18.09.2009, Roman Šperňák

Sailer si oslavu náležitě užíval. Zaznamenal tři body

Č. B u d ě j o v i c e - Svůj zatím nejlepší zápas v této sezoně si nechal na ten pravý den. Kapitán českobudějovického HC MOUNTFIELD Petr Sailer v pátek oslavil už čtyřiatřicáté narozeniny a k nim si nadělil povedený dárek. Tři body pomohl získat do tabulky pro svůj tým a tři body přidal i do své sbírky kanadských bodů. V dosavadním průběhu sezony přitom jen jednou nahrával. „Slavit se ani nemůže, protože v neděli se hraje dál,“ říkal Petr Sailer po vítězství 6:1 nad Slavií.

Sailer: V mém věku a postavení mě víc těší tři body týmu

Musel to pro něj být krásný pocit, krásný zápas. Přečtěte si proč: Slušně zaplněná Budvar aréna tleskala jeho umění poprvé ve 29. minutě, když dopomohl Melicharovi ke třetímu gólu. Pak si na něj vzpomněl hlasatel, který oznámil, že právě na den zápasu se Slavií připadají jeho narozeniny. Hala v tu dobu tleskala Petru Sailerovi podruhé. Potřetí to bylo, když stál na začátku nejkrásnější akce zápasu, která vrcholila gólem Lukáše Květoně. Počtvrté sklidil potlesk, když korunoval svůj zápas šestou brankou Jihočechů a naposledy přímo bouřila, když byl vyhlášen nejlepším hráčem zápasu se Slavií.

Ještě pochybujete, že tohle byl jeho zápas? „Důležitý jsou hlavně tři body,“ pronesl skromně českobudějovický kapitán, když v hloučku novinářů popisoval své pocity. „Každého hráče samozřejmě těší, když má nějaké svoje osobní ohodnocení, ať už jsou to góly nebo nahrávky. Každého to zvedá, zvlášť, když je začátek soutěže. Takže jsem za to rád, ale ve svém věku a v mojí pozici jsem radši, že jsme udělali tři body jako tým,“ pokračoval.

Zprvu to vypadalo jako vyrovnaný zápas. Už v sedmé minutě načal Pražany sporný gól Mertla a v devatenácté vlil optimismus do žil domácích fandů nádherný průnik René Vydareného a zakončení Melichárka. Nadšení českobudějovického publika pak sice zchladil brejk a přesné zakončení Červenky, ale úsměv na jejich rty jim vrátila 29. minuta.

To Petr Sailer prudce vypálil. Puk se odrazil od zadního mantinelu, gólman Neruda ho pustil před brankoviště a Josef Melichar dotlačil kotouč do sítě. „To byl zlomový moment zápasu,“ říkal zkušený forvard. „Do té doby to bylo vyrovnané utkání. Pak se na konci třetiny přidali další dva góly a bylo to pro nás lepší.“

Přesto Sailer odmítl, že by jeho tým zápas za stavu 5:1 šel do třetí třetiny jen tak odklouzat. „I za vedení pět jedna jsme si museli dávat pořád pozor.“ ujistil Sailer. „Ta třetí třetina nebyla vůbec jednoduchá. Slavia je silná a umí zápasy otáčet i z těhle výsledků. Toho jsme si byli plně vědomi a chtěli jsme hrát dobře zezadu. Ovšem i přesto jsme chtěli hrát ještě dopředu, bavit lidi.“

A to se kapitánovi HC MOUNTFIELD i zbytku jeho týmu povedlo. Diváci byli spokojeni. Stadionem obíhala mexická vlna a panovala příjemná, až takřka exhibiční atmosféra. „Přesto to nebylo jednoznačné utkání,“ dodal ještě s úsměvem Petr Sailer.

Byli jsme horší ve všem, říkal Kolařík

Nálada na obou koncích útrob západní tribuny českobudějovické Budvar arény byla naprosto odlišná. V jedné šatně se slavilo. Ve druhé se mlčelo. A když vyšly hráči Slavie ven, ani tak jim do řeči moc nebylo. Nebylo proč. Pražský celek si připsal nejvyšší porážku v dosavadním průběhu sezonu, a když jel na jih Čech, určitě nepočítal s tím, že by si odvezl takový debakl.

„Dneska to nebylo úplně ideální. Všude jsme byli o krok déle než soupeři a vůbec nám to nešlo,“ popisoval své pocity zkušený obránce pražského celku Pavel Kolařík. Když byl dotázán na to, aby našel příčiny špatného výkonu, jen krčil rameny. „Těžko říct. Neřekl bych, že za to mohl špatný začátek zápasu. My jsme sice celkem brzy inkasovali gól, ale pak jsme se dostali zase zpátky do hry.“

Obránce pražského celku viděl jako rozhodující moment závěr druhé třetiny. „To jsme inkasovali dva góly a bylo to pak hodně špatné.“ Přesto se podle něj ještě ve třetí třetině jeho celek nevzdával a chtěl bojovat o lepší výsledek. „Nešli jsme na led úplně poražení. Řekli jsme si, že to ještě nějakým způsobem zkusíme zlomit, ale zase jsme dostali góla a už to pak byla jen taková křeč,“ dodal Pavel Kolařík.