladého českobudějovického gólmana.
Severočeskou pohodu však zničila hned třetí minuta poslední třetiny. Viktor Hübl sice ve 41. minutě po nájezdu dvou hráčů na jediného beka překombinovanou akci nepřetavil v gól, ale za dalších stodvacet vteřin už radostně zvedal ruce nad hlavu, když z dálky překvapil Milana Hniličku. Liberec ještě stačil jednou odpovědět, ale po další trefě domácího Haranta už protizbraň nenašel. „Měli jsme příliš mnoho vyloučených hráčů. Dělali jsme úplně hloupé fauly a nedokázali jsme se už dostat do hry," zlobil se Vaic. Domácí borci ale nedokázali nedisciplinovanost Palečkova týmu vícekrát potrestat. Nepomohlo jim v tom ani dohromady 135 vteřin ve dvojnásobné početní převaze. Šance Gřegořka, Vaka i Veselého výborně chytající Milan Hnilička zneškodnil. Bílí Tygři si v poslední třetině vypracovali jen dvě příležitosti. Tu největší lehkovážně promarnil v 58. minutě Podkonický, v čase 43.32 neuspěl ani Ľubomír Vaic. Jeho těžký projektil po přihrávce Nováka o mantinel skončila na hrudi Jana Chábery. „Lépe to trefit nešlo. Led nebyl moc kvalitní a puk se mi v poslední chvíli malinko zaklepal. Ani jsem moc nemířil, hlavně jsem chtěl trefit branku," snažil se přiblížit situaci slovenský forvard.
V samotném závěru si Liberec zavřel cestu k případnému bodu sám. V poslední třetině měli Bílí Tygři sedm vyloučených hráčů a jejich velkou šanci při trestu Jána Muchy zkazil v čase 58.24 Jiří Moravec, jenž při vlastní přesilovce zbytečně srazil k ledu Kamila Brabence a vyfasoval dvouminutové ocenění. Ačkoliv Liberečtí častokrát dštili na soudce Husičku síru, Vaic byl ve svých prohlášeních hodně opatrný. Nechtěl se pouštět na tenký led, který by mohl stát liberecký klub peníze. „Můžu říct jen to, že nás oslabení stála hodně sil. Více nechci otázku vyloučení komentovat," zdůraznil jeden z nejlepších hráčů Liberce v pátečním duelu.